Arnold Jirásek

prof. MUDr. Arnold Jirásek, DrSc.
Arnold Jirásek (před r. 1927)
Narození	3. července 1887 nebo 2. července 1887 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	28. července 1960 (ve věku 73 let) Praha Československo Československo
Alma mater	1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	lékař, pedagog, učitel a patolog
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnold Jirásek (3. července 1887 Praha^[1] – 28. července 1960 tamtéž) byl český lékař, chirurg a pedagog. Zabýval se chirurgií v celém jejím rozsahu, ovlivnil zejména vývoj břišní chirurgie, chirurgie sportovních poranění, léčení zlomenin a byl průkopníkem české neurochirurgie.^[2] Věnoval se i organizaci ošetřovatelství a zdravotnictví, popularizaci a historii medicíny.^[3]

Jeho otec Alois Jirásek, který byl vzdáleně spřízněný se spisovatelem Aloisem Jiráskem,^[4] pocházel ze Zbečníku u Hronova^[1] a po příchodu do Prahy si založil krupařství na Starém Městě. Po maturitě na gymnáziu (1905) Arnold studoval na lékařské fakultě UK, kterou absolvoval v roce 1910. Několik měsíců byl externím lékařem na klinice vnitřních chorob u profesora Thomayera. Po absolvování vojenské služby nastoupil v květnu 1912 na kliniku profesora Kukuly.^[4] Zúčastnil se balkánských válek jako člen pomocné výpravy českých lékařů v Černé Hoře a Srbsku. Během první světové války působil jako chirurg na ruské a italské frontě. Od 1919 pracoval na I. chirurgické klinice lékařské fakulty UK v Praze, kde se zaměřil především na břišní chirurgii. V roce 1923 se habilitoval ze všeobecné a speciální patologie a terapie nemocí chirurgických.^[3]

Po smrti profesora Kukuly byl v roce 1926 jmenován přednostou I. chirurgické kliniky a zároveň řádným profesorem na Karlově univerzitě. V následujících letech se pod jeho vedením klinika stala moderním pracovištěm evropské úrovně. Kromě práce na klinice se Jirásek věnoval pedagogické činnosti a napsal několik vědeckých článků a publikací.^[4] Od roku 1935 byl přednostou Ústavu pro válečnou chirurgii, o jehož založení se významně zasloužil. Byl členem Mezinárodní chirurgické společnosti, účastnil se mnoha domácích i zahraničních lékařských kongresů. V letech 1938 a 1947 byl na pozvání Rockefellerovy nadace ve Spojených státech amerických.^[3] Od poloviny třicátých let působil jako vedoucí lékařské sekce Společnosti pro hospodářské a kulturní styky s SSSR.^[4] Byl také prezidentem Lékařské komory pro Čechy, zakladatelem a hlavním redaktorem časopisu Rozhledy v chirurgii.^[3]

Jeho soukromý život byl dlouhá léta pod vlivem matky, která mu bránila oženit se. Teprve v roce 1939 se tajně oženil s oční lékařkou Amálií Kreidlovou. Jejich manželství bylo šťastné, ale bezdětné. Měl velmi rád hudbu a byl výborným klavíristou.^[4] Byl dlouholetým předsedou Heroldova klubu, spolku pro amatérské pěstování komorní hudby.^[5]

Na jeho klinice byl 28. října 1939 operován Jan Opletal, zasažený střelou z revolveru do břicha na protinacistické demonstraci. Po okupaci Československa musela být klinika vyklizena a předána Němcům, ale profesor Jirásek dál organizoval lékařskou péči v provizorních podmínkách v divizní nemocnici.^[4]

14. května 1945 navštívil ministr národní obrany raněné bojovníky z barikád v nemocnici na Karlově náměstí a také ve Vinohradské nemocnici. Byl mezi nimi i doktor Arnold Jirásek, profesor I. chirurgické kliniky na Karlově náměstí, který převzal čs. válečný kříž.^[6]

Od roku 1951 vedl chirurgickou katedru Lékařské fakulty UK. O pět let později se stal ředitelem laboratoře pro chirurgickou patologickou fyziologii ČSAV. V roce 1954 byl jmenován akademikem ČSAV. Působil v řadě domácích i zahraničních institucí a společností.

Zemřel roku 1960 v Praze po operaci žlučníku. Pohřben byl v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.

• Československý válečný kříž 1939, 1945

Profesor Jirásek napsal více než 200 vědeckých prací a učebních textů a 10 knih. Jeho literární činnost zahrnuje také životopisy, kritické studie, populární přednášky a příležitostné články.^[4] Mnohé Jiráskovy práce jsou ceněny i v zahraničí, zvláště pak jeho práce o léčbě mozkových nádorů (1929), diagnostice a léčbě nádorů míšních (1932).^[7]

• Chirurg mluví k svému nemocnému (1936, Praha, Radiojournal)
• Hnisavá onemocnění prstů a ruky (vybraných statí z podrobné chirurgie, svazek první) (1940, Praha, Melantrich)
• Poranění měkkého kolena (1945, Melantrich)
• Hnisavá onemocnění prstů a ruky (1949, Praha, Melantrich)
• Eduard Albert: Pokus o kroniku a rozbor života, práce i významu E. Alberta, učiněný ke stému výročí jeho narození (20. ledna 1941)(1946, Praha, Čsl. chirurgická společnost)
• Doplněk k učebnici speciální chirurgie (1952, Praha, SZdN-Státní zdravotnické nakladatelství)
• Česká a slovenská chirurgie v letech 1898-1945 (1956, Praha, SZdN)
• Náhlá střevní neprůchodnost (1956, SZdN)
• Chirurgie bolesti (1961, Praha, ČSAV)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnold Jirásek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Arnold Jirásek
• Arnold Jirásek v systému MEDVIK (Národní lékařská knihovna)
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Jirásek, Alois *1841 (otec MUDr. Arnolda Jiráska)
• ANDERLE, Petr. Znamenití lékaři v českých zemích (34). Neviditelný pes [online]. 2018-05-16 [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. 
• Stránky I. chirurgické kliniky
• Langenbeck’s Medical Web Page (CZ) (archivovaná verze)