Chráněná krajinná oblast České středohoří

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Chráněná krajinná oblast České středohoří
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Pohled na Dolní Zálezly
Pohled na Dolní Zálezly
Základní informace
Vyhlášení19. března 1976
Rozloha1068,9 km²
SprávaSpráva CHKO České středohoří
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajeÚstecký a Liberecký kraj
Souřadnice
Geodata (OSM)OSM, WMF
Chráněná krajinná oblast České středohoří
Chráněná krajinná oblast České středohoří
Další informace
Kód51
Webceskestredohori.nature.cz
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chráněná krajinná oblast České středohoří se rozkládá mezi Louny a Českou Lípou. Je součástí podkrušnohorské subprovincie. Rozloha je 1068,9 km²[1] (celé pohoří 1600 km²), což jí řadí co do velikosti na druhé místo v Česku. Přirozeně ji dělí řeka Labe. CHKO byla založena v roce 1976.

Zaujímá části území sedmi okresů (Česká Lípa, Děčín, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem). Nejvyšším bodem je vrchol Milešovky (836,5 m n. m.) a naopak nejnižším je hladina Labe v Děčíně (121,9 m n. m.).

Správa CHKO České středohoří sídlí v Litoměřicích. Mezi hlavní body, které vedly k vyhlášení CHKO patří středoevropská jedinečnost krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří, pestrost geologické stavby, druhové bohatství rostlinstva a odpovídající oživení krajiny charakteristickou faunou. Genové lesní základny v CHKO jsou zaměřeny především na buk, avšak je tu dále udržován a reprodukován genetický materiál jilmu, javoru, lípy a jeřábu.

Založení, sídlo CHKO

Mapa s obrysem CHKO České středohoří

CHKO České středohoří byla založena 19. března 1976 výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j. 6.883/76. Při svém založení měla ve své působnosti 1071 km² a sídlo v Litoměřicích, Michalské ulici. Měla na starosti 21 SPR – Státních přírodních rezervací, 2 CHN – chráněná naleziště, 10 CHPV – chráněný přírodní výtvor a 2 naučné stezky.[2]

Maloplošná chráněná území

Správa CHKO České středohoří pečuje o řadu maloplošných zvláště chráněných území. V chráněné krajinné oblasti to jsou:

Národní přírodní rezervace
Lovoš, Milešovka, Oblík, Raná, Sedlo
Národní přírodní památka
Bílé stráně, Boreč, Březinské tisy, Dubí hora, Jánský vrch, Kamenná slunce, Panská skála a Vrkoč
Přírodní rezervace
Bohyňská lada, Březina, Číčov, Holý vrch u Hlinné, Hradišťanská louka, Kalvárie, Kamenná hůra, Kozí vrch, Lipská hora, Milá, Sluneční stráň a Vrabinec
Přírodní památka
Babinské louky, Bobří soutěska, Divoká rokle, Farská louka, Hradiště, Jílovské tisy, Košťálov, Kuzov, Loupežnická jeskyně, Lužické šipáky, Magnetovec – Skalní hřib, Nebočadský luh, Plešivec, Radobýl, Stříbrný roh, Štěpánovská hora, Tobiášův vrch, Třtěnské stráně

Mimo chráněnou krajinnou oblast České středohoří její správa pečuje o národní přírodní rezervace Bořeň, Zlatník, Malý a Velký štít, Jezerka a národní přírodní památky Kleneč a Velký vrch.[3]

Doprava

Chráněnou krajinnou oblastí vede dálnice D8 a silnice I. třídy č. 8 15, 28, 30 a 62. Spojení po železnici umožňují tratě Praha–Děčín, Čížkovice–Obrnice, Lovosice – Teplice v Čechách, Lovosice – Česká Lípa, Děčín–Rumburk, Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa a muzeální trať Velké Březno – Zubrnice.[4] Sesuv půdy v roce 2013 způsobil uzavření části trati Lovosice – Teplice v Čechách v úseku od Radejčína do Lovosic. Oprava trati je plánovaná na rok 2022.[5]

Naučné stezky

V péči CHKO je (stav 2013 dle webu) devět naučných stezek:

  • Naučná stezka Boreč
  • Naučná stezka Lovoš
  • Naučná stezka Pod Vysokým Ostrým
  • Naučná stezka Bedřicha Smetany
  • Naučná stezka Luční potok
  • Naučná stezka Řepčice - Panna
  • Naučná stezka Březina
  • Cesta přátelství
  • Tyršova naučná stezka

V Českém středohoří je řada dalších stezek, které vybudovaly jiné organizace.

Těžba kamene

V CHKO České středohoří se na několika místech těží kámen. Lomy ohrožují, nebo již z velké části zlikvidovaly některé vrchy: Kubačka 542 m, Deblík 460 m, Trabice 429 m. Všechny jmenované v okruhu 1,5 km od obce Libochovany. Některé vrchy zcela zanikly: Vršetín 470 m, Stříbrník 413 m atd.

Odkazy

Reference

  1. České středohoří [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-08-21]. Dostupné online. 
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola CHKO Kokořínsko, s. 57. 
  3. Regionální pracoviště Správa CHKO České středohoří [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. 
  4. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. 
  5. BACHORÍK, Jan. Trať mezi Lovosicemi a Teplicemi, poškozená sesuvem půdy v roce 2013, by se měla dočkat opravy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-01 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Dolni Zalezly Sebuzin CZ from Mlynaruv kamen 085.jpg
Pohled z vyhlídky Mlynářův kámen po proudu Labe východním směrem na Dolní Zálezly (v popředí na levém břehu) a Sebuzín, (v pozadí na pravém břehu).
Mapa CHKO České středohoří.svg
Autor: Miraceti, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of Bohemian Midlands