Děvín (hrad, okres Česká Lípa)

Hrad Děvín
Hrad Děvín u Hamru na Jezeře
Účel stavby
ochrana obchodní stezky
Základní informace
Sloh	gotika
Výstavba	13. století
Materiál	kámen
Současný majitel	Stát
Poloha
Adresa	Hamr na Jezeře, Česko Česko
Nadmořská výška	436 m
Souřadnice	50°41′33,75″ s. š., 14°51′16,05″ v. d.
Děvín
Další informace
Rejstříkové číslo památky	20346/5-2940 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děvín je zřícenina hradu na vrcholu stejnojmenného kopce (436^[1] metrů) v Ralské pahorkatině (okres Česká Lípa) ve správním území obce Hamr na Jezeře. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka^[2] a nachází se na území přírodní památky Děvín a Ostrý.

Název

Název hradu je odvozen z osobního jména Děva, které má původ ve staročeském slově děva (dívka).^[3]

Historie

Písemné zprávy dokazují existenci hradu v majetku krále Přemysla Otakara II. v 13. století. Byl jedním z hradů postavených na ochranu staré obchodní cesty na sever do Lužice. Král Václav II. hrad roku 1283 postoupil Janovi z Michalovic a od něj jej získal vyšehradský probošt Jan.^[4] Dostavbu dříve královského hradu zajistili pozdější vlastníci z rodu Vartenberků v následujícím století. Ti jej drželi do roku 1516. Hrad odolal i nájezdům husitských vojsk. V době panování Vartenberků hrad roku 1444 oblehlo žitavské vojsko, ale dobýt hrad se mu nepodařilo.^[5]

V roce 1516 se vlastníkem Děvína stali Biberštejnové,^[6] ovšem za jejich panství význam hradu klesal, ač i za nich stavební úpravy v renesančním slohu pokračovaly rozšiřováním hradu. V následujících letech se jeho majitelé střídali, během třicetileté války roku 1645 byl pobořený Švédy a pak zcela zpustl. Zdivo si zčásti rozebrali obyvatelé obce.

Stavební podoba

Hrad prošel složitým stavebním vývojem a jeho pozůstatky jsou silně poškozeny těžbou surovin, skalním řícením a rozebíráním zdiva na stavební kámen. Hradní jádro pravděpodobně patřilo k hradům s obvodovou zástavbou. Z nejstarší stavební fáze zřejmě pochází obvodová hradba jádra s obdélným baštovitým výstupkem na severozápadní straně a spodní úroveň čtverhranné věže ve východním nároží. Vnější opevnění vzniklo nejspíše až během 15. století a při renesančních úpravách. Patří k němu mohutná podkovovitá dělostřelecká bašta na jižní straně hradního areálu a výrazně menší opevnění na protilehlém konci hradu. Ve vnějším opevnění se dochoval obloukovitý portál, který by mohl být pozůstatkem výtahu.^[7]

S rozvojem dělostřelby se stal hradu nebezpečným vrchol sousedního Hamerského Špičáku. Už na začátku 15. patnáctého století jej proto zajistila předsunutá bašta tvořená dvojicí příkopů, které obklopovaly dřevěnou podsklepenou budovu.^[7]

Přístup

Zříceniny hradu jsou dostupné po červené turistické značce z Hamru na Jezeře do Chrastné.^[8]

Děvín v literatuře

O zdejší velmi hluboké hradní studni se rozepsal Bohuslav Balbín, popis včetně zmínek o pověstech zanechal historik August Sedláček a jednu z pověstí včlenila Karolina Světlá do povídky Lamač a jeho dítě. Byla o kdysi zlém rytíři, který jako přízrak vyděsil chalupníka z nedalekého městečka Osečná.^[9] Jedna z pověstí uváděla existenci tajné podzemní chodby až do kostela v Osečné, vzdálené zhruba šest kilometrů.^[5]

Odkazy

Reference

Literatura

• LAHODA, Ladislav. Tajnostmi podzemí: po stopách legend a příběhů z temnot : podzemím českých zemí : od hradních sklepů až k podzemním továrnám. 1. vyd. Praha: Lubor Kasal, 2004. 166 s. ISBN 80-903465-2-9. Kapitola Tajemství hradní studny, s. 53–57. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Děvín na Wikimedia Commons
• Podzemí pod středověkým sídlem králů Děvínem na Stream.cz, 19. 11. 2020