Frederik VI.

Frederik VI. Dánský
král dánský a norský
Portrét
Frederik VI. v roce 1825
na obrazu CH.W. Eckersberga
Doba vlády18081839, Dánsko
18081814, Norsko
Titulyvévoda šlesvicko-holštýnský a sasko-lauenburský
Narození28. ledna 1768
Kodaň
Úmrtí3. prosince 1839
Kodaň
PohřbenKatedrála v Roskilde
PředchůdceKristián VII.
NástupceKristián VIII., Dánsko
Kristián Frederik, Norsko
ManželkaMarie Hesensko-Kasselská
PotomciKarolina
Vilemína Marie
DynastieOldenburkové
OtecKristián VII.
MatkaKarolina Matylda Hannoverská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederik VI. (28. ledna 1768, Kodaň3. prosince 1839, tamtéž) byl mezi lety 1808 a 1839 dánský král a mezi lety 18081814 král norský. Jako následník trůnu byl v letech 1784–1808 regentem svého fyzicky i mentálně nezpůsobilého otce krále Kristiána VII.

Životopis

Frederik VI. se narodil jako první dítě a jediný syn dánského krále Kristiána VII. a jeho ženy, britské princezny Karoliny Matyldy, nejmladší sestry britského krále Jiřího III. Ze strany matky byl tedy spřízněn s britskou a hannoverskou královskou rodinou.

Dětství

Měl neveselé dětství, neboť jeho matka byla v roce 1772 sesazena a následně vypovězena ze země pro svůj blízký (údajně milostný) vztah s lékařem svého manžela, Johannem Friedrichem Struensee. Frederik svou matku již nikdy neviděl (zemřela tři roky poté) a zůstal u svého otce, který ovšem jako duševně nemocný se nemohl dítěti věnovat.

Princ regent

Roku 1784, ve svých 16 letech, se jako korunní princ chopil vlády ve jménu svého duševně nemocného otce, odsunul tak od moci státního ministra Ove Høegh-Guldberg, exponenta své ambiciózní nevlastní babičky Juliany Marie Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Jako regent krále pak působil do jeho smrti 13. března 1808; poté nastoupil na dánský trůn jako král Frederik VI.

Vláda

Frederik byl příznivcem osvícenství; ve spolupráci s hrabětem Andreasem Peterem Bernstorffem uskutečnil řadu liberálních reforem, mezi jiným např. zrušil nevolnictví, zavedl svobodu tisku, zakázal obchod s otroky či uzákonil občanská práva pro Židy.

Za napoleonských válek stálo dosud neutrální Dánsko po dvojím bombardování Kodaně britskou flotilou (1801,1807) od 31.10.1807 na straně Francie a Frederik musel dělat ústupky ve prospěch Švédska a Francie; ty vyústily podepsáním Kielského míru, v důsledku kterého v roce 1814 Norsko připadlo Švédsku, ale Grónsko, Island a Faerské ostrovy zůstaly územím Dánska. Král se kvůli udržení suverenity Dánska též osobně vypravil na Vídeňský kongres.

V poslední fázi jeho vlády se projevilo jisté oživení státních financí, zruinovaných válkami, a došlo k některým demokratizačním opatřením.

Frederik VI.

Manželství a potomci

31. července roku 1790 se Frederik v Gottorpském paláci v Šlesviku oženil s Marií Hesensko-Kasselskou (1767–1852), německou šlechtičnou, spřízněnou s britskou i dánskou královskou rodinou. Z jejich manželství vzešlo osm potomků, šest z nich však zemřelo téměř bezprostředně či záhy po narození, dospělého věku se dožily pouze dvě dcery.

Ani jedna z nich neměla děti; tak tato linie oldenburské dynastie tak vymřela nejen po meči, ale i po přeslici:

  • Kristián (22. září 1791 – 23. září 1791)
  • Marie Luisa (19. listopadu 1792 – 12. října 1793)
  • Karolina (28. října 1793 – 31. března 1881), ⚭ 1829 Frederik Ferdinand Dánský (22. listopadu 1792 – 29. června 1863)
  • Luisa (21. srpna 1795 – 7. prosince 1795)
  • Kristián (1. září 1797 – 5. září 1797)
  • Juliana Luisa (12. února 1802 – 23. února 1802)
  • Frederika Marie (3. června 1805 – 14. června 1805)
  • Vilemína Marie (18. ledna 1808 – 30. května 1891),
    ⚭ 1828 Frederik (6. října 1808 – 15. listopadu 1863), vévoda šlesvický, holštýnský a lauenburský a jako Frederik VII. král dánský od roku 1848 až do své smrti, manželé se rozvedli v roce 1834
    ⚭ 1835 Karel Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský (30. září 1813 – 24. října 1878)

Frederik byl rovněž otcem řady nemanželských dětí: Luisa a Karolina, hraběnky von Brockdorff, Frederik a Valdemar.

Nástupce na trůn

Z osmi dětí Frederika VI. se dospělého věku dožily pouze dvě dcery, jež podle tehdejší právní úpravy vycházející ze Salického práva nemohly uplatnit následnické právo k dánskému a norskému trůnu (ani ony ostatně neměly potomky). Na trůn tedy nastoupil jeho bratranec (syn Frederika Dánského, mladšího nevlastního bratra Kristiána VII.) jako Kristián VIII.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Frederik IV. Dánský
 
 
Kristián VI.
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenburská
 
 
Frederik V.
 
 
 
 
 
 
Kristián Jindřich Braniborsko-Kulmbašský
 
 
Žofie Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Žofie Kristýna Wolfsteinská
 
 
Kristián VII.
 
 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
Luisa Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Jan Bedřich Braniborsko-Ansbašský
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
'Frederik VI.'
 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
Karolina Matylda Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
 
 
 
 
Karel Anhaltsko-Zerbstský
 
 
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
Žofie Sasko-Weissenfelská
 

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Předchůdce:
Jiří III.
Znak z doby nástupuVévoda lauenburský
Fridrich I.
18141839
Znak z doby konce vládyNástupce:
Kristián I.

Média použitá na této stránce

Coat of arms of Denmark lesser.png
Autor: Tento PNG grafika byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of Denmark.
Blazon: Or, three lions passant in pale Azure crowned and armed Or langued Gules, nine hearts Gules.
Wappen Grafschaft Sachsen-Lauenburg.svg
The coat of arms of Duchy of Saxony, Angria and Westphalia (Lauenburg) as used between 1435 and 1507 and again between 1671 and 1689. It shows in the upper left quarter the Ascanian barry of ten, in or and sable (starting with the wrong colour in this copy), covered by a crancelin of rhombs (they are not shown in this undetailed copy) bendwise in vert. (The House of Wettin also adopted the barry of ten with the crancelin as its coat-of-arms, when it gained Saxe-Wittenberg, which is why the barry reappears in the arms of many (formerly) Wettin-ruled states.) The crancelin symbolises the Saxon ducal crown. The second quarter shows in azure an eagle crowned in or (crown missing in this copy), representing the imperial County Palatine of Saxony. The third quarter displays in argent three water-lily leaves in gules, standing for the County of Brehna. The lower right fourth quarter shows in sable and argent the electoral swords (Kurschwerter) in gules, indicating the Saxon office as Imperial Arch-Marshal (German: Erzmarschall, Latin: Archimarescallus), pertaining to the Saxon privilege as prince-elector, besides the right to elect a new emperor after the decease of the former. The Lauenburg branch duchy adopted this coat-of-arms, used before by the other brach duchy Saxe-Wittenberg until its extinction in 1422, in order to enforce its failed claim to succession in Saxe-Wittenberg. Thus the different quarters of the coat of arms, from then on representing the Duchy of Saxony, Angria and Westphalia (Lauenburg), were later often misinterpreted as symbolising Angria (Brehna's water-lily leaves) and Westphalia (the comital palatine Saxon eagle).
De Gothers våben.svg
Autor: Valentinian, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms representing the Danish kings' historical title as King of the Goths. It was later perceived as the arms of Jutland which is why a similar insignia features on the stern of the Fregatten Jylland museum frigate in Ebeltoft, Denmark.
Coat of arms of Norway (1924).svg
Autor: Karl Georg Jensen, Ssolbergj (talk), Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of Norway. Version used during the first years following the 1905 dissolution of the union with Sweden. In use 1905-1937
Royal coat of arms of Denmark.svg
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal arms of Denmark from 1972.