Náboženství v Izraeli




Circle frame.svg

Náboženství v Izraeli (2016)[1]

     Judaismus-Hilonim (40 %)
     Judaismus-Masortim (23 %)
     Judaismus-Dati (10 %)
     Judaismus-Charedim (8 %)
     Islám (14 %)
     Křesťanství (2 %)
     Drúzové (2 %)
     Ostatní a nezařazení (1 %)

Náboženství je v Izraeli je hlavním rysem země a hraje významnou roli v utváření izraelské kultury a životního stylu. Izrael je jediná země na světě, kde jsou většina obyvatel Židé. Podle Centrálního statistického úřadu byla izraelská populace k roku 2005 tvořena ze 76,1 % židy, 16,2 % muslimy, 2,1 % křesťany a 1,6 % Drúzy. Zbylá 4 % populace se nepřihlásily k žádnému náboženství.[2]

Státem uznané náboženské komunity

Izrael nemá ústavu, avšak svoboda náboženského vyznání je zakotvena v zákoně.[3] Právní zakotvení nežidovských komunit vychází z ustanovení z dob osmanské a britské správy Palestiny, která však byla modifikována. Náboženství, která jsou v Izraeli oficiálně uznána jsou: pravoslaví, římskokatolická církev, arménská apoštolská církev, arménská katolická církev, syrská katolická církev, chaldejská katolická církev, melchitská řeckokatolická církev, maronitská katolická církev, syrská pravoslavná církev a judaismus.[4] Dále byly přidány tři náboženské komunity a to: Drúzové, evangelická episkopální církev a Bahá'í.[3] Skutečnost, že muslimská populace nebyla vymezena jako náboženská komunita je pozůstatek z osmanského období, kdy byl islám dominantním náboženstvím. Tímto však nejsou jakkoliv ovlivněna náboženská práva muslimské komunity a rovněž příslušníci neuznaných náboženství mohou svobodně praktikovat své náboženství.[3]

Rozdělení

Zákon o návratu zaručuje všem Židům, kteří mají židovské předky, i konvertitům právo na získání izraelského občanství.[5] Zhruba tři čtvrtiny populace (76,1 %) jsou Židé. Asi 40–50 % Židů se považuje za sekulární (hebrejsky חילוני, chiloni; לא דתי, lo dati – nevěřící či חופשי, chofši – volnomyšlenkáři), 30–40 % se považuje za tradicionalisty (hebr. מסורתי, masorti či דתי, dati – věřící) a 20 % se považuje za religiózní (mezi ně patří charedim a ortodoxní Židé).[6]

Muslimové představují s 16,2 % izraelské populace největší náboženskou menšinu. Izraelští Arabové, kteří představují 19 % populace, tomuto číslu významně přispívají, jelikož více než čtyři pětiny (82,6 %) jich jsou muslimové, dále je 8,8 % z nich křesťanů a 8,4 % Drúzů.[7] Členů jiných náboženských skupin jako buddhistů a hinduistů je jen málo.[8]

Nábožensky významná místa

Přítomnost Zdi nářků, Chrámové hory, mešity Al-Aksá a baziliky Svatého hrobu z Jeruzaléma činí posvátné místo judaismu, islámu i křesťanství. Další důležitá náboženská místa se nacházejí na Západním břehu Jordánu, mezi ně patří například Betlém, místo narození Ježíše Kritsta a Ráchelina hrobka či Jeskyně patriarchůHebronu. Ústředním místem víry bahá'í je Haifa a její zakladatel Bahá'u'lláh je pohřben v Akku.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Religion in Israel na anglické Wikipedii.

  1. Israel's Religiously Divided Society [online]. 8 March 2016 [cit. 2020-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Table 2.1 — Population, by Religion and Population Group [online]. Izraelský centrální statistický úřad, 2006 [cit. 2009-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-09. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b c Israel and the Occupied Territories [online]. Ministerstvo zahraničí USA [cit. 2009-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-15. (anglicky) 
  4. Freedom of Religion in Israel [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael, 2001-08-20 [cit. 2009-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Zákon o návratu [online]. Kneset [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 1. vyd. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 2002. ISBN 80-210-3007-0. S. 56–57. 
  7. Population, by religion and population group [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-04-10. (anglicky) 
  8. National Population Estimates [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-21. (anglicky) 

Literatura

  • BARNAVI, Eli a kolektiv. Atlas univerzálních dějin židovského národa. Praha: Victoria Publishing, 1995. 299 s. ISBN 80-7187-013-7. 
  • ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8. 
  • ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3007-0. 
  • DE LANGE, Nicolas. Svět Židů. Praha: Knižní klub, 1996. 240 s. ISBN 80-7176-325-X. 
  • POJAR, Miloš. Izrael - stručná historie států. 2. vyd. Praha: Libri, 2009. 202 s. ISBN 978-80-7277-435-7. 
  • SOPOUCH, Jaromír. Izrael - Svatá země. Olomouc: Epava Olomouc, 1995. 238 s. ISBN 80-901471-9-4. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Circle frame.svg
A transparent circle on a light-colored background (hex color code #F9F9F9), designed to be placed over content to show only that portion within the circle. The circle has a black border 0.5% as wide as its outside diameter.
Jerusalem Holy Sepulchre BW 24.JPG
Autor: Berthold Werner, Licence: CC BY-SA 3.0
Jerusalem, Church of the Holy Sepulchre
Bahá'í gardens by David Shankbone.jpg
Autor: David Shankbone , Licence: CC BY-SA 3.0
Bahá'í gardens in Haifa
Temple Mount Western Wall on Shabbat by David Shankbone.jpg
Autor: David Shankbone , Licence: CC BY-SA 3.0
Temple Mount and Western Wall during Shabbat
Asian states map.svg
Autor: Original by Faigl.ladislav, converted to SVG by Zirguezi, Licence: CC0
Map of Asian countries