Údolí Jizery

Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Údolí Jizery
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Galerie na Riegrově stezce
Galerie na Riegrově stezce
Základní informace
Vyhlášení1. ledna 1951
VyhlásilMinisterstvo školství, věd a umění
Nadm. výška300–516 m n. m.
Rozloha122,20 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresSemily
UmístěníBítouchov u Semil, Chuchelna
Souřadnice
Údolí Jizery u Semil
Údolí Jizery u Semil
Další informace
Kód471
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Údolí Jizery je přírodní rezervace,[3] nacházející se asi dva kilometry severně od okresního města Semily v Libereckém kraji. Rezervace byla vyhlášena roku 1951[3] a její výměra je 122,2 hektarů.[4]

Jedná se o kaňonovité údolí, které vyhloubila řeka Jizera. Je dlouhé přibližně tři kilometry. Skály zde vystupují ze skalních hřebenů a útesů. Nejmohutnější skalní útvar je bezpochyby Krkavčí skála, vysoká něco přes 100 metrů. Po pravé straně údolí vedou dvě stezky, a to RiegrovaKamenického. Po levé hraně údolí Jizery je vyznačena žlutá turistická trasa s odbočkou na Krkavčí skálu. Údolím vede také železniční trať Pardubice–Liberec, která zde prochází čtyřmi tunely. Rezervace leží na území Geoparku Český ráj, chráněné území je ve správě Krajského úřadu Libereckého kraje.

Vznik údolí a geologie

Vznik údolí souvisí se zvedáním terénu od období třetihor[5], zejména neogénu. Když začalo toto zvedání terénů, Jizera se rychle zahlubovala do hornin a vytvořila tak impozantní údolí. Protože řeka Jizera má zde spád 10 promile a sílu, hloubí údolí dál.[5] Každým dnem se 130 metrů hluboké údolí prohloubí až o desetiny milimetru.[5]

Údolí je zahloubeno v metamorfovaných horninách, zejména v metadiabasech a v zelené břidlici.[6] Místy jsou prostoupené albitickým metaryolitem či metatrachitem. Pruh u soutěsky je tvořen přeměněnou albitickou žulou.[6] Po hranicích rezervace se objevuje čedič se sloupcovitou odlučností. Z geologického hlediska jsou skály nad Jizerou pozoruhodnou ukázkou kontaktu deformovaných magmatitů v železnobrodském krystaliniku.[7]

Nejznámější skalní útvary

Krkavčí skála

Čedičový útvar[8] stoupající strmě od koryta řeky až do stometrové výše. Na samém vršku je odvážně posazena železná vyhlídka připomínající lodní můstek, nabízející pohled do kaňonu Jizery. Železniční trať Pardubice–Liberec, sledující v těchto místech řečiště, prochází hluboko pod vyhlídkou tunelem; pozorovatelé mohou přibližně každou půlhodinu vidět po levé ruce vlak, připomínající díky perspektivě modelovou železnici. Poblíž vyhlídky stojí přístřešek pro turisty.[8]

Na Krkavčí skálu se ze Semil dostaneme pěšky po žluté (cca 2 km), motoristé mohou jet směr Železný Brod a zaparkovat poblíž vjezdu do lomu – k vyhlídce je to odtud asi 200 metrů lesem (vpravo).

Přístup ke skále býval dříve obtížný, a proto bylo roku 1899 navrženo její zpřístupnění.[8] Návrh byl přijat a Okrašlovací spolek Semily otevřel fond, do něhož se sbíraly peníze. Díky shromážděným prostředkům došlo k vyznačení přístupové cesty, rozmístění orientačních tabulí, úpravě skály a zbudování železné vyhlídky se zábradlím. Slavnostní otevření se konalo 18. června 1905.[8]

Myší skála

Myší skála

Nejznámější vyhlídkou na Kamenického stezce je Myší skála. Čedičový suk[9] zvaný též Mniší skála či Myškovská skála vystupuje z vrchu Medenec až do 25metrové výšky.[10] Nejbližší osadou je Spálov. Vyhlídka z větší části nahrazuje dřevěnou rozhlednu, která dříve stávala na vrchu Medenec. Výstup na Myší skálu je náročnější a je jištěn pouze částečně, a to řetězy, v posledním úseku musí návštěvníci použít trochu lezecké techniky.

Vyhlídka byla slavnostně otevřena pro turisty 26. září 1926.[10]

Böhmova vyhlídka

Böhmova vyhlídka nabízí výhled na protější Krkavčí skálu, unikátní úsek trati 030 a hlavně samotné údolí Jizery. Nachází se v půli Riegrovy stezky (levý břeh Jizery) mezi městem Semily a Podspálovem. Vyhlídka byla pojmenována po Antonínu Böhmovi (první předseda KČT Semily[11]).

Flóra a fauna

Ledňáček říční

Z flóry převažují původní květnaté bučiny,[12] je však ovlivněna výsadbou smrku ztepilého. Původní skladba je zachována především na strmých svazích, kde převažuje buk lesní, javor klen, bříza bělokorá, lípa malolistá, jedle bělokorá, borovice lesní a kam je místy vtroušen i habr obecný.[12] Mimo tyto rostliny nachází se v údolí také lomikámen trsnatý vlnatý (endemická rostlina, roste zde na skalách nad říčním korytem, je kriticky ohrožený druh[13]), violka dvoukvětá (obvykle v horách, vzácnější druh naší květeny[14]), mázdřinec rakouský (obvykle v horách, silně ohrožený[15]) či svízel horský (vzácný).

Z fauny jsou na vlastní tok Jizery vázáni mlok skvrnitý (silně ohrožený[16]), skorec vodní, ledňáček říční (silně ohrožený[17]) a konipas horský[18]. Lesní porosty obývají holub doupňák (silně ohrožený[16]), brhlík lesní aj.[18]

Zajímavosti

Ledopád

Při zimním a předjarním tání vzniká na Riegrově stezce nedaleko tunýlku pro pěší pozoruhodný ledopád. Je široký zhruba 20 metrů a vysoký 10 metrů.[19] Překrývá skalní převis a tvoří jakousi jeskyňku, dole se zamrzlým jezírkem. Jeho tvar závisí především na teplotě, při které vzniká.

Dvanáct metrů dlouhý tunýlek na Riegrově stezce byl vystřílen za šest týdnů roku 1909.[19] Na jeho proražení v odolných sopečných horninách bylo třeba 1086 dynamitových patron.[19]

Nejstarším lidským dílem v údolí jsou 4 železniční říkovské tunely, uvedené do provozu roku 1859[20], na jejichž výstavbu bylo spotřebováno přes 50 tun střelného prachu[20]. Z tunelů bylo vyvezeno asi 1340 vagónů horniny. Jejich celková délka činí 743 metrů.

Technickou památkou z dvacátých let 20. století je vodní elektrárna Spálov. Začíná jezem, dále voda proudí tunely až do Spálova, kde je samotná turbína. Objem vylámané skály činil 470 vagónů. Staveniště navštívil dne 17. září 1922 i T. G. Masaryk (první československý prezident).

Přírodní památka Galerie

Galerie
Související informace naleznete také v článku Galerie (přírodní památka).

Směrem proti proudu na pravém břehu řeky navazuje na údolí Jizery u Semil a Bítouchova přírodní památka Galerie,[21] která se nachází pouze na pravém břehu Jizery. Na obou stranách soutěsky se zdvihají strmé skalní stěny a pilíře z přeměněné albitické žuly[22] až do výše 40 metrů. Zajímavostí je, že soutěska, která je dnes 10 metrů široká, byla v 19. století velmi úzká (pouhý jeden metr!).[23] V soutěsce se na jaře však zachytávaly ledové kry a městu Semily často hrozilo zatopení. Továrník Schmitt dal proto rozšířit soutěsku pomocí výbušnin. Nad hladinou řeky byla roku 1909 postavena 77 metrů dlouhá visutá železná galerie na pro pěší (Riegrova stezka), která je zapuštěna na 20 konzolích 70 centimetrů do skály.[22]

Právě zde se nachází lomikámen trsnatý vlnatý, kriticky ohrožená a endemická rostlina, která roste v ČR pouze zde a na levém břehu Labe, jižně od Ústí nad Labem.[24]

Odkazy

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. a b Odbor životního prostředí Libereckého kraje http://zivotni-prostredi.kraj-lbc.cz/page2610 Archivováno 23. 9. 2017 na Wayback Machine
  4. Údolí Jizery [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. 
  5. a b c Tabule Jizera na naučné stezce. [s.l.]: [s.n.] 
  6. a b Krkonoše - Jizerské hory - Přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova [online]. Krnap. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-10. 
  7. RAPPRICH, Vladislav. Bítouchov – intruze dioritů v granitech [online]. Česká geologická služba, 2011-11-21 [cit. 2015-12-23]. Dostupné online. 
  8. a b c d Interregion/Krkavčí skála [online]. Dostupné online. 
  9. Archivovaná kopie. krkonose.krnap.cz [online]. [cit. 2011-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-10. 
  10. a b KČT Semily – Myší skála
  11. Stránky KČT Semily/historie http://www.kct.semily.cz/historie/kct-semily/
  12. a b Český-ráj.cz Archivováno 26. 7. 2009 na Wayback Machine, kapitola Květena
  13. http://rostliny.prirodou.cz/lomikamenovite/lomikamen/lomikamen-trsnaty/[nedostupný zdroj]
  14. http://botany.cz/cs/viola-biflora/
  15. http://botany.cz/cs/pleurospermum-austriacum/
  16. a b Mlok skvrnitý
  17. http://www.jynx-t.net/ptaci/holub-doupnak-20-28966912-0.html Archivováno 16. 6. 2008 na Wayback Machine – pod titulkem početnost
  18. a b Český-ráj.cz Archivováno 26. 7. 2009 na Wayback Machine, kapitola Zvířena
  19. a b c Tabule Tunýlek a ledopád na naučné stezce. [s.l.]: [s.n.] 
  20. a b Tabule Lidská díla na naučné stezce. [s.l.]: [s.n.] 
  21. Krkonoše - Jizerské hory - Přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova [online]. Krnap [cit. 2011-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-10. 
  22. a b Tabule Galerie na naučné stezce. [s.l.]: [s.n.] 
  23. Český ráj http://www.cesky-raj.cz/priroda/pr_ujizery.htm Archivováno 26. 7. 2009 na Wayback Machinena konci stránky v poznámce
  24. České Středohoří - Lomikámen znovu objeven [online]. Dostupné online. 

Literatura

  • Miroslav Prokeš a kolektiv. Semily. Semily: Město Semily 127 s. Kapitola Turistika v okolí Semil, s. (116), 117, 120. 
  • ŘÍMANOVÁ, Hana; ŘÍMAN, Slavomír. Riegrova stezka kaňonem Jizery. Semily: Město Semily ISBN 978-80-254-5221-9. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Lávka nad Jizerou.JPG
Autor: Josef.milfait, Licence: CC BY 3.0
Lávka nad Jizerou na Riegrově stezce mezi Semily a Železným Brodem
Ledňáček říční-Alcedo atthis2.jpg
Autor: Ben Skála, Licence: CC BY 3.0
Alcedo atthis, Benešov nad Černou, South Bohemian Region, Czech Republic
Údolí Jizery-Galerie.jpg
Autor: Coosadello, Licence: CC0
Přírodní památka Galerie nedaleko Semil.
Údolí Jizery-Myší skála.jpg
Autor: Coosadello, Licence: CC BY 3.0
Myší skála na Kamenického stezce (PR Údolí Jizery)
Údolí Jizery-ledopád.jpg
Autor: Coosadello, Licence: CC BY 3.0
Ledopád na Riegrově stezce