Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky

Ústav pro českou literaturu AV ČR
Zkratka	ÚČL AV ČR
Vznik	1946
Právní forma	veřejná výzkumná instituce
Sídlo	Na Florenci 3/1420 110 00 Praha 1
Souřadnice	50°5′20,61″ s. š., 14°26′0,96″ v. d.
Ředitel	Petr Šámal
Mateřská organizace	Akademie věd České republiky
Oficiální web	www.ucl.cas.cz
Datová schránka	nq8ie7m
IČO	68378068 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., je veřejná výzkumná instituce se sídlem v Praze, zřízená Akademií věd České republiky s cílem provádět vědecký výzkum české literatury, přispívat k využití jeho výsledků a zajišťovat výzkumnou infrastrukturu. Jeho činnost zahrnuje literární historii a teorii, lexikografii, editologii, textologii, bibliografii a další literárněvědné disciplíny. Vydává časopis Česká literatura, provozuje knihovnu a několik internetových databází (Slovník české literatury po roce 1945 on-line, Česká elektronická knihovna, Digitalizovaný archiv časopisů, Bibliografie české literární vědy aj.) Je pokračovatelem Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd a umění, vzniklého v září 1948.

Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. je vědecký ústav, který zajišťuje základní výzkum české literatury od počátků do současnosti.^[1] Podle platné zřizovací listiny z 28. června 2006 byl zřízen s cílem uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti české literatury, přispívat k využití jeho výsledků a zajišťovat infrastrukturu výzkumu.^[2] Věnuje se literární historii a teorii, literárněvědné lexikografii, editologii, textologii, bibliografii a jiným oborům literární vědy.^[1]

Podle výroční zprávy za rok 2010 je jediným neuniverzitním pracovištěm v ČR, které provádí základní literárněvědný výzkum. Je hlavní institucí literárněvědné bohemistiky ve světovém měřítku.^[3]

ÚČL vedle vědecké činnosti zřizuje a udržuje informační zdroje, přístupné pro širokou veřejnost. Patří k nim:

• Knihovna ÚČL, obsahující přes 160 tisíc svazků, zčásti přijatých od bývalé Umělecké besedy. Rozsahem fondu byla v roce 2021 třetí největší knihovnou v rámci Akademie.^[4]
• Digitální sbírka ÚČL, zahrnující přes 180 literárněvědných publikací, většinou dostupných volně, část po přihlášení.
• Slovník české literatury od roku 1945 on-line, s více než tisícem hesel českých spisovatelů a literárních časopisů z let 1945–2000.^[5]
• Česká elektronická knihovna Archivováno 19. 2. 2012 na Wayback Machine., umožňující bezplatný přístup k 1 700 odborně ošetřeným básnickým knihám, které reprezentují téměř veškerou českou poezii 19. a počátku 20. století.^[6]
• Digitalizovaný archiv časopisů, sedmá největší digitální knihovna v ČR r. 2010^[7]
• Edice E, zahrnující texty dosud knižně nevydaných dokumentů i knižních publikací, které se vážou k činnosti ÚČL
• Databáze české literární vědy, zpřístupňující bibliografie k dějinách českého písemnictví a literární vědy
• Česká literární bibliografie, výzkumná infrastruktura zaštítěná Ústavem pro českou literaturu, která zpracovává a zpřístupňuje bohaté informace k výzkumu české literatury

ÚČL vydává časopis Česká literatura. Všechny ročníky jsou online dostupné v Digitální knihovně AV ČR.

ÚČL spoluvydává časopis Cornova, který je rovněž online dostupný v Digitální knihovně AV ČR.  

ÚČL dále vydává vědecké a populárně naučné tituly z oblasti literární vědy a kritická vydání české literatury.

ÚČL aktuálně vydává knihy v edicích:

• Bibliographica
• Theoretica & historica
• Korespondence Jakuba Demla
• Varianty

a další tituly mimo ediční řady.

Jako spoluvydavatel se ÚČL podílí na edicích

• Česká knižnice (s Nadačním fondem Česká knižnice a nakladatelstvím Host)
• Teoretická knihovna (s nakladatelstvím Host)
• Czech Literature Studies (s nakladatelstvím Karolinum)
• Kritická hybridní edice (s nakladatelstvím Akropolis)

a na jednotlivých titulech (ve spolupráci s nakladatelstvím Academia či Akropolis).

Na konci roku 2010 byl ÚČL jedním z patnácti předních českých vědeckých ústavů, zahrnutých do Mezinárodního auditu vědy, výzkumu a inovací v ČR vedeného společností Technopolis. Výsledná zpráva zmínila unikátní a fundamentální roli ÚČL ve výzkumu české literatury a literární kultury. Ocenila velké úsilí, které ústav věnuje zpřístupnění získaných znalostí elektronicky prostřednictvím internetu, jako unikátní a vynikající z hlediska kvality a rozsahu. Na závěr uvedla, že ÚČL je střediskem mimořádného významu jak pro Českou republiku, tak pro zahraniční bohemisty.^[8]

Založení výzkumného ústavu pro českou literaturu se začalo připravovat na půdě Československé akademie věd a umění v roce 1946, krátce po založení Ústavu pro jazyk český. Organizační řád byl schválen v červnu 1947, Ústav pro českou literaturu začal pracovat 1. září 1948. Roku 1953 byl začleněn do Československé akademie věd a v roce 1993 do Akademie věd České republiky.^[9]

V roce 1953 byl ÚČL přestěhován z Valentinské ulice na Starém Městě (zde působil od roku 1951) do prostor Strahovského kláštera.^[10] Prostory kláštera musel uvolnit poté, co byl objekt vrácen řádu premonstrátů. Od roku 1991 sídlil ústav v dnes již neexistujícím objektu uprostřed kasáren Jiřího z Poděbrad na nám. Republiky (dnešní Palladium).^[11] Počátkem března 1999 se ústav přesunul do svého současného působiště Na Florenci 3.^[12]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ústav pro českou literaturu AV ČR na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Internetový portál výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie