Ústecký kraj

Ústecký kraj
Labe u Lovosic
Labe u Lovosic
Ústecký kraj – znakÚstecký kraj – vlajka
znakvlajka
Území
Sídlo krajeÚstí nad Labem
Region soudržnostiSeverozápad
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
NUTS 3CZ042
ISO 3166-2CZ-42
RZU
Zeměpisné souřadnice
Vznik1. ledna 2000
Základní informace
Rozloha5 338,67 km² (2020)[1]
Počet obyvatel798 898 (2022)[2]
Hustota zalidnění149,6 obyv./km²
Nejvyšší bodu vrcholu Klínovec
(1 225 m n. m.)
Počet okresů7
Počet ORP16
Počet POÚ30
Počet obcí354
z toho 59 měst
a 11 městysů
Kontakt
Adresa
krajského úřadu
Velká Hradební 3118/48
400 02 Ústí nad Labem
epodatelna@kr-ustecky.cz
HejtmanJan Schiller (ANO)
Oficiální web: www.kr-ustecky.cz
Ústecký kraj na mapě
Další údaje
Kód kraje60
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústecký kraj leží na severozápadě Čech. Na východě sousedí s Libereckým krajem, na jihovýchodě se Středočeským krajem, na jihu má kratičký úsek společné hranice s Plzeňským krajem, na jihozápadě hraničí s Karlovarským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Sasko na severozápadě. Žije zde přibližně 799 tisíc[2] obyvatel.

Dějiny

Od 10. století zde stojí mnohé hrady, které byly opěrnými body moci v přemyslovských Čechách. Litoměřická kapitula byla založena již roku 1057, v její zakládací listině lze nalézt vůbec nejstarší zápisy psané česky. Důležité šlechtické rody byly Berkové z Dubé, Vartenberkové, Hrabišicové a Zajícové z Hazmburka. Od počátku 13. století vznikala síť královských měst Žatec, Kadaň, Louny, Most, Ústí nad Labem a Litoměřice. Posledně jmenované se postupně staly nejdůležitějším městem v severních Čechách; právě v Litoměřicích založil papež Alexandr VII. 3. července 1655 biskupství.

Kolem poloviny 18. století byl rozvoj značně omezen opakovanými válkami s Pruskem o rakouské dědictví. Po zrušení nevolnictví a roboty došlo k velkému rozmachu průmyslu.

Převážnou část obyvatelstva tvořili tradičně čeští Němci, proto bylo území kraje před druhou světovou válkou odtrženo od Československa a připojeno k Německu. Po válce bylo naopak německé obyvatelstvo vysídleno a území dosídleno Čechy, Slováky, volyňskými Čechy a Romy, Maďary a dalšími národnostmi. V 60.–80. letech docházelo k rozsáhlému a systematickému poškozování krajinného rázu oblastí kraje, které bylo způsobeno především důlní činností. Těžbě uhlí ustoupilo také mnoho obcí se svou mnohasetletou historií, včetně starého královského města Mostu. Po společenských změnách v roce 1989 dochází v první polovině 90. let nejen k útlumu těžby hnědého uhlí, ale také celého sektoru těžkého průmyslu.

Zřízení kraje a změny hranic

Ústecký kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev.

Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Převedení části historického území obce Valeč, nyní ležícího ve vojenském újezdu Hradiště, z Karlovarského do Ústeckého kraje (k obci Podbořanský Rohozec) se setkalo v dubnu 2012 se zásadním nesouhlasem obce Valeč, hejtman Josef Novotný pak požádal ministra obrany o přehodnocení záměru a své argumenty předložil i Generálnímu štábu Armády ČR.[3] V srpnu 2012 byl opět zveřejněn záměr převést, v souladu s výsledky ankety uspořádané mezi místními obyvateli, z Karlovarského kraje na Ústecký území o 7 hektarech se 3 osadami (Bukovina, Střelnice a Ořkov) a 20 obyvateli, které má spádově blíž k Podbořanům. Karlovarský kraj po počátečním nesouhlasu nakonec vyjádřil souhlas.[4] Podbořanský tajemník a znalec historie Martin Gutzer uvedl, že v roce 1953 byla Karlovarskému kraji přidělena část katastru Podbořanského Rohozce a tedy se mu vrací 500 ha, které mu předtím patřily, a navíc Bukovina má rodinné i ekonomické vazby na Podbořansko.[5]

Přírodní podmínky

Hranici s Německem tvoří z větší části hřeben Krušných hor, které pokračují do Karlovarského kraje. Nejvyšší bod kraje se nachází ve 1225 m n. m. na jihovýchodním svahu hory Klínovec, jejíž vrchol o nadmořské výšce 1244 m n. m. se již nachází na území Karlovarského kraje.[6] Na severní hranici přechází pásmo hor v Labské pískovce s unikátními skalními městy, soutěskami a věžemi až 400 m n. m. Ve vnitrozemí vyniká sopečné České středohoří s nejvyšším vrcholem Milešovkou. Místo, kde Labe u Hřenska opouští české území, je naopak nejnižším bodem republiky (113 m n. m.).[6]

Většinu území kraje odvodňuje Labe, jehož nejvýznamnějšími přítoky v kraji jsou Ohře, Ploučnice a Bílina (řeka).

Nejdůležitějším chráněným územím je Národní park České Švýcarsko, zahrnující část Labských pískovců. V kraji jsou i další chráněné krajinné oblasti, přírodní parky a maloplošná chráněná území.

Obec Žitenice u Litoměřic je uváděna jako nejteplejší místo v Čechách. Průměrná roční teplota vzduchu zde dosahuje 9,42 °C.[7]

Administrativní členění

Členění kraje na okresy

Území kraje je vymezeno územími okresů Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, Teplice, Louny, Most a Chomutov. Celé toto území je součástí Severočeského kraje.

Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a území krajů se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty pak na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce: Bílina, Kadaň, Litvínov, Lovosice, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Varnsdorf a Žatec.

OkresPočet obyvatel
(1. 1. 2020)[8]
Rozloha[9]Hust. zal.Počet obcí
Děčín (DC)129 54290914352
Chomutov (CV)124 94693513444
Litoměřice (LT)119 6681 032116105
Louny (LN)86 6911 1187870
Most (MO)111 70846723926
Teplice (TP)129 07246927534
Ústí nad Labem (UL)119 33840529523

Obyvatelstvo

Největší města

Města Ústeckého kraje nad 10 tisíc obyvatel:

městookrespočet obyvatel

(1930)

počet obyvatel

(1991)

počet obyvatel

(1. 1. 2020)[10]

Ústí nad LabemUL43 793100 002&0000000000092716.00000092 716
MostMO56 75170 670&0000000000066034.00000066 034
TepliceTP56 08853 004&0000000000049731.00000049 731
ChomutovCV33 27953 107&0000000000048635.00000048 635
DěčínDC55 92553 899&0000000000048594.00000048 594
LitoměřiceLT19 71825 719&0000000000023849.00000023 849
LitvínovMO24 13629 096&0000000000023661.00000023 661
JirkovCV6 33017 887&0000000000019241.00000019 241
ŽatecLN19 75720 320&0000000000019047.00000019 047
LounyLN12 41320 812&0000000000018313.00000018 313
KadaňCV13 48017 796&0000000000018246.00000018 246
BílinaTP16 58617 025&0000000000017200.00000017 200
VarnsdorfDC22 62116 266&0000000000015193.00000015 193
Klášterec nad OhříCV7 33616 213&0000000000014526.00000014 526
Roudnice nad LabemLT9 26112 869&0000000000012847.00000012 847
KrupkaTP16 09612 620&0000000000012633.00000012 633
RumburkDC15 73810 789&0000000000011036.00000011 036

Školství

Mapa středních škol v Ústeckém kraji

V souladu s potřebami restrukturalizace výroby a služeb v důsledku útlumu hornictví vyvstala potřeba rekvalifikace obyvatel.

Svou úlohu v jejím naplnění mají odborná učiliště, odborné střední školy a vysoké školy (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, fakulta Českého vysokého učení technickéhoDěčíně a nově otevřená Vysoká škola finanční a správní v Mostě, Vysoká škola ekonomie a managementu v Ústí nad Labem).

Na území kraje působí 91 středních škol. Okresy: Děčín (19), Chomutov (8), Litoměřice (15), Louny (9), Most (17), Teplice (12), Ústí nad Labem (11) [1]

Hospodářství

Elektrárny Prunéřov

Hospodářství kraje je specifické pro různé oblasti kraje, což je dáno tím, že se v kraji nachází několik velice odlišných krajinných typů. Od oblastí nížinných, kde se daří zemědělství (Kadaňsko, Litoměřicko, Žatecko, Lounsko), přes oblasti průmyslové (pánevní oblast) po oblasti hornaté (Krušné hory, České středohoří, Doupovské hory). Obecně se však Ústecký kraj mezi kraji České republiky vyznačuje výraznou orientací hospodářství na oblasti těžkého průmyslu.

Těžba a spalování uhlí

Na území podkrušnohorské pánevní oblasti se nacházejí vydatná ložiska hnědého uhlí (Chomutovsko-mostecká hnědouhelná pánev), jehož zdejší zásoby tvoří významný energetický zdroj České republiky. V této souvislosti došlo v této oblasti k velkému rozvoji v dobývání a chemického a energetického zpracování uhlí. V blízkosti uhelných povrchových dolů se nacházejí největší české uhelné elektrárny (Prunéřov, Tušimice, Ledvice a Počerady).

Vzhledem k masivní devastaci regionu vláda Petra Pitharta na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala dne 30. října 1991 přijala závazné usnesení č. 444 o územním limitech těžby hnědého uhlí v severních Čechách,[11] které definuje linie, za něž nesmí postoupit těžby v jednotlivých dolech.

Usnesení vlády se týká:

Spolchemie Ústí nad Labem

Chemický průmysl

Významně je v kraji zastoupen průmysl chemický. V Záluží u Mostu (dnešní Litvínov) se nachází největší česká rafinérie ropy (120 tis. barelů ropy denně), na jejichž produkty navazuje chemický průmysl zpracovatelský (výroba polymerů, amoniaku, vodíku, kyslíku, motorových paliv, topných olejů apod.). Přímo v krajském městě Ústí nad Labem se nacházejí dvě významné chemičky Spolchemie (výroba epoxidových pryskyřic, chloru, hydroxidu sodného, vodíku, barviv, umělých drahokamů aj.) a Setuza (výroba pracích a čisticích prostředků, zubních past, kosmetiky, jedlých tuků a olejů a motorové bionafty). Lovosická chemička Lovochemie se soustřeďuje na výrobu umělých hnojiv a viskózových vláken.

Další odvětví

Cementárna Čížkovice

V neposlední řadě též papírenský průmysl (Štětí), dále průmysl stavebních hmot (cementárna Čížkovice), průmysl keramický (Teplice) a průmysl zpracování železných kovů (Chomutov) a mědi (Povrly). V regionu je též zastoupeno vinařství (Kadaň, Roudnice nad Labem, Velké Žernoseky) a pivovarnictví (Kadaň, Litoměřice, Žatec, Velké Březno). Žatecko je charakteristické pěstováním chmele. V posledním desetiletí dochází přeorientování na lehká odvětví průmyslu v nově budovaných příměstských průmyslových zónách (Žatec, Lovosice, Ústí nad Labem, Teplice …). I přes velký počet pracovních příležitostí ve výše jmenovaných oblastech hospodářství, patří Ústecko (zvláště okresy Most, Ústí nad Labem a Teplice) k oblastem s nejvyšším počtem nezaměstnaných nejen v rámci kraje, ale také v rámci celé země. V oblastech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (okres Most) je nezaměstnaný každý pátý práceschopný člověk.[12]

Doprava

Související informace naleznete také v článku Doprava Ústeckého kraje.
Akcesibilita železničních uzlů Ústeckého kraje k roku 2007

Krajem vedou 3 dálnice a to D6 Praha - Karlovy Vary, D7 Praha - Chomutov a D8 Praha - Ústí n. L - Drážďany, je postavených 109 km dálnic a 11 km je ve výstavbě, dále tu vede z velké části čtyřproudová komunikace I/13 spojující Karlovy Vary - Chomutov - Most - Teplice - Ústí n. L - Děčín - Liberec. Labe je důležitou tepnou lodní dopravy, která spojuje vnitrozemské Česko se Severním mořem. Podél něj vede důležitý železniční tah z Prahy do Drážďan Železniční síť kraje vykazuje vysokou konektivitu a akcesibilitu, vysoce koncentrované osídlení v pánevní oblasti umožňuje koncentrovat osobní dopravu do méně dopravních spojů. V roce 2012 zde začaly jezdit moderní jednotky z Děčína do Kadaně a z Ústí nad Labem do Litvínova. Hlavní železniční tah, IV. železniční koridor, prochází Ústím nad Labem a pokračuje do Německa. Po druhé straně Labe vede železniční trať z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem a představuje především důležitou tepnu pro nákladní vlaky. Autobusová doprava prošla v roce 2006 závažnou krizí, která souvisela s dominantním postavením jednoho dopravce.

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online.
  2. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  3. Kraj střeží hranice. Nedá je, Karlovarský deník, 13. 4. 2012
  4. Ústecký kraj se zřejmě zvětší na úkor Karlovarského, ČT24, 15. 8. 2012
  5. Jan Vnouček: Karlovaráci se brání Rohorci Archivováno 4. 11. 2014 na Wayback Machine, Ohře media, přesné datum neuvedeno (16. 8. 2012 se článek zobrazuje s datací „před čtyřmi měsíci“), v přehledu Archivováno 27. 1. 2013 na Wayback Machine datováno 29. 4. 2012
  6. a b ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2000. 151 s. ISBN 80-7044-320-0. S. 10. 
  7. Obec Žitenice [online]. spravnaobec.cz [cit. 2017-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-09. (česky) 
  8. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  9. Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2015-05-02]. Dostupné online. 
  10. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  11. Usnesení vlády ČR ze dne 30. října 1991 č. 444. Dokumenty vlády [online]. 1991-10-30 [cit. 2015-01-26]. Dostupné online. 
  12. Archivovaná kopie. www.kr-ustecky.cz [online]. [cit. 2007-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-24. 

Literatura

  • ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2000. 151 s. ISBN 80-7044-320-0. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
EPRU II.JPG
Autor: Horst 74, Licence: CC BY 3.0
Elektrárna Prunéřov II
Flag of Usti nad Labem Region.svg
Flag of Ústí nad Labem Region
Akcesibilita.jpg
Autor: Faigl.ladislav, Licence: CC BY-SA 4.0
Akcesibilita železničních uzlů Ústeckého kraje
Usti nad Labem Region CoA CZ.svg
Usti nad Labem Region CoA
Ustecky kraj (okresy).svg
(c) Miraceti, CC-BY-SA-3.0
Mapa Ústeckého kraje s okresy. Bez popisků.
Labe u Lovosic.jpg
Autor: cs:Ivo Lukačovič, Licence: CC BY-SA 2.5
Labe u Lovosic od JJZ. Vlevo Lovoš, kopec sopečného původu, u pravého dolního okraje část Lovosic, nad nimi na levém břehu Labe Lhotka nad Labem a dále Malé Žernoseky, naproti nim na pravém břehu Velké Žernoseky a vodní plocha Žernoseckého jezera.
Ústí nad Labem, Revoluční (01).jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC-BY-SA-3.0
Ústí nad Labem-západ. Budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu byla v roce 1930 výškou 43 metrů nejvyšší českou budovou.
Ústecký kraj in Czech Republic.svg
Autor: TUBSEmail Silk.svg Gallery, Licence: CC BY-SA 3.0
Location of xy region (see filename) in Czech Republic.
Čížkovice cementárna.jpg
(c) Miraceti, CC-BY-SA-3.0
Cementárna Čížkovice ze silnice mezi Čížkovicemi a Sulejovicemi.
Mapa SŠ - ÚK.png
Autor: Pavel.vodicka, Licence: CC BY-SA 4.0
Mapa středních škol v Ústeckém kraji