Územní prelatura

Územní prelatura je forma územní jurisdikce katolické církve. Jedná se o územně vymezenou část církve, která nepatří k žádné diecézi a má jurisdikční samostatnost místní církve, tedy podobnou jako diecéze. V jejím čele stojí územní prelát, někdy nazývaný prelát nullius (z lat. nullius dioecesis nebo nullius dioeceseos, tj. nepatřící k žádné diecézi).

Právní vymezení

Kodex kanonického práva z roku 1983 definuje územní prelaturu jako určitou územně ohraničenou část božího lidu, kterou vzhledem ke zvláštním okolnostem řídí prelát jako vlastní pastýř obdobně jako vlastní biskup (kán. 370). Územní prelát tedy má postavení podobné diecéznímu biskupovi.

Seznam územních prelatur

V současné době (červen 2011) existuje 46 územních prelatur:

Asie

  • Filipíny: Batanes-Babuyanes, Infanta, Isabela, Marawi

Evropa

Latinská Amerika

  • Argentina: Cafayate, Esquel, Deán Funes, Humahuaca
  • Bolívie: Aiquile, Corocoro
  • Brazílie: Borba, Cameta, Coari, Cristalândia, Itacoatiara, Itaituba, Lábrea, Marajó, Óbidos, Paranatinga, São Félix, Tefé, Xingu
  • Chile: Illapel
  • Guatemala: Santo Cristo de Esquípulas
  • Mexiko: Cancún-Chetumal, El Salto, Huautla, Jesús María, Mixes
  • Panama: Bocas del Toro
  • Peru: Ayaviri, Caravelí, Chota, Chuquibamba, Chuquibambilla, Huamachuco, Juli, Moyobamba, Sicuani, Yauyos

Zrušené územní prelatury

Bananal (Brazílie), São José de Alto Tocantins (Brazílie)

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Territorial Prelate na anglické Wikipedii a Prelatura territorial na španělské Wikipedii.

Související články

Externí odkazy