Česká pirátská strana

Česká pirátská strana
Logo
ZkratkaPiráti
Datum založení17. června 2009
PředsedaIvan Bartoš
1. místopředsedaMarcel Kolaja
ZakladatelJiří Kadeřávek[1]
SídloNa Moráni 360/3
128 00 Praha[2]
Ideologiepirátská politika[3]
liberalismus[4][5][6][7]
progresivismus[7][8]
participativní demokracie[9][10]
pro-evropanismus[7][10]
Politická pozicestřed[7][11]středolevice[12]
Stát. příspěvek (mil. Kč)102,8 (2021)[13]
Mezinárodní org.Internacionála pirátských stran
Evropská stranaEvropská pirátská strana
Politická skupina EPZelení / Evropská svobodná aliance
Mládežnická org.Mladé Pirátstvo
Stranické novinyPirátské listy[14]
Počet členů1 192 (leden 2023)[15]
Slogan„Internet je naše moře“
Barvy
     černá[16]
Volební výsledek15,62 % (PSP ČR 2021; v koalici se STAN)
IČO71339698 (PSH)
Oficiální webwww.pirati.cz
Zisk mandátů ve volbách
Poslanecká sněmovna2021
4/200
Senát
2/81
[p 1][17]
Evropský parlament2019
3/21
[18]
Zastupitelstva krajů2020
99/675
[19]
Krajští hejtmani2020
1/13
Zastupitelstva obcí2022
274/61780
[20]
Zastupitelstvo Prahy2022
13/65
Vlajka strany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká pirátská strana (registrovaná zkratka Piráti) je česká liberálně progresivní politická strana založená v roce 2009.

parlamentních volbách roku 2017 vstoupila strana poprvé do Poslanecké sněmovny, kde se ziskem 22 z 200 mandátů stala třetí nejsilnější stranou. Pod vedením předsedy Ivana Bartoše byla součástí opozice vůči menšinové koaliční vládě Andreje Babiše. Strana nominovala také pět aktivních senátorů, naposledy Adélu ŠípovouDavida Smoljaka v roce 2020 a Lukáše Wagenknechta v roce 2018. V komunálních volbách téhož roku uspěli Piráti v řadě obcí, včetně největších měst; v pražském zastupitelstvu vytvořili vládnoucí koalici a volební lídr Zdeněk Hřib obsadil post primátora. Pirátští zastupitelé také vstoupili do vládnoucích koalic v městských radách BrnaOstravy. Ve volbách do Evropského parlamentu 2019 získala strana tři mandátyEvropském parlamentu (EP) a Marcel Kolaja byl zvolen jeho místopředsedou, tuto funkci pak vykonával až do ledna 2022.[21] Poslanci Pirátů jsou v EP členy skupiny Zelení / Evropská svobodná aliance. Ve volbách do zastupitelstev krajů v říjnu 2020 získali Piráti 99 ze 675 krajských zastupitelských křesel a následně vytvořili vládnoucí koalice s jinými stranami v devíti ze třinácti krajů.

Program strany se zaměřuje na politickou transparentnost, osobní odpovědnost politiků, boj proti korupci, e-Government, podporu malých a středních podniků, předcházení daňovým únikůmodlivu kapitálu z Česka skrze firmy zahraničních vlastníků, financování místního rozvoje, účast veřejnosti na demokratickém rozhodování (participativní demokracii). Podle svého programu klade strana důraz na zachování právního státu. Strana má dále za cíl reformovat zákony v oblastech finančních trhů a bankovnictví, lobbování. Piráti jsou také proevropská strana, přičemž usiluje o řešení vnímaného demokratického deficitu v Evropské unii prosazením principu subsidiarity, o aktivní zapojení Česka v evropském rozhodování,[22] reformu zdanění nadnárodních korporací a o ochranu životního prostředí.[23]

Mezi klíčové hodnoty strany patří demokracie se zapojením občanů, dobré řízení státu, ochrana občanských práv a podnikání před utlačováním státní byrokracií a záštita občanů před koncentrovanou ekonomickou mocí.[24] Vnitřní organizace strany funguje na principu přímé demokracie[25]. Stranická diskuse je vedena na otevřeném online fóru a ke stranickému rozhodování dochází skrze online volby.[25] Piráti používají veřejně transparentní bankovní účet pro stranické účetnictví.[26]

Politické pozice

Politické spektrum a ideologie

Piráti jsou středová[7][11]středolevicová strana.[12] Jejich hlavní ideologická platforma je v oblasti liberalismu[4][5][6][7] a progresivismu.[7][8] Voliči strany jsou dle studie z roku 2016 rozmístění na obou stranách politického spektra, pravice i levice[27][28] Politolog Lukáš Jelínek v prosinci 2020 pro iROZHLAS popsal politiku Pirátské strany jako výrazně sociální a její postoje k ekonomice a daním jako spíše pravicové, z čehož vyvozoval, že strana je středové a liberálně vyprofilované uskupení.[29] Jan Charvát z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v roce 2015 označil v analýze stranu jako sociálně liberální s občasnými přesahy k levicovému libertariánství.[30] Mezi klíčové hodnoty strany patří demokracie se zapojením občanů, dobré řízení státu, ochrana občanských práv a podnikání před utlačováním státní byrokracií.[24]

Domácí politika

Program strany se zaměřuje na kontrolu politické moci a státních výdajů skrze politickou transparentnost, zmenšení státní byrokracie skrze e-Government, osobní odpovědnost politiků, boj proti korupci a korporátnímu lobbování, prevence proti obcházení daně zahraničně vlastněnými firmami, podporu malých a středních podniků, financování místního rozvoje, účast veřejnosti na demokratickém rozhodování, ochranu občanských svobod,[22] důraz na právní stát.[31]

Pirátský program má za cíl usnadnit podnikání ze strany státu a úřadů a zároveň zabránit narušování hospodářské soutěže jako např. zneužívání dominantního postavení a ovlivňování veřejné moci.[32] Dále se program zasazuje pro zdanění finančního sektoru a finančních institucí, které získaly značný nedemokratický vliv na ekonomiky, státy a vlády skrze koncentraci kapitálu a globalizaci.[33] Piráti chtějí omezit a zdanit vyvádění zisků vytvořených v Česku zahraničními firmami, jenž dosahují až 700 miliard korun převedených do zahraničí ročně.[34][35] Podle programu strany „Zisk vytvořený v Česku bude u nás i daněn. Zlepšíme pravidla, dohled a sankce v případě vyvádění zisků.“[36]

Pirátský program vidí kvalitu a výsledky českého školství v mezinárodním měřítku a bezplatnou a široce přístupnou vzdělanost jako klíčové předpoklady pro vysoce výkonnou rozvinutou znalostní ekonomiku a informační společnost. Plošně vysoké platy pro pedagogy na všech stupních škol a stabilní institucionální podpora vědy a výzkumu jsou hlavní body programu pro školství a vědu.[37] Strana usiluje o podporu vědeckých pracovišť také rozšířením otevřeného přístupu k výsledkům základního výzkumu na veřejných institucích (i na úrovni EU) a o omezení patentového systému v aplikovaném výzkumu v podnicích, jenž dle Pirátů častěji omezuje inovaci i konkurenci. Stejně jako u ostatních veřejných a státních institucí, i u škol usiluje program o systémovou demokratizaci a zavedení transparentní organizace pro zlepšení jejich fungování a výsledků.[38]

Zemědělská politika strany navrhuje podporu malým a začínajícím zemědělcům namísto dotování velkých zemědělských podniků. Program podporuje biologicky rozmanité plodiny, lesní hospodářství a hospodaření s půdou, které se zaměřují na řešení ekologických dopadů intenzivního zemědělství a navrhuje odklon od dotování monokulturních plodin, které způsobují degradaci půdy a krajiny. Piráti rovněž navrhují zjednodušit výrobní a spotřebitelský řetězec podporou infrastruktury pro prodej místních a sezónních produktů.[39]

Program strany má environmentální platformu s názvem „ekologie bez ideologie“,[40] která se zaměřuje na odstranění rozsáhlých státních dotací, které podporují fosilní paliva (uhlí, ropa apod.), zastavení nevýhodného (pod tržní cenou) prodeje českých nerostných surovin těžařským společnostem, dále na využití alternativních zdrojů energie (tj. obnovitelné a jaderné) na základě objektivního vědeckého výzkumu a vývoje, dále na udržitelné nakládání s materiály od výroby produktů až po recyklace a odpady, na udržitelnou dopravu s upřednostňováním veřejné dopravy a udržitelné územní plánování a rozvoj měst.[41]

Pirátská strana vede transparentní účet[42] a účetnictví,[43] používá svobodné licence.[44] Strana funguje na principu přímé demokracie a pro vnitrostranická rozhodnutí používá on-line hlasování[45] pro přímou volbu, odvolání a referenda.[46] V únoru 2011 schválil republikový výbor strany základní programový dokument Pirátské dvanáctero.[47] Piráti podporují LGBT práva v Česku,[48] ochranu soukromí, legalizaci konopí,[31] a staví se proti masovému sledování obyvatel.[49] Strana nesouhlasí s používáním výrazu „autorské právo“ v případech, kdy nejde o autory, ale o obchodní model nahrávacích společností a vydavatelů.[50]

Program do parlamentních voleb 2017

Čtyři hlavní programové body definované v roce 2017 před vstupem do Poslanecké sněmovny:[51]

  • Kontrola moci a státních výdajů prostřednictvím transparentního vládnutí a osobní odpovědnosti politiků
  • Zjednodušení státní byrokracie zavedením e-Governmentu
  • Podpora malých a středních podniků a elektronického obchodování, řešení odlivu kapitálu z Česka, ke kterému dochází skrze zahraničně vlastněné společnosti, prevence obcházení daňových povinností, ke kterým dochází skrze transakce zisků do daňových rájů
  • Ochrana občanských svobod, svoboda informací, svoboda projevu, demokracie a zvyšování účasti veřejnosti na rozhodování (participativní demokracie)

Program do parlamentních voleb 2021

Piráti s politickým hnutím Starostové a nezávislí (STAN) uzavřeli v lednu 2021 předvolební koaliční smlouvu, která uvádí jako programové priority nízké daně, dostupnou zdravotní péči v regionech, ochranu klimatu, inovace a transparentní vládnutí.[52]

Evropa a mezinárodní politika

Strana je proevropská a podporuje integraci v rámci EU a zároveň usiluje o zásadní reformy EU.[53] Strana také respektuje stávající české členství v NATO a pražský primátor Zdeněk Hřib považuje vstup do NATO za „jeden z klíčových kroků, prostřednictvím kterého jsme potvrdili naše směřování na západ a posílili svou obranyschopnost“.[54] Někteří Piráti však kritizují agrese ze strany členů NATO, například válku v Iráku, vojenskou intervenci v Libyi nebo tureckou invazi do Sýrie,[55][56] a poznamenávají, že veškerá angažovanost sil NATO mimo území jejích členských států by měla probíhat pouze tehdy, bude-li podporována formálním usnesením Spojených národů.[57] Podle poslance Františka Kopřivy by si Evropa měla vytvořit vlastní obranný systém.[58] Strana odsoudila anexi Krymu. Podle předsedy strany Bartoše, který sám sebe označuje za pacifistu, sankce jsou jediný mírový způsob, jakým lze konflikt s Ruskem řešit.[59] Bartoš také kritizoval anexi Východního Jeruzaléma Izraelem.[60]

Piráti kritizují úzkou spolupráci EU s nedemokratickým režimem v Turecku, který po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v červenci 2016 zahájil rozsáhlé politické čistky proti skutečným i domnělým odpůrcům prezidenta Erdoğana.[61][62] Pirátští poslanci předali české vládě petici požadující ukončení rozhovorů o vstupu Turecka do Evropské unie a uvalení ekonomických sankcí na Turecko do doby, než turecká armáda ukončí okupaci kurdských oblastí na severu Sýrie.[56] Terčem kritiky Pirátů se stal také vývoz evropských zbraní do Saúdské Arábie a Saúdy vedená vojenská intervence v Jemenu.[63]

Strana podporuje manifest panevropského politického hnutí DieM25, jenž se zaměřuje na demokratickou reformaci EU a řešení demokratického deficitu v Evropské unii.[64] Piráti jsou proti Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP) mezi EU a Spojenými státy.[65] Strana odmítá povinné kvóty pro přerozdělování migrantů mezi členské státy EU, rozlišuje ale mezi ekonomickými migranty a uprchlíky z válečné zóny, kterým by se mělo pomáhat.[59] V otázce integrace migrantů do společnosti Pirátská strana zdůrazňuje důležitost otázek jako je ochrana lidských práv a boj proti rasismu.[66] Piráti podpořili Globální pakt OSN o migraci.[67]

Strana podporuje Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal),[68] která představuje zásadní plán proměny evropské ekonomiky a počítá například se snížením emisí skleníkových plynů EU do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990 nebo se zákazem prodeje nových benzinových a dieselových aut od roku 2035.[69][70]

Program do evropských voleb 2019

Program do voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 byl zveřejněn pod záštitou Evropské pirátské strany. Jeho jádro spočívá v řešení demokratického deficitu v Evropské unii, decentralizace a prosazení principu subsidiarity, tj. přenechání rozhodování o místních záležitostech národním a lokálním stupňům veřejné správy, které jsou blízko občanům členských států,[71] reformu zdanění nadnárodních korporací a o řešení dopadu lidských aktivit na prostředí a krajinu.[23]

Kromě reformy autorských práv či digitální agendy pokrývá témata jako vzdělávání, ochranu životního prostředí a zemědělství, zahraniční politiku, obranu, dopravu a daňový systém či vesmírný program. Strana uvedla jako svoje cíle „lidskou, moderní Evropu, která bude udávat světu kurz v otázkách využívání technologií, inovací, demokracie, občanské participace a životního prostředí“.[72] Čeští Piráti zveřejnili svůj vlastní program priorit shrnutý do pěti bodů:[73]

  • Svoboda: ochrana svobody proti hrozbám zvenčí posílením evropské obrany a proti vnitřním hrozbám jako autoritářství, extremismus a cenzura
  • Upgrade: průhlednost evropského rozhodování, umožnění účasti občanům a přiblížení rozhodování k potřebám občanů
  • Bohatství: reforma zdanění korporací, transparentní hospodaření s evropskými penězi, podpora malých a středních podniků
  • Udržitelnost: řešení příčin klimatické změny a jejích dopadů na krajinu, řešení odpadů a závislosti na fosilních palivech, rozvoj venkova a farmářů
  • Spravedlnost: ochrana spotřebitele, sociální spravedlnost, práva pracovníků

Historie strany

Založení strany roku 2009

Zakladatel Jiří Kadeřávek se po založení stal prvním místopředsedou strany[74]

Pirátské strany vznikly v mnoha zemích v Evropě i po celém světě jako výraz odporu proti údajnému omezování základních občanských práv vlivnými lobbistickými skupinami.[75] Výzvu k založení České pirátské strany publikoval programátor Jiří Kadeřávek na portálu AbcLinuxu.cz 19.  dubna 2009.[76] Zanedlouho se zformoval přípravný výbor a vznikla online petice pro získání zákonem stanoveného počtu podpisů a aktivaci budoucí členské základny.[77][78] Tisíc podpisů v online petici se straně podařilo shromáždit během méně než dvou dnů od zprovoznění webových stránek strany, do konce měsíce dubna pak signovalo petici na vznik strany přes dva tisíce lidí. V dubnu 2009 začal přípravný výbor rozesílat petiční archy na získané e-mailové adresy za účelem získání pro založení strany potřebného jednoho tisíce fyzických podpisů.

Dne 27. května 2009 byl podán návrh na Ministerstvu vnitra na registraci strany,[79][80] 17. června téhož roku byla strana ministerstvem vnitra zaregistrována pod číslem MV-39553-7/VS-2009.[81][82] Do registrace změny stanov 4. srpna 2011 strana vystupovala pod zkratkou ČPS.[82] 28. června 2009 proběhlo v Průhonicích u Prahy ustavující fórum strany, kde bylo zvoleno předsednictvo strany a byla určena hlavní témata volebního programu strany. Předsedou byl zvolen Kamil Horký.[83] Ke konci října 2009 se v Albrechticích nad Orlicí uskutečnilo 1. zasedání celostátního fóra (CF), na kterém došlo k doplnění stanov a volbě nového předsednictva, republikového výboru a komisí. Předsedou byl zvolen Ivan Bartoš,[84] který funkci na zasedání CF v srpnu 2010 v Brně obhájil.[85]

Na třetím zasedání CF konaném v červnu 2011 v Křižanově mimo jiné došlo ke změně zkratky z ČPS na Piráti.[86] V srpnu 2012 proběhlo zasedání CF v Praze. Na něm byly schváleny změny stanov, v kterých je od té doby zanesena explicitní podpora svobodných děl a svobodného software a také povinnost veřejného hlasování volených zástupců, kteří do té doby mohli volit i tajně. Na zasedání bylo dále zvoleno nové předsednictvo, přičemž pozici předsedy obhájil Ivan Bartoš, a byl schválen logotyp.[87]

Počáteční aktivismus mezi lety 2010 a 2012

Česká pirátská strana 21. prosince 2010 spustila server PirateLeaks po vzoru WikiLeaks.[88]

Protest proti dohodě ACTA konaný v únoru 2012 v Praze

Pirátská strana v roce 2010 vystoupila proti připravované novele autorského zákona, která měla zvýšit platby knihoven za kopírky a znovu zavést povinnost ohlašovat koncerty OSA.[89] Ministr musel následně novelu z projednávání stáhnout.[90] V dubnu roku 2010 zaslala Pirátská strana svůj návrh kopírovacího zákona ministerstvu kultury, které pořádalo veřejnou konzultaci.[50] V roce 2011 pak kritizovala ministerstvo kultury kvůli prodlužování monopolu na hudební nahrávky[91][92] a zorganizovala proti němu petici Výzva na obranu kopírování.[93]

Když v červnu 2011 poslanec Jan Farský (STAN, resp. TOP 09) spolu s poslanci ODS navrhl přílepek k loterijnímu zákonu, podle nějž by internetoví provideři museli pod pokutou 10 milionů Kč blokovat weby zahraničních sázkových společností a všechny weby s jejich reklamou, Pirátská strana proti němu vyhlásila kampaň.[94] Petici Internet bez cenzury, na které se podílel člen strany Roman Kučera, podpořilo během několika dní přes 13 tisíc lidí[95] a poslanci návrh zamítli.[96][97]

Jedním z prvních úspěchů Pirátské strany byl podíl na zamítnutí mezinárodní smlouvy ACTA. Proti smlouvě v únoru 2012 protestovaly v Praze tisíce lidí.[98][99][100][101][102] V dubnu 2012 přesvědčili Piráti ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu, aby se zavázal smlouvu předložit Ústavnímu soudu.[103] K tomu před tím došlo pouze v případě Lisabonské smlouvy. Nakonec však byla ACTA velkou většinou zamítnuta Evropským parlamentem,[104] kde proti ní vystupovala i europoslankyně švédské Pirátské strany Amelia Andersdotter.[105]

V únoru 2012 Piráti přišli s návrhem ústavního zákona o svobodném internetu. Ten vychází z principu, že internet je svobodným médiem a stát by do něj neměl zasahovat. Proto je podle Pirátů nepřijatelná jakákoliv cenzura internetu, sledování či odpojování jeho uživatelů nebo porušování síťové neutrality.[106][107]

V říjnu 2012 vystoupili Piráti proti ministerstvem vnitra navržené novele zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.[108] Piráti připomínkovali návrh novely včetně předložení parafovaných pozměňovacích návrhů[109] a na 7. listopadu vyhlásili „Den infožádostí“ s heslem „Zeptej se svého úředníka, dokud můžeš“, v jehož rámci měla veřejnost podávat žádosti o informace.[110]

První úspěchy v senátních a komunálních volbách od roku 2012

Senátor Libor Michálek na Pirátské tiskové konferenci s Bartošem a Mikulášem Ferjenčíkem (2012)

V dubnu 2012 uspořádala Česká pirátská strana v Praze konferenci Pirátské internacionály, které se zúčastnilo více než 200 zástupců pirátských stran z 27 zemí světa, zakladatel pirátského hnutí Rickard Falkvinge, britsko-kanadský spisovatel Cory Doctorow a švédská europoslankyně Amelia Andersdotter. Na konferenci se mimo jiné pirátské strany z Evropy dohodly, že budou postupovat společně při volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.[111][112][113] Celostátní fórum České pirátské strany 20. července 2012 schválilo Pražskou deklaraci stvrzující tento záměr.[114]

Česká pirátská strana postavila v senátních volbách 2012 tři kandidáty, jednoho z nich ve spolupráci s dalšími politickými stranami. Ve volebním okrsku č. 26 byl kandidát koalice Pirátů, Strany zelených a KDU-ČSL Libor Michálek zvolen ve 2. kole senátorem a tím se Česká pirátská strana stala parlamentní stranou. Jsou celosvětově první pirátskou stranou, která má zástupce v celostátním orgánu.[115]

V komunálních volbách 2014 strana uspěla v několika obcích a městských částech, zejména v Praze – kde získala 4 mandáty v zastupitelstvu hlavního města a 10 zastupitelů v místních radnicích – a v Mariánských Lázních, kde volby vyhrála a obsadila post starosty. Další pirátští zastupitelé byli zvoleni například v Brně na kandidátce Žít Brno. Celkem bylo na kandidátkách strany, na koaličních kandidátkách a na kandidátkách jiných stran zvoleno 34 zastupitelů nominovaných Pirátskou stranou či jejích členů.[116] Tyto úspěchy vzbudily ohlas v domácích médiích i v mezinárodním pirátském hnutí.[117][118]

Vstup do Poslanecké sněmovny roku 2017

Zleva: poslanci Tomáš Vymazal, Lukáš Kolářík, Ivan Bartoš, Dana Balcarová (2019)

V parlamentních volbách 2017 obdrželi Piráti 10,79 % hlasů, umístili se tak ve volbách po ANO a ODS na třetím místě. Poprvé se tak dostali do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a to s celkem 22 mandáty.[119] V Praze se strana umístila s 18 % na druhém místě, nejméně hlasů strana získala v Mostě, a to 7,10 %.[120] V celé zemi pro tuto stranu hlasovalo 546 393 voličů.[121] Úspěch Pirátů ve volbách se očekával, ale zdaleka ne tak velký.[122]

Symbolem předcházející Pirátské kampaně 2017 byl „vězeňský“ autobus, se kterým kandidáti projížděli všechna okresní města Česka. Nátěr na něm připomínal různé české politické kauzy.[123] Na polepu byl Andrej Babiš znázorňující kauzu Čapí Hnízdo, Davida Ratha, podvodný prodej OKD Bohuslava Sobotky, Miroslava Kalouska s kauzou nákupu padáků a letadel do Armády ČR a kauzu Nagyová, která způsobila v roce 2013 pád české vlády. Mottem celé kampaně byla věta „Pusťte nás na ně!“.

Před volbami podle předsedy Ivana Bartoše strana plánovala zůstat jedno až dvě volební období v opozici, s výjimkou situace, kdy by se vstupu do vlády nemohli vyhnout.[124] Pokud by volby vyhrál Babiš, vylučovali jakoukoliv jeho podporu.[124]

Strategie PSP po parlamentních volbách 2017 byla odhlasována a zveřejněna ještě před volbami, 15. srpna 2017. Zvítězil návrh C, což byla pozměněná verze původního návrhu A, předloženého republikovým výborem. Věta: V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí nedemokratických politických stran, například KSČM. byla v návrhu C nahrazena větou: V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.[125]

Piráti v roce 2018 v Poslanecké sněmovně navrhli zavedení jmenovitého hlasování v městských radách, protože podle Ivana Bartoše „Lidé mají právo vědět i zpětně si jednoduše dohledat, jak jejich zvolení zastupitelé hlasovali.“[126]

Vedení Prahy od roku 2018 a koalice ve velkých městech

Zdeněk Hřib (vpředu uprostřed) byl zvolen primátorem Prahy v roce 2018

Ve volbách do Senátu v říjnu 2018 byl zvolen Lukáš Wagenknecht senátorem za volební obvod č. 23 a současně skončil mandát v Senátu Liboru Michálkovi.[127] Wagenknecht se tím ve věku 40 let stal nejmladším zvoleným senátorem v historii.[128]

V komunálních volbách 2018 strana dosáhla výrazného úspěchu ve většině velkých měst. V Praze se umístila druhá s 13 mandáty v zastupitelstvu hlavního města a v rámci povolebních vyjednávání s koaličními partnery Praha sobě a Spojené síly pro Prahu dosáhla dohody o obsazení postu primátora, kterým se stal Zdeněk Hřib. Vládnoucí koalice následně kontroluje 39 z 65 křesel v Zastupitelstvu hlavního města Prahy.[129] Do jedenáctičlenné Rady Prahy za Piráty zasedají vedle Hřiba také Vít Šimral a zastupitel Adam Zábranský.[130] Strana také obhájila vedení Mariánských Lázní.[131] Hřib posléze v Praze prosadil politiku zmrazení vztahů s pevninskou Čínou a zlepšení spolupráce s Tchaj-wanem.[5]

Pirátští zastupitelé se také stali součástí vládnoucích koalic v městských radách Brna[132]Ostravy.[133]

Vstup do Evropského parlamentu roku 2019

Členové Evropského parlamentu Markéta GregorováMarcel Kolaja byli zvoleni ve volbách do EP roku 2019

V lednu 2019 byl lídrem kandidátky pro volby do Evropského parlamentu v květnu 2019 zvolen Marcel Kolaja, který se zasazuje o ochranu spotřebitele, technologickou konkurenceschopnost Evropy na světovém trhu, boj proti korporátnímu lobbování v EU a předcházení rostoucí cenzuře internetu.[134] Druhé místo kandidátky obsadila předsedkyně Evropské pirátské strany Markéta Gregorová a třetí místo poslanec Mikuláš Peksa.[135] Česká pirátská strana vytvořila společný program s pirátskými stranami v EU, který byl podepsán v Lucembursku v únoru 2019.[72]

V těchto volbách obdržela strana 330 844 hlasů (13,95%) a získala tak tři mandáty – jako noví poslanci Evropského parlamentu byli zvoleni Kolaja, Gregorová a Peksa.[136] Po volbách čeští poslanci Pirátů vstoupili do čtvrté nejsilnější frakce Zelení / Evropská svobodná aliance (Zelení/ESA) spolu s nově zvoleným poslancem Pirátské strany Německa Patrickem Breyerem a Kolaja byl zvolen místopředsedou Evropského parlamentu.[137]

Krajské koalice od roku 2020 a senátní volby

Advokátka Adéla Šípová, senátorka za obvod č. 30 – Kladno od roku 2020

Celostátní fórum strany v Ostravě v lednu zvolilo do vedení opět Bartoše a strategii volebních kampaní dostal na starosti senátor Wagenknecht.[138] Ve volbách do Senátu uspěli za Piráty Adéla Šípová za senátní obvod č. 30 – Kladno a David Smoljak za senátní obvod č. 24 – Praha 9.[139] Šípová svým zvolením těsně překonala Wagenknechtův rekord nejmladšího člena Senátu také ve svých 40 letech.[128]

Ve volbách do zastupitelstev krajů v říjnu 2020 získali Piráti 99 ze 675 krajských zastupitelských křesel.[19] Pirátská strana po krajských volbách následně vytvořila vládnoucí koalice s jinými stranami v devíti ze třinácti volených krajů: Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Královéhradecký, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský. Vedoucí kandidát koalice Piráti a STAN v Olomouckém kraji Josef Suchánek se stal hejtmanem.[140][141][142]

V únoru 2022 byl po rozpadu stávající koalice zvolen hejtmanem Plzeňského kraje Rudolf Špoták.[143]

Koalice se STAN ve sněmovních volbách 2021 a vláda se SPOLU

Poslanci zvolení v roce 2021 (zleva) Jakub Michálek, Olga Richterová, Ivan Bartoš, Klára Kocmanová[144]

V říjnu 2020 oznámilo hnutí Starostové a nezávislí zájem o vytvoření koalice dvou rovnoprávných partnerů s Pirátskou stranou pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 pod názvem Piráti a Starostové.[145] V listopadu odsouhlasili Piráti ve stranickém hlasování vyjednávání o jednorázové volební koalici se STAN.[146] Lídrem koalice Piráti + STAN do sněmovních voleb se v prosinci 2020 stal Ivan Bartoš.[147] Volební koalici se STAN 2021 schválila Pirátská strana hlasováním v lednu 2021.[148]

V samotných volbách získala koalice obou stran 15,6 % hlasů a 37 poslaneckých mandátů.[149] Pirátům z toho připadly 4 mandáty, zatímco hnutí STAN jich obdrželo 33. Tento výsledek vznikl tím, že voliči významně kroužkovali kandidáty jmenované na společnou kandidátku hnutím STAN.[150] Za jednu z příčin nerovnoměrného kroužkování analýza České pirátské strany označila předvolební výzvy některých představitelů hnutí STAN k udělování preferenčních hlasů ve prospěch kandidátů hnutí STAN, což podle analýzy bylo v rozporu s předvolební smlouvou koalice Piráti a Starostové.[151][152] Dle následného průzkumu agentury STEM byl poměr voličů Pirátů a STAN 61 ku 39.[153] Předseda hnutí STAN Vít Rakušan později v rozhovoru pro Právo uvedl, že po rozepřích s Piráty už Starostové do voleb půjdou sami.[154]

Na stranickém fóru strana odhlasovala vstup do koaliční vlády se SPOLU a STAN.[153] Do vlády Petra Fialy nominovala Pirátská strana tři ministry: Ivana Bartoše na ministra pro místní rozvoj, Jana Lipavského na ministra zahraničních věcíMichala Šalomouna na předsedu Legislativní rady vlády.

Účast ve volbách

Parlament České republiky

Poslanecká sněmovna

Výsledky Pirátů ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017
Výsledky koalice Piráti a Starostové ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021.
Související informace naleznete také v článku Poslanecký klub České pirátské strany.
RokČísloKandidátůHlasůMandáty
celkemv %celkemzměna
2010[155]2314042 3230,80 %0
2013[156]3192132 4172,66 %0
2017[157]15200546 39310,79 %22+22
2021[158]17184Piráti a Starostové4-18

Senát

Související informace naleznete také v článku Senátorský klub SEN 21 a Piráti.
RokKandidátůHlasů[p 2]Nejlepší výsledekVráceno kaucíMandátyStátní příspěvek ročně
Kandidátobvodhlasů%získánozměnacelkem
2010[161]11 131Pavel Přeučilč. 191 1312,77%00- 0/810 Kč
2011[162]1205Ivo Vašíčekč. 302050,75%000 0/81-
2012[163]37 947Libor Michálekč. 265 52024,31%11+1 0/81285 000 Kč[p 3]
2014[164]1359Luděk Maděrač. 803591,56%000 1/81-
2014[165]4[166][p 4]5 454Libor Špačekč. 31 8215,88%000 1/81285 000 Kč[p 3]
2016[167]7[168][p 5][p 6]Renata Chmelováč. 225 45922,8%12+2 3/81285 000 Kč[p 3]
2018[169]13[170]63,132Lukáš Wagenknechtč. 238 23018,15%1210 3/81900 000 Kč[171]
2020[172]13[173]62,583Daniel Kůsč. 98 03221,33%102+2 5/811 800 000 Kč[174]
2022[175]8[176]28,302Dana Balcarováč. 255 45114,97 %50-2 3/81

Evropský parlament

Související informace naleznete také v článku Evropská pirátská strana.
RokČísloKandidátůHlasůMandátyStátní
příspěvek
Parlamentní
frakce
celkemv %získánozměna
2014[179]322772 5144,7802 175 420 Kč
2019[180]2728330 84413,953+3 9 925 320 KčZelení / Evropská svobodná aliance

Zastupitelstva krajů

Strana se účastní krajských voleb ve všech krajích.

RokČísloKandidátůHlasůNejlepší výsledekMandáty
celkemv %krajhlasů%získánozměna
2012[181]9317257 8052,19Středočeský kraj10 6173,030
2016[182]82 (6, 21, 22, 56, 76, 77)[183]371[184]44 070[p 7]1,74[p 7]Karlovarský kraj3 8355,465+5
2020[182]19 (Olomoucký kraj 21)699[185]333 153[p 7]12,02[p 7]Olomoucký kraj36 54919,5199+94

Zastupitelstva obcí

RokKandidátůHlasůMandáty
celkemv %celkemzměna
2010[186]408189 360[187]0,213+3
2014[188]7331 321 9081,3321[p 8]+18
2018[189]1 8148 410 2037,48358+337
2022[190]274-84

Zastupitelstvo hlavního města Prahy

RokKandidátůHlasůMandáty
celkemv %celkemzměna
2010[191]6332 9010,9500
2014[192]651 101 0815,314+4
2018[193]654 326 04117,0713+9
2022[194]654 180 32417,73130

Státní příspěvek

Rok
Příspěvek
za hlasy
Stálý
příspěvek
Mandáty (počet a příspěvek)Stálý
a Mandáty
Politický
institut
celkem [Kč]
PS PČRSenátkraje + Praha
2012[195]0,-00 → 1213 750,-0213 750,-213 750,-
2013[196]13 241 700,-0,-01855 000,-0855 000,-14 096 700,-
2014[197]2 175 420,-0,-01855 000,-0 → 4237 500,-1 092 500,-3 267 920,-
2015[198]0,-01855 000,-4950 000,-1 805 000,-1 805 000,-
2016[199]0,-01855 000,-4 → 91 246 875,-2 101 875,-2 101 875,-
2017[200]54 639 300,-2 500 000,-0 → 224 950 0001900 000,-92 250 000,-10 600 000,-65 239 300,-
2018[201]10 00 000,-2219 800 000,-1900 000,-9 → 182 812 500,-33 512 500,-33 512 500,-
2019[202]9 925 320,-10 00 000,-2219 800 000,-1900 000,-184 500 000,-35 200 000,-45 125 320,-
2020[203]10 00 000,-2219 800 000,-1 → 21 125 000,-18 → 11210 375 000,-41 300 000,-41 300 000,-
2021[204]58 138 338,467 500 000,-22 → 414 850 000,-21 350 000,-11221 000 000,-44 700 000,-102 838 338,46

Republikové předsednictvo

Současné

Historie

Předseda:

1. místopředseda:

2. místopředseda:

3. místopředseda:

4. místopředseda:

Kritika

Odpor svazů nakladatelů a autorů vyvolalo, když Pirátská strana zveřejnila článek proti připravované novele autorského zákona.[205] Organizace OSA vydala před komunálními volbami v roce 2010 tiskovou zprávu kritizující pirátskou stranu.[206] Jiří Srstka z organizace DILIA pak Piráty kritizoval, protože se nepodařilo novelu prosadit.[207]

Bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, bývalý ministr obrany Alexandr Vondra a Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty kritizovali Pirátskou stranu za její kritický postoj vůči NATO, přičemž cca 60% členů je pro setrvání. [55][208][209]

Pražský primátor Zdeněk Hřib byl kritizován opozicí i některými členy vlastní strany, když 20. května 2019 umožnil tajné hlasování o geologickém průzkumu linky metra D za 1,5 miliardy korun.[210][211] Primátor Hřib společně s radními z Praha Sobě a TOP 09 hlasoval pro usnesení, kterým bylo umožněno tajné hlasování.[126]

Odkazy

Poznámky

  1. Ve funkčním období 2022–2024 zasedají v horní komoře tři senátoři zvolení za Piráty, z toho jeden na koaliční kandidátce. Lukáš Wagenknecht (2018) a Adéla Šípová (2020) získali mandát za volební stranu Piráti a David Smoljak za koalici STAN, Piráti a TOP 09 (2020)
  2. Celkový počet hlasů pro navržené kandidáty strany v 1. kole
  3. a b c Ze stálého příspěvku 855 000 Kč za mandát senátora strana pravidelně odvádí dle koaliční smlouvy 2/3 koaličním partnerům SZ a KDU-ČSL.
  4. Kromě čtyř vlastních kandidátů strana různým způsobem podpořila dalších 5 kandidátů, jmenovitě Miroslavu Pošvářovou, Pavla Křížka, Česlavu Lukaštíkovou, Václava Lásku a Jitku Seitlovou. Kandidáti Láska a Seitlová postoupili do 2. kola a v něm byli nakonec zvoleni senátory.
  5. Kromě čtyř řádně zaregistrovaných kandidátů strana nominovala Lukáše Černohorského, který byl pro nízký věk odmítnut. Strana proti tomuto rozhodnutí plánuje podat ústavní stížnost.
  6. Strana dále podpořila tři další kandidáty v různých koalicích.
  7. a b c d Nezahrnuje hlasy z koalic.
  8. V roce 2014 bylo ve volbách do zastupitelstev zvoleno 21 zastupitelů navržených Českou Pirátskou stranou. Dalších 8 zastupitelů navržených stranou bylo zvoleno do zastupitelstev městských částí nebo obvodů.

Reference

  1. SEDLÁK, Jan; ČÍŽEK, Jakub. Týden Živě: Česká pirátská strana. Živě.cz [online]. CZECH NEWS CENTER [cit. 2014-11-09]. Roč. 09, čís. 15. Dostupné online. 
  2. Kontaktní informace [online]. Pirátská strana [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  3. ŠÁROVEC, Daniel. Assured Newcomers on a Squally Sea? Czech Pirate Party Before and After Elections 2017 [online]. European Consortium for Political Research [cit. 2018-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-29. (anglicky) 
  4. a b TVRDOŇ, Jan. Pokud se výrazně nezmění, narazili Piráti na svůj strop. V krajských volbách mají hendikep, říká politolog. Deník N [online]. 2020-01-11 [cit. 2021-05-12]. „Piráti v české politice reprezentují určitý druh liberální strany zaměřené hlavně na městské a velkoměstské, mnohdy vysokoškolsky vzdělané a mladší voliče.“. Dostupné online. 
  5. a b c TAIT, Robert. Zdeněk Hřib: the Czech mayor who defied China. The Guardian [online]. 2019-07-03 [cit. 2021-05-12]. „Pirate party, a liberal group with roots in civil society“. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Pirates Seek to Plant a Flag in Prague. U.S. News & World Report. Philip Heijmans. 24. September 2018.
  7. a b c d e f g SAFARIKOVA, Katerina. Czechs Eye ‘Symbolic’ Pirate Breakthrough in Europe. Reporting Democracy [online]. Balkan Investigative Reporting Network, 2019-05-21. „Czech Pirates, as a “pro-European, liberal, centrist and progressive” party“. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b BLICH, Slawek. Finally a healthy dose of anti-establishment. Political Critique [online]. 2018-01-08 [cit. 2021-05-12]. „In the Pirate Party, we are progressive liberals and we respect personal freedoms, unlike ruling parties in Poland or Hungary.“. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Stanovy České pirátské strany [online]. Česká pirátská strana, 2013-09-07 [cit. 2013-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-09. 
  10. a b In the Czech Republic, almost everyone ran against the system. The Economist [online]. 2017-10-28. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b Předsedou Pirátské strany byl zvolen Ivan Bartoš. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2009-10-25 [cit. 2020-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-04. ISSN 1213-1385. 
  12. a b HINSHAW, Drew; HEIJMANS, Philip. Upstart Pirate Party Remixes Czech Politics. Wall Street Journal [online]. 2017-10-11 [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. ISSN 0099-9660. (anglicky) 
  13. https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/podpora-z-narodnich-zdroju/politicke-strany-a-hnuti/prispevky-vyplacene-politickym-stranam-p-46509
  14. Databáze periodického tisku pro veřejnost [online]. Ministerstvo kultury ČR [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  15. Lidé [online]. Česká pirátská strana [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. 
  16. Grafický manuál: Barevná paleta [online]. Česká pirátská strana, 2012-10-01 [cit. 2013-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-30. 
  17. https://volby.cz/pls/senat/se1111?xjazyk=CZ&xdatum=0&xv=7&xt=3
  18. Volby do Evropského parlamentu 2019 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2019-05-19]. Dostupné online. 
  19. a b Kandidáti dle navrhující strany [online]. ČSÚ na volby.cz. Dostupné online. 
  20. https://volby.cz/pls/kv2022/kv221?xjazyk=CZ&xid=1&xv=9&xnumnuts=0
  21. ire; ket. Předsedou europarlamentu zvolen Ital Sassoli, Charanzová a Kolaja budou místopředsedy. ČT24 [online]. [[Česká televize|Česká televize]], 2019-07-03 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  22. a b Volební program černé na bílém pro volby 2017 do Poslanecké sněmovny. www.pirati.cz [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-23. 
  23. a b han. Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Marcel Kolaja (Piráti). ČT24 [online]. Česká televize, 2019-05-07 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  24. a b https://www.pirati.cz/program/
  25. a b Online volby [online]. Dostupné online. 
  26. Stranické účetnictví [online]. Dostupné online. 
  27. WIRNITZER, Jan. Politická mapa podle čtenářů: Úsvit a ANO neuchopitelní, o KSČM máte jasno. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-09-13 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  28. Slovak Journal of Political Sciences, Volume 17, 2017, No. 1, Ve webovém archivu.
  29. JELÍNEK, Lukáš. Strašení Piráty se může Babišovi vymstít. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-12-09 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  30. Jan Charvát. Pravice nebo levice? Analýza ideologie pirátských stran. Leden 2015. researchgate.net.
  31. a b Česká pirátská strana. Pirátský program [online]. [cit. 2012-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-08. 
  32. Svoboda podnikání Archivováno 9. 2. 2019 na Wayback Machine.. pirati.cz.
  33. Finance Archivováno 9. 2. 2019 na Wayback Machine.. pirati.cz.
  34. JUŠKOVÁ, Kamila. Jak zahraniční firmy dojí Česko. Odteče až 700 miliard ročně. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2017-12-06 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  35. Novinky; ČTK. Do zahraničí odteklo na dividendách rekordních 289 miliard. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  36. HAVLIGEROVÁ, Jana. Vyšší výplaty a levnější nákupy? Strany nešetří sliby. E15 [online]. CZECH NEWS CENTER, 2017-10-13 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  37. kaš. Piráti k tématu Školství, sport, věda a mládež. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-09-14 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  38. Věda a výzkum Archivováno 9. 2. 2019 na Wayback Machine.. pirati.cz.
  39. mop. Piráti k tématu Zemědělství a životní prostředí. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-09-14 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  40. TRNKA, Jan. Ekologie a ideologie – Jedno z předvolebních hesel České pirátské strany zní „Ekologie bez ideologie“. Co se tím strana snaží říct? [online]. A2 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  41. Životní prostředí Archivováno 4. 2. 2019 na Wayback Machine.. piráti.cz.
  42. Transparentní účet Pirátů
  43. Transparentní účetnictví Pirátů
  44. Podmínky použití webu: Copyright. www.pirati.cz [online]. [cit. 2012-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-08. 
  45. PERKNEROVÁ, Kateřina. Pirát, který v Česku žádné spojence nevidí. Kolaja je lídrem do voleb. Deník.cz. VLTAVA LABE MEDIA, 2019-02-11. Dostupné online [cit. 2021-05-03]. 
  46. Jednací a volební řád celostátního fóra. www.pirati.cz [online]. [cit. 2012-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-29. 
  47. Česká pirátská strana. Pirátské dvanáctero [online]. 9. února 2011 [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-04. 
  48. DVOŘÁKOVÁ, Petra. Piráti milují. Pirátské vlajky tradičně na Prague Pride. Pirátské listy [online]. Česká pirátská strana, 2016-08-17 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  49. Pirátský program: Soukromí Archivováno 7. 11. 2012 na Wayback Machine.. Přístup dne 29.7.2012.
  50. a b Konzultace ke kopírovacímu zákonu 2011 na Piratopedii Archivováno 6. 5. 2011 na Wayback Machine., www.piratskastrana.cz
  51. Volební program černé na bílém pro volby 2017 do Poslanecké sněmovny. www.pirati.cz [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-23. 
  52. jh. Piráti a STAN se dohodli na koaliční smlouvě. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-12-22 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  53. Mezinárodní vztahy Archivováno 9. 2. 2019 na Wayback Machine.. pirati.cz.
  54. Česko je už 20 let v NATO. Výročí si připomněla i Praha, primátor namluvil zdravici pro cestující v metru. PražskýDEN.cz [online]. Jakub Mitas, 2019-03-12. Dostupné online. 
  55. a b KOPECKÝ, Josef. Piráti, jak je nejspíš neznáte. Strana, v níž mají problémy s NATO. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-03-30. Dostupné online. 
  56. a b iDNES.cz; ČTK. Pusťte se do Turecka. Piráti předali vládě petici vyzývající k sankcím. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-01-13. Dostupné online. 
  57. Mikuláš Ferjenčík. Stanovisko Pirátů ke kolektivní obraně v rámci EU a NATO. 01. 06. 2017.
  58. VESELÁ, Linda. NATO lze opustit, když se EU ubrání sama, řekl Pirát Kopřiva. Feri byl proti. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-10-24 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  59. a b BOHUSLAVOVÁ, Renáta; Novinky. Předseda Pirátů Bartoš: Nejsme vítači migrantů a jít do vlády se nebojíme. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2017-10-10. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-25. 
  60. Osobnosti upozornily EU na kontroverzní Dny Jeruzaléma v Plzni. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 21. května 2015. Dostupné online. 
  61. Piráti chtějí změnu EU v postoji k Turecku a konec bojů v Sýrii. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 15. března 2018. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  62. ČTK. Piráti: Turecko se odchýlilo z cesty slučitelné s hodnotami EU. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2018-03-15 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  63. Peksa: Postup Saúdské Arábie je odsouzeníhodný. EU by měla vytvořit sankční seznam odpovědných osob. Pirati.cz [online]. 22. října 2018. Dostupné online. 
  64. VARUFAKIS, Janis. Jaká má být Evropa? Přečtěte si manifest Janise Varufakise, k němuž se přihlásili Piráti. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2017-10-27 [cit. 2017-11-12]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  65. ČTK; iDNES.cz. Desítky tisíc Němců vyšly do ulic. Odmítají smlouvy EU s Kanadou a USA. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-09-17 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  66. Volby do Evropského parlamentu: Co říkají programy českých politických stran o integraci cizinců?. Migraceonline.cz [online]. 22. května 2019. Dostupné online. 
  67. KOUBOVÁ, Karolína; ČIHÁK, Ondřej. Migrace potřebuje pravidla. Odmítnutím paktu OSN jsme problém odložili, věří poslanec Peksa (Piráti). Český rozhlas Plus [online]. Český rozhlas, 2018-11-07. Dostupné online. 
  68. Petr Holec: Pirát Lipavský jako ministr zahraničí? Jako první může narazit na vlastního premiéra. Český rozhlas [online]. 30. října 2021. Dostupné online. 
  69. Ivan Bartoš: Evropská Zelená dohoda je šance změnit se z montovny na mozkovnu. Deník Referendum [online]. 22. května 2020. Dostupné online. 
  70. Senát se postavil proti unijní úpravě zdanění energií. České noviny [online]. 5. listopadu 2021. Dostupné online. 
  71. Pirate Common European Elections Programme 2019. wiki.ppeu.net.
  72. a b ČTK, EKB - 9. února 2019. Evropské pirátské strany spojují síly. V Lucemburku podepsaly program pro eurovolby Archivováno 19. 4. 2019 na Wayback Machine.. info.cz.
  73. Volební program pro volby do Evropského parlamentu 2019 Archivováno 25. 5. 2019 na Wayback Machine.. pirati.cz
  74. DOLEJŠÍ, Václav. Na Piráty se přišel podívat zakladatel. Přeje si, aby se mladí u moci nezkazili. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2019-01-27 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  75. Engström, Christian. IFPI strategie dětské pornografie [online]. Česká pirátská strana, 2010-04-28 [cit. 2012-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04. 
  76. KADEŘÁVEK, Jiří. Petice pod vznik Česká pirátské strany. AbcLinuxu [online]. Nitemedia, 2009-04-19 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. ISSN 1214-1267. 
  77. VOTRUBOVÁ, Andrea. Čeští internetoví piráti zakládají politickou stranu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2009-04-21 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  78. oL; ŠMAJLEROVÁ, Zuzana. Vznikne nová politická strana. ”Piráti z webu” mají 1000 podpisů. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2009-04-20 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  79. MACICH, Jiří. Česká pirátská strana podala žádost o registraci [online]. Internet Info, 2009-05-29 [cit. 2009-06-11]. Dostupné online. 
  80. Česká pirátská strana požádala o registraci mediafax.cz
  81. ČÍŽEK, Jakub. Česká pirátská strana je oficiální [online]. CZECH NEWS CENTER, 2009-06-22. Dostupné online. 
  82. a b Historie strany na stránkách MV
  83. Česká pirátská strana zvolila vedení. Lupa.cz [online]. Internet Info, 2009-07-01 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  84. Zasedání v Albrechticích. www.pirati.cz [online]. [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-02. 
  85. Zasedání v Brně. pirati.cz [online]. [cit. 2012-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-02. 
  86. Zasedání v Křižanově. www.pirati.cz [online]. [cit. 2012-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-04. 
  87. Zasedání v Praze. www.pirati.cz [online]. [cit. 2012-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-04. 
  88. JIŘIČKA, Jan. Pirátská strana spustila PirateLeaks, ukázala vliv OSA na autorský zákon. iDNES.cz [online]. 2010-12-21 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  89. TITTL, Tomáš. Nový zákon naúčtuje knihovnám a školám i za pár tiskáren desetitisíce. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-08-18 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  90. Ministerstvo kultury zahajuje veřejnou konzultaci k novele autorského zákona Archivováno 29. 7. 2013 na Wayback Machine., mkcr.cz
  91. ČTK. Jak ještě dlouho žít z Beatles?. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2011-05-20 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  92. Tisková konference Pirátské strany k prodloužení kopírovacího monopolu na zvukové nahrávky Archivováno 17. 10. 2011 na Wayback Machine., www.piratskastrana.cz
  93. kopirovanijezadarmo.cz
  94. HN Dialog. Tisíce lidí protestují proti návrhu poslanců. Hrozí cenzura internetu?. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2011-06-20 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  95. Archivovaná kopie. www.internetbezcenzury.cz [online]. [cit. 2013-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-09. 
  96. Český rozhlas: Cenzura internetu ve sněmovně neprošla Archivováno 12. 1. 2014 na Wayback Machine.
  97. KOPECKÝ, Josef. Cenzura internetu neprošla. Obce dostaly šanci vyhnat hrací automaty. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-06-21 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  98. Piráti na Klárově protestovali proti smlouvě ACTA. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-28. 
  99. ČTK. Kolem dvou tisíc lidí protestovalo proti smlouvě ACTA. Pražský deník. VLTAVA LABE MEDIA, 2012-02-11. Dostupné online [cit. 2021-05-06]. 
  100. ŠPULÁK, Jaroslav; Právo. Piráti v Praze protestovali proti dohodě ACTA. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2012-02-02 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  101. LANGER, Jan. Piráti demonstrovali proti ACTA a za svobodný internet. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-02-02 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  102. ČTK. Internetoví "piráti" vyrazili na Hrad. E15 [online]. CZECH NEWS CENTER, 2012-02-02 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  103. Lidovky.cz; ČTK. Ministerstvo nechce rozhodnout, ACTA pošle Ústavnímu soudu. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2012-04-10 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  104. Evropský parlament odmítl protipirátskou smlouvu ACTA. ČT24 [online]. Česká televize, 2012-07-04 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  105. Stanovisko politické skupiny Greens/EFA: ACTA - anti-counterfeiting treaty
  106. Piráti přišli s návrhem ústavního zákona o svobodném internetu. Mediafax.cz [online]. 2012-02-28 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  107. MATĚJČEK, Petr. Svobodný internet se zaručuje. Anebo ne?. Česká pozice [online]. MAFRA, 2012-05-09 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  108. DOSTÁL, Vratislav. Piráti: Novela zákona o svobodném přístupu k informacím je nepřijatelná. Deník Referendum [online]. Vydavatelství Referendum, 2012-10-29 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  109. TZ Další pokus o zničení zákona o svobodném přístupu k informacím. www.pirati.cz [online]. [cit. 2012-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-02. 
  110. Den infožádostí. www.pirati.cz [online]. [cit. 2012-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-25. 
  111. Piráti obsadili o víkendu Prahu. Český rozhlas 7 – Radio Praha [online]. Český rozhlas, 2012-04-16 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  112. ‚Piráti‘ se v Praze dohodli na vytvoření evropské strany. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2012-04-15 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  113. Slovíčkaření i QR kódy. Piráti Praze předvedli tekutou demokracii. E15 [online]. CZECH NEWS CENTER, 2012-04-15 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  114. Piráti stvrdili dohodu o evropské spolupráci. Společně zaútočí na Evropský parlament [online]. Piráti.cz, 2012-07-20 [cit. 2012-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-03. 
  115. Světový závod o prvního piráta v národním parlamentu vyhráli nečekaně Češi [online]. MAFRA, 2012-22-10 [cit. 2012-05-11]. Dostupné online. 
  116. Archivovaná kopie. www.pirati.cz [online]. [cit. 2014-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-11. 
  117. Archivovaná kopie. piratetimes.net [online]. [cit. 2014-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-24. 
  118. http://piratetimes.net/pirates-elected-to-municipalities-and-local-bodies-pirate-history/
  119. "Můžeš mě fotit, ale s tím jointem." Piráti předběhli i Okamuru, skončili ale na suchu s internetem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-10-21 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  120. Síla stran - Piráti - volby.idnes.cz. iDNES.cz [online]. MAFRA [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  121. Výsledky voleb do poslanecké sněmovny 2017 – Česká republika. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-10-21 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  122. Volby v kostce: Piráti na vrcholu, snící ODS a pád Zelených či Realistů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-10-22 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  123. Piráti jedou za voliči s vězeňským autobusem pro Babiše, Sobotku či Kalouska. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-08-14 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  124. a b KOPECKÝ, Josef. Pirát Bartoš: Čtyři roky chceme být v parlamentu velmi ostrou opozicí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 30. září 2017 0:27. Dostupné online. 
  125. CF 23/2017 Povolební strategie PSP 2017. forum.pirati.cz [online]. [cit. 2017-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-26. 
  126. a b Když Pirát prchá do podpalubí. Tajné hlasování o metru D byl krok zpět. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. května 2019. Dostupné online. 
  127. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018, Výsledky hlasování, Obvod: 26 – Praha 2 [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-13]. Dostupné online. 
  128. a b Radek Bartoníček. Tvrdě jsem pracovala, říká nejmladší senátorka, která porazila matadora Bendla. Aktuálně.cz. 10.10.2020.
  129. Prahu povede Zdeněk Hřib z Pirátů. Pospíšil ani Čižinský v radě města nezasednou. iROZHLAS. Český rozhlas. Dostupné online [cit. 2018-10-26]. 
  130. Primátorem Prahy bude Pirát Hřib. Další koaliční lídři jsou mimo radu. iDNES.cz. 25. října 2018.
  131. Už jsme celorepublikovou stranou, hlásal z lodi Pirát Bartoš. 6. října 2018. iDNES.cz
  132. https://www.brno.cz/sprava-mesta/volene-organy-mesta/rada-mesta-brna/
  133. https://www.ostrava.cz/cs/urad/mesto-a-jeho-organy/rada-mesta/slozeni-rady-mesta
  134. Zdeňka Trachtová. Volební lídr Pirátů: V europarlamentu chci bojovat proti korporátním tlakům a cenzuře internetu. Český rozhlas. 19. leden 2019.
  135. zpravy.aktualne.cz. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/evropsky-parlament/volby-europarlament-evropsky-parlament-kandidatky/r~ff2116601e4b11e99182ac1f6b220ee8/?redirected=1552802933. 27. února 2019.
  136. Volby do Evropského parlamentu 2019 - Volební speciál iDNES.cz. iDNES.cz [online]. MAFRA [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  137. Předsedou europarlamentu zvolen Ital Sassoli, Charanzová a Kolaja budou místopředsedy. ČT24. 04.06.19.
  138. Staronový předseda Pirátů Ivan Bartoš: Do vlády chceme, ale máme řadu podmínek. 12.1.2020. Deník.cz.
  139. https://www.seznamzpravy.cz/p/vysledky-voleb/2020/senatni-volby/kolo/2
  140. Jednání o krajských koalicích končí, jasno stále není v Karlovarském kraji. ČT24. 14.10.2020.
  141. Přehled krajských koalic. Seznam Zprávy. 5.10.2020.
  142. Po dvou měsících vznikla v Karlovarském kraji koalice. Hejtmanem by měl být Kulhánek ze STAN. 9. prosince 2020. iROZHLAS.
  143. Novým hejtmanem Plzeňského kraje je Rudolf Špoták. 14. února 2022. iROZHLAS.
  144. Lídři SPOLU a Pirátů se Starosty podepsali koaliční smlouvu. Fiala očekává, že Babišova vláda podá demisi koncem týdne. ČT24. .
  145. STAN bude jednat o koalici pro sněmovní volby výhradně s Piráty. ČT24, [1], 8. října 2020.
  146. Spojování opozice pokračuje. Piráti kývli na jednání se Starosty o předvolební koalici. Deník N, [2], 23. listopadu 2020.
  147. Lídrem koalice Pirátů a STAN má být Ivan Bartoš. ČT24, [3], 14. prosince 2020.
  148. RAMBOUSKOVÁ, Michaela, ČTK: Piráti půjdou do sněmovních voleb se Starosty. Chceme vyhrát, řekl Bartoš. Seznam Zprávy, [4], 12. ledna 2021.
  149. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Aktuálně.cz, [5], 10. října 2021.
  150. SURMANOVÁ, Kateřina: ANO poprvé ochutnalo prohru, Piráty zaskočila volební anomálie a ve sněmovně skončila tradiční levice. Lidovky.cz, [6], 9. října 2021, 20.25 hod.
  151. SLONKOVÁ, Sabina. Analýza Pirátů: Starostové nás podvedli. neovlivni.cz [online]. 2011-11-01 [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  152. Zradil STAN Piráty? Za kroužkováním své favoritky stál i Rakušan. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-11-01 [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  153. a b https://nazory.aktualne.cz/komentare/pirati-o-vikendu-volili-mezi-zradou-na-sobe-a-na-volicich/r~6a45ba22455e11ec8a900cc47ab5f122/
  154. Rakušan: Příště půjdeme do voleb bez Pirátů. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. 
  155. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  156. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  157. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  158. https://www.volby.cz/pls/ps2021/ps2?xjazyk=CZ
  159. Jakub Michálek. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky psp.cz.
  160. Piráti ve Sněmovně ustavili klub. Nadále jej povede Jakub Michálek. piratskelisty.cz. 15. 10. 2021.
  161. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.10. – 16.10.2010 [online]. ČSÚ na volby.cz. Dostupné online. 
  162. Doplňovací volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 18.3. – 19.3.2011 [online]. ČSÚ na volby.cz. [{{{1}}} Dostupné online]. 
  163. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. [{{{1}}} Dostupné online]. 
  164. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 10.1. – 11.1.2014 [online]. ČSÚ na volby.cz. [{{{1}}} Dostupné online]. 
  165. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  166. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  167. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016 [online]. ČSÚ na volby.cz. Dostupné online. 
  168. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  169. Volby 2018 [online]. ČSÚ na volby.cz. Dostupné online. 
  170. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  171. Příspěvky ze státního rozpočtu uhrazené politickým stranám a politickým hnutím celkem v roce 2018. Ministerstvo financí České republiky.
  172. Volby 2020 [online]. ČSÚ na volby.cz. Dostupné online. 
  173. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  174. ČSSD přijde po senátních volbách o devět milionů ročně. Polepší si hlavně Starostové. iROZHLAS. 10. října 2020.
  175. Volby 2022 [online]. ČSÚ na volby.cz. Dostupné online. 
  176. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  177. https://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20201002&xobvod=30
  178. Lukáš Wagenknecht. Senát Parlamentu České republiky senat.cz.
  179. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 23.05. – 24.05.2014 volby.cz
  180. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019 volby.cz
  181. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  182. a b volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  183. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  184. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  185. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  186. Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2014-10-24]. Dostupné online. 
  187. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  188. Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2014-10-24]. Dostupné online. 
  189. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  190. Zastupitelé dle navrhující strany. volby.cz [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 
  191. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  192. volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  193. Výsledky voleb za území. Volby.cz [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. 
  194. Výsledky voleb. volby.cz [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 
  195. Dostupné online. 
  196. Dostupné online. 
  197. Dostupné online. 
  198. Dostupné online. 
  199. Dostupné online. 
  200. Dostupné online. 
  201. Dostupné online. 
  202. Dostupné online. 
  203. Dostupné online. 
  204. Dostupné online. 
  205. Chci prachy, napíšu zákon. Unikla pracovní verze novely autorského zákona Archivováno 19. 6. 2011 na Wayback Machine., piratskenoviny.cz
  206. [7] Archivováno 29. 11. 2010 na Wayback Machine., osa.cz
  207. Jiří Srstka: Autorské právo a knihovny
  208. Kalousek: Piráti přiznali vlajku a plují do boje proti kapitalismu a NATO. FORUM 24 [online]. Forum 24, 19. února 2020. Dostupné online. 
  209. Podporují Piráti Česko v NATO? Výrok o nesmyslných výdajích vyvolal pobouření. Echo24.cz [online]. Echo Media, 12. dubna 2019. Dostupné online. 
  210. Otevřený magistrát se při schvalování metra D zavřel, radní hlasovali tajně. iDNES.cz [online]. MAFRA, 22. května 2019. Dostupné online. 
  211. Popření sebe sama. Piráti v Praze rozhodují o miliardách tajně. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 22. května 2019. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Piratpartiet.svg
Official logo of the Swedish Pirate Party (Piratpartiet). All material on their website may be used freely. The logo was designed by Marie "Emma" Andersson.
Czech Pirate Party press conference 12 February 2019.jpg
Autor: https://www.flickr.com/people/pirati/, Licence: CC BY-SA 2.0
Czech Pirate Party press conference 12 February 2019
Marcel Kolaja in February 2019.jpg
Autor: Pirátská strana, Licence: CC BY-SA 2.0
Marcel Kolaja (born 19 June 1980, Lanškroun) is a Czech computer specialist, activist, politician and a member of the Czech Pirate Party.
Mikuláš Peksa 30 March 2018.jpg
Autor: https://www.flickr.com/photos/pirati/, Licence: CC BY-SA 2.0
Portrait of Mikuláš Peksa, Czech physicist ‎and politician, published on 30 March 2018
Logo Pirátů.svg
Autor: Jakub Ferjenčík, Václav Urban, Jan Kohler, Licence: CC0
Logo České Pirátské strany
Lukáš Wagenknecht 3 May 2018.jpg
Portrait of Lukáš Wagenknecht, Czech economist, auditor and politician, taken on 3 May, 2018
Olga Richterová 30 March 2018.jpg
Autor: https://www.flickr.com/photos/pirati/, Licence: CC BY-SA 2.0
Portrait of Olga Richterová, Czech linguist and politician, published on 30 March 2018
Markéta Gregorová.jpg
Autor: Monika Spilková, Licence: CC BY-SA 4.0
Markéta Gregorová v roce 2018
Czech Pirate Party press conference 4 June 2019.jpg
Autor: https://www.flickr.com/photos/pirati/, Licence: CC BY-SA 2.0
Czech Pirate Party press conference on 4 June 2019; party members and members of the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic, left to right: Tomáš Vymazal, Lukáš Kolářík, Ivan Bartoš, Dana Balcarová
Flag of the Czech Pirate Party.svg
Flag of the Czech Pirate Party (version 2017), political party in the Czech Republic.
David Smoljak.jpg
Autor: Milan Říha, Licence: CC BY-SA 4.0
David Smoljak, senátor Parlamentu České republiky za obvod Praha 9
Libor Michálek na Pirátské tiskové konferenci 2012.jpg
Autor: Roman Kucera, Licence: CC BY-SA 3.0
Senátor Libor Michálek na Pirátské tiskové konferenci 2012
Adam Zábranský 02.jpg
Autor: Vojtěch Havlík/Magistrát hl. m. Prahy, Licence: CC BY-SA 4.0
Radní hlavního města Prahy Adam Zábranský
Zdeněk Hřib 03.jpg
Autor: Vojtěch Havlík/Magistrát hl. m. Prahy, Licence: CC BY-SA 4.0
Primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib
2020 09 03 pirati kampan 2400px zewlakk-1109.jpg
Autor: Pirátská strana from Czech Republic, Licence: CC BY-SA 2.0
Česká advokátka a politička Adéla Šípová, Česká pirátská strana
Piráti a STAN - 2021.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Výsledky koalice Piráti a Starostové ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021.
STOP ACTA 2. 2. 2012 Praha.jpg
Autor: Jiří Straka, Licence: CC BY-SA 2.0
Demonstrace proti dohodě ACTA pořádaná Českou pirátskou stranou. V Praze 2. února 2012.
Czech Pirate Party logo 2017.svg
Autor: Czech Pirate Party, Licence: CC BY-SA 3.0
Czech Pirate Party logo
Marcel Kolaja (right) and Markéta Gregorová (left) 13 April 2019.jpg
Autor: https://www.flickr.com/photos/pirati/, Licence: CC BY-SA 2.0
Czech politicians Marcel Kolaja (right) and Markéta Gregorová (left) on 13 April 2019
Jiří Kadeřávek - Celostátní fórum Pirátů 2018 (cropped).jpg
Autor: Pirátská strana, Licence: PDM-owner
Zakladatel České pirátské strany na Celostátní fóru strany
Jakub Michálek 4 November 2020.jpg
Autor: https://www.flickr.com/photos/pirati/, Licence: CC BY-SA 2.0
Český politik Jakub Michálek, Česká pirátská strana
Klára Kocmanová v zahradách.jpg
Autor: Klára Kocmanová, Licence: CC BY-SA 4.0
Snímek Kláry Kocmanová uprostřed parku
Ivan Bartoš 3 July 2020.jpg
Autor: https://www.flickr.com/photos/pirati/, Licence: CC BY-SA 2.0
Czech software engineer and politician Ivan Bartoš on 3 July 2020
Adéla Šípová.jpg
Autor: Martin Vlček, Kancelář Senátu, Licence: CC BY-SA 3.0
Senátorka Adéla Šípová
Vít Šimral 02.jpg
Autor: Vojtěch Havlík/Magistrát hl. m. Prahy, Licence: CC BY-SA 4.0
Radní hlavního města Prahy Vít Šimral