Český Krumlov

Český Krumlov
Historické jádro s kostelem sv. Jošta, zámkem, věží a Latránem
Historické jádro s kostelem sv. Jošta, zámkem, věží a Latránem
Znak města Český KrumlovVlajka města Český Krumlov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0312 545392
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíČeský Krumlov
Okres (LAU 1)Český Krumlov (CZ0312)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel12 788 (2021)[1]
Rozloha22,16 km²
Nadmořská výška492 m n. m.
PSČ381 01
Počet částí obce10
Počet k. ú.6
Počet ZSJ19
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Český Krumlov
nám. Svornosti 1
381 01 Český Krumlov
mail@mu.ckrumlov.cz
StarostaMgr. Dalibor Carda (STAN)[2]
Oficiální web: www.ckrumlov.cz
Úřední web: www.mu.ckrumlov.cz
Český Krumlov
Další údaje
OceněníFairtradové město
Kód obce545392
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Český Krumlov (výslovnost [ˈtʃɛskiː ˈkrumlof]IPA, německy Böhmisch Krumau, popřípadě Krummau) je město v Jihočeském kraji, 22 km jihozápadně od Českých Budějovic. Rozkládá se pod hřebenem Blanského lesa a protéká jím řeka Vltava. Jedná se o turistické a kulturní centrum jižních Čech. Žije zde přibližně 13 tisíc[1] obyvatel.

V minulosti byl Český Krumlov sídelním městem mnoha mocných českých rodů – Vítkovců, pánů z Krumlova, Rožmberků, EggenbergůSchwarzenbergů, které cíleně pečovaly o jeho výstavbu a reprezentativní charakter. Český Krumlov byl zároveň hlavním správním centrem Rožmberského dominia a do roku 1918Krumlovského vévodstvíDominia schwarzenberského.

Středověké centrum města, které obklopuje meandry Vltavy, je od roku 1963 městskou památkovou rezervací a od roku 1992 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO[3]. V roce 2003 bylo městskou památkovou zónou vyhlášeno předměstí Plešivec (jižně od historického jádra). Český Krumlov se stal také dějištěm několika filmů a během roku město hostí řadu kulturních akcí a festivalů – Slavnosti pětilisté růže, MHF Český Krumlov, Rallye Český Krumlov.

Spolu s dalšími městy Šumavského podhůří jako Sušice, Vimperk, nebo Prachatice bývá nazýváno Branou Šumavy. Na přelomu 19. a 20. století byl Český Krumlov zvláště mezi šumavskými spisovateli a básníky vnímán jako hlavní město Šumavy,[4][5] jímž se v roce 1918 Český Krumlov po dobu existence Šumavské župy i nakrátko stal.

Název města

Jméno Krumlov pochází z německého Krumme Aue (česky křivý luh), což odkazuje na polohu města mezi esovitými zákruty řeky Vltavy. Z podobného keltského základu kamb je mimo jiné odvozen i název rakouské řeky Kamp, na které leží město Krumau am Kamp, jehož název taktéž pochází z obdobného starohornoněmeckého krump. V první dochované zmínce z roku 1253[6] je Krumlov označován jako Chrumbenowe, na latinských listinách pak nese jméno Crumlovia nebo Crumlovium. Také býval používán název Krumlov nad Vltavou. Přídomek Český se začal ke jménu města připojovat již v roce 1439, aby se jasně odlišil od Moravského Krumlova. V německém jazyce se název Böhmisch Krumau v minulosti příliš nepoužíval, jelikož nemohlo dojít k záměně s Krumlovem na Moravě (německy Kromau). Oficiálně se však název Český Krumlov používá až výnosem Ministerstva vnitra z 30. dubna 1920. Během německé okupace v letech 19381945 bylo slovo Český z názvu odstraněno a město se po onu dobu oficiálně jmenovalo Krummau an der Moldau (česky Krumlov nad Vltavou).

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Českého Krumlova.

Obyvatelstvo

Již od založení města vedle sebe žili čeští i němečtí obyvatelé. S rozvojem hornictví už ve středověku začala ve městě rychle převažovat němčina, pročež v 19. století mluvilo ve městě z 8 300 obyvatel 72 % německy a 18 % česky. Druhá světová válka však po 700 letech někdy divoké, jindy mírové soužití Čechů a Němců v Českém Krumlově ukončila. V roce 1938 musela město opustit většina českého obyvatelstva, po roce 1945 naopak naprostá většina obyvatelstva německého.

K 24. září 2007 ze 14 056 obyvatel bylo 14,7 % mladších 15 let. Podle údajů ze sčítání lidu bylo 26 % obyvatel města věřících. Přibližně 93 % obyvatel se přihlásilo k národnosti české, 2 % k národnosti slovenské, 1 % k národnosti německé.

Rok171017861869190019301950197519801985199019952000200520102015
Počet obyvatel1 6493 2377 2789 60210 2078 82712 12513 92413 48514 12114 51014 38113 86113 37713 160
Náměstí Svornosti s radnicí a morovým sloupem, Vnitřní město

Ekonomika

Starý zámecký pivovar, pivovar Eggenberg

Transformace hospodářství po roce 1989 znamenala zánik některých krumlovských závodních podniků, např. oděvního závodu OTAVAN. Na druhou stranu však díky turistickému ruchu vznikla mnohá pracovní místa ve službách, zejména v ubytování a pohostinství. Turistický ruch je dnes základem místní ekonomiky. Zaměřuje se na české i zahraniční návštěvníky, účastníky místních festivalů a také vodáky na Vltavě. Hlavní turistická sezóna probíhá v letních měsících.

Na severu města, na předměstí Domoradic, byla v 90. letech založena nová průmyslová zóna. Z potravinářských provozů fungují ve městě pekárny, pobočka jihočeských mlékáren Madeta a místní pivovar Krumlov, dříve znám pod názvem Eggenberg.

Nezaměstnanost ve městě k 30. dubnu 2018 dosahovala 3,61 %.

Doprava

Silniční

Z Latránu na Fortnu

Městem prochází silnice I/39 a vede z Lenory přes Volary kolem nádrže Lipno, Českým Krumlovem prochází ulicemi Chvalšinská a Budějovická a pokračuje směrem na České Budějovice.

Dále zde prochází silnice II. třídy:

Vjezd do historického centra je možný pouze s příslušným povolením, které vydává místní městská policie.

Železniční

Železniční trať 194 České BudějoviceČerný Kříž prochází severní částí města a místní železniční stanice se nachází na sídlišti Nádražní předměstí na úpatí hory Kleť. Vzdálenost od nádraží do centra města je přibližně 2 km, pro její překonání lze využít autobusové spoje.

Autobusová

Autobusové nádraží, které v letech 2018–2019 prošlo rekonstrukcí a úpravou na moderní areál,[7][8][9] se nachází nedaleko křižovatky ulic Objížďková a Nemocniční u krumlovské nemocnice. Vyjíždí z něj velké množství regionálních i dálkových linek, zastávku zde má i MHD. Další větší autobusová zastávka je situována na sídlišti Špičák.

Přímé autobusové spojení s Prahou zajišťují autobusy Student Agency a FlixBus, ČSAD Autobusy České Budějovice (autobusy zajíždějí pouze k autobusovému nádraží Praha – Na Knížecí) a M express ve spolupráci s Leo Express (tyto autobusy zajíždějí na ÚAN Florenc a k vlakovému nádraží Praha hl. n.)

Služby

Městská policie

V Českém Krumlově je nemocnice se spádovou oblastí pro celý okres. Město má odpovídající množství školních zařízení (gymnázium, umělecko-průmyslovou školu, pobočku institutu CEVRO, učiliště, 4 základní školy, základní uměleckou školu, speciální školu a 7 mateřských škol). Ve městě fungují zájmové kroužky a Dům dětí a mládeže.

Na velkých sídlištích a v bezprostředním okolí centra města najdeme samoobsluhy či Vietnamské večerky, většinou provozované spotřebním družstvem COOP v Kaplici. Na okraji města u Domoradic byl postaven hypermarket TERNO, supermarket Lidl, supermarket Penny Market, hypermarket Tesco a hypermarket Kaufland.

Stravovacích a ubytovacích zařízení je ve městě nadprůměrně velký počet, což souvisí s velkým počtem návštěvníků města. Vzhledem k tomu, že Český Krumlov je jedna z hlavních stanic vodáků na horním toku Vltavy, se v jeho blízkosti nachází několik kempů.

Západně od města směrem na Dobrkovice se nachází sportovní areál, krytý plavecký bazén, hokejový a fotbalový stadion a kurty.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článcích Český Krumlov (hrad a zámek) a Seznam kulturních památek v Českém Krumlově.
II. zámecké nádvoří

Zámek

Zámek Český Krumlov je po Pražském hradě druhý nejrozsáhlejší zámecký areál v ČR. Původně gotický hrad byl přestavěn zejména v období renesance za vlády Viléma z Rožmberka. První přestavba v barokním slohu se odehrála v 17. století za vlády vévody Jana Kristiána I. z Eggenbergu, avšak kompletní a zároveň poslední významná přestavba, která dala komplexu jeho současnou podobu, proběhla za vlády Josefa I. Adama ze Schwarzenbergu, který nechal vystavět jak dnešní zámecké divadlo, tak i jedinečný Plášťový most. Jednou z rarit Českého Krumlova jsou i hradní medvědi, kteří jsou chováni od dob Rožmberků v hradním příkopu mezi I. a II. nádvořím.

Zámecký komplex, který je členěn na pět nádvoří, dnes tvoří několik větších celků:

  • Dolní hrad – nejpůvodnější část hradu, tzv. Hrádek s dominující věží
  • Horní hrad – hlavní část zámeckého areálu obklopující III. a IV. nádvoří
  • Plášťový most – několikaposchoďové přemostění Jelení zahrady spojující zámek, barokní divadlo a zámeckou zahradu z roku 1764
  • Zámecké barokní divadlo – jedno z mála dochovaných barokních divadel na světě z roku 1681
  • Letní a Zimní jízdárna
  • Zámecká zahrada – založena v 2. polovině 16. století, dlouhá 700 m, o celkové rozloze 10 ha
    • Zámecká zahrada je rozdělena na francouzskou a anglickou část. V první jmenované se nachází Kaskádová fontána, v druhé pak barokní letohrádek Belárie spolu s otáčivým hledištěm, využívaným v letní sezóně k divadelním a operním inscenacím pod širým nebem.

Vnitřní město

Podrobnější informace naleznete v článku Vnitřní Město (Český Krumlov).
Morový sloup na náměstí Svornosti

Vnitřní město je centrální městská část se spolu přiléhajícím Ostrovem, jež je zcela obklopena meandrem řeky Vltavy. Spojení s ostatními městskými částmi zajišťují tři mosty – Lazebnický most, most Dr. Edvarda Beneše, most Na Horní bráně; a tzv. Jelení lávka. Systém ulic s pravidelným náměstím je téměř nezměněn od doby svého založení. Nalezneme zde velký počet zachovalých městských domů – gotických, renesančních a v menší míře i barokních.

  • Radnicerenesanční stavba ze 2. poloviny 16. století (nám. Svornosti)
  • Kašna s morovým sloupem– původně morový sloup z roku 1716 s přistavěnou kašnou z 19. století (nám. Svornosti) je dílem barokního sochare Matěje Václava Jäckela, náklady hradila kněžna Marie Ernestina z Eggenberku, na vyvýšených podstavcích jsou sochy sv. Václava, Víta, Jana Evangelisty a Judy Tadeáše, ve výklencích pak sochy sv. Rocha, Františka Xaverského, Šebestiána a Kajetána
  • Kaplanka – pozdně gotický dům s raně renesančními prvky (ul. Horní)
  • Kostel sv. Vítagotický trojlodní kostel z let 1408–1439 (ul. Kostelní)
  • Prelatura - sídlo českokrumlovského preláta. Dříve měla prelatura svůj rozsáhlý majetek v desítkách vesnic po okolí. U prelatury býval také vlastní pivovar, určený pro poddané prelatury.
  • tzv. Krčínův dům – stavba s renesanční fasádou ze 16. století (ul. Kájovská), tradičně spojována s osobou Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan
  • Vlašský dvůr – gotická stavba s renesanční výzdobou a fasádou, jež v minulosti patřila Jakubu Krčínovi (ul. Dlouhá)
  • Jezuitská kolej – čtyřkřídlá renesanční budova z let 1586–1588 vystavěná z příkazu Viléma z Rožmberka (ul. Horní)
  • Široká ulice – nejširší městská ulice v minulosti využívaná k trhům
Typický dům „Na Latráni“

Latrán

Podrobnější informace naleznete v článku Latrán (Český Krumlov).

Latrán, kdysi samostatné město, je další historická čtvrť za řekou, severně od Vnitřního města, v podhradí zámku, ke kterému ve středověku správně náležela. S Vnitřním městem je spojen dřevěným Lazebnickým mostem a i zde nalezneme velké množství menších gotických domů. Při čtvrti leží i bývalá městská část tzv. Neustadt, dnes ulice Nové Město, kde bylo archeologickými výzkumy prokázáno nejstarší lidské osídlení ve městě z 5. tisíciletí před naším letopočtem.

Plešivec

Plešivec je historická část předměstí a od roku 2003 samostatnou městskou památkovou zónou.

  • Synagoga – první železobetonová konstrukce v Rakousku-Uhersku
  • Plešivecké náměstí – velké množství renesančních domů
  • Fotoateliér Josefa Seidela – jeden z mála dochovaných a funkčních historických foto-ateliérů v Evropě

Kultura

Český Krumlov je významným českým kulturním střediskem hostícím řadu festivalů i pravidelných regionálních akcí spolu s velkým množstvím muzeí a galerií.

Mezi důležité divadelní instituce patří Městské divadlo, nacházející se při historickém centru v Horní ulici, a především pak technický div Otáčivé hlediště, jež je situováno v horní části Zámecké zahrady a které představuje jednu z nejvýznamnějších open-air scén v Evropě.

V centru se také nachází kino Luna a Městská knihovna s pobočkami ve čtvrtích Plešivec, Mír a Vyšehrad. Mimo oficiální kamenné instituce je třeba zmínit i projekt Ukradená galerie, který vznikl právě v tomto městě a kterou nalezneme v Hradební ulici. V téže ulici lze také narazit na streetartovou tvorbu mnoha místních i zahraničních experimentálních umělců.

Galerie a muzea

Egon Schiele, Český Krumlov

Historické jádro města nabízí velký počet galerií umění a muzeí. Regionální muzeum v Českém Krumlově představuje skrze nově zrekonstruovanou expozici historii města a regionu spolu s nálezy z archeologického naleziště Dobrkovické jeskyně. Egon Schiele Art Centrum návštěvníkům nabízí stálou expozici věnovanou dílu a životu nejslavnějšího krumlovského residenta Egona Schieleho spolu s výstavami světoznámých malířů, grafiků i sochařů. Mezi hlavní památky se řadí i muzeum Fotoateliér Seidel – jeden z mála dochovaných historických fotoateliérů v Evropě, a dále i městská synagoga, kde lze zhlédnout výstavu věnovanou rodině Ignáce Spira, zakladatele Větříňských papíren. V blízkosti města je také možné sestoupit do podzemních prostor bývalého grafitového dolu.

Festivaly

Zámecké barokní divadlo při představení barokní opery Il natale d'Augusto italského skladatele Antonia Caldary (2017)

Město je během roku dějištěm několika regionálních a mezinárodních kulturních akcí. Patří mezi ně hudební festivaly MHF Český Krumlov nebo Festival barokních umění odehrávající se v prostorách Zámeckého barokního divadla. Historický festival oslavující dějiny města a Rožmberský rodSlavnosti pětilisté růže, je jednou z nejdůležitějších událostí města a regionu.

Zajímavosti

Odpočívající medvědi v příkopu

Chov medvědů

Na krumlovském zámku má chov medvědů tradici starou přes 400 let. Poprvé se medvědi v Krumlově objevili v 16. století. Jejich chovem chtěli Rožmberkové demonstrovat svůj údajný původ a příbuzenství s římským rodem Orsiniů. V hradním příkopu mezi I. a II. nádvořím je jejich chov doložen až po roce 1700 a s určitými přestávkami se tam chovají dodnes.

S krumlovskými medvědy také souvisí slavnost místních spoluobčanů probíhající každý rok na Štědrý den, tzv. Medvědí Vánoce. Dopoledne mohou děti i dospělí za dozoru medvědářů sestoupit do hradního příkopu a vlastnoručně vyrobené pamlsky připevnit na velký vánoční stromeček. Následně jsou vypuštěni medvědi, kteří si na pamlscích a také na vánočním stromečku za pozornosti všech přítomných pochutnávají.

V poslední době se tu chovali následující medvědi – medvědi hnědí (Ursus arctos) Kateřina (* 3. 1. 1985 Český Krumlov) a Vok (* 3. 1. 1985 Český Krumlov) a medvěd brtník (Ursus arctos arctos) Marie Terezie (* 21. 12. 1994 Innsbruck) . Medvěd Vok, pojmenovaný po Petru Vokovi, byl 12. července 2016 uspán kvůli zdravotnímu stavu a vysokému věku (31 let).[10] Tento medvěd byl mimo jiné znám jako otec tří medvědů, kteří hráli v dětském seriálu Méďové.[11] Jeho družka, medvědice Kateřina, pojmenovaná po Kateřině z Ludanic, byla utracena ve věku 32 let v květnu 2017.[12] Medvědi se běžně dožívají 20 let. Novou generaci chovanou v Krumlově od léta 2019 představují medvědi hnědí Vilém (* 6. 1. 2017 Rusko), pojmenovaný po Vilému z Rožmberka, a Polyxena (* 6. 1. 2017 Rusko), pojmenovaná po Polyxeně z Pernštejna. Byli zadrženi celníky na pražském letišti v září 2017, protože k nim chyběla potřebná dokumentace. Poté pobývali v ZOO v Olomouci. [13][14]

Pětilistá růže, častý symbol

Erby, znaky a symboly ve městě

Ve městě lze téměř na každém kroku pozorovat nejrůznější rodovou symboliku. Nejčastěji je to však vítkovská pětilistá růže. Pětilistou růži Rožmberků, kteří byli jedním z vítkovských rozrodů, tedy červenou růži na bílém poli, můžeme zahlédnout na velkém množství domů ve Vnitřním městě i na Latránu v nejrůznějších podobách. Ostatně všudypřítomnost tohoto ve městě symbolu dala jméno i největším krumlovským slavnostem – Slavnostem pětilisté růže.

Mimo také velmi početný symbol Schwarzenberské primogenitury v modro-bílém provedení s havranem klovajícím hlavu Turka, mohou návštěvníci pozorovat bohaté renesanční fasády městských domů, někdy až s nebývale komickým nádechem.

Na městské radnici jsou pak vyobrazeny znaky města, Českého království a rodové erby Eggenbergů a Schwarzenbergů.

Věžný Nácl a krumlovská fanfára

V minulosti bydlel na zámecké věži nad městem věžný. Ten od osmi hodin ráno do čtyř odpoledne v letních měsících zatroubil na trubku každou hodinu krumlovskou fanfáru. Podle tradice se mu říká Věžnej Nácl, podle nejznámějšího krumlovského věžného. Vedle povinnosti troubit fanfáru a tím udávat čas a případně ohlašovat požár ve městě, mohl věžný díky velkému rozhledu z věže odhadovat blížící se změny počasí. Měšťanům pak předpověď z věže sděloval pomocí barevných praporků. I když úřad věžného zanikl, dodnes je z věže hrána krumlovská fanfára každé tři hodiny od deváté hodiny ranní pomocí moderní techniky. O tzv. Věžném Náclovi dodnes koluje dětská říkanka.

Hřbitov

Na zdejším hřbitově v místní části Horní Brána se nachází kaple Bolestné Panny Marie. Jsou zde též udržované německé hroby. Mezi ně patří například hrob ředitele schwarzenberského panství Antona Wegwarta (1838–1898) nebo gymnaziálního profesora Gregora Hetteggera (1869–1928). Odpočívají tu ale také třeba akademický sochař Stanislav Zadražil (1931–2003) či zpěvák Petr Muk (1965–2010).[15]

Pověsti

Ulice Dlouhá, kde žila a působila vědma Annabella

Ve městě se dodnes traduje mnoho nejrůznějších pověstí týkajících se osoby tajemné dobrodějky Annabelly, vědmy a léčitelky, která žila v dnešní Dlouhé ulici. Její světnici s velkým ohništěm navštívilo za svůj život mnoho místních i lidí z daleka. Říká se, že každému dobrému člověku vždy pomohla a ulevila od jeho problémů. O tom kdy a jak Annabella, nebo dokonce Annabelly z města odešly se traduje více příběhů. Její světnice, o níž, kde se nacházela, víme, byla i se slovutným ohništěm zničena krátce po 2. světové válce při radikálních přestavbách domů v Dlouhé ulici.

V blízkosti města se měly kdysi nacházet dvě podivné kamenné sochy. Ty přitahovaly kolemjdoucí, by i ty nejpočestnější poutníky natolik zvláštním způsobem, že se městští radní rozhodli sochy odstranit. Jámy, které po oněch kamenech, jimž se říkalo Kamenní bratři, zůstaly v zemi, byly tak hluboké, že se je po několik dnů nedařilo zasypat. Bratry pak konšelé nechali odklidit do stodoly, avšak z té během nocí vycházelo tajemné světlo a ty nejroztodivnější zvuky, což děsilo místního šafáře, který se rozhodl sochy raději opět postavit, tentokrát ale daleko od sebe. V tom se však začaly u kamenů opět scházet zástupy poutníků a městské radě došla trpělivost. Kameny tak byly znovu vytrženy ze země, naloženy na povoz a odvezeny neznámo kam. Podle vyprávění, když povoz s kameny projížděl městy a vesnicemi, všechny tamní zvony kostelů a kapliček se samy od sebe rozezněly na pozdrav kamenným bratřím.

Podle pověsti stával v místě dnešního Hrádku klášter. Když klášter zanikl, na jeho místě se rozkládala louka a na ní býk vyryl rohem ze země veliký zvon. Zvonu se potom navždy říkalo Býčí zvon.

Jiná pověst vypráví o zvonu z kapličky sv. Jiří v Libomyšli. Když na konci 17. století byla kaplička velmi poškozena, rozhodli se lidé zvon prodat do Lochovic. Avšak paní z Lochovic prohrála zvon v kartách s krumlovskými, a tak zvon skončil v Českém Krumlově.

Vodník u kola Krumlovského mlýnu

Ačkoliv je jméno Latrán odvozeno od umístění čtvrti v podhradí, dětem se často vypráví příběh o tom, že v dávných dobách v místních hlubokých lesích žili zlí lapkové. Ti těžce soužili karavany a nebohé obchodníky, kteří putovali přes zdejší brody přes řeku. Jednoho dne však udatný rytíř Vítek jejich doupě nalezl a do základů je vypálil. Na kamenném ostrohu si pak postavil svůj mocný krumlovský hrad, který měl zdejší lesy a brody již na vždy chránit. V nově založeném městě v podhradí pak měla být první ulice pojmenována ku připomínce vzniku hradu, tedy na paměť oněch lotrů.

Na březích Vltavy podle tradice žijí mnozí skřítci a vodníci, kteří si stráží svoje perlorodky, pro jejichž chov a kvalitu byl Krumlov kdysi znám.

Osobnosti

Rodáci

Osobnosti spjaté s městem

Egon Schiele, 1914

Partnerská města

Panorama z jihovýchodu

Spřátelená města

Členění města

Katastrální území Českého Krumlova

Město se skládá ze šesti katastrálních území a deseti místních částí:

Název místní částiObyvatel (2001)Vzdálenost a směr od centra
Vnitřní Město412
Latrán1 088severně
Plešivec3 754jižně
Horní Brána2 4441 km jižně
Nádražní předměstí3 0633 km severně
Domoradice2 7053 km severovýchodně
Nové Dobrkovice1073 km severozápadně
Slupenec903 km jižně
Nové Spolí5353 km jižně
Vyšný2454 km severně

Správní území

Související informace naleznete také v článcích Okres Český Krumlov a Správní obvod obce s rozšířenou působností Český Krumlov.

Český Krumlov byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Český Krumlov ale stále existuje a skládá se ze 45 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 31 obcí.

Chráněné části přírody

Do katastrálních území Český Krumlov a Přísečná-Domoradice zasahuje přírodní památka Vltava u Blanského lesa, která je zařazena jako je zařazena jako evropsky významná lokalita do evropské soustavy chráněných území Natura 2000. V katastrálním území Vyšný se nachází nebo do něj zasahují tři chráněná území: přírodní památka Výří vrch na západě, přírodní památka Cvičák na jihovýchodě a národní přírodní rezervace Vyšenské kopce na jihozápadě.

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. https://volby.cz/pls/kv2018/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=23&xdz=2&xnumnuts=3102&xobec=545392&xstrana=0&xstat=0&xodkaz=1
  3. Historic Centre of Český Krumlov - UNESCO World Heritage Centre[zdroj?]
  4. Mezinárodní konference Český Krumlov: Od rezidenčního města k památce světového kulturního dědictví 2009, www.npu.cz
  5. www.kohoutikriz.org (Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích)
  6. Historie města Český Krumlov
  7. Autobusové nádraží v Českém Krumlově je na dva měsíce na Špičáku. iDNES.cz [online]. 2018-10-09 [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  8. Upozornění cestujícím v souvislosti s rekonstrukcí autobusového nádraží. obcan.ckrumlov.info [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  9. LIBOR@DRBNA.CZ, TRIMA NEWS, s r o. Krumlov zmodernizoval za 82 milionů autobusové nádraží. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. (česky) 
  10. Zemřel medvěd Vok, symbol zámku v Krumlově a otec medvíďat z večerníčku. iDNES.cz [online]. 2016-07-12 [cit. 2016-10-10]. Dostupné online. 
  11. Zemřel medvěd Vok, symbol zámku v Krumlově a otec medvíďat z večerníčku. iDNES.cz [online]. 2016-07-12 [cit. 2016-10-09]. Dostupné online. 
  12. MACHAČOVÁ, Markéta. Medvědice Kateřina zemřela. Na zámku v Krumlově zůstala jen Marie Terezie [online]. iDnes.cz, 2017-05-23 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. 
  13. GABAJOVÁ, Zuzana. Medvědí křtiny na zámku v Krumlově: Med pro Viliho a Poly tekl proudem [online]. Deník.cz, 2019-11-20 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. 
  14. MLSOVÁ, Ludmila. Vilém a Polyxena. Medvědi na zámku v Českém Krumlově dostali nová jména [online]. iDnes.cz, 2019-11-23 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. 
  15. KOVAŘÍK, Petr; FRAJEROVÁ, Blanka. Klíč k českým hřbitovům. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2013. 343 s. ISBN 978-80-204-2984-1. Kapitola Po Jihočeském kraji – Okres Český Krumlov, s. 108. 
  16. http://www.historie.hranet.cz/heraldika/jh/JH_2007_m1.pdf
  17. a b c d e KOČNAR, Jan. Magické zrcadlo pětilisté růže. Praha 2: Onyx, 2005. ISBN 80-86788-31-8. 
  18. František Rypl, válečný letec - Čeští RAFáci
  19. Ruth Hálová životopis
  20. Osobní web P.M

Literatura

  • Českokrumlovsko v době prvních Lucemburků 1310–1380. Český Krumlov: Státní okresní archiv Český Krumlov, 1996. 77 s. 
  • Českokrumlovsko 1400–1460. Český Krumlov: Státní okresní archiv Český Krumlov, 1997. 89 s. 
  • Českokrumlovsko v době Jagellonské 1470–1526. Český Krumlov: Státní okresní archiv Český Krumlov, 1998. 113 s. 
  • Českokrumlovsko v proměnách staletí 1250–1850. Český Krumlov: Státní okresní archiv Český Krumlov, 1999. 69 s. 
  • Českokrumlovsko. Mozaika dějin 1850–1990. Český Krumlov: Státní okresní archiv Český Krumlov, 2000. 83 s. 
  • Českokrumlovsko 1620–1850. Třeboň: Státní oblastní archiv v Třeboni, 2003. 136 s. 
  • GAŽI, Martin; PAVELEC, Petr. Český Krumlov. Od rezidenčního města k památce světového kulturního dědictví. Příprava vydání Martin Gaži. České Budějovice: NPÚ, 2010. 1039 s. ISBN 978-80-85033-26-7. 
  • HAJNÁ, Milena. Rožmberkové. Cestovní průvodce. České Budějovice: NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. 302 s. ISBN 978-80-85033-32-8. S. 35–49. 
  • PAVELEC, Petr. Český Krumlov
  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
  • VLČEK, Pavel (ed.). Český Krumlov. Historické centrum. Praha: Foibos, 2016. 200 s. ISBN 978-80-87073-93-3. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
CK Český Krumlov.png
Katastrální členění Českého Krumlova
Cesky Krumlov - Marktplatz - Panorama.jpg
Autor: Guido Radig, Licence: CC BY 3.0
Cesky Krumlov - Panorama of the market place (Czech Republic)
Cesky Krumlov - panorama.jpg
Autor: Jerzy Strzelecki, Licence: CC BY-SA 3.0
Cesky Krumlov, panorama
Sčítání obyvatelstva 2011, 545392 Český Krumlov, vzdělání.svg
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel obce Český Krumlov ve věku 15 a více let podle údajů získaných při sčítání lidu, domů a bytů 2011. Zdroj dat: Český statistický úřad
Český Krumlov - vodník.JPG
Autor: Helcapas, Licence: CC BY-SA 4.0
mlýnské kolo hlídá vodník
Český Krumlov, náměstí Svornosti celé.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Český Krumlov, náměstí Svornosti
Česky Krumlov 03.jpg
Autor: Mihael Grmek, Licence: CC BY-SA 3.0
Street in Česky Krumlov
Schlafende Bären im Schloss Krummau.JPG
Autor: Rosa-Maria Rinkl, Licence: CC BY-SA 4.0
schlafende Bären im Schlossgraben des Schlosses Krummau, Tschechien
Český Krumlov, historické jádro.jpg
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 4.0
Český Krumlov: Ptačí hrádek, Vltava, zámecké barokní divadlo, kostel svatého Jošta, plášťový most, Horní hrad, Hrádek s věží, Latrán
Cs Český Krumlov.ogg
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Výslovnost města Český Krumlov
CZ Český Krumlov COA.svg
Autor: Chris die Seele, Licence: CC BY-SA 4.0
Znak města Český Krumlov. V modrém štítě stříbrná kvádrovaná hradba se sedmi stínkami a s prázdnou branou s vytaženou mříží přirozené barvy, za ní dvě stříbrné hranolové věže (se dvěma viditelnými stranami) s okny a červenými sedlovými střechami se zlatými makovicemi. Mezi nimi stříbrný štítek, v něm tři slétající se černí rozkřídlení havrani držící v zobácích ve středu červenou růži se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky. Na horním okraji štítu turnajský helm s korunou, klenotem čevená růže se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky, přikrývadla červeno - stříbrná a modro - stříbrná.
Český Krumlov, Latrán (032).JPG
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Latrán, Český Krumlov, Česká republika.
Flag of Český Krumlov.svg
Vlajka města Český Krumlov. List tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, bílý a modrý, v poměru 1:4:1. V bílém pruhu červená růže se žlutým semeníkem a zelenými kališními lístky.
Hof-Musici Krumlov 2017.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Představení opery Antonia Caldary "Il natale d’Augusto" v barokním zámeckém divadle v Českém Krumlově, hraje barokní soubor Hof-Musici, řídí Ondřej Macek
Český Krumlov, hrad (073).JPG
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Hrad a zámek, Český Krumlov, Česká republika.
Městská policie Český Krumlov.tif
Autor: Okenice, Licence: CC BY-SA 4.0
Automobil Městské policie Český Krumlov
PivovarEggenberg.jpg
Autor: Hu Totya, Licence: CC BY-SA 3.0
The Eggenberg brewery in Český Krumlov.