Česko-izraelské vztahy

Bilaterální vztahy
Česka a Izraele
Česko
Česká republika
Izrael
Stát Izrael
Česko a Izrael na mapě Evropy
Česko a Izrael na mapě Evropy
Izraelský prezident Šimon Peres (vlevo) a český prezident Václav Klaus při ceremonii na Národním hřbitově Terezín, 3/2009

Česko-izraelské vztahy jsou bilaterální vztahy mezi Českem a Izraelem. Československá vláda uznala nezávislost Izraele 5 dní po jejím vyhlášení, tj. 19. května 1948.[1] Diplomatické styky mezi zeměmi byly zahájeny 3. července 1948.[1] Československá vláda nově vzniklý izraelský stát po několik měsíců zásobovala vojenskou technikou a zbraněmi. Poté však nová komunistická vláda tuto podporu přerušila a po šestidenní válce v roce 1967 byly přerušeny i diplomatické styky.[1] Komunistický režim šířil podobně jako všechny socialistické země protiizraelskou propagandu. Po sametové revoluci došlo k obnovení vzájemných vztahů.[1] Česko má ambasádu v Tel Avivu a čtyři honorární konzuláty (v Ejlatu, Haifě, Jeruzalémě a Ramat Ganu). Izrael má ambasádu v Praze.

V Česku žije přibližně 3000 Židů. Obě země jsou členem Unie pro Středomoří. Od 17. srpna 2021 je izraelskou velvyslankyní v Česku Anna Azari,[2] zatímco od 9. listopadu 2018 je českým velvyslancem v Izraeli Martin Stropnický.[3]

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček v březnu 2019 odsoudil Izrael za anexi syrských Golanských výšin, které označil za okupované území.[4] Petříček také kritizoval plánovanou izraelskou anexi části okupovaného Západního břehu Jordánu.[5] Česká pobočka Židovského národního fondu a Česká společnost přátel Izraele žádaly odvolání Petříčka z funkce ministra zahraničí a o odvolání Petříčka požádal také český prezident Miloš Zeman, který je velkým stoupencem Izraele.[6][7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czech Republic–Israel relations na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Bilaterální vztahy [online]. Velvyslanectví ČR v Izraeli [cit. 2009-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Velvyslankyně Státu Izrael J.E. Anna Azari [online]. Velvyslanectví státu Izrael v České republice, 2021-08-17 [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. 
  3. Martin Stropnický [online]. Velvyslanectví České republiky v Tel Avivu, 2018-11-09 [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. 
  4. Golany jsou okupované území. Nepřidáme se k postoji Spojených států, uvedl Petříček. Aktuálně.cz [online]. Economia, 27. března 2019. Dostupné online. 
  5. Zeman se kvůli Izraeli obul do Petříčka, Zaorálka a Schwarzenberga. Novinky.cz [online]. 23. května 2020. Dostupné online. 
  6. Článek Petříčka a dalších o Izraeli nezůstal bez odezvy. Týden.cz [online]. 25. května 2020. Dostupné online. 
  7. Tři čeští ministři zahraničí vyčinili židovskému státu. Nejvíc nevole spustili doma. Lidovky.cz [online]. 24. května 2020. Dostupné online. 

Literatura

  • POJAR, Miloš. Izrael - stručná historie států. 2. vyd. Praha: Libri, 2009. 202 s. ISBN 978-80-7277-435-7. 
  • YEGAR, Moshe. Československo, sionismus, Izrael. Praha: Victoria Publishing, 1997. 235 s. ISBN 80-7187-087-0. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Shimon-Peres-and-Vaclav-Klaus-Terezin09.jpg
Autor: Faigl.ladislav, Licence: CC BY-SA 4.0
Izraelský prezident Šimon Peres a český prezident Václav Klaus během ceremonie na Národním hřbitově a bývalém koncentračním táboře Terezín.
Czech Republic Israel Locator.png
Autor: Původně soubor načetl Groubani na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, Licence: CC-BY-SA-3.0
Israel and Czech republic relations.