Československá hokejová liga
Základní informace | |
---|---|
Země | Československo |
Druh sportu | Lední hokej, muži |
Zahájení | 1936 |
Ukončení | 1993 |
Nástupce | Extraliga ledního hokeje |
Statut | amatérská, později profesionální |
Hierarchie | Nejvyšší liga v Československu |
Podřazená liga | 2. československá hokejová liga |
Týmy | |
Počet týmů | 8–24 |
Obhájce titulu | {{{obhájce titulu}}} |
Nejvíce titulů | HC Dukla Jihlava - 12 |
Vývoj názvu | |
Období | Názvy |
1936-1938 1945-1949 1949-1951 1951-1956 1956-1968 1968-1993 | Státní liga Státní liga Celostátní mistrovství Mistrovství republiky 1. liga 1. Celostátní hokejová liga |
Československá hokejová liga byla nejvyšší hokejová klubová soutěž v Československu. Vítěz této ligy získával titul mistr Československa.
Počátky československé hokejové ligy
Předchůdcem hokejové ligy bylo Mistrovství zemí Koruny české, konané před první světovou válkou. Československá hokejová liga vznikla v roce 1936 jako výsledek snahy vytvořit pravidelnou soutěž pro nejlepší hokejová mužstva v Československu.
Počátky hokejové ligy byly poznamenány řadou potíží: nehrálo se pravidelně, drtivá většina utkání byla odkázána na přírodní kluziště (jediný stadión s umělou ledovou plochou byl v Praze).
Soutěž často nebyla dohrána, jakmile bylo rozhodnuto o vítězi nebo sestupujících. O zisku titulu mistra Československa rozhodovalo zpočátku několik utkání, hrálo se pouze jednokolově systémem každý s každým. Toto rané období československé hokejové ligy trvalo do sezóny 1947/48.
Historie československé hokejové ligy byla přerušena v období druhé světové války, kdy se na území Protektorátu Čechy a Morava hrála Českomoravská liga a na území tzv. Slovenského státu Slovenská liga.
Období rozšiřování ligy
V tomto období vzniklo v Československu mnoho nových zimních stadiónů, což vedlo k nárůstu počtu utkání v ligové soutěži - jednak samotným růstem počtu účastníků, ale i počtem vzájemných utkání mezi jednotlivými účastníky. Toto období končí sezónou 1959/60, kdy spolu naposledy účastníci hráli pouze dvoukolově. Počet účastníků byl však již tehdy poměrně stabilizovaný a vydržel s malými změnami i v dalších obdobích.
Období zkvalitňování ligy
Další období se vyznačuje poměrně stabilním počtem účastníků - s výjimkou 8 ročníků od poloviny 60. let 20. století hraných s 10 účastníky se počet ustálil na 12. Počet odehraných zápasů se dále zvyšoval - od sezóny 1965/66 se hrálo čtyřkolově. V sezóně 1967/68 byla utkání na pokyn IIHF řízena třemi rozhodčími.
V tomto období se objevilo několik experimentů v herním systému soutěže. V sezónách 1970/71 a 1972/73 se poprvé v československé lize objevil systém play-off, byť se prozatím natrvalo neprosadil. V sezónách 1980/81 a 1981/82 se nehrálo na nerozhodné výsledky - utkání se v případě potřeby prodlužovalo o 10 minut s pravidlem tzv. náhlé smrti, případně se prováděla trestná střílení do konečného rozhodnutí.
V tomto období se hokejová liga stala základnou pro přípravu hráčů pro reprezentaci. Vlivem politického prostředí se cizinci v československé lize neobjevovali, stejně tak českoslovenští hráči v období hokejově nejproduktivnějšího věku nemohli odcházet do zahraničních soutěží. Odejít do zahraničí bylo povoleno za zvláštní zásluhy po dovršení věku 32 let, proto se v tomto období mnoho hokejistů rozhodlo pro emigraci.
Toto období lze ukončit sezónou 1984/85, kdy se naposledy hrálo bez play-off.
Období s play-off
Od sezóny 1985/86 se po skončení dlouhodobé části hraje nejméně tříkolová play-off (s výjimkou sezóny 1990/91, kdy se hrála pouze dvoukolová). Samotný herní systém se do současnosti příliš nezměnil, od sezóny 1990/91 došlo k rozšíření soutěže na 14 mužstev, v sezóně 1991/92 byla mužstva rozdělena do dvou skupin, ale již v následujícím ročníku se soutěž vrátila k modelu jedné skupiny. Hokejová liga byla více poznamenána politickými změnami po roce 1989. S všeobecným uvolněním poměrů přišel masivní odliv především mladých hráčů do NHL i do jiných soutěží v západní Evropě, což mělo počátkem 90. let 20. století za následek přechodný pokles výkonnosti reprezentace na MS i jiných mezinárodních soutěžích.
Další politickou změnou, která se přímo promítla do hokejové ligy, byl zánik Československa v roce 1992. Od sezóny 1993/94 tak byly vytvořeny nové samostatné hokejové soutěže v České republice a ve Slovenské republice.
Nižší soutěže
- v letech 1936–1953 kvalifikační turnaje vítězů regionálních soutěží
- Celostátní soutěž (1953–1956)
- 2. československá hokejová liga (1956–1969)
- 1. česká národní hokejová liga a 1. slovenská národní hokejová liga (obě 1969–1993)
Literatura
- GUT Karel, PACINA Václav. Malá encyklopedie ledního hokeje. Olympia Praha, 1986
Související články
- Přehled vítězů československé hokejové ligy
- Přehled účastníků československé hokejové ligy
- Českomoravská liga
- Slovenská liga
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Československá hokejová liga na Wikimedia Commons
- Historie československého a českého hokeje
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Finská vlajka
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]