Španělština

Španělština (español)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření
Počet mluvčích570 milionů rodilých mluvčích (2. místo)
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
Regulátor

Sdružení akademií španělského jazyka (Asociación de Academias de la Lengua Española)

Úřední jazyk
Kódy
ISO 639-1es
ISO 639-2spa (B)
spa (T)
ISO 639-3spa
EthnologueSPN
Wikipedie
es.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Španělština (neboli kastilština) je jeden z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie románských jazyků. Španělština je úředním jazykem ve Španělsku, ve většině států Jižní a Střední Ameriky a v Rovníkové Guineji, velmi rozšířená je také ve Spojených státech, na Filipínách a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 500 miliónů. Po čínštině je to druhý nejpočetnější rodný jazyk na světě.

Vznik a vývoj jazyka

Jazyky Pyrenejského poloostrova se většinou vyvinuly z lidové latiny římských provincií Hispania Citerior a Hispania Ulterior. Po vpádu Arabů v 8. století se ustavily dva regiony s odlišným jazykovým vývojem: jižní Al-Andalus hovořil dialekty ovlivněnými arabštinou, které jsou shrnovány pod pojem mozarabština, zatímco na křesťanském severu, ovlivněném gótskou kulturou, se kromě kastilštiny postupně vyvinula katalánština, asturština, aragonština a galicijština.

Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku v oblasti mezi Burgosem a Kantábrií, ovlivňován jednak arabštinou od jihu, jednak katalánštinou a baskičtinou od severovýchodu. Po celém poloostrově se rozšířil díky reconquistě. V 15. století, během procesu sjednocení španělských království, vydal Antonio de Nebrija v Salamance svůj spis Grammatica. Jde o první pojednání o kastilské gramatice a zároveň o první gramatiku vulgárního (lidového) jazyka v Evropě. Nejstarším textem v kastilštině jsou pak Glosas Emilianenses, sepsané baskickými mnichy.

Od doby vlády Karla I. v 16. století je pro kastilštinu používán častěji název španělština (jakožto jazyk, jímž se domluví všichni obyvatelé sjednocených španělských království). Přes různé polemiky, které s různou silou trvají dodnes, uvádí Slovník španělského jazyka Královské akademie výrazy kastilština a španělština jakožto synonyma.

Nejvýraznější fonologické změny oproti latině představují hláskové změny (lat. vita → špan. vidaživot, iuventusjuventudmládí), diftongizace (terratierrazemě) či palatalizace.

Charakteristika jazyka

Abeceda a výslovnost

Španělština se zapisuje latinkou, ke které se přidává znak ñ; používají se spřežky ch a ll. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen:

Písmeno „ñ“ na španělské klávesnici.

A, B (be), C (ce), CH (che), D (de), E, F (efe), G (ge), H (hache), I (i latina), J (jota), K (ka), L (ele), LL (elle), M (eme), N (ene), Ñ (eñe), O, P (pe), Q (cu), R (erre), S (ese), T (te), U, V (uve), W (uve doble / doble u), X (equis), Y (i griega), Z (zeta).

Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě n a s. Při výslovnosti platí, že ch se vždy čte jako /č/, j se čte vždy jako /ch/, c+a, o, u se čte vždy jako /ka,ko,ku/, c+e, i se v evropské španělštině čte jako /θe, θi/ a v americké španělštině jako /se, si/, g+a,o,u se čte vždy jako /ga,go,gu/, g+e, i se čte vždy jako /che,chi/, gua, guo se čte vždy jako /gua, guo/, gui, gue se čte vždy jako /gi,ge/, h se nikdy nečte, qu se čte vždy jako /k/, z se v evropské španělštině čte jako /θ/ a v americké španělštině jako /s/.

Dříve se používala i tzv. cedilla (pro písmeno ç), která se dodnes používá např. ve francouzštině či turečtině.

Americká španělština se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české [š]. Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno [Mešikové]). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako [Mechiko], Mexičané někdy dokonce používají zápis Méjico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako [ch] (například Don Quixote místo Don Quijote) – toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se [šaman], jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).

PísmenoNázevVýslovnost (IPA)ČeskyAlofony
aa[a]"a"
bbe, be alta, be larga, be grande, be labial[b]"b", "v"[β], [p]
cce[k]; [θ]/[s]"k", "s"
chche[tʃ]"č"
dde[d]"d"[ð]
ee[e]"e"[ɜ]
fefe[f]"f"
gge[g]; [x]"g", "ch"[ɣ]
hhache
ii, i latina[i]"y", "j"[j], [ʝ]
jjota[x]"ch"
kka[k]"k"
lele[l]"l"
llelle[ʎ]~[ʝ]"ľ~j" ("ď ") popř.("dž ") ("ž") ("š ")
meme[m]"m"
nene[n]"n"[m]
ñeñe[ɲ]"ň"
oo[o]"o"[ɔ]
ppe[p]"p"
qucu[k]"k"
rere / erre[r], [ɾ]"r", "rr"
rrerre (errre)[r], [ɾ]"rr" , "rrr"
sese[s]"s"
tte[t]"t"
uu[u]"u"[w]
vuve, ve baja, ve corta, ve chica, ve chiquita, ve pequeña , ve labiodental[b]"b", "v"[β]
wuve doble, ve doble, doble ve, doble u[u]"u"
xequis[ekis]"ks"[s]
yye, i griega[i], [ʝ]"y", "j" ("ď ")[j]
zzeta, zeda, ceta[ɵ]/[s]"s"

Gramatika

Podrobnější informace naleznete v článku Španělská gramatika.

Španělské jméno, stejně jako v dalších románských jazycích, rozlišuje pouze dva rody: mužský a ženský. Slovesný systém je poměrně bohatý; kromě indikativu (indicativo) má široké použití subjunktiv (subjuntivo). V indikativu pak například pro vyjádření minulosti existuje několik časů – minulý prostý (indefinido), minulý složený (préterito perfecto), souminulý (imperfecto), předminulý (pluscuamperfecto). Tyto všechny minulé časy existují jak v prostém, tak v průběhovém tvaru.

Členy

ČlenUrčitýNeurčitý
Singulár
Plurál
Singulár
Plurál
Mužský rod
el
los
un
unos
Ženský rod
la
las
una
unas

Unos, unas se nepoužívá ve smyslu neurčitého členu, ale znamená několik (unos hombres = několik mužů).

Zájmena

Osobasingularplural
1. osobayonosotros/nosotras
2. osobavosotros/vosotras
3. osobaél/ella/elloellos/ellas
onikáníustedustedes

Číslovky

1un(o)/una11once10diez
2dos12doce20veinte
3tres13trece30treinta
4cuatro14catorce40cuarenta
5cinco15quince50cincuenta
6seis16dieciséis60sesenta
7siete17diecisiete70setenta
8ocho18dieciocho80ochenta
9nueve19diecinueve90noventa
0cero100cien (ciento)1000mil
200doscientos500quinientos1 000 000un millón

Slovesa

Sloveso být

Španělština používá celkem tři slovesa, která se překládají českým být:

  • ser popisující trvalé vlastnost nebo ve významu být (na stálo),
  • estar popisující současný stav nebo ve významu být (na určitém místě),
  • hay (haber) ve významu existovat, vyskytovat se, nacházet se (na neurčitém místě).
Osobaser (být)estar (být – kde)
1. os. sg.soyestoy
2. os. sg.eresestás
3. os. sg.esestá
1. os. pl.somosestámos
2. os. pl.soisestáis
3. os. pl.sonestán

Časování sloves v přítomném čase

Pravidelná slovesa (s koncovkami -ar, -er, -ir)

Osobasaludar (zdravit)comer (jíst)vivir (žít)
1. os. sg.saludocomovivo
2. os. sg.saludascomesvives
3. os. sg.saludacomevive
1. os. pl.saludamoscomemosvivimos
2. os. pl.saludáiscoméisvivís
3. os. pl.saludancomenviven

Nářečí španělštiny

Španělština ve světě

Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada nářečí španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny:

Evropa

Amerika

  • Amazonská španělština (Español amazónico)
  • Andská španělština (Español andino)
  • Španělština z centrální Bolívie (Español camba)
  • mapa rozšíření španělštiny v Evropské Unii
    Chilská španělština (Español chileno)
  • Španělština ze souostroví Chiloé v Chile (Español chilote)
  • Karibská španělština (Español caribeño); může být dále členěno
  • Středokolumbijská španělština (Español cundiboyacense)
  • Španělština z provincie Antioqueño v Kolumbii (Español antioqueño)
  • Španělština z provincií Santander a Norte de Santander v Kolumbii (Español santandereano-tachirense)
  • Laplatská španělština (Español rioplatense)
  • Španělština z oblasti Los Llanos (Español llanero)
  • Mapa Rovníkové Guiney – jediný španělsky mluvící africký stát
    Mexická španělština (Español mexicano)
  • Paraguayská španělština (Español paraguayo)
  • Peruánská španělština (Castellano)
  • Portorická španělština (Español boricua)
  • Španělština ze severoperuánského pobřeží (Español peruano ribereño)
  • Rovníková španělština (Español ecuatorial)
  • Středoamerická španělština (Español centroamericano)
  • Yucatanská španělština (Español yucateco)

Afrika

  • Ceutská španělština (Español ceutí)
  • Melillská španělština (Español melillense)
  • mapa rozšíření španělštiny v USA
    Španělština z El Rifu (Español rifeño)
  • Marocká španělština (Español marroquí)
  • Saharská španělština (Español saharauí)
  • Rovníkoguinejská španělština (Español ecuatoguineano)

Asie

  • Filipínská španělština (Español filipino)

Rozšíření jazyka ve světě

StátPočet mluvčích (v mil.)
MexikoMexiko Mexiko120,255
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko45,061
KolumbieKolumbie Kolumbie48,531
ArgentinaArgentina Argentina45,248
USA Spojené státy americké52,547 [1] [2]
VenezuelaVenezuela Venezuela31,710
PeruPeru Peru32,491
ChileChile Chile17,795
GuatemalaGuatemala Guatemala16,325
FilipínyFilipíny Filipíny12,130
KubaKuba Kuba11,285
EkvádorEkvádor Ekvádor16,946
Dominikánská republikaDominikánská republika Dominikánská republika11,850
HondurasHonduras Honduras8,267
BolívieBolívie Bolívie10,010
SalvadorSalvador Salvador6,859
NikaraguaNikaragua Nikaragua5,503
ParaguayParaguay Paraguay4,737
KostarikaKostarika Kostarika4,220
PortorikoPortoriko Portoriko (součást USA)4,017
UruguayUruguay Uruguay3,442
PanamaPanama Panama3,108
KanadaKanada Kanada1,854
BrazílieBrazílie Brazílie2,140
MarokoMaroko Maroko0,961
Rovníková GuineaRovníková Guinea Rovníková Guinea0,447
Tučně zvýrazněny státy, kde je španělština úředním jazykem.

Užitečné fráze

ŠpanělskyČesky
¡Buenas!, ¡Hola!Ahoj!
¡Buenos días!Dobré ráno!
¡Buenas tardes!Dobré odpoledne!
¡Buenas noches!Dobrou noc!
¡Adiós!Na shledanou!
¡Hasta luego!Uvidíme se později!
¡Hasta pronto!Brzy se uvidíme!
GraciasDěkuji
De nadaNemáš zač
Por favorProsím
Sí / NoAno / Ne

Vzorový text

Otčenáš (modlitba Páně):

Padre nuestro, que estás en el
cielo, santificado sea tu nombre,
venga a nosotros tu reino,
hágase tu voluntad
en la tierra como en el cielo.
Danos hoy nuestro
pan de cada día,
perdona nuestras ofensas,
como también nosotros
perdonamos a los que nos ofenden,
no nos dejes caer en tentación,
y líbranos del mal. Amén.

Všeobecná deklarace lidských práv

španělsky

Todos los seres humanos nacen libres e iguales en dignidad y derechos y, dotados como están de razón y conciencia, deben comportarse fraternalmente los unos con los otros.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Základní fráze

Typické pozdravy: Buenos días (dobrý den), Buenas tardes (dobré odpoledne), Buenas noches (dobrý večer/noc)

Typická rozloučení: Hasta luego (nashledanou potom), Hasta la vista (naviděnou), adiós (s Bohem), Hasta pronto (nashledanou brzy)

Zdvořilostní otázka: Jak se máš?: ¿Cómo estás?, ¿Que tal?, ¿Cómo va todo?

Odkazy

Reference

  1. V roce 2007 žilo v USA 34 547 077 osob, které ve své domácnosti mluví španělsky. (Nelze zaměnit s hispánskou komunitou, ve které někteří španělsky již neumí)
    Language Use in the United States: 2007 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2011-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-05. (anglicky) 
  2. Dle sčítání obyvatelstva USA v roce 2010 zde žilo 50 477 594 Hispánců, což představuje 16,3% populace celého státu. Ne všichni Hispánci však umí španělsky.
    The Hispanic Population: 2010 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Ecuador.svg
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Knowledge of Spanish EU map.svg

Knowledge of Spanish in the European Union

  •   Native
  •   10-19%
  •   5-9%
  •   <5%
  •   NA
Flag of Dominican Republic.svg
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Spanish language World Map.svg
Autor: DLMcN, Licence: CC BY-SA 4.0
Areas where Spanish is official or co-official, and where Spanish is not official but is spoken by a significant minority
Spanish dialects in Spain-es.png
Autor: Martorell, Licence: CC-BY-SA-3.0
Languages and dialects in Spain
LocationEquatorialGuinea.svg
Autor: User:Rei-artur, Licence: CC-BY-SA-3.0
  • (en) World Map
  • (pt) Mapa Mundo
  • (de) Weltkarte
  • (sv) Världskarta
Study of spanish.svg
Autor: Addicted04, Licence: CC-BY-SA-3.0
Notice Deutsch:
  •   Länder mit Spanisch als Amtssprache
  •   Länder mit über 1.000.000 Lernern
  •   Länder mit über 100.000 Lernern
  •   Länder mit über 20.000 Lernern
Notice English:
  •   Countries with Spanish as official language
  •   Countries with more than 1,000,000 students
  •   Countries with more than 100,000 students
  •   Countries with more than 20,000 students
Notice Español:
  •   Países con el idioma español como oficial
  •   Países con más de 1.000.000 de estudiantes
  •   Países con más de 100.000 estudiantes
  •   Países con más de 20.000 estudiantes
Notice Français :
  •   Pays où l'espagnol est langue officielle
  •   Pays avec plus de 1.000.000 d'apprenants
  •   Pays avec plus de 100.000 d'apprenants
  •   Pays avec plus de 20.000 d'apprenants
Notice Filipino:
  •   Mga bansa na ang espanyol ang kanilang opisyal na wika
  •   Mga bansang may higit na 1,000,000 na mag-aaral
  •   Mga bansang may higit na 100,000 na mag-aaral
  •   Mga bansang may higit na 20,000 na mag-aaral
Notice Italiano:
  •   Paesi che parlano lo spagnolo come lingua ufficiale
  •   Paesi con più di 1 000 000 studenti di spagnolo
  •   Paesi con più di 100 000 studenti di spagnolo
  •   Paesi con più di 20 000 studenti di spagnolo
Notice Português:
  •   Países com o idioma espanhol como oficial
  •   Países com mais de 1.000.000 de estudantes
  •   Países com mais de 100.000 de estudantes
  •   Países com mais de 20.000 de estudantes
Notice Türkçe:
  •   Resmi dili İspanyolca olan ülkeler
  •   1.000.000' dan fazla İspanyolca konuşan öğrenciye sahip ülkeler
  •   100.000' den fazla İspanyolca konuşan öğrenciye sahip ülkeler
  •   20.000' den fazla İspanyolca konuşan öğrenciye sahip ülkeler
Spanish spoken at home in the United States.svg
Autor: Vrysxy, Licence: CC BY-SA 3.0
Percent of People 5 Years and Over Who Speak Spanish at Home: 2008 (according to the U.S. Census [1]) (English)