Žatec

Žatec
Náměstí Svobody s radnicí a trojičním sloupem
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Náměstí Svobody s radnicí a trojičním sloupem
Znak města ŽatecVlajka města Žatec
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0424 566985
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíŽatec
Okres (LAU 1)Louny (CZ0424)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel18 570 (2022)[1]
Rozloha42,68 km²
Nadmořská výška233 m n. m.
PSČ438 01
Počet domů2 723 (2021)[2]
Počet částí obce7
Počet k. ú.6
Počet ZSJ29
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Svobody 1
438 01 Žatec 1
posta@mesto-zatec.cz
StarostkaZdeňka Hamousová
Oficiální web: www.mesto-zatec.cz
Žatec na mapě
Další údaje
Kód obce566985
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žatec (německy Saaz) je město na severozápadě Česka, v Ústeckém kraji, v okrese Louny. Leží na řece Ohři. Žije zde přibližně 19 tisíc[1] obyvatel, což ze Žatce činí největší město okresu.

Historie

Ostrožna nad Ohří však byla poprvé opevněna už na konci pozdní doby halštatské.[3] V osmém a devátém století se na ní podle archeologických nálezů nacházela neopevněná osada, kterou v první polovině desátého století nahradilo žatecké hradiště.[4] První písemnou zmínku z roku 1004 o něm obsahuje kronika Dětmara z Merseburku.[5] V roce 1265 král Přemysl Otakar II. udělil Žatci městská privilegia. Velmi známé je dílo Oráč a smrt (Ackermann aus Böhmen) žateckého městského notáře Jana ze Žatce z roku 1400, považované za vrchol pozdně středověké německy psané literatury v českých zemích. Roku 1404 je poprvé zmiňován žatecký hrad.

Pohled na Žatec v 17. století
Pohled na vyvýšené centrum v 19. století

Husitství

Významnou úlohu Žatec sehrál v době husitské revoluce. Byl zpočátku, v době silného vlivu chiliasmu, dokonce považován za jedno z pěti měst (spolu s „městem Slunce“ Plzní, Louny, Klatovy a Slaným), která v nastávajícím konci světa uniknou zkáze. Ve městě působili významní husitští kněží Petr Němec a Petr Špička. V září roku 1421 město ustálo útok a měsíční obléhání během druhé křížové výpravy do Čech. Spolu s městy Louny a Slaným byl vytvořen žatecko-lounský svaz, v jehož čele stál Jakoubek z Vřesovic.

Doba pohusitská

V 16. století patřil Žatec mezi největší česká města a byl centrem Žateckého kraje. Krajským městem zůstal až do roku 1850.

Žatec se rovněž připojil ke stavovskému povstání. Jeho někdejší purkmistr – Maxmilián Hošťálek z Javořice – byl jedním z 27 českých povstalců popravených 21. června 1621 na Staroměstském náměstí. Třicetiletá válka znamenala výrazný úpadek a postupnou germanizaci dosud etnicky převážně českého města.

Od 18. století do okupace

18. i 19. století znamenala další rozvoj pivovarnictví a pěstování chmele ve městě a okolí. V těch dobách byl založen např. nový pivovar na místě bývalého hradu na Žižkově náměstí (kde je dodnes), chmelařský spolek a chmelný trh. Co se týče správního vývoje, zůstal Žatec i po reformě krajského zřízení v roce 1788 sídlem kraje, od roku 1850 klesl na postavení okresního města. Během období průmyslové revoluce se ve městě rozvíjel průmysl, vznikla zde továrna na výrobu kartonu a papírových krabic, jeden z největších podniků svého druhu v Rakousku-Uhersku, vybudovaná podnikatelem Moritzem Lüdersdorfem,[6] či rozsáhlý areál Dreherova pivovaru. V roce 1930 žilo ve městě 18 tisíc obyvatel převážně německé národnosti, v říjnu 1938 bylo po Mnichovském diktátu připojeno k Třetí říši jako součást župy Sudetenland.

Druhá světová válka

Žatec se stal hraničním městem třetí říše. Koncem druhé světové války sloužilo město jako jeden velký lazaret a skrýš pro prchající vojáky Wehrmachtu. Poblíž města bylo vystavěno vojenské letiště, které sloužilo k testování nových, snad i „zázračných“ (dle říšského vůdce Hitlera) zbraní a jiné letecké techniky.

Vojenské letiště s betonovou dráhou pak ještě dlouho po válce sloužilo armádě ČSR a ČSSR a letka zde dislokovaná měla primárně za úkol ostrahu západní hranice se SRN. Na počátku 60. let pak odtud odstartovaly dva stroje typu MiG-15 proti narušiteli, kterého představovaly dva stroje americké armády typu Typhoon ze základny v SRN. Jeden stroj byl lehkou střelbou pilota ze žatecké základny částečně poškozen. I tak se však stihl vrátit nad území SRN, kde pár km za hranicemi nouzově přistál. Tento incident je jediný doložený bojový kontakt mezi československými piloty a piloty ze strany NATO.

Mezi piloty žateckého letiště také sloužil Oldřich Pelčák, pozdější člen připravované první neruské a neamerické kosmické posádky, kde druhým kandidátem z ČSSR byl Vladimír Remek, který byl nakonec pro tento úkol vybrán. V 80. letech a na začátku 90. let zde sloužil a výborně reprezentoval umění českých vojenských pilotů Václav Vašek, který vedle ruských a ukrajinských pilotů jako jediný předváděl se špičkovým nadzvukovým letounem prvek vysoké letecké akrobacie, tzv. „Zvon“.

Krátce před koncem války byl na dnešní západní nádraží proveden letecký nálet. Žatec byl osvobozen Rudou armádou.

Od konce druhé světové války do roku 1989

Ulice v historickém centru v roce 1994

Po druhé světové válce nastalo vysídlení německého obyvatelstva a dosídlování Čechy. Na přelomu května a června 1945 došlo v Žatci divokého odsunu prováděném členy Revolučních gard a armádou. Tyto akce vyvrcholily postoloprtským masakrem.

V létě 1948 bylo ze žateckého letiště odesláno 24 letadel Avia S-199 (rozebraných na jednotlivé části a v útrobách velkých letadel uložených) v rámci vojenské pomoci Československa nově vzniklému státu Izrael (tzv. akce Žatec – Haifa). V souladu se stejnou akcí na podporu nového státu Izrael ze žateckého letiště (kódové označení Etzion) také startovaly plně vojensky vyzbrojené 3 ks tzv. létajících pevností s mezipřistáním na základně v Itálii a s cílem nad Egyptem, kde bombardovaly egyptské pozice a pomáhaly tak udržet část vojenských sil, které tak nemohly zasáhnout při napadení Izraele. Piloty byli Američané nebo Angličané.

Při správní reformě, 1. června 1960, Žatec politicky „neobhájil“ titul okresního města, kterým se staly 20 km vzdálené Louny. V roce 1961 byl Žatec vyhlášen městskou památkovou rezervací. V období 70. a 80. let dochází k bouřlivé výstavbě sídlišť, zejména v západní a jižní části města, jsou likvidovány cenné podměstské statky a rozsáhlé čtvrtě z 19. a počátku 20. století. Historické jádro města chátrá, většina finančních prostředků, přerozdělená do okresu, připadá do nového okresního města Louny.[zdroj?!] Ze Žatce jsou postupně odstraňovány okresní úřady, soud, některé strategické podniky (mlékárna aj.), z chladicího zařízení nové mlékárenské linky je v Lounech vybudováno kluziště.[zdroj?!] Tento stav přetrvával až do roku 1989, kdy Žatec nastoupil cestu vlastní obnovy.

21. století

Dnes dochází k postupné obnově historických památek. Některé objekty ve městě chátrají, ale na jejich obnově se již pracuje. Východní část městského jádra je na tom velmi špatně (tj. oblast Chelčického náměstí), neboť byla v dřívějších letech obývána nepřizpůsobivými obyvateli. V roce 2006 byla provedena rekonstrukce náměstí Svobody (prostranství před radnicí).

Ve městě je nemocnice, gymnázium, 2 obchodní akademie, dvě odborná učiliště, 4 základní školy, mateřské školy a speciální základní škola a 2 nádraží. Dále pak divadlo s digitálním kinem a 3D kinem, letní kino. Vydávají se Žatecké noviny a Žatecký týdeník. Bezpečnost zajišťuje Hasičský záchranný sbor, městská policie i Policie ČR, ve městě sídlí vojenská posádka (4. brigáda rychlého nasazení). Pracuje se na zásadní obnově a přestavbě kasáren v moderní vojenské městečko ve městě.

V okrese Louny se na přelomu tisíciletí zvýšila nezaměstnanost až na cca 15 % na počátku roku 2006. V roce se 2008 naopak výrazně poklesla na cca 7 %, což bylo způsobeno masivní výstavbou továren v okolí Žatce, Loun a Podbořan.

Geografie

Žatec leží v jihozápadní části Ústeckého kraje na jižním okraji Mostecké pánve v podhůří Doupovských hor. Jižně od města se rozkládá přírodní park Džbán. Proti proudu řeky Ohře se nachází Vodní nádrž Nechranice s nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě.

Obecní správa

Části města

Kněžská brána, součást středověkého opevnění v Žatci

Město se skládá ze sedmi částí:

Zastupitelstvo a rada města

Žatecké zastupitelstvo zvolené v roce 2018 se skládá z 9 politických subjektů - ANO 2011 (6 mandátů); USZ, VPM a KSČM (3 mandáty); Žatec srdce regionu - koalice TOP 09 a KDU-ČSL (2 mandáty); Piráti, ODS, SNK-ED a SPD (1 mandát). Radu města sestavili ANO 2011, za které byla zvolena také současná starostka Zdeňka Hamousová, USZ a VPM.

Složení zastupitelstva

Demografie

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 237 domech 16 211 obyvatel, z nichž bylo 8 631 žen. 1 820 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 13 979 k německé a 53 k židovské. Žilo zde 14 321 římských katolíků, 648 evangelíků, 109 příslušníků Církve československé husitské a 907 židů.[7] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 671 domech 18 100 obyvatel. 3 156 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 14 422 k německé. Žilo zde 15 856 římských katolíků, 707 evangelíků, 231 příslušníků Církve československé husitské a 760 židů.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[9][10]
Obec Žatec
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé10 05011 66014 52017 75418 66617 76119 75714 08815 66116 52519 14520 32019 91918 786
Místní část Žatec
Obyvatelé8 86910 42513 23416 18817 13016 21118 10013 17414 58215 60818 36819 69919 26618 139
Domy6957598851 0341 1971 2371 6712 0591 7911 7261 8662 0152 1342 264
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Velichov a Záhoří.

Hospodářství

Průmyslová zóna

Bývalé vojenské letiště bylo přeměněno na průmyslovou zónu Triangle. První velkou investicí byla již ukončená výroba displejů a televizorů japonských společností IPS Alpha a Hitachi. K roku 2018 funguje v jejich halách výroba vnitřního vybavení pro auta firmy Grammer. Od roku 2019 se rozbíhá výroba pneumatik korejské společnosti Nexen tyres. Největším zaměstnavatelem v zóně zůstává společnost Yanfeng s výrobou dílů pro automobilní průmysl.[11]

V blízkosti průmyslové zóny se vybudoval úsek budoucí dálnice D7, spojující Prahu s Chomutovem.

Chmelařství a pivovarnictví

Oblast, jíž je Žatec střediskem, proslula pěstováním chmele. Pěstování chmele je rovněž inspirací pro každoroční chmelové slavnosti – tzv. Dočesná. Ve městě se nachází muzeum chmele, významný Chmelařský institut a sídla mnoha společností zabývajících se obchodem s touto komoditou. Žatecký chmel je ve světě velmi ceněný díky velkému obsahu hořkých aromatických látek (lupulin).

Právě díky chmelu a Dočesné je Žatec známý v celém Česku. Na chmelové brigády jezdili studenti ze všech koutů České i Slovenské republiky.

Ve městě sídlí Pivovar Žatec, jenž své pivo úspěšně vyváží do světa a pravidelně získává ocenění na degustacích v ČR, ale i ve světě. V červnu 2006 vyhrálo Žatecké pivo na Mezinárodním pivním festivalu v australském Sydney.

Ve městě působí recesistické občanské sdružení Chrám chmele a piva, které pořádá slavnosti Chmelfest a snaží se o propagaci nejen Žatce jako města chmele, ale i celé chmelařské oblasti v okolí.

Občanská vybavenost

Nyní je ve městě koupaliště s wellnes centrem a sportovištěm, město disponuje 2 fotbalovými hřišti, z toho jedno je přístupné pro veřejnost. Dále je zde digitální, 3D a letní kino, divadlo, nahrávací studio a mnoho obchodů jako například Obchodní Centrum Kaufland, které zahrnuje obchody Takko, Sportisimo, Kik, Elektro, Dračík, Jysk a další. Dále zde funguje Tesco, Lidl, Penny Market, Norma, Exe, ArmyShop, kavárny, cukrárny, čajovna a skateshop.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Žatci.

V Regionálním muzeu K. A. Polánka byla v květnu roku 2002 otevřena stálá expozice Kabinet chmelových známek dokumentující historický vývoj a teritoriální rozšíření chmelových známek v Čechách. V současnosti expozice obsahuje bezmála 1300 vystavených sbírkových předmětů a je tak největším vystavovaným souborem svého druhu v České republice. Část těchto známek je k vidění ve Chmelařském muzeu. K expozici se váží webové stránky, které detailně pojednávají o jednotlivých druzích těchto pracovních známek.[13]

Zaniklé stavby

Roku 1715 byla na žateckém náměstí vysvěcena nově postavená Loretánská kaple. Založena byla z odkazu lékárníka a žateckého radního Johanna Clemense Calderara. Roku 1738 ji poškodil požár, ale v krátké době byla opravena a její fasádu ozdobily sochy od J. K. Vettera. Roku 1790 byla Santa Casa odsvěcena a přestavěna na obytný dům, který byl po roce 1945 zbořen.[14][15]

Zajímavosti

Žatecká nej

Nejmenší chmelnice světa vedle žatecké radnice
  • Hrob nejstaršího pivaře světa – Lojzy Lupulína (recese)[16]
  • Nejmenší chmelnička na světě (na náměstí Svobody)[17]
  • Nejmenší pivovar na světě (pokusný pivovar ve Chmelařském institutu)[18]
  • Největší sklad chmele na světě[18]
  • Největší chmelařská oblast ČR (zahrnuje okresy Louny, Rakovník, Kladno, Chomutov a už pěstitelsky neaktivní okresy Plzeň-sever a Rokycany)[19]
  • Žatecko je nejsušší oblastí ČR (srážkový stín Doupovských a Krušných hor) [20]
  • Druhá největší synagoga v Čechách[21]

Dočesná

Podrobnější informace naleznete v článku Dočesná.

Tato akce vznikla původně jako oslava dočesání posledního chmelového štoku a v průběhu let doznávala mnoha proměn. V dnešní podobě se těžištěm oslav a zábavy stalo centrální náměstí Svobody, kde je před radnicí umístěno hlavní pódium, na kterém se po oba dny střídají zábavné pořady především hudebních žánrů. Nedílnou součástí jsou chmelové a pivní soutěže, mezi nejoblíbenější patří ruční česání chmele a tanec s korbelem piva na hlavě. Výjimečnost programu umocňuje historická divadelní scénka jejímž vyvrcholením je pasování vybraného pěstitele do rytířského stavu a jeho dekorování chmelovým věncem, slavnostní narážení pivního sudu a strhnutí posledního štoku v nejmenší chmelnici na světě, která se nachází přímo na žateckém náměstí. Speciální programy jsou na dalších dvou scénách. Na dětské scéně do podvečera probíhají pásma soutěží, písniček a her. Ve večerních hodinách na tomto pódiu probíhá rockový program, nechybí vystoupení známých rockových hvězd. Druhou scénu tvoří pódium s programem zaměřeným na folkovou a country muziku. Na žatecké Dočesné se představují pivovary z celé České republiky, ale i ze zahraničí.[22]

Ve filmu a televizi

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Seriálové Náměstíčko je ve skutečnosti náměstí Maxmiliána Hošťálka v Žatci
Kostelík svatého Václava na Dolním předměstí

Ve městě se díky jeho starobylé podobě natáčí ročně několik filmů, seriálů a reklam. Množství českých a zahraničních děl zde nelze uvést, protože neustále přibývají neuvěřitelným tempem, ale asi nejznámější českým divákům bude seriálová tvorba České televize Náměstíčko, Náves, Příkopy, Nemocnice na kraji města, či Já Mattoni. Do Žatce sjíždí filmové štáby snad z celého světa a natáčí zde zejména historické filmy, zejména s židovskou tematikou. Ve městě funguje muzeum filmů natáčených v Žatci.

Filmy (částečně) natáčené v Žatci:

  • 1964 – Starci na chmelu
  • 1974 – Holky z porcelánu
  • 1982 – Yentl (Barbra Streisand)
  • 1986 – Pavučina
  • 1992–1993 – Mladý Indiana Jones
  • 1995 – Radeckého pochod
  • 1997 – Bídníci
  • 1999 – Oliver Twist
  • 1999 – Červený Bedrník
  • 2002 – Jean Moulin
  • 2000 – Případy detektivní kanceláře Ostrozrak (TV seriál)
  • 2004 – Meigret
  • 2002 Doktor Živago
  • 2005 Náměstíčko (TV seriál)
  • 2007 – Příkopy
  • 2005 – Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí
  • 2007 – Srdce nepřítele
  • 2008 Edith Piaf
  • 2013 Hořící keř
  • 2016 Já, Mattoni (TV seriál)
  • 2016 – Pytlík kuliček
  • 2016 – Úkryt v zoo
  • 2016 reklama firmy Apple „Frankie's holidays“, hlavní natáčení na náměstí probíhalo v noci z 22. na 23. října[23][24]
  • 2019 Králíček Jojo

Rodáci

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 55. (česky, německy) 
  4. LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Díl I. Zrození státu (872–972). Praha: Libri, 2006. 272 s. ISBN 80-7277-308-9. S. 191. 
  5. LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Díl II. Léta krize a obnovy (972–1012). Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-231-5. S. 199. 
  6. Stará papírna - Žatec - Muzea, galerie či jiné soubory sbírkových předmětů - Česká republika - Ústecký kraj. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 232. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 404. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. 
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 308. 
  11. DRAHÝ, Lukáš. Průmyslová Zóna Triangle - Kontakty na investory. www.industrialzonetriangle.com [online]. [cit. 2018-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-12. 
  12. Mederův dům a město Žatec bodují v soutěžích. Propamátky. 2021, roč. 10, čís. 1, s. 23. Dostupné online. 
  13. Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci
  14. BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. S. 150.
  15. Čechura, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. S. 299.
  16. chmelobrana.cz Archivováno 19. 5. 2018 na Wayback Machine, Muzeum Homolupulů
  17. 52. ROČNÍK SLAVNOSTÍ CHMELE – dočesná.cz
  18. a b hotely.cz: Žatec
  19. Svaz pěstitelů chmele ČR: Tisková zpráva 18. 8. 2008
  20. radio.cz: Žatec slaví milénium
  21. Expedice: Židovská synagoga – Žatec (synagoga)
  22. čerpáno z webu http://www.docesna.cz
  23. Apple natočil vánoční reklamu v Česku. Z několika možných míst si nakonec vybral Žatec [online]. živě.cz, 2016-12-04 [cit. 2017-02-16]. Dostupné online. 
  24. Hoštálkovo náměstí pokryl sníh už v říjnu [online]. Žatecký deník, 2016-10-24 [cit. 2017-02-16]. Dostupné online. 
  25. ÚSTÍ///AUSSIG - architektura na severu Čech. www.usti-aussig.net [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kolektiv autorů. Žatec. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 520 s. ISBN 80-7106-443-2. 
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4. 
  • MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, 1860. Dostupné online. Kapitola Libočanská branka v Žatci, s. 177–178. 

Související články

  • Městská autobusová doprava v Žatci

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka Žatec.png
Autor: EricCz 22, Licence: CC BY-SA 4.0
Oficiální vlajka Žatce
Saaz-Nr356.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 3.0
Stadthaus Nr. 356, Masarykova Str. (Durchgangshaus, Alte Mälzerei). Urspr. wurde die Hl. Corpus Christi-Kapelle des neuen oder oberen Hospitals hier im Gebäude vermutet, von 1681 bis 1775 Mälzerei, danach Getreidespeicher, 1858 Südfassade im neugotischen Stil verändert, von 1886 bis 1916 Farbenfabrik des Ferdinand Josef Jacob (1847-1916), jetzt Mälzerei-Museum, Gemeindezentrum und Galerie.
Saaz6.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 3.0
Saaz/Žatec: Altes Fachwerkhaus, "Dlouhyhaus" Nr. 581, eine sogenannte "Chaluppe" im Mühlviertel
Žatec March 1994 (4163932266).jpg
Autor: Sludge G, Licence: CC BY-SA 2.0
Some of the town was extremely run down. In 1938, Zatec had been incorporated into the German Reich, as it had a large Sudeten deutsch population, and was popularly known as Saaz.
Zastupitelstvo Žatec 2018.svg
Autor: EricCz 22, Licence: CC BY-SA 4.0
Grafické provedení zastupitelstva města Žatec.
Saaz-Ring2.JPG
Autor: SchiDD, Licence: CC0
Bürgerhäuser am Ringplatz in Saaz (Žatec)
Žatec, náměstí Svobody, trojiční sloup (01).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Saaz-Mederhaus-00.jpg
Historische Aufnahme vom Mederhaus am Floriansplatz in Saaz - Žatec, Náměstí 5. května
Zatec CZ kostel sv Vaclava 01.JPG
Kostelík sv. Václava na Dolním předměstí v Žatci.
Zatec CZ Knezska brana PICT2989.jpg
Autor: cs:User:Ondrej.konicek, Licence: CC-BY-SA-3.0
Kněžská brána v Žatci, pohled z vnější strany.
Saaz-Synagoge-1.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Saaz/Žatec, Blick vom Rathausturm zur Synagoge
Saaz-Blick2.jpg
Blick über die Eger auf Saaz mit Flußbadeanstalt und Zerstörungen am Egerufer durch Hochwasser
Sčítání obyvatelstva 2011, 566985 Žatec, vzdělání.svg
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel obce Žatec ve věku 15 a více let podle údajů získaných při sčítání lidu, domů a bytů 2011. Zdroj dat: Český statistický úřad
Zatec CZ Rimg0253.jpg
(c) AHZ, CC-BY-SA-3.0
"Nejmenší chmelnice na světě" v sousedství radnice na hlavním žateckém náměstí Svobody.
Žatec, náměstí Svobody, radnice a trojiční sloup.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Žatec, kostel Nanebevzetí Panny Marie, od Kněžské brány.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Znak města Žatec.png
Autor: EricCz 22, Licence: CC BY-SA 4.0
Znak města Žatec s transparentním pozadím.
Zatec LN CZ.png
Poloha města Žatec v rámci okresu Louny a správního obvodu obce s rozšířenou působností Žatec.