Ženeva

Ženeva Genève, Genf, Ginevra
Ženeva
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	46°12′4″ s. š., 6°8′36″ v. d.
Nadmořská výška	375 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Ženeva
Okres	Ženeva
Administrativní dělení	16 čtvrtí ve 4 sekcích
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	45,86195177 km²
Počet obyvatel	201 818 (2018)[1]
Hustota zalidnění	4 400,6 obyv./km²
Etnické složení	48 % cizinců (2017)[2]
Správa
Starosta	Frédérique Perler (2021–2022)
Oficiální web	www.ville-geneve.ch
PSČ	1200
Označení vozidel	GE
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ženeva (francouzsky Genève [ž^enév], italsky Ginevra, německy Genf, švýcarskou němčinou Gämf/Gänf, rétorománsky Genevra, franko-provensálsky Zeneva) je švýcarské město a hlavní město kantonu Ženeva (République et Canton de Genève) v západní části země u francouzských hranic a u výtoku řeky Rhôny z Ženevského jezera, 130 km jihozápadně od hlavního města Bernu. V roce 2014 zde žilo přes 197 000 obyvatel a Ženeva tak byla po Curychu druhým největším městem v zemi. Ženevský kanton měl 482 000 obyvatel a úzce propojená aglomerace 946 000 obyvatel. Ve městě sídlí mnoho mezinárodních organizací. Ženeva také patří mezi přední světová finanční centra. Je neformálním střediskem francouzsky mluvící části Švýcarska. V roce 1559 zde byla založena univerzita.

Historie

Keltský název Genava označoval hlavní město kmene Allobrogů, které roku 121 př. n. l. dobyli Římané a stalo se jakýmsi předmostím v Zaalpské Gallii (Gallia transalpina). V letech 52 a 58 př. n. l. zde pobýval Julius Caesar. První křesťanský kostel zde vznikl kolem roku 350, v letech 443–467 byla Ženeva sídelním městem burgundských králů a od přelomu 4. a 5. století do reformace roku 1536 zde bylo biskupské sídlo. Na začátku 11. století se Ženeva stala spolu s Burgundskem částí Svaté říše římské, a to jako biskupství. Roku 1124 získal ženevský biskup smlouvou s místním hrabětem vládu nad městem.

Od poloviny 13. století se zde konaly významné trhy a měšťané se snažili získat lepší postavení vůči biskupovi. Roku 1309 biskup přiznal městu právo volit si radní (syndiky) a roku 1477 uzavřel smlouvu o sdružení se švýcarskými městy Bernem a Fribourgem. Roku 1526 uzavřeli podobnou smlouvu sami měšťané, kteří se tak podle vzoru italských měst vymanili z moci biskupů. Současně se prostřednictvím německých kupců do města šířily myšlenky německé reformace a roku 1536 byly ve městě zakázány katolické bohoslužby.

Téhož roku přišel do města francouzský reformátor Jan Kalvín (Jean Calvin), který si zde získal neobyčejnou autoritu a zavedl přísný, téměř teokratický režim. Roku 1541 napsal pro Ženevu novou ústavu, kde vedle obecného shromáždění měšťanů vládl volený sbor dvou set, rada šedesáti a v náboženských záležitostech konzistoř, vedená Kalvínem. Roku 1553 dal Kalvín v Ženevě upálit španělského teologa, humanistu, lékaře Michela Serveta, podporujícího reformaci, který ale popíral Boží Trojici a kritizoval Kalvína. Roku 1559 založil Akademii pro vzdělávání kazatelů a v následujících letech se Ženeva stala útočištěm náboženských exulantů, podnikavých měšťanů z Francie, Itálie i Německa. Tím se město nejen rozrostlo, ale také zbohatlo a začalo hrát stále významnější roli. Do konce 19. století bylo nejlidnatějším švýcarským městem.

V průběhu 18. století narůstaly spory mezi bohatými měšťany a ostatními občany bez politických práv. Povstání roku 1707, které vedl právník Pierre Fatio, bylo s pomocí ostatních švýcarských měst potlačeno a Fatio zastřelen. Při další vzpouře roku 1737 bylo 11 mrtvých. Roku 1762 dala městská rada spálit spisy ženevského rodáka Jeana-Jacqua Rousseaua a roku 1781 proti dalšímu povstání povolala na pomoc francouzského krále Ludvíka XVI. Po dobytí města emigrovalo přes tisíc občanů hlavně do Paříže. Nicméně roku 1793 „starý režim“ definitivně padl a roku 1794 byla přijata nová ústava. Už v této době bylo hlavním odvětvím v Ženevě hodinářství a zlatnictví, na druhém místě textilní průmysl.

V letech 1798–1814 patřila Ženeva k Francii a po porážce Napoleonově byl roku 1815 založen švýcarský kanton Ženeva spojením města Ženevy, jeho poddanských území a k němu Vídeňským kongresem přiřčených bývalých francouzských a savojských území, mezi nimi i město Carouge. Ale i nadále se držela vláda aristokracie, až do roku 1847, kdy Ženeva dostala novou kantonální ústavu, a roku 1848 schválila spolkovou ústavu Švýcarska jako jeden z liberálních kantonů. Roku 1839 zde polský exulant Antoni Norbert Patek založil první hodinářskou továrnu, spolu s Františkem Čapkem, narozeným v Jaroměři,(dnes firma Patek Philippe) a i jinak se město rychle industrializovalo. Ve druhé polovině 19. století byly zbořeny městské hradby a město se značně rozšířilo, nicméně v téže době je počtem obyvatel předstihl Curych. Historické město si sice zachovalo svůj půdorys a strmé, úzké uličky, téměř všechny budovy však byly od té doby důkladně přestavěny.

Roku 1863 zde místní rodák Henri Dunant založil Mezinárodní výbor Červeného kříže, nejstarší mezinárodní humanitární organizaci, a byl za to roku 1901 vyznamenán Nobelovou cenou míru. Mezinárodní Červený kříž dostal Nobelovu cenu míru celkem třikrát. V letech 1920–1946 byla Ženeva sídlem Společnosti národů.

Po roce 1946 bylo v okolí města vybudováno vědeckovýzkumné mezinárodní středisko CERN, které je neustále modernizováno a rozšiřováno.

Ženeva (panorama z věže katedrály)

Geografie

Ženeva – satelitní pohled na jezero, město (uprostřed) a řeku Rhônu (vlevo)

Ženeva leží v jihozápadním cípu Švýcarska, na hranici s Francií, kde ze Ženevského jezera vytéká řeka Rhône. Druhou řekou ve městě je Arve, slévající se s Rhône ještě ve městě, na místě Jonction. V blízkosti města se na západě táhne pohoří Jura, na jihu a na východě západní Alpy. Z města je za dobrého počasí vidět zasněžený Mont Blanc, nejvyšší horu Alp (4808 m), vzdálenou asi 70 km na jihovýchod.

Ekonomika

Ženeva je významné bankovní a obchodní centrum, světové středisko hodinářského průmyslu, má řadu průmyslových firem, a je oblíbeným kongresovým místem. V blízkosti letiště je velké kongresové a výstavní centrum Palexpo, kde se konají i pravidelné ženevské autosalony. Pro mimořádnou polohu na břehu jezera a mezi horami je vyhledávaným cílem turistů.

V Ženevě sídlí řada mezinárodních organizací, mezi nimi

• část Organizace spojených národů (OSN - ONU/UNO); v letech 1920–1946 zde sídlila její předchůdkyně, Společnost národů;
• Světová zdravotnická organizace (WHO/OMS),
• Mezinárodní telekomunikační unie (ITU/UIT),
• Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO),
• Mezinárodní organizace práce (ILO/OIT),
• Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)
• Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO)
• Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD)
• Ekonomická a sociální rada OSN
• Světová meteorologická organizace (WMO).

Vzhledem k tomu zde má mnoho zemí (včetně České republiky) stálá diplomatická zastoupení nebo mise.

Dále zde sídlí:

• Světové ústředí Červeného kříže (Croix rouge),
• Meziparlamentní unie (IPU/UIP)
• Světová rada církví.

Nedaleko Ženevy na francouzské hranici sídlí také

• Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) s největším urychlovačem částic na světě.

Doprava

V Ženevě je tramvajová, trolejbusová i autobusová veřejná doprava, kterou provozuje podnik TPG. Příměstská doprava na několika místech překračuje francouzské hranice.

Pro obce a města na březích Ženevského jezera má význam i pravidelná lodní doprava, švýcarská i francouzská.

Město i kanton jsou výborně napojeny na mezinárodní dopravní síť. Ženevské letiště Genève-Cointrin je po curyšském druhé největší ve Švýcarsku, Ženeva je dále napojena na francouzskou vysokorychlostní síť TGV s přímým spojením do Paříže a na dálniční síť.

Sport

Ve městě hraje velké množství hokejových klubů mezi ty nejznámější patří:

• HC Servette Ženeva

Ve městě hraje veliké množství fotbalových klubů mezi ty nejznámější patří:

• Servette FC

Ve městě se konalo spoustu sportovních akcí. Mezi nejvýznamnější akce, které se zde konaly patří:

• Mistrovství Evropy ve fotbale 2008
• Mistrovství světa v ledním hokeji 1961

Pamětihodnosti

Katedrála, interiér

Bazilika Notre Dame

• Ženevské jezero (Lac Léman) o ploše 582 km², které podstatně patří k obrazu města, se 140 m vysokým vodotryskem (Jet d'Eau), s promenádami a parky kolem jezera. Téměř 20 % plochy města pokrývá zeleň, zejména kolem jezera a v diplomatické čtvrti na západě.
• Historické centrum města vzniklo na malém pahorku na levém břehu Rhôny, na jehož vrcholku dnes stojí
  • Katedrála svatého Petra, kamenná románsko-gotická stavba z počátku 13. století na místě staršího kostela z 6. století. Zbytky starších staveb jsou přístupné v podzemí katedrály. Katedrála byla několikrát zpustošena, v letech 1400–1405 byla přistavěna gotická kaple Makabejských a nad křížením vznikla štíhlá střední věž. V letech 1536–1559 zde pravidelně kázal Jan Kalvín, v letech 1752–1756 bylo přistavěno nové průčelí a v letech 1794–1798 zde sídlil revoluční tribunál. Na věžích je celkem 9 zvonů, největší La Clémence z roku 1407 váží 6,2 tuny, a od roku 1749 je zde i zvonkohra.
  • V sousedství katedrály je Maison Mallet (bývalý biskupský palác) s mezinárodním muzeem reformace.
  • Gotický kostel svaté Marie Magdaleny pod katedrálou směrem k jezeru.
  • Radnice z 15. století.
  • Gotická městská zbrojnice
  • Městská brána na náměstí Molard.
  • Rodný domek Jean-Jacques Rousseaua,
  • Zeď reformátorů z roku 1909 na zbytcích hradeb se sochami G. Farela, J. Kalvína, T. de Bezy a J. Knoxe v nadživotní velikosti.
  • Univerzita s reformačním sálem, kde 6. července 1915 přednesl památný projev Tomáš Garrigue Masaryk (...budeme se bránit třeba i železem).
  • Jezdecká bronzová socha generála Guillaume-Henri Dufoura
  • Za hlavním nádražím směrem k Paláci národů můžeme najít též ulici T. G. Masaryka.

Na západní straně města (pravý břeh Rhôny) je

• Palác národů, sídlo OSN a bývalé Společnosti národů
• Botanická zahrada, R. de Lausanne 1
• Nábřeží u jezera s hotelem Richmond, kde v roce 1915 pobýval v exilu T.G.Masaryk
• Na nábřeží je pomník rakouské císařovny Alžběty ("Sisi"), která zde byla roku 1898 zavražděna.

Muzea

Ve městě je řada muzeí:

• Musée de l´Arianne, Av. de la Paix 10 (sklo a keramika)
• Musée d´Art et d´Histoire, R. Charles-Galland 2 (malby, sochy, umělecké předměty)
• Musée Barbier-Mueller, R. Jean-Calvin 10 (antické umění, primitivové)
• MAMCO, R. des Viuex-Grenadiers 10 (moderní umění)
• Přírodovědné muzeum, R. de Malagnou 1
• Etnografické muzeum, Bd. Carl-Vogt 65
• Muzeum Červeného kříže a Červeného půlměsíce, Av. de la Paix 17
• Muzeum dějin věd, R. de Lausanne 128
• Patek Philippe museum, R. des Vieux Grenadiers 7 (hodinky a hodinářství).

Partnerská města

• Alžír, Alžírsko
• Buenos Aires, Argentina (od roku 1991)
• Paříž, Francie (od roku 2002)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Genève na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

• Slovníkové heslo Ženeva ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ženeva na Wikimedia Commons
• www.ge.ch - stránky státu Ženeva, Site officiel de l'Etat de Genève
• www.geneva.ch - další informace, kultura, ekonomika
• www.geneve-tourisme.ch - další informace (Genève Tourisme)