Ženeva
Ženeva Genève, Genf, Ginevra | |
---|---|
![]() Ženeva | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°12′4″ s. š., 6°8′36″ v. d. |
Nadmořská výška | 375 m n. m. |
Stát | ![]() |
Kanton | Ženeva |
Okres | Ženeva |
Administrativní dělení | 16 čtvrtí ve 4 sekcích |
![]() | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 45,86195177 km² |
Počet obyvatel | 201 818 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 4 400,6 obyv./km² |
Etnické složení | 48 % cizinců (2017)[2] |
Správa | |
Starosta | Frédérique Perler (2021–2022) |
Oficiální web | www |
PSČ | 1200 |
Označení vozidel | GE |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ženeva (francouzsky Genève [ženév], italsky Ginevra, německy Genf, švýcarskou němčinou Gämf/Gänf, rétorománsky Genevra, franko-provensálsky Zeneva) je švýcarské město a hlavní město kantonu Ženeva (République et Canton de Genève) v západní části země u francouzských hranic a u výtoku řeky Rhôny z Ženevského jezera, 130 km jihozápadně od hlavního města Bernu. V roce 2014 zde žilo přes 197 000 obyvatel a Ženeva tak byla po Curychu druhým největším městem v zemi. Ženevský kanton měl 482 000 obyvatel a úzce propojená aglomerace 946 000 obyvatel. Ve městě sídlí mnoho mezinárodních organizací. Ženeva také patří mezi přední světová finanční centra. Je neformálním střediskem francouzsky mluvící části Švýcarska. V roce 1559 zde byla založena univerzita.
Historie
Keltský název Genava označoval hlavní město kmene Allobrogů, které roku 121 př. n. l. dobyli Římané a stalo se jakýmsi předmostím v Zaalpské Gallii (Gallia transalpina). V letech 52 a 58 př. n. l. zde pobýval Julius Caesar. První křesťanský kostel zde vznikl kolem roku 350, v letech 443–467 byla Ženeva sídelním městem burgundských králů a od přelomu 4. a 5. století do reformace roku 1536 zde bylo biskupské sídlo. Na začátku 11. století se Ženeva stala spolu s Burgundskem částí Svaté říše římské, a to jako biskupství. Roku 1124 získal ženevský biskup smlouvou s místním hrabětem vládu nad městem.
Od poloviny 13. století se zde konaly významné trhy a měšťané se snažili získat lepší postavení vůči biskupovi. Roku 1309 biskup přiznal městu právo volit si radní (syndiky) a roku 1477 uzavřel smlouvu o sdružení se švýcarskými městy Bernem a Fribourgem. Roku 1526 uzavřeli podobnou smlouvu sami měšťané, kteří se tak podle vzoru italských měst vymanili z moci biskupů. Současně se prostřednictvím německých kupců do města šířily myšlenky německé reformace a roku 1536 byly ve městě zakázány katolické bohoslužby.
Téhož roku přišel do města francouzský reformátor Jan Kalvín (Jean Calvin), který si zde získal neobyčejnou autoritu a zavedl přísný, téměř teokratický režim. Roku 1541 napsal pro Ženevu novou ústavu, kde vedle obecného shromáždění měšťanů vládl volený sbor dvou set, rada šedesáti a v náboženských záležitostech konzistoř, vedená Kalvínem. Roku 1553 dal Kalvín v Ženevě upálit španělského teologa, humanistu, lékaře Michela Serveta, podporujícího reformaci, který ale popíral Boží Trojici a kritizoval Kalvína. Roku 1559 založil Akademii pro vzdělávání kazatelů a v následujících letech se Ženeva stala útočištěm náboženských exulantů, podnikavých měšťanů z Francie, Itálie i Německa. Tím se město nejen rozrostlo, ale také zbohatlo a začalo hrát stále významnější roli. Do konce 19. století bylo nejlidnatějším švýcarským městem.
V průběhu 18. století narůstaly spory mezi bohatými měšťany a ostatními občany bez politických práv. Povstání roku 1707, které vedl právník Pierre Fatio, bylo s pomocí ostatních švýcarských měst potlačeno a Fatio zastřelen. Při další vzpouře roku 1737 bylo 11 mrtvých. Roku 1762 dala městská rada spálit spisy ženevského rodáka Jeana-Jacqua Rousseaua a roku 1781 proti dalšímu povstání povolala na pomoc francouzského krále Ludvíka XVI. Po dobytí města emigrovalo přes tisíc občanů hlavně do Paříže. Nicméně roku 1793 „starý režim“ definitivně padl a roku 1794 byla přijata nová ústava. Už v této době bylo hlavním odvětvím v Ženevě hodinářství a zlatnictví, na druhém místě textilní průmysl.
V letech 1798–1814 patřila Ženeva k Francii a po porážce Napoleonově byl roku 1815 založen švýcarský kanton Ženeva spojením města Ženevy, jeho poddanských území a k němu Vídeňským kongresem přiřčených bývalých francouzských a savojských území, mezi nimi i město Carouge. Ale i nadále se držela vláda aristokracie, až do roku 1847, kdy Ženeva dostala novou kantonální ústavu, a roku 1848 schválila spolkovou ústavu Švýcarska jako jeden z liberálních kantonů. Roku 1839 zde polský exulant Antoni Norbert Patek založil první hodinářskou továrnu, spolu s Františkem Čapkem, narozeným v Jaroměři,(dnes firma Patek Philippe) a i jinak se město rychle industrializovalo. Ve druhé polovině 19. století byly zbořeny městské hradby a město se značně rozšířilo, nicméně v téže době je počtem obyvatel předstihl Curych. Historické město si sice zachovalo svůj půdorys a strmé, úzké uličky, téměř všechny budovy však byly od té doby důkladně přestavěny.
Roku 1863 zde místní rodák Henri Dunant založil Mezinárodní výbor Červeného kříže, nejstarší mezinárodní humanitární organizaci, a byl za to roku 1901 vyznamenán Nobelovou cenou míru. Mezinárodní Červený kříž dostal Nobelovu cenu míru celkem třikrát. V letech 1920–1946 byla Ženeva sídlem Společnosti národů.
Po roce 1946 bylo v okolí města vybudováno vědeckovýzkumné mezinárodní středisko CERN, které je neustále modernizováno a rozšiřováno.
Geografie
Ženeva leží v jihozápadním cípu Švýcarska, na hranici s Francií, kde ze Ženevského jezera vytéká řeka Rhône. Druhou řekou ve městě je Arve, slévající se s Rhône ještě ve městě, na místě Jonction. V blízkosti města se na západě táhne pohoří Jura, na jihu a na východě západní Alpy. Z města je za dobrého počasí vidět zasněžený Mont Blanc, nejvyšší horu Alp (4808 m), vzdálenou asi 70 km na jihovýchod.
Ekonomika
Ženeva je významné bankovní a obchodní centrum, světové středisko hodinářského průmyslu, má řadu průmyslových firem, a je oblíbeným kongresovým místem. V blízkosti letiště je velké kongresové a výstavní centrum Palexpo, kde se konají i pravidelné ženevské autosalony. Pro mimořádnou polohu na břehu jezera a mezi horami je vyhledávaným cílem turistů.
V Ženevě sídlí řada mezinárodních organizací, mezi nimi
- část Organizace spojených národů (OSN - ONU/UNO); v letech 1920–1946 zde sídlila její předchůdkyně, Společnost národů;
- Světová zdravotnická organizace (WHO/OMS),
- Mezinárodní telekomunikační unie (ITU/UIT),
- Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO),
- Mezinárodní organizace práce (ILO/OIT),
- Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)
- Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO)
- Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD)
- Ekonomická a sociální rada OSN
- Světová meteorologická organizace (WMO).
Vzhledem k tomu zde má mnoho zemí (včetně České republiky) stálá diplomatická zastoupení nebo mise.
Dále zde sídlí:
- Světové ústředí Červeného kříže (Croix rouge),
- Meziparlamentní unie (IPU/UIP)
- Světová rada církví.
Nedaleko Ženevy na francouzské hranici sídlí také
- Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) s největším urychlovačem částic na světě.
Doprava
V Ženevě je tramvajová, trolejbusová i autobusová veřejná doprava, kterou provozuje podnik TPG. Příměstská doprava na několika místech překračuje francouzské hranice.
Pro obce a města na březích Ženevského jezera má význam i pravidelná lodní doprava, švýcarská i francouzská.
Město i kanton jsou výborně napojeny na mezinárodní dopravní síť. Ženevské letiště Genève-Cointrin je po curyšském druhé největší ve Švýcarsku, Ženeva je dále napojena na francouzskou vysokorychlostní síť TGV s přímým spojením do Paříže a na dálniční síť.
Sport
Ve městě hraje velké množství hokejových klubů mezi ty nejznámější patří:
Ve městě hraje veliké množství fotbalových klubů mezi ty nejznámější patří:
Ve městě se konalo spoustu sportovních akcí. Mezi nejvýznamnější akce, které se zde konaly patří:
Pamětihodnosti
- Ženevské jezero (Lac Léman) o ploše 582 km², které podstatně patří k obrazu města, se 140 m vysokým vodotryskem (Jet d'Eau), s promenádami a parky kolem jezera. Téměř 20 % plochy města pokrývá zeleň, zejména kolem jezera a v diplomatické čtvrti na západě.
- Historické centrum města vzniklo na malém pahorku na levém břehu Rhôny, na jehož vrcholku dnes stojí
- Katedrála svatého Petra, kamenná románsko-gotická stavba z počátku 13. století na místě staršího kostela z 6. století. Zbytky starších staveb jsou přístupné v podzemí katedrály. Katedrála byla několikrát zpustošena, v letech 1400–1405 byla přistavěna gotická kaple Makabejských a nad křížením vznikla štíhlá střední věž. V letech 1536–1559 zde pravidelně kázal Jan Kalvín, v letech 1752–1756 bylo přistavěno nové průčelí a v letech 1794–1798 zde sídlil revoluční tribunál. Na věžích je celkem 9 zvonů, největší La Clémence z roku 1407 váží 6,2 tuny, a od roku 1749 je zde i zvonkohra.
- V sousedství katedrály je Maison Mallet (bývalý biskupský palác) s mezinárodním muzeem reformace.
- Gotický kostel svaté Marie Magdaleny pod katedrálou směrem k jezeru.
- Radnice z 15. století.
- Gotická městská zbrojnice
- Městská brána na náměstí Molard.
- Rodný domek Jean-Jacques Rousseaua,
- Zeď reformátorů z roku 1909 na zbytcích hradeb se sochami G. Farela, J. Kalvína, T. de Bezy a J. Knoxe v nadživotní velikosti.
- Univerzita s reformačním sálem, kde 6. července 1915 přednesl památný projev Tomáš Garrigue Masaryk (...budeme se bránit třeba i železem).
- Jezdecká bronzová socha generála Guillaume-Henri Dufoura
- Za hlavním nádražím směrem k Paláci národů můžeme najít též ulici T. G. Masaryka.
Na západní straně města (pravý břeh Rhôny) je
- Palác národů, sídlo OSN a bývalé Společnosti národů
- Botanická zahrada, R. de Lausanne 1
- Nábřeží u jezera s hotelem Richmond, kde v roce 1915 pobýval v exilu T.G.Masaryk
- Na nábřeží je pomník rakouské císařovny Alžběty ("Sisi"), která zde byla roku 1898 zavražděna.
Muzea
Ve městě je řada muzeí:
- Musée de l´Arianne, Av. de la Paix 10 (sklo a keramika)
- Musée d´Art et d´Histoire, R. Charles-Galland 2 (malby, sochy, umělecké předměty)
- Musée Barbier-Mueller, R. Jean-Calvin 10 (antické umění, primitivové)
- MAMCO, R. des Viuex-Grenadiers 10 (moderní umění)
- Přírodovědné muzeum, R. de Malagnou 1
- Etnografické muzeum, Bd. Carl-Vogt 65
- Muzeum Červeného kříže a Červeného půlměsíce, Av. de la Paix 17
- Muzeum dějin věd, R. de Lausanne 128
- Patek Philippe museum, R. des Vieux Grenadiers 7 (hodinky a hodinářství).
Partnerská města
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Genève na francouzské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-06-02]
- ↑ Regionalprofile
Externí odkazy
Slovníkové heslo Ženeva ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ženeva na Wikimedia Commons
- www.ge.ch - stránky státu Ženeva, Site officiel de l'Etat de Genève
- www.geneva.ch - další informace, kultura, ekonomika
- www.geneve-tourisme.ch - další informace (Genève Tourisme)
Média použitá na této stránce
Coat of arms of the canton of Appenzell Innerrhoden (Switzerland)
This file is not in the public domain. Therefore you are requested to use the following next to the image if you reuse this file: © Yann Forget / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Saint-Pierre cathedral, Geneva, Switzerland.
Coat of arms of the canton of Basel-Landschaft matt (Switzerland)
Autor: MadGeographer, Licence: CC BY-SA 3.0
Montage for the Geneva article on Wikipedia
Autor: Leandro Neumann Ciuffo, Licence: CC BY 2.0
Cathédrale Saint-Pierre
Autor: Attila Terbócs, User:Pasztilla, Licence: CC-BY-SA-3.0
Panoramic view of Geneva from the tower of St Peter's Cathedral
Autor: Zairon, Licence: CC BY-SA 3.0
Basilica of Our Lady, Geneva, Canton of Geneva, Southwestern Switzerland