Ábelová
Ábelová | |
---|---|
Evangelický kostel | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°24′39″ s. š., 19°25′56″ v. d. |
Nadmořská výška | 580 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Banskobystrický |
Okres | Lučenec |
Tradiční region | Poiplí |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 52,17 km² |
Počet obyvatel | 213 (31. 12. 2022) |
Hustota zalidnění | 4,1 obyv./km² |
Správa | |
Status | Obec |
Starosta | Jaroslav Maslen |
Vznik | 1275 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | abelova |
Telefonní předvolba | +421-47 |
PSČ | 985 13 |
Označení vozidel (do r. 2022) | LC |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ábelová (maďarsky Ábelfalva, v latině Abel, do roku 1927 Jabelová, v letech 1927–1938 a 1945–1948 Abelová) je obec na Slovensku v okrese Lučenec v Banskobystrickém kraji. Žije zde 213 obyvatel[1].
V obci se nachází jednolodní klasicistní evangelický kostel s představěnou věží z let 1826–1829 a bývalá neoklasicistní evangelická fara s pamětní síní.
Poloha
Z geografického hlediska obec leží ve východní části Krupinské planiny, přibližně 18 kilometrů severozápadně od Lučence, v poměrně odlehlé krajině. Severovýchod katastru obce ohraničuje vrch s přírodní rezervací Bralce (817 m n. m.) a jižní okraj vrch Dílce (630 m n. m.). Průměrná nadmořská výška vesnice je přibližně 550 m n. m., její centrum je rozpoložena na západ do údolí Madačky.[2]
Funguje zde pošta, zemědělské družstvo, v místním kostele jsou pravidelně prováděny bohoslužby. Celou obec i s přilehlými částmi obsluhuje autobusová linka č. 423 z Lučence[3].
Místní části
Obec se dělí na tři místní části[4]:
- Ábelová
- Madačka
- Nedeliště
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1275, kde má název Abelfeuld, v roce 1460 je zmíněna jako Abellehota, stávající jméno Ábelová má od roku 1808. Obyvatelé byli zejména rolníci a chovatelé skotu.[4]
Všechny uherské statistiky a záznamy, které se dotýkají národnostního charakteru Ábelové, se shodují v tom, že Ábelová byla vždy slovenskou obcí. Tak ji uvádí již dokument Conscriptio Regni Hungariae secundum loca, religionem et linguam, jussu Augustae Reginae 1772 facta, s. XVIII, pp. 254, který je uložen v Národním muzeu v Budapešti.
Obci se stalo v minulosti vícekrát osudným, že spodní vody se na jejím území nedostávají na povrch v dostatečném množství. Nedostatek vody zapříčinil opakované katastrofální požáry. V současnosti jsou zdejší domy cihlové, s taškovými střechami, ale v 18. století byly zejména ze dřeva a pokryty slámou. To mělo za následek, že v minulosti ves vícekrát vyhořela. Požáry zničily i nejstarší ábelovské matriky. O jednom požáru se zmiňuje i Matej Bel v roce 1742 („Ábelová …vicus annis tamen superioribus, flammis subito, totus deletus...“). Tento požár je zmiňován ve všech kanonických vizitacích a také v Blasyho Acta Ecclesiae Abelovensis . Podle Blasyho byla Ábelová v roce 1700 postižena morem a v roce 1722 požárem. Podrobnosti uvádí též farář Pavel Rell ve své vizitaci ze dne 13. září 1875, kde píše: „Ábelová byla roku 1722 navštívena neštěstím a velikau utpěla škodu, nebe tehdy matrika a zápis shořel“. [ chybí zdroj ] Ještě větší požár vznikl 17. května 1824. O něm psal farář Jan Szeberínyi 20. května 1838 v kánonické vizitaci (Visitatio Ecclesiae Evang. AC Abelovensis).
Začátkem 20. století zde začala fungovat brynzárna. Místní obyvatelstvo se během druhé světové války aktivně zapojilo do SNP.[5]
Památky
- Evangelický kostel, klasicistní jednolodní stavba se segmentovým uzávěrem presbytáře a věží z let 1826–1829. Věž je ukončena barokní helmicí. Interiér kostela je zaklenut pruskými klenbami. Nachází se zde rokokový oltář a rozsáhlá sloupová architektura z konce 18. století. Centrální obraz Nanebevstoupení Páně pochází od banskobystrického malíře S. Letače. Dále se v interiéru kostela nachází klasicistní kazatelna z první poloviny 19. století a protestantská empora nesená vyřezávanými sloupy, na které se nacházejí malby života Krista.
- Bývalá evangelická fara, pamětní síň Boženy Slančíkovej-Timravy, neoklasicistní objekt ze 20. století.[6]
Osobnosti spojené s obcí
Rodáci
- Anna Kozáková (1953–2000), dramaturgička, ochotnická režisérka a pedagožka
- Ján Šalamún Petian (1799–1855), evangelický kněz, přírodovědec, zakladatel vědecké ornitologie a ochrany přírody v Uhersku
Působili zde
- Samuel Mikovíny (1686–1750), geograf a polyhistor
- Božena Slančíková-Timrava (1867–1951), spisovatelka, prozaička a dramatička
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ábelová na slovenské Wikipedii.
- ↑ DATAcube.. datacube.statistics.sk [online]. [cit. 2023-04-30]. Dostupné online.
- ↑ NADM conceptual model 1.0, a conceptual model for geologic map information. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Pozn: Encyklopedie Beliana chybně uvádí nadm.výšku obce 1 550 m n. m...
- ↑ linka 606423. www.sadlc.sk [online]. [cit. 2023-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-30.
- ↑ a b Encyclopaedia Beliana : slovenská všeobecná encyklopédia v dvanástich zväzkoch.. 1. vyd. vyd. Bratislava: Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie vied volumes <1-8> s. Dostupné online. ISBN 80-224-0554-X, ISBN 978-80-224-0554-6. OCLC 44479076
- ↑ História obce. Ábelová [online]. [cit. 2023-04-30]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Pamiatkový úrad SR – Štátna správa a ochrana pamiatkového fondu Slovenskej republiky [online]. [cit. 2023-04-30]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ábelová na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Ábelová na stránce Novohradu
Média použitá na této stránce
Božena Slančíková-Timrava (1867–1951)
Autor: Ladislav Luppa, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 606-421/0 (other) Slovenské republiky.