Álvaro Siza Vieira

Álvaro Siza Vieira
Álvaro Siza Vieira v roce 2012
Rodné jméno	Álvaro Joaquim de Melo Siza Vieira
Narození	25. června 1933 (91 let) Matosinhos
Alma mater	Univerzita Porto
Povolání	architekt a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Švýcarský federální technologický institut v Lausanne
Ocenění	Medalla de Oro de la Arquitectura (1988) medaile Alvara Aalta (1988) Cena Evropské unie za současnou architekturu (1988) Pritzkerova cena (1992) velkodůstojník Řádu svatého Jakuba od meče (1992) … více na Wikidatech
Choť	Maria Antónia Siza
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Álvaro Siza Vieira, celým jménem Álvaro Joaquim de Melo Siza Vieira (* 25. června 1933, Matosinhos, Portugalsko) je portugalský architekt. Patří mezi nejvýraznější osobnosti současné architektury a designu.

Na svém kontě má stovky architektonických realizací téměř ve všech evropských zemích – od rodinných domů přes sídla bank, administrativní a univerzitní budovy, obchody, galerie, muzea či velké developerské zakázky. Ve svých projektech je Siza často i autorem kompletního interiérového vybavení od nábytku po vázy či popelníky. Vedle ateliérové činnosti působí také jako profesor na Fakultě architektury na Univerzitě v Portu.

V letech 1949 až 1955 studoval na Univerzitě v Portu (Escola de Belas Artes). Učil ho a výrazně také ovlivnil nejvýznamnější portugalský architekt Fernando Távora. Později s ním i spolupracoval, navrhl mu rodinný dům. Svou první realizaci stihl mladý Siza ještě před ukončením studia v roce 1954. Jde o čtyři rodinné domy v rodném Matosinhos. V letech 1955–1958 si Siza otevřel své první architektonické studio v Portu.

Jeho architektura obsahuje modernistické principy, které se stejně jako v celé portugalské architektuře prolínají se silnými tradicemi. Jeho tvorbu ovlivnili zejména Adolf Loos, Frank Lloyd Wright nebo Le Corbusier. Sizova architektura je založena na jednotě prostoru a hmoty. Siza bývá často označován za tvůrce minimalismu. Ve své tvorbě respektuje a zároveň využívá prostředí (viz Koupaliště Leca de Palmeira v Portu). Architekt dokonale pracuje se světlem a stínem.

• 1956–1963 – Vítěz v soutěži na Boa Nova v Matosinhos a zakládá vlastní architektonickou praxi
• 1966 – Přímořské koupaliště Leca da Palmeira, Porto
• 1977–1978 – Sociální bydlení SAAL Bouça, Porto, Portugalsko (druhá etapa 2004–2006)
• 1995 – Univerzitní knihovna v Aveiru, Portugalsko
• 1996 – FAUP – Fakulta architektury v Portu, Portugalsko
• 1998 – Pavilon Portugalska na Expo '98, Lisabon, Portugalsko
• 1999 – Museu de Serralves, Porto, Portugalsko
• 2000 – Expo 2000, Hannover, Německo
• 2005 – Serpentine Gallery Pavilion, Londýn, Spojené království
• 2006 – Dům Tolo (Casa Tolo), Vila Real, Portugalsko
• 2008 – Galerie a kulturní centrum Fundação Iberê Camargo, Porto Alegre, Brazílie

• velkodůstojník Řádu svatého Jakuba od meče, Portugalsko, 10. června 1992^[1]
• velkokříž Řádu prince Jindřicha, Portugalsko, 9. července 1999^[1]
• velkokříž Řádu veřejného vzdělávání, Portugalsko, 6. dubna 2017^[1]

• 1992 – Pritzkerova cena za architekturu
• 1996 – Cena Secil (portugalské ocenění v oblasti architektury a stavitelství)
• 2000 – Cena Secil
• 2001 – Cena Wolf
• 2006 – Cena Secil

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Álvaro Siza Vieira na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Álvaro Siza Vieira na Wikimedia Commons
• Osoba Álvaro Siza Vieira ve Wikicitátech
• Álvaro Siza Vieira na stránce pritzkerprize.com
• Álvaro Siza Vieira Archivováno 26. 10. 2007 na Wayback Machine.