Átový komplex

Átové komplexy jsou soli vzniklé reakcemi Lewisových kyselin s Lewisovými zásadami, kde centrální atom (z Lewisovy kyseliny) zvyšuje svou vaznost a získává záporný náboj.[1] (vaznost je zde totožná s koordinačním číslem).

Pojmenování átový komplex zavedl Georg Wittig v roce 1958.[2][3]

Átové komplexy jsou běžné u přechodných kovů (skupiny 3-11), a také kovových či polokovových prvků skupin 2, 12 a 13. Jsou popsány i u vyšších oxidačních čísel prvků třetí a dalších period skupin 14–18.

Átové komplexy jsou protějšky oniových iontů. Lewisovy kyseliny vytváří átové ionty reakcemi centrálních atomů s donory (ligandy typu 2 e– X), kde získávají vazbu navíc a tvoří záporně nabitý ion (anion). Lewisovy zásady tvoří onové ionty, pokud centrální atom reaguje s akceptorem (ligandem typu 0 e– Z), kde se vznikem nové vazby utváří kation.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ate complex na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Advanced organic Chemistry, Reactions, mechanisms and structure 3ed. Jerry March ISBN 0-471-85472-7
  2. ↑ G. Wittig. Komplexbildung und Reaktivität in der metallorganischen Chemie. Angewandte Chemie. 1958, s. 65–71. DOI 10.1002/ange.19580700302. 
  3. ↑ Georg Wittig. The role of ate complexes as reaction-determining intermediates. Quarterly Reviews, Chemical Society. 1966, s. 191. DOI 10.1039/QR9662000191. 
  4. ↑ Advanced Organic Chemistry: Reactions and mechanisms, Maya Shankar Singh, 2007, Dorling Kindersley, ISBN 978-81-317-1107-1