Ázád Kašmír

Ázád Džammú a Kašmír (Svobodné Džammú a Kašmír) آزاد جموں و کشمیر (Āzād Jamūn va Kašmīr)
vlajka znak
Geografie
Poloha Azád Kašmíru
Hlavní město	Muzaffarabad (مظفرآباد, Muzafar Ābād)
Rozloha	13 297 km² z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod	Kalejandar (6325 m n. m.)
Časové pásmo	+5
Poloha	33°56′17″ s. š., 73°45′52″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 965 999
Hustota zalidnění	298 ob. / km²
Jazyk	urdština (úřední), paňdžábština, kašmírština a další
Náboženství	islám
Státní útvar
Státní zřízení	autonomní stát v rámci Pákistánu
Vznik	1947 (odtržení od indického státu Džammú a Kašmír)
Prezident	Muhammad Anwar Khan
Předseda vlády	Sikandar Hayat Khan
Měna	pákistánská rupie (PKR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	586 PAK PK
MPZ	PK
Telefonní předvolba	+92
Národní TLD	.pk

Ázád Kašmír (urdsky آزاد کشمیر, Āzād Kašmīr, anglicky Azad Kashmir, plným názvem Ázád Džammú a Kašmír, urdsky آزاد جموں و کشمیر, Āzād Jamūñ va Kašmīr, anglicky Azad Jammu and Kashmir, AJK) je jedna z Pákistánem ovládaných částí Kašmíru, resp. původního indického státu Džammú a Kašmír (druhou takovou částí je Gilgit - Baltistán). Ázád v urdštině znamená svobodný, úřední název se však do většiny jazyků nepřekládá, protože sama vláda Azád Kašmíru dává v anglických textech přednost termínu Azad Kashmir před Free Kashmir. V češtině se název Svobodný Kašmír užíval pouze řídce v literatuře.

Ázád Kašmír sousedí na jihozápadě s Paňdžábem, na západě s Chajbar Paštúnchwou, na severu s Gilgit-Baltistánem a na východě s indickou částí státu Džammú a Kašmír.

Dějiny

Mapa Azád Kašmíru

Po rozdělení Indie na Indii a Pákistán v roce 1947 a po indo-pákistánské válce došlo k dohodě o příměří, na jejímž základě Pákistán získal kontrolu nad částí státu Džammú a Kašmír. V další válce v roce 1971 byla část Ázád Kašmíru dočasně dobyta indickými jednotkami, ale o rok později byla na základě dohody o příměří opět vrácena.

Pákistán rozdělil svou část Kašmíru na dvě části:

• Ázád Kašmír, 400 km dlouhý a 15 až 65 km široký pruh území na východ od Islámábádu a na jih od masívu Nanga Parbat (13 297 km²), s autonomním statusem
• Gilgit-Baltistán (urdsky گلگت و بلتستان, Gilgit va Baltistān), do roku 2009 známý jen jako Severní oblasti, (urdsky شمالی علاقہ جات, Šimālī ʿilāqâ jāt, anglicky Northern Areas), mnohem větší území (72 496 km²) hor kolem strategické Karakoram Highway, prohlášené za součást Pákistánu, nemá však autonomii ani postavení člena federace jako jiné části země, místo toho je spravováno přímo federální vládou
  • Malou část Severních oblastí postoupil Pákistán v roce 1963 Číně.

Ani jedna z těchto částí nemá status a práva normální pákistánské provincie.

Správní členění

Ázád Kašmír se dělí na 10 okresů (urdsky ضلع zila'a, množné číslo اضلاع azilā'a, anglicky district, množné číslo districts). Základ správního členění pochází ještě z dob Britské Indie, okres Púnčh byl přetnut linií příměří a stejnojmenný okres dnes existuje i v indické části Kašmíru.

Vláda AJK v srpnu 2009 zavedla dva nové okresy Haveli (Havélí) a Hattian Bala (Hatján Bálá), ale ani na svých stránkách zatím neuvádí jejich rozlohu a počet obyvatel. Nejsou k dispozici ani mapy, na kterých by nové okresy byly zakresleny. Okres Havélí byl zřejmě vyčleněn z Bághu (východní část), jeho správním centrem je město Kahúta (کہوٹہ). Okres Hatján Bálá byl snad vyčleněn z Muzaffarábádu – obec toho jména se na mapách objevuje v horách na jihovýchod od Muzaffarábádu, na trase autobusové linky, která jednou týdně překračuje linii kontroly do Šrínagaru v indickém Kašmíru. Určité pochybnosti však přináší další stránka vlády AJK^{[nedostupný zdroj]}, která tvrdí, že „A new districts of Havaile(Kahuta) and Hattian(Athmuqam) have also been declared in the north.“ („Nové okresy Havaile (Kahuta) a Hattian (Athmuqam) byly také vyhlášeny na severu.“) Město Athmuqam je totiž podle dosavadních map správním centrem okresu Neelum (Nílam).

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ázád Kašmír na Wikimedia Commons

• Oficiální stránky vlády Ázád Kašmíru (anglicky)