Ázerbájdžánská demokratická republika

Ázerbájdžánská demokratická republika
Azərbaycan Xalq Cümhuriyyəti
آذربایجان خلق جومهوریتی
 Zakavkazská federativní demokratická republika
 Středokaspická diktatura
 Osmanská říše
19181920Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika 
Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Azərbaycan Marşı (Ázerbájdžánský pochod)
Motto: Bir kərə yüksələn bayraq bir daha enməz! („Jednou vztyčená vlajka nikdy nespadne!“)
geografie

Ázerbájdžánská demokratická republika 19181920
Gjandža (do září 1918), Baku
obyvatelstvo
počet obyvatel:
2 862 000
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
28. května 1918
zánik:
28. dubna 1920
státní útvary a území
předcházející:
Zakavkazská federativní demokratická republikaZakavkazská federativní demokratická republika
Středokaspická diktaturaStředokaspická diktatura
Osmanská říšeOsmanská říše
následující:
Ázerbájdžánská sovětská socialistická republikaÁzerbájdžánská sovětská socialistická republika
Zakavkazská sovětská federativní socialistická republikaZakavkazská sovětská federativní socialistická republika
Zasedání ázerbájdžánského parlamentu

Ázerbájdžánská demokratická republika (ADR, ázerbájdžánsky Azərbaycan Xalq Cümhuriyyəti) byl první úspěšný pokus o vytvoření demokratické a sekulární republiky v islámském světě (dokonce dříve než Atatürkovo Turecko). Vznikla v roce 1918 odtržením od kolabujícího carského Ruska, které bylo uvrženo do chaosu po Říjnové revoluci v roce 1917. Zanikla po obsazení Baku Rudou armádou v roce 1920.

Historie

Předcházející události

Na počátku 17. století byl Ázerbájdžán pod správou Osmanské říše. V 18. století do vývoje oblasti zasáhlo Rusko, které se pokusilo obsadit pobřeží Kaspického moře s významným městem Baku. Roku 1828 byla k Rusku připojena i severní část Ázerbájdžánu, zatímco jeho jižní část zůstala po rusko-perské válce součástí Íránu. Rozvoj těžby ropy vedl k tomu, že od roku 1875 se v Baku (ropné centrum světového významu) rozvíjel kapitalistický výrobní systém rychleji než na ostatním území s agrárním hospodářstvím.

V tomto období došlo ke vzniku ázerbájdžánského národního hnutí reagujícího na hospodářský a náboženský útlak. Na počátku 20. století se vyostřily spory s Arménií, které roku 1905 vyvrcholily ozbrojenými srážkami, docházelo k rolnickým povstáním i k ozbrojenému boji proti ruské nadvládě. Roku 1911 byla založena Muslimská demokratická strana Musavat, která se roku 1917 přejmenovala na Turkotatarskou demokratickou stranu federalistů - musavatistů.

Zakavkazská demokratická federativní republika

Sovětská moc byla v Ázerbájdžánu nastolena 13. listopadu 1917. Vzápětí však byla ustavena společná vláda gruzínských, arménských a ázerbájdžánských národních stran (zakavkazský komisariát), který v březnu 1918 rozpustil zakavkazský sněm (tvořený zakavkazskými delegáty v ruském Ústavodárném shromáždění). Sněm zároveň schválil odtržení Zakavkazska od Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR). Na konci března 1918 vypuklo v Baku protisovětské povstání, které bolševici potlačili. V dubnu 1918 ale schválil zakavkazský sněm vznik Zakavkazské demokratické federativní republiky, kterou tvořily Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán. V důsledku odlišné zahraničněpolitické orientace se ale republika velice brzo rozpadla.

Vznik nezávislého Ázerbájdžánu

S rozpadem vznikla v Baku Rada lidových komisařů, tzv. bakuská komuna, která získala moc v Baku i na části území státu. Dne 28. května 1918 vyhlásila Muslimská rada nezávislou Ázerbájdžánskou republiku v čele s vládou musavatistů se sídlem v Gjandži. Po rozpadu bakuské komuny byla v srpnu ustavena tzv. středokaspická diktatura, vláda bez komunistů, na jejíž žádost vstoupila do města britská armáda. V září 1918 se tato vláda stáhla do Íránu a Baku, které obsadila turecká armáda, se stalo sídlem musavatistícké vlády. Po skončení první světové války se do Baku vrátila britská armáda a to až do srpna 1919. Dne 15. ledna 1919 Dohoda uznala nezávislost Ázerbájdžánské republiky.

Ázerbájdžánský parlament

Ázerbájdžánská demokratická republika byla vůbec prvním muslimským státním uskupením, které dokázalo vytvořit svobodný demokratický stát. Nejvyšším orgánem moci byla Rada ministrů, která se zodpovídala parlamentu. Volby do parlamentu byly svobodné, tajné a všeobecné. Byl používán poměrný systém při přidělování křesel.

Kromě musavatistů byli v parlamentu výrazně zastoupeni liberálové (strana Ahrar), muslimové (strana Ittihad) a muslimští sociální demokraté. Pro arménskou menšinu bylo v parlamentu určeno 21 křesel. Další menšiny jako Němci, Rusové, Poláci či Židé měli taktéž v parlamentu zastoupení.

Mezi další z významných úspěchů ázerbájdžánského parlamentu bylo rozšíření hlasovacího práva pro ženy. Tím se stal Ázerbájdžán první muslimskou zemí, která udělila stejné volební pravomoce ženám jako mužům. Dalším významným počinem bylo založení univerzity v Baku.

Válka s Arménií

Po rozpadu Zakavkazské demokratické federativní republiky vzniklo mezi nastupujícími státy mnoho územních sporů. Nově vzniklá ADR zabrala tzv. Náhorní Karabach, který byl osídlen Armény, ale nacházel se uprostřed území obývaného Ázerbájdžánci. Arménská demokratická republika toto území nárokovala, a tak vypukl ozbrojený konflikt v březnu 1918. Konflikt se rozšířil i do sousedních Nachičevanu a Sjuniku.

Do konfliktu ze začátku zasáhlo Turecko na straně Ázerbájdžánu a později Británie na straně Arménie. Válka se vyznačovala výraznou aktivitou partyzánů na obou stranách a velkými civilními ztrátami na životech. Nakonec konflikt neskončil vítězstvím jedné či druhé strany. Náhorní Karabach a Nachičevan připadl Ázerbájdžánu, ale provincie Sjunik se stala součástí Arménie.

Konec nezávislosti

Dnešní hranice Ázerbájdžánu

V dubnu 1920 obsadila Baku Rudá armáda a byla vyhlášena Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika. Musavatisté se ještě pokusili o odpor, ale jejich povstání bylo potlačeno. V červenci 1920 vznikla Nachičevanská sovětská socialistická republika jako součást Ázerbájdžánské SSR. V květnu 1921 byla přijata nová ústava a v březnu 1922 vznikla Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika, která se v prosinci 1922 podílela na vytvoření Sovětského svazu. Roku 1923 vznikla Náhorněkarabašská autonomní oblast v rámci SSSR pod správou Ázerbájdžánu. V prosinci 1936 byla obnovena Ázerbájdžánská SSR, jejíž vnitropolitický vývoj byl v souladu s vývojem v Sovětském svazu.

Odkaz ADR

Ačkoliv ADR existovala pouze dva roky, stala se pro Ázerbájdžánce významnou částí historie. Ázerbájdžán obnovil svoji nezávislost 18. října 1991 po kolapsu SSSR a navázal na ADR. Nově vzniklá republika si osvojila státní vlajku, státní symboly a státní hymnu, které se používali za existence ADR a prohlásila, že je pokračovatelkou násilně zabrané ADR.

Nově vzniklý stát zdědil po ADR jak státní symboly, tak i nevyřešené územní spory. Oblast Náhorního Karabachu se stala opět předmětem sporu s Arménií. Vypukla Karabašská válka, která se táhla do roku 1994 a skončila porážkou Ázerbájdžánu a přičlenění Karabachu a dalších území k Arménii.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Azerbaijan Democratic Republic na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Ottoman Empire (1844–1922).svg
The Ottoman flag and Turkey Republic Flag of 1844–1935. Late Ottoman flag which was made based on the historical documents listed in the Source section. Note that a five-pointed star was rarely used in the crescent-and-star symbol before the 19th century.
Flag of Azerbaijan 1918.svg
1918 version of Flag of Azerbaijan - variant
Flag of the Azerbaijan Soviet Socialist Republic (1921–1922).svg
Flag of the Azerbaijan Soviet Socialist Republic
Azerbaijan Democratic Republic 1918 20.png
Autor: Emin Bashirov, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the territories claimed by the first Azerbaijan Democratic Republic 1918-1920.
Based on the sources listed below:
1.On the Religious Frontier: Tsarist Russia and Islam in the Caucasus.
Autor: Firouzeh Mostashari
I.B.Tauris, 2006, ISBN 1850437718, 9781850437710
2.The Azerbaijani Turks: Power and Identity Under Russian Rule
Autor: Audrey L. Altstadt
Hoover Press, 1992, ISBN 0817991824, 9780817991821
3.Mudros to Lausanne Britain's Frontier in West Asia, 1918-1923
Autor: Briton Cooper Busch
SUNY Press, 1976, ISBN 0873952650, 9780873952651
4.Copy of Official Map Issued by the Azerbaijan Democtratic Republic in 1919 on Wikipedia
5.The Atlas Of Ethnopolitical History of The Caucasus (1774-2004)
Autor:Arthur Tsutsiev
“Evropa”, Moscow, 2006, ISBN 5-9739-0045-2
Flag of the Centrocaspian Dictatorship.svg
Flag of the Centrocaspian Dictatorship (1918) - colours and 2:3 dimensions based on template at FOTW
Coat of arms of the Azerbaijan Democratic Republic.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of the Azerbaijan Democratic Republic
Flag of the Transcaucasian SFSR.svg
Flag of the Transcaucasian SFSR, according to K.A.Ivanov's "Flags of the World"]
Flag of the Transcaucasian Federation.svg
Flag of the Transcaucasian Democratic Federative Republic created by Aivazovsky based on.
Aj-map.png
Azerbaijan map from CIA World Factbook, converted from original GIF format