Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы (ázerbájdžánsky) Азербайджанская Советская Социалистическая Республика (rusky) ←  ←  ←  1920–1922 1936–1991  →  → vlajka znak
Hymna: Azərbaycan marşı (1920–1922) Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасынын Һимни (1944–1991)
Motto: Бүтүн өлкәләрин пролетарлары, бирләшин! („Proletáři všech zemí, spojte se!“)
geografie
hlavní město:	Baku
rozloha:	86 600 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:	7 037 900 (rok 1989)
národnostní složení:	Azerové, Rusové, Arméni
jazyky:	ázerbájdžánština, ruština (úřední), arménština
náboženství:	státem propagovaný ateismus
státní útvar
státní zřízení:	sovětská socialistická republika s marxisticko-leninistickou vládou jedné strany (1920–1990) a jedna ze svazových republik SSSR parlamentní republika (1990–1991)
mateřská země:	suverénní stát (1920–1922) ZSFSR (1922–1936) Sovětský svaz Sovětský svaz (1936–1991) de facto suverénní útvar (1989–1991)
měna:	sovětský rubl
vznik:	5. prosince 1936 zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v rámci SSSR
zánik:	23. srpna 1990 přejmenováním na Ázerbájdžán, resp. 21. září 1991 vyhlášením nezávislosti na SSSR
státní útvary a území
předcházející: Ázerbájdžánská demokratická republika Republika Horské Arménie Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika následující: Ázerbájdžánská republika Náhornokarabašská republika

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika (ázerbájdžánsky Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы – Azärbajdžan Sovet Socialist Respublikasy, rusky Азербайджанская Советская Социалистическая Республика – Azerbajdžanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR v kavkazském regionu. Rozloha činila 86 600 km² a hlavním městem bylo Baku. V roce 1982 měla 6,3 mil. obyvatel, z toho 78,1 % tvořili Ázerbájdžánci, dále Rusové a Arméni.

Ázerbájdžánská SSR hraničila na severu s RSFSR, na severozápadě s Gruzínskou SSR, na východě s Arménskou SSR a na jihu s Íránem. Východ omývalo Kaspické moře. Součástí Ázerbájdžánské SSR byly také Nachičevanská autonomní sovětská socialistická republika a Náhornokarabašská autonomní oblast.

Ázerbájdžánská SSR vznikla zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v roce 1936. Po rozpadu SSSR v roce 1991 získala republika samostatnost a vznikl tak nezávislý Ázerbájdžán.

Ekonomika

Ázerbájdžánská SSR se stala během socialistické výstavby průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl byl zaměřen na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu. Dále těžba rud železa a barevných kovů, energetika, petrochemie, průmysl chemický, plastických hmot, průmyslových hnojiv, strojírenský (těžební zařízení), elektrotechnický, hutnictví železa (ocelárny, válcovny trub) a neželezných kovů, textilní (vlna, hedvábí), papírenský, stavebních hmot, kožedělný, potravinářský (vinařský, konzervárenský, rybný), tabákový. V zemědělství důležité zavodňování. Pěstování obilnin, bavlníku, brambor, ovoce, vinné révy a tabáku. Chov ovcí a koz (5,5 mil. ks v r. 1981), skotu a bource morušového.

Stručný historický přehled

• 9.–4. st. př. n. l. Mana, Atropatene, Médie, Albánie Kavkazská
• 3.–10. st. Sásánovci, od 8. st. arabský chalífát
• 4. st. křesťanství státním náboženstvím
• 1. pol. 9. st. Bábekovo povstání, islamizace
• 9.–16. st. feudální státy
• 11.–14. st. nájezdy Seldžuků, Mongolů a Tímúra
• 16.–18. st. součást říše Safíovců
• 17.–18. íránsko-turecké boje o Ázerbájdžán, povstání za nezávislost
• pol. 18. st. mnoho feudálních států závislých na Persii
• 1813, 1828 sever připojen k Rusku (Jelizavetpolská, Bakuská guvernie), jih součástí Íránu
• listopad 1917 nastolena sovětská moc
• duben–květen 1918 součást Zakavkazské demokratické federativní republiky
• květen 1918–duben 1920 Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika
• duben–červenec 1918 bakuská komuna
• červenec 1918–duben 1920 zahraniční intervence, vláda musavatistů
• 1920 vznik komunistické strany, vyhlášení Ázerbájdžánské SSR (28. dubna 1920)
• 12. 3. 1922 součást Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky (ZSFSR)
• 30. 12. 1922 ZSFSR součástí SSSR
• 5. 12. 1936 ZSFSR zrušena, Ázerbájdžánská SSR svazovou republikou SSSR
• 23. 9. 1989 deklarována státní suverenita

• 5. 2. 1991 Ázerbájdžánská republika
• 30. 8. 1991 vyhlášení nezávislosti
• 25. 12. 1991 zánik SSSR – úplná nezávislost

Přehled představitelů

Bakuská komuna

• (2. 11. 1917 –) 25. 4. 1918 – 31. 7. 1918 – Stepan Georgiyevich Shaumyan – předseda Rady lidových komisařů bakuské komuny

Zakavkazská federativní demokratická republika

• 22. 4. 1918 – 26. 5. 1918 – Nikoloz Simonis dze Chkheidze – předseda shromáždění; SDWP

Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika

• 28. 5. 1918 – 17. 6. 1918 – Memmed Emin Aga ogly Resulzade – předseda Národní rady; TPM
• 17. 6. 1918 – 16. 11. 1918 – Fath Ali Khan Khoyski – předseda prozatímní vlády; TPM
• 16. 11. 1918 – 7. 12. 1918 – Memmed Emin Aga ogly Resulzade – předseda Národní rady; TPM
• 7. 12. 1918 – 2. 2. 1920 – Hasan bey Meshedi Husseyn ogly Agayev – první náměstek předsedy parlamentu; TPM
• 2. 2. 1920 – 27. 4. 1920 – Mammad Yusif Hajibaba ogly Kafarov – první náměstek předsedy parlamentu; TPM

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika

• 28. 4. 1920 – 16. 5. 1920 – Mirza Davud Bagir ogly Husseynov – náměstek předsedy Prozatímního revolučního výboru; AKP
• 16. 5. 1920 – 21. 5. 1921 – Nariman Kerbalay Nadzhaf ogly Narimanov – předseda Prozatímního revolučního výboru; AKP
• 21. 5. 1921 – 6. 5. 1922 – Mukhtar Haji ogly Hajiyev – předseda Ústřední výkonné rady; AKP
• 6. 5. 1922 – 18. 9. 1929 – Samed Aga Agamali ogly Aliyev – předseda Ústřední výkonné rady; AKP

Federativní svaz sovětských socialistických republik Zakavkazska

• 12. 3. 1922 – 13. 12. 1922 – Nariman Kerbalay Nejef ogly Narimanov – člen Svazové rady za Ázerbájdžánskou SSR (další dva kolegové z Arménské SSR a Gruzínské SSR); AKP

Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika

• 13. 12. 1922 – 1929 – Samed Aga Agamali ogly Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF
• 1929 – 13. 12. 1931 – Gazanfar Makhmud ogly Musabekov – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF
• 13. 12. 1931 – 5. 12. 1936 – Sultan Medzhid ogly Efendiyev – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF

Ázerbájdžánská SSR

• 5. 12. 1936 – 10. 6. 1937 – Sultan Medzhid ogly Efendiyev – předseda Ústředního výkonného výboru; AKP
• červen 1937 – 19. 7. 1938 – Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov – úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; AKP
• 19. 7. 1938 – 21. 7. 1938 – Mir Teimur Mir Alekper ogly Yakubov – předseda Nejvyššího sovětu; AKP
• 21. 7. 1938 – 23. 4. 1949 – Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 18. 5. 1949 – 9. 3. 1954 – Nazar Heydar ogly Heydarov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 9. 3. 1954 – 23. 1. 1958 – Mirza Azhdar ogly Ibrahimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 23. 1. 1958 – 26. 11. 1959 – Ilyas Kerim ogly Abdullayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 26. 11. 1959 – 16. 11. 1961 – Saftar Mamed ogly Dzhafarov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 29. 12. 1961 – 25. 12. 1969 – Mamed Abdul ogly Iskenderov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 25. 12. 1969 – 30. 12. 1985 – Kurban Ali ogly Khalilov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 30. 12. 1985 – 22. 6. 1989 – Suleiman Bayram ogly Tatliyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 22. 6. 1989 – 18. 5. 1990 – Elmira Mikail kyzy Kafarovová – předsedkyně prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 19. 5. 1990 – 5. 2. 1991 – Ayaz Niyazi oğlu Mütəllibov – prezident; AKP

Ázerbájdžánská republika

• 5. 2. 1991 – 25. 12. 1991 (– 6. 3. 1992) – Ayaz Niyazi oğlu Mütəllibov – prezident; bezp.

Administrativní členění

1 ASSR, 1 AO, 61 rajónů

Autonomní republika

Autonomní oblast

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons