Édouard Balladur

Édouard Balladur
14. premiér Francie
(162. předseda vlády Francie)
Ve funkci:
29. března 1993 – 17. května 1995
PrezidentFrançois Mitterrand
PředchůdcePierre Bérégovoy
NástupceAlain Juppé
Ministr financí Francie
Ve funkci:
20. března 1986 – 12. května 1988
PrezidentFrançois Mitterrand
Předseda vládyJacques Chirac
PředchůdcePierre Bérégovoy
NástupcePierre Bérégovoy
Stranická příslušnost
ČlenstvíUnie pro lidové hnutí
Sdružení pro republiku

Narození2. května 1929 (94 let)
Smyrna, TureckoTurecko Turecko
NárodnostArméni
ChoťMarie-Josèphe Delacour
Děti4
SídloMarseille (od 1935)
Alma materÉcole Nationale d'Administration (1955–1957)
Pařížský institut politických věd
Thiersovo lyceum
Univerzita Paula Cézanna
Profeseekonom a politik
NáboženstvíArménská katolická církev
OceněníOsoba roku Financial Times (1993)
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky
rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku
Prix Aujourd'hui
velkokříž Národního řádu za zásluhy
… více na Wikidatech
CommonsÉdouard Balladur
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Édouard Balladur (* 2. května 1929 Smyrna) je francouzský konzervativní politik arménského původu narozený v Turecku. Jeho rodina emigrovala do Francie roku 1935, v jeho šesti letech. V letech 19931995 byl premiérem Francie. V letech 19861988 byl ministrem financí ve vládě Jacquese Chiraca. Byl představitelem konzervativní politické strany Rassemblement pour la République (která roku 2002 spoluvytvořila nový pravicový subjekt Union pour un Mouvement Populaire). Roku 1995 kandidoval na prezidenta, skončil na třetím místě. Byl považován za politika, který na francouzské pravici oslabil gaullismus.

Politická kariéra

Svou politickou kariéru začínal po boku Georgese Pompidoua, nejprve byl jeho poradcem, když zastával funkci premiéra, poté, co se Pompidou stal prezidentem, stal se Balladur zástupcem jeho kancléře a nakonec i kancléřem (1973–1974). Po angažmá v prezidentském paláci se z politiky načas stáhl, ale vrátil se do ní v 80. letech jako podporovatel a poradce Jacquese Chiraca, který formoval novou stranu. To mu zajistilo i funkci v první vládě, kterou Chirac sestavil.

Obě pravicové vlády, jejichž byl členem, musely vládnout pod levicovým prezidentem Françoisem Mitterrandem a Balladur byl považován za specialistu na tuto situaci. Jako premiér se vyznačoval umírněným přístupem, zpětně byla ovšem kritizována především jeho role při genocidě ve Rwandě roku 1994.

O jeho politickém osudu nakonec rozhodl především vztah se Chiracem. Roku 1995, kdy Balladur vedl vládu jako premiér, nejprve Chiracovi slíbil podporu v prezidentských volbách. Později se ale rozhodl, že bude kandidovat sám. Chirac však ve volbách zvítězil a Balladura ihned odvolal z funkce premiéra. Chirac si spor vzal velmi osobně, zrušil s Balladurem přátelství a pravicové politiky, kteří ve volbách roku 1995 podporovali Balladura, tzv. Balladuriens (k nimž patřil mj. i Nicolas Sarkozy), odstavil z funkcí.

Vyznamenání

StátStuhaNázevDatum udělení
FrancieFrancie Francievelkodůstojník Řádu čestné legie[1]2008
velkokříž Národního řádu za zásluhy
ItálieItálie Itálievelkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku[2]1973, 1. října
PolskoPolsko Polskovelkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky[3]2005, 6. ledna
RakouskoRakousko Rakouskovelká čestná dekorace ve zlatě s hvězdou Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku[4]1972

Odkazy

Reference

  1. Décret n° 2008-1202 ze dne 21. listopadu 2008, kterou se mění zákon o Řádu čestné legie a Médaille militaire, zveřejněna v Journal officiel du 22 novembre 2008. (třída velkodůstojníka náleží bývalým premiérům, kteří ve funkci působili nejméně dva roky)
  2. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-03]. Dostupné online. 
  3. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 6 stycznia 2005 r. o nadaniu orderów i odznaczeń. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09. 
  4. https://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXIV/AB/AB_10542/imfname_251156.pdf

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Legion Honneur GO ribbon.svg
Ribbon bar: Legion Honour, Grand Officer rank
Cordone di gran Croce OMRI BAR.svg
Ribbon of a Cordon Grand Cross of Merit of the Italian Republic
POL Order Zaslugi RP kl1 BAR.svg
Autor: KarlHeintz, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon bar of the Grand Cross (1st class) of the Order of Merit of the Republic of Poland
Armoiries république française.svg
Autor: Dessiné par Jérôme BLUM le 5 septembre 2007. Készítette: Jérôme BLUM 2007., Licence: CC BY-SA 2.0 fr
unofficial armorial bearings of the French republic, created from France coa.png. (The only official emblem of France is its tricolour flag).
AUT Honour for Services to the Republic of Austria - 4th Class BAR.png
Grand Decoration of Honour in Gold with Star for Services to the Republic of Austria
Ordre national du Merite GC ribbon.svg
Autor: Borodun, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar: l'Ordre national du Mérite, Grand Cross
Édouard Balladur - 1993 (cropped).jpg
Autor: European Communities, 1993 / EC - Audiovisual Service, Licence: Attribution
Visit of Édouard Balladur, French Prime Minister, to the CEC. Brussels - EC/Breydel