Édouard Roger-Vasselin

Édouard Roger-Vasselin
Édouard Roger-Vasselin na French Open 2019
Édouard Roger-Vasselin na French Open 2019
PřezdívkaDoudou
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození28. listopadu 1983 (40 let)
Místo narozeníGennevilliers, Francie
BydlištěBoulogne-Billancourt, Francie
Výška185 cm
Hmotnost78 kg
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek7 692 490 USD
Dvouhra
Poměr zápasů84–125
Tituly0 ATP, 4 challengery, 7 Futures
Nejvyšší umístění35. místo (10. února 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2014)
French Open3. kolo (2007)
Wimbledon3. kolo (2007)
US Open2. kolo (2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů390–262
Tituly28 ATP, 16 challengerů, 2 Futures
Nejvyšší umístění6. místo (3. listopadu 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2015)
French Openvítěz (2014)
Wimbledonfinále (2016, 2019)
US Openčtvrtfinále (2017, 2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůfinále (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2018)
French Opensemifinále (2016, 2017)
Wimbledončtvrtfinále (2021, 2022)
US Openfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231106a6. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Édouard Roger-Vasselin (* 28. listopadu 1983 Gennevilliers, Hauts-de-Seine) je francouzský profesionální tenista a vítěz mužské čtyřhry na French Open 2014 s krajanem Julienem Benneteauem. Grandslamová finále si také zahrál v mužské čtyřhře Wimbledonu 2016 a 2019 i smíšené soutěži US Open 2022. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet osm deblových turnajů včetně Cincinnati Masters 2015, Miami Open 2023 a Paris Masters 2023 z kategorie Masters. Na challengerech ATPokruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2014 na 35. místě a ve čtyřhře v listopadu téhož roku na 6. místě. Trénuje ho Dave Marshal. Dříve tuto roli plnili Antoine Quinquis, Nicolas Renavand a Gregoire Jacq.[2]

Jeho otcem je bývalý francouzský tenista Christophe Roger-Vasselin, semifinalista dvouhry na French Open 1983, kde porazil světovou jedničku Jimmyho Connorse.

Tenisová kariéra

V roce 2001 se stal francouzským šampionem ve dvouhře dorostenců do 18 let. Ve druhém kole Wimbledonu 2007 přehrál z pozice kvalifikanta argentinskou světovou dvacítku Juana Ignacia Chelu, než jej zastavil krajan a čtrnáctý muž klasifikace Richard Gasquet. Bodový zisk jej po skončení premiérově posunul do elitní světové stovky, když 9. července 2007 figuroval na 92. místě žebříčku. Rovněž na tokijském Rakuten Japan Open Tennis Championships 2009 musel jako 189. hráč klasifikace projít kvalifikační soutěží. Po jejím zvládnutí v první fázi dvouhry zdolal světovou pětku Juana Martína del Potra a poté i Rakušana Jürgena Melzera z konce elitní čtyřicítky. Ve čtvrtfinále podlehl Australanovi Lleytonu Hewittovi.

Do premiérového finále dvouhry na okruhu ATP Tour se probojoval během březnového Delray Beach International Tennis Championships 2013. Nestačil v něm na Lotyše Ernestsa Gulbise ve dvou setech. Také z boje o titul na lednovém Aircel Chennai Open 2014 v indické Čennaí odešel poražen od Švýcara Stanislase Wawrinky, který získal o tři týdny později trofej na Australian Open.

Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrál s krajanem Julienem Benneteauem mužskou čtyřhru French Open 2014, když ve finále porazili španělský pár Marcel Granollers a Marc López. Bodový zisk jej premiérově posunul do první světové desítky deblového žebříčku. V závěru sezóny se pak oba probojovali do semifinále debla na Turnaje mistrů 2014.

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 3 (1–2)

StavRokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz2014French OpenantukaFrancie Julien BenneteauŠpanělsko Marcel Granollers
Španělsko Marc López
6–3, 7–6(7–1)
Finalista2016WimbledontrávaFrancie Julien BenneteauFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
4–6, 6–7(1–7), 3–6
Finalista2019WimbledontrávaFrancie Nicolas MahutKolumbie Robert Farah
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
7–6(7–5), 6–7(5–7), 6–7(6–8), 7–6(7–5), 3–6

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeři ve finálevýsledek
Finalista2022US OpentvrdýBelgie Kirsten FlipkensováAustrálie Storm Sandersová
Austrálie John Peers
6–4, 4–6, [7–10]

Finále na ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–2 Č)
Turnaj mistrů (0–1 Č)
ATP Tour Masters 1000 (3–4 Č)
ATP Tour 500 (6–6 Č)
ATP Tour 250 (0–2 D; 8–4 Č)

Dvouhra: 2 (0–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.3. března 2013Delray Beach, Spojené státytvrdýLotyšsko Ernests Gulbis6–7(3–7), 3–6
Finalista2.5. ledna 2014Čennaj, IndietvrdýŠvýcarsko Stanislas Wawrinka5–7, 2–6

Čtyřhra: 45 (28–17)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.5. února 2012Montpellier, Francietvrdý (h)Francie Nicolas MahutAustrálie Paul Hanley
Spojené království Jamie Murray
6–4, 7–6(7–4)
Vítěz2.20. února 2012Marseille, Francietvrdý (h)Francie Nicolas MahutNěmecko Dustin Brown
Francie Jo-Wilfried Tsonga
3–6, 6–3, [10–6]
Vítěz3.17. září 2012Méty, Francietvrdý (h)Francie Nicolas MahutŠvédsko Johan Brunström
Dánsko Frederik Nielsen
7–6(7–3), 6–4
Vítěz4.15. července 2013Newport, Spojené státytrávaFrancie Nicolas MahutUSA Tim Smyczek
USA Rhyne Williams
6–7(4–7), 6–2, [10-5]
Finalista1.20. července 2013Bogotá, KolumbietvrdýNizozemsko Igor SijslingIndie Purav Radža
Indie Divij Šaran
6–7(4–7), 6–7(3–7)
Vítěz5.29. července 2013Atlanta, Spojené státytvrdýNizozemsko Igor SijslingSpojené království Colin Fleming
Spojené království Jonathan Marray
7–6(8–6), 6–3
Vítěz6.6. října 2013Tokio, JaponskotvrdýIndie Rohan BopannaSpojené království Jamie Murray
Austrálie John Peers
7–6(7–5), 6–4
Vítěz7.23. února 2014Marseille, Francie (2)tvrdý (h)Francie Julien BenneteauAustrálie Paul Hanley
Spojené království Jonathan Marray
4–6, 7–6(8–6), [13–11]
Vítěz7.23. února 2014Marseille, Francie (3)tvrdý (h)Francie Julien BenneteauAustrálie Paul Hanley
Spojené království Jonathan Marray
4–6, 7–6(8–6), [13–11]
Vítěz8.7. června 2014French Open, Paříž, FrancieantukaFrancie Julien BenneteauŠpanělsko Marcel Granollers
Španělsko Marc López
6–3, 7–6(7–1)
Finalista2.12. října 2014Šanghaj, ČínatvrdýFrancie Julien BenneteauUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–7(3–7)
Vítěz8.26. července 2015Bogotá, KolumbietvrdýČesko Radek ŠtěpánekChorvatsko Mate Pavić
Nový Zéland Michael Venus
7–5, 6–3
Finalista3.16. srpna 2015Montréal, KanadatvrdýKanada Daniel NestorUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7(5–7), 6–3, [6–10]
Vítěz10.23. srpna 2015Cincinnati, Spojené státy americkétvrdýKanada Daniel NestorPolsko Marcin Matkowski
Srbsko Nenad Zimonjić
6–2, 6–2
Vítěz11.27. září 2015Méty, Francie (2)tvrdý (h)Polsko Łukasz KubotFrancie Nicolas Mahut
Francie Pierre-Hugues Herbert
2-6, 6-3, [10-7]
Finalista4.11. října 2015Peking, ČínatvrdýKanada Daniel NestorKanada Vasek Pospisil
USA Jack Sock
6–3, 3–6, [6–10]
Finalista5.9. července 2016Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaFrancie Julien BenneteauFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
4–6, 6–7(1–7), 3–6
Vítěz12.24. července 2016Washington, D.C., Spojené státytvrdýKanada Daniel NestorPolsko Łukasz Kubot
Rakousko Alexander Peya
7–6(7–3), 7–6(7–4)
Vítěz13.23. října 2016Antverpy, BelgietvrdýKanada Daniel NestorFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 6–4
Finalista6.14. května 2017Madrid, ŠpanělskoantukaFrancie Nicolas MahutPolsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
5–7, 3–6
Finalista7.25. června 2017Londýn, Spojené královstvítrávaFrancie Julien BenneteauSpojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
2–6, 3–6
Vítěz14.24. září 2017Mety, Francie (3)tvrdý (h)Francie Julien BenneteauNizozemsko Wesley Koolhof
Nový Zéland Artem Sitak
7–5, 6–3
Finalista8.29. října 2017Basilej, Švýcarskotvrdý (h)Francie Fabrice MartinChorvatsko Ivan Dodig
Španělsko Marcel Granollers
5–7, 6–7(6–8)
Finalista9.14. dubna 2018Marrákeš, MarokoantukaFrancie Benoît PaireChorvatsko Nikola Mektić
Rakousko Alexander Peya
5–7, 6–3, [7–10]
Finalista10.5. srpna 2018Washington, D.C., Spojené státytvrdýUSA Mike BryanSpojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
6–3, 3–6, [4–10]
Vítěz15.24. září 2018Mety, Francietvrdý (h)Francie Édouard Roger-VasselinSpojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
6–1, 7–5
Vítěz16.21. října 2018Antverpy, Belgietvrdý (h)Francie Nicolas MahutBrazílie Marcelo Demoliner
Mexiko Santiago González
6–4, 7–5
Finalista11.28. října 2018Vídeň, Rakouskotvrdý (h)USA Mike BryanSpojené království Joe Salisbury
Spojené království Neal Skupski
6–7(5–7), 3–6
Vítěz17.10. února 2019Montpellier, Francie (2)tvrdý (h)Chorvatsko Ivan DodigFrancie Benjamin Bonzi
Francie Antoine Hoang
6–3, 6–3
Vítěz18.25. května 2019Lyon, FrancieantukaChorvatsko Ivan DodigSpojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
6–4, 6–3
Finalista12.13. července 2019Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaFrancie Nicolas MahutKolumbie Robert Farah
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
7–6(7–5), 6–7(5–7), 6–7(6–8), 7–6(7–5), 3–6
Finalista13.22. září 2019Mety, Francietvrdý (h)Francie Nicolas MahutŠvédsko Robert Lindstedt
Německo Jan-Lennard Struff
6–2, 6–7(1–7), [4–10]
Vítěz19.6. října 2019Tokio, JaponskotvrdýFrancie Nicolas MahutChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Franko Škugor
7–6(9–7), 6–4
Vítěz20.20. října 2019Stockholm, Švédskotvrdý (h)Finsko Henri KontinenChorvatsko Mate Pavić
Brazílie Bruno Soares
6–4, 6–2
Vítěz21.18. října 2020Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Rakousko Jürgen MelzerBrazílie Marcelo Demoliner
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–2, 7–6(7–4)
Finalista14.14. listopadu 2020Sofie, Bulharskotvrdý (h)Rakousko Jürgen MelzerSpojené království Jamie Murray
Spojené království Neal Skupski
bez boje
Finalista15.22. listopadu 2020Turnaj mistrů, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)Rakousko Jürgen MelzerNizozemsko Wesley Koolhof
Chorvatsko Nikola Mektić
6–2, 3–6, [5–10]
Vítěz22.28. února 2022Montpellier, Francie (3)tvrdý (h)Finsko Henri KontinenIzrael Jonatan Erlich
Bělorusko Andrej Vasilevskij
6–2, 7–5
Finalista16.19. března 2022Indian Wells, Spojené státytvrdýMexiko Santiago GonzálezUSA John Isner
USA Jack Sock
6–7(4–7), 3–6
Vítěz23.říjen 2022Florencie, Itálietvrdý (h)Francie Nicolas MahutChorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
7–6(7–4), 6–3
Finalista17.říjen 2022Basilej, Švýcarskotvrdý (h)Francie Nicolas MahutChorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
4–6, 6–7(5–7)
Vítěz24.únor 2023Marseille, Francietvrdý (h)Mexiko Santiago GonzálezFrancie Nicolas Mahut
Francie Fabrice Martin
4–6, 7–6(7–4), [10–7]
Vítěz25.březen 2023Miami, Spojené státytvrdýMexiko Santiago GonzálezFrancie Nicolas Mahut
USA Austin Krajicek
7–6(7–4), 7–5
Vítěz26.srpen 2023Los Cabos, MexikotvrdýMexiko Santiago GonzálezAustrálie Andrew Harris
Německo Dominik Koepfer
6–4, 7–5
Vítěz27.říjen 2023Basilej, Švýcarskotvrdý (h)Mexiko Santiago GonzálezMonako Hugo Nys
Polsko Jan Zieliński
6–7(8–10), 7–6(7–3), [10–1]
Vítěz28.listopad 2023Paříž, Francietvrdý (h)Mexiko Santiago GonzálezIndie Rohan Bopanna
Austrálie Matthew Ebden
6–2, 5–7, [10–7]

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok200120022003200420052006200720082009201020112012201320142015201620172022
Pořadí1383 421. 300. 197. 189. 252. 96. 166. 153. 124. 106. 102. 52. 87. 123. 293.

Čtyřhra

Rok200220032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019202020212022
Pořadí871. 323. 307. 197. 292. 289. 219. 170. 98. 133. 43. 17. 7. 17. 17. 26. 24. 16. 15. 42. 32.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Édouard Roger-Vasselin na anglické Wikipedii.

  1. Édouard Roger-Vasselin na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231106a6. listopadu 2023
  2. Édouard Roger-Vasselin na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20231106a6. listopadu 2023

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Roger Vasselin RG19 (3) (48199105732).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Roger Vasselin RG19 (3)