Éléonore Duplay
| Éléonore Duplay | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1768 Paříž |
| Úmrtí | 26. července 1832 (ve věku 63–64 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (48°51′30″ s. š., 2°23′51″ v. d.) Grave of Duplay |
| Povolání | malířka |
| Rodiče | Maurice Duplay |
| Příbuzní | Élisabeth Le Bas (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Éléonore Duplay, zvaná Cornélie (1768 v Paříži - 26. července 1832 tamtéž) byla francouzská malířka činná za Francouzské revoluce. Byla přítelkyní Maximiliena Robespierra.
Životopis
Éléonore byla nejstarší dcerou z pěti dětí truhlářského mistra a pozdějšího porotce revolučního tribunálu Maurice Duplaye (1736-1820) a jeho manželky Françoise-Éléonore Vaugeois. V rodině se jí říkalo Cornélie po Cornelii, dceři generála Scipia Africana a matce bratří Gracchů. Během Francouzské revoluce studovala Éléonore malbu u Jean-Baptiste Regnaulta na Académie des Inscriptions et Belles-Lettres.
Podle její mladší sestry Élisabeth Le Bas, provdané za Philippa-François-Josepha Le Bas, byla Éléonore zasnoubená s Maximilienem Robespierrem. Éléonore sdílela Robespierrovy politické názory. Dne 9. thermidoru (27. července 1794) byl Robespierre zatčen Národním konventem. Mezi zatčenými byly i Éléonore, Élisabeth a její šestitýdenní syn. Robespierre byl popraven následující den. Rodině se však nepodařilo prokázat žádný zločin a tak byla postupně propuštěna její sestra Élisabeth (8. prosince 1794), otec Maurice (14. května 1795) a nakonec i sama Éléonore (19. července 1795).[1] Po Robespierrově popravě nosila Éléonore po zbytek života smutek a byla známá jako la Veuve Robespierre (Robespierrova vdova). Éléonore se při policejní prohlídce bytu podařilo zachránit část Robespierrových písemností, většinu z nich ale zničil její bratr po bourbonské restauraci r. 1815, aby se vyhnul případným represím.[2]
Éléonore Duplay zemřela 26. července 1832 v Paříži a byla pohřbena na zdejším hřbitově Père Lachaise.
Odkaz v kultuře
Postava Éléonore Duplay se objevuje mimo jiné v celovečerních filmech Teror a ctnost Stellia Lorenziho, Danton Andrzeje Wajdy a Francouzská revoluce Roberta Enrica. Vyskytuje se také v divadelní hře Robespierre od Romaina Rollanda.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Éléonore Duplay na německé Wikipedii.
- ↑ BUREAU, Jolene A. "Veuve de Thermidor": Le rôle et l'influnce d'Élisabeth Duplay- Le Bas (1772-1859) sur la mémoire et l'historiografie de la Révolution française. [online] 2023, str. 442-4. Dostupné z: https://archipel.uqam.ca/16660/1/D4395.pdf [cit. 22.8.2023]
- ↑ HAMEL, Ernest. Histoire de Robespierre. Vol 1. Paris: A. Lacroix, Verboeckhoven & Cie, 1865. S. 365. Dostupné online: https://archive.org/details/hamel-histoire-de-robespierre-v-1/mode/2up
Literatura
- Max Gallo: Robespierre. Klett-Cotta, Stuttgart 2007.
- Jules Michelet: Die Frauen der französischen Revolution. Leipzig 1854, s. 249–259.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Éléonore Duplay na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Portrait présumé d'Éléonore Duplay (1768-1832).