Élektra (Sofoklés)

Élektra
Autor	Sofoklés
Původní název	Ἠλέκτρα
Jazyk	starořečtina
Žánr	řecká tragédie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Élektrá (též Élektra, či Elektra) je tragédie starořeckého dramatika Sofokla vyprávějící o mykénské princezně Élektře, dceři jednoho z nejslavnějších řeckých hrdinů z Trójské války - krále Agamemnóna. Datum vzniku je neznámé, ale podle různých stylistických podobností se hrami Filoktétés (409 př. n. l.) a Oidipus na Kolónu (401 př. n. l.) se předpokládá, že ji autor napsal spíše na konci své kariéry.

Obsazení

• Pěstoun Orestův
• Órestés, syn Agamemnonův
• Élektrá, jeho sestra
• Chrýsothemis, druhá sestra
• Klytaiméstra, vdova po Agamemnonovi, choť Aigisthova
• Aigisthos, král mykénský
• Sbor mykénských žen
• Němé osoby: Orestův přítel Pyladés, průvodci, služebné

Koná se za doby mytické v Mykénách před královským palácem. ^[1]

Děj

Předcházející děj

Klytaimnéstra společně se svým milencem a pozdějším manželem Aigisthem zavraždila svého manžela krále Agamemnóna poté, co se vrátil z Trójské války domů. Důvodem bylo, že obětoval jejich dceru Ífigeneiu v Aulidě, aby usmířil bohyni Artemidu. Agamemnón sice tento krutý čin provést nechtěl, hnusil se mu totiž, ale neodolal nátlaku svého bratra spartského krále Meneláa, který chtěl už konečně doplout k Tróji a vyvrátit ji.

Děj hry

Élektrá touží pomstít svého otce. Z vyhnanství se nepoznán vrací její bratr Orestés, se kterým později zabijí svou matku i jejího nového manžela. Nejdříve zabijí matku Klytaimnéstru a na závěr dramatu Aigistha. ^[2]

Postava Élektry

Sofoklés vykreslil Élektru jako zcela nesmiřitelnou a i za cenu vlastního sebezničení jednající odvážnou dívku, která se nehodlá srovnat s tím, že by vrazi jejího otce nebyli potrestáni. Élektřina sestra Chrýsothemida prohlašuje, že otcovy smrti také želí, ale, jak tvrdí, podřizuje se nutnosti situace; čímž ovšem, nedovolujíc si proti matce a nevlastnímu otci nic říct, zároveň těží z takových okolností osobní prospěch, a je obviňována Élektrou, že její nečinnost nepochází z nutnosti, ale prospěchu. Sofoklés dal velký důraz na popis Klytaimnéstřiny zlé povahy, která by se v případě nouze neštítila ani vraždy svého dítěte (k té nedojde, ale náznaků, že by jí byla schopna, je v dramatu několik). Orestés s Élektrou nemají pro svou matku nejmenší pochopení a celou situaci vnímají jako spravedlivý trest.

Ukázka

ÉLEKTRÁ k Orestovi
Probůh, nenechej
ho dále mluvit, rozváděti řeč!
Co nejrychlej ho usmrť, usmrť ho
a předhoď hrobařům, jichž hoden je,
pryč z našich očí! To jen může mi
být někdejších mých strastí úlevou. ^[3]

Élektřina rodina

• Agamemnón - otec
• Klytaimnéstra - matka
• Ífigeneia - nejstarší dcera
• Orestés - syn
• Élektrá - dcera
• Chrýsothemis
• Aigisthos - nejdříve milenec a po vraždě svého bratrance Agamemnóna nový manžel Klytaiméstry

Jiné hry s podobnou tematikou

Všichni tři hvězdní dramatici Aischylos - Sofoklés - Eurípidés se pověstem kolem Agamemnóna věnovali:

Aischylos

• Trilogie Oresteia (jediná kompletně dochovaná trilogie ze starověkého Řecka - zpracovává zejména Orestovy osudy
  • Agamemnón (první díl)
  • Oběť na hrobě (druhý díl)
  • Usmířené lítice (třetí díl)

Sofoklés

• Élektrá - zaměřuje se zejména po nesmiřitelnou a nikdy neuhýbající povahu Élektry

Eurípidés

• Élektrá
• Orestés
• Ífigeneia v Aulidě
• Ífigeneia v Tauridě

Élektrá v Národním divadle v Praze

Národní divadlo v Praze Élektru nikdy neuvedlo (stav k roku 2013), čtyřikrát však uvedlo stejnojmennou operu Richarda Strausse, která ze Sofokla čerpá. Opera byla hrána v letech 1910 - 1912, 1933 - 1935, 1961 - 1964 a v roce 1995. ^[4]

Reference

Literatura

• SOFOKLÉS. Tragédie. Praha: Svoboda, 1975. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Élektra na Wikimedia Commons
• Digitalizovaná vydání díla Élektra v digitální knihovně Kramerius NK ČR.