Éric Zemmour

Éric Zemmour
Éric Zemmour (2022)
Rodné jméno	Éric Justin Léon Zemmour
Narození	31. srpna 1958 (64 let) Montreuil (Seine-Saint-Denis)
Povolání	spisovatel, editorial columnist, novinář, sloupkař, komentátor, aktivista a politik
Stát	Francie Francie
Alma mater	Pařížský institut politických věd (do 1979) École Yabné
Témata	žurnalistika, politika a literatura
Významná díla	Balladur, immobile à grands pas; Petit frère (román); Le suicide français (neoficiálně Francouzská sebevražda)
Ocenění	Prix du livre incorrect (2010) Prix Richelieu (2011) Prix Combourg-Chateaubriand (2015)
Politická příslušnost	Reconquête!
Manžel(ka)	Mylène Chichportich (od Desetiletí od 1980)
Partner(ka)	Sarah Knafo
Rodiče	Roger Zemmour a Lucette Lévy
Podpis
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Éric Zemmour ([eʁik zemuʁ]; * 31. srpen 1958, Montreuil) je francouzský novinář a spisovatel. Je znám pro své krajně pravicové názory^[1] i ostrou kritiku islámu.^[2][3]

Život a dílo

Narodil se do rodiny berberských židů, kteří se přistěhovali do Francie z Alžírska.^[4]

Média o něm spekulovala jako o možném kandidátovi francouzských prezidentských voleb v roce 2022;^[5] v některých průzkumech veřejného mínění předběhl šéfku Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou. Dne 30. listopadu 2021 oznámil, že bude kandidovat na prezidenta Francie.^[6] Po opadající podpoře v průzkumech na přelomu roku 2021 a 2022 začínal v únoru opět posilovat. Tento trend se zlomil po ruské invazi na Ukrajinu 24. února. Zemmoura, podobně jako Le Penovou, poškodil jejich předchozí pozitivní vztah k Vladimiru Putinovi a současnému prezidentu Macronovi naopak pomohl jeho státnický postoj.^[7][8]

Profesor marketingu David Dubois se domnívá, že se Zemmour zaměřuje na atraktivní témata (migrace a kriminalita) a pojímá je tak, aby virálně (s razancí laviny, na internetu i sociálních sítích) šířila jeho názory; sám sebe pak Zemmour prezentuje jako »obránce tradiční Francie«. Velkou popularitu si získal mezi mladými; na setkáních s veřejností (oficiálně jde o »turné k prezentaci nové knihy«) stojí u pódia mladí lidé v tričkách s nápisem »Génération Z«, takto názvem skupiny mladých dobrovolníků, podporujících Zemmoura.^[1]

Islám ve Francii

Jeho jméno bylo dáváno např. britským deníkem The Daily Telegraph do souvislosti s literáty Michelem Houellebecqem a jeho románem Soumission [sumisjɔ̃], či kritikem Renaudem Camusem, kteří taktéž tvrdí, že francouzská národní identita byla nevratně zničena masovým přistěhovalectvím a zdejším nárůstem islámu.^[9]

Ve své knize Le suicide français (Francouzská sebevražda) hovoří o tom, že za problémy Francouzů mohou převážně imigranti.^[10]

Citát

O boji s islámem sarkasticky uvedl:^[11][12]

„Chceme-li prý teroristy zasáhnout, je nutno bombardovat bruselský Molenbeek a ne Rakku v daleké Sýrii.“

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Éric Zemmour na Wikimedia Commons
• Osoba Éric Zemmour ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Éric Zemmour