Étienne Bonnot de Condillac

Étienne Bonnot de Condillac
Narození	30. září 1714 Grenoble
Úmrtí	3. srpna 1780 (ve věku 65 let) Beaugency
Povolání	filozof, ekonom, psycholog, encyklopedista, katolický kněz, spisovatel a teolog
Témata	filozofie
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Étienne Bonnot de Condillac (30. září 1715, Grenoble – 3. srpen 1780, Lailly-en-Val) byl francouzský filozof, katolický kněz a encyklopedista.

Condillac, bratr utopického komunisty Mablyho, přesídlil uprostřed čtyřicátých let XVIII. stoleté do Paríže, kde se seznámil s Rousseauem, Diderotem a fyziokraty.^[1] Byl představitelem osvícenství, ve filozofii pak konkrétně tzv. sensualismu. Navazoval na dílo Johna Locka. Zaobíral se především filozofií mysli (zejm. kniha Traité des sensations z roku 1754). Zabýval se ovšem také ekonomií, logikou či jazykovědou.

• Essai sur l’origine des connaissances humaines [Rozprava o původu lidského poznání] (1746)
• Traité des systèmes [Pojednání o systémech] (1749)
• Traité des sensations [Pojednání o počitcích] (1754)
• Traité des animaux [Pojednání o zvířatech] (1755)
• Cours d’étude pour l'instruction du Prince de Parme [Studijní kurzy pro výuku prince parmského] (1775)
  • Tento několikasvazkový spis zařadila církev na Index zakázaných knih.^[2]
• Le Commerce et le gouvernement considérés relativement l’un à l’autre [Vzájemný vztah mezi obchodem a vládou] (1776)
• La Logique ou l’art de penser [Logika čili umění myslet] (1780)
• La Langue des calculs [Řeč počítání] (1798, posmrtně)

• CONDILLAC, Etienne Bonnot de. Esej o původu lidského poznání. 1. vyd. Praha: Academia, 1974. [V tiráži uvedeno chybně vročení 1973.] 245 s. Filosofická knihovna.
  • Francouzský osvícenský filosof vydal Esej o původu lidského poznání anonymně v r. 1746 v Amsterodamu. V díle, které podává nárys Condillacovy filosofie, se pokouší formulovat a řešit záhady poznání a zejména povahu lidské zkušenosti. Bojuje proti metafyzickým systémům svých předchůdců a vytváří vlastní teorii radikálního senzuálního empirismu.
• Antológia z diel filozofov. Zv. 5. Novoveká empirická a osvietenská filozofia. Bratislava: Vydavateľstvo politickej literatúry, 1967. 543 s. [Obsahuje část Condillacova spisu „Rozprava o pocitech“ na str. 223–279.]

v češtině

• ALEXANDROV, Georgij; BYCHOVSKIJ, Bernard; JUDIN, Pavel, Mark Mitin (red.), 1952. Dějiny filosofie. Překlad : Hana Malínská a Jaroslav Vlček. 1., autoris. vyd. Svazek II „Filosofie XV.—XVIII. století“. Praha: Svoboda. 518, [4] s. Kapitola „Francouzský materialismus XVIII. stol.“, s. 378–490. 
• RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. II, Od Newtona po Rousseaua. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 579 s. Dějiny filosofie; sv. 9. ISBN 80-7298-109-9. [Kapitola „Etienne de Condillac" (teorie idejí; Condillac jako ekonom; metodologie; Condillacovi následovníci) je na str. 261–274.]

v cizích jazycích

• Jacques Derrida, L'archéologie du frivole, Lire Condillac, Éditions Gallilée, 1973
• André Charrak, Empirisme et métaphysique, L'Essai sur l'origine des connaissances humaines de Condillac, Vrin, 2003

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Étienne Bonnot de Condillac na Wikimedia Commons
• Osoba Étienne Bonnot de Condillac ve Wikicitátech

• Heslo v encyklopedii Britannica
• Heslo v Catholic Encyclopedia, 1913
• Heslo ve Stanford Encyclopedia of Philosophy