Étienne Daho
| Étienne Daho | |
|---|---|
 Étienne Daho roku 2008 | |
| Základní informace | |
| Narození | 14. ledna 1956 (66 let) Oran |
| Žánry | pop music a nová vlna |
| Povolání | písničkář, herec a zpěvák |
| Nástroje | hlas |
| Vydavatel | Virgin Records |
| Ocenění | komandér Řádu umění a literatury (2022) rytíř Národního řádu za zásluhy důstojník Řádu umění a literatury |
| Sídlo | Montmartre |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Étienne Daho (* 14. leden 1956, Oran) je francouzský zpěvák, skladatel, herec a producent narozený v Alžírsku.
Étienne Daho také produkoval alba nebo zpíval s mnoha umělci, jako jsou Jacques Dutronc, Charlotte Gainsbourg, Alain Bashung, Françoise Hardy, Daniel DARC, Astrud Gilberto, Saint Etienne, Jane Birkin, Air, Brigitte Fontaine Janco, Jeanne Moreau, Katerine, Vanessa Paradis, Catherine Deneuve, Dani, Lou Doillon, Dominique, Debbie Harry nebo Marianne Faithfull.
Dětství a dospívání
Étienne Daho žil svá raná léta v Oranu (Alžírsko). Jeho otec Stephen byl bohatý dědic, opustil rodinu. Etienneho matka se jmenovala Lucie. V dospělosti se začal se zajímat o hudbu. Jeho hudební vkus se pohybuje od Serge Gainsbourga, Beach Boys až třeba k Sydovi Barrettovi. Studoval angličtinu a často zůstával v Londýně a Manchesteru. V roce 1976 objevil punkovou scénu a začal psát písně.
Hudební kariéra
Jeho první album se jmenuje Mythomane (1981). Jeho třetí album Pop Satori (1986) bylo nahráno v Londýně se skupinou Torch Song.
V roce 1992 připravil nouzový projekt žádající francouzské umělce o pomoc výzkumu proti AIDS. V roce 1995 se přestěhoval do Londýna, aby mohl skládat své nové album. Ukončil kariéru a pak se jí znovu pokusil (úspěšně) začít. V roce 2006 vydal nové album Elli Medeiros (* 1956) a byl jmenován důstojníkem umění.
V roce 2007 vydal v Londýně, Barceloně a Ibize své nové album. Novinář Christopher Conte vytvořil biografii pojmenovanou Historie Étienna Daha.
V listopadu 2008 byl oceněn cenou ASA.
Dne 3. dubna 2016 vystoupil s dalšími hosty na koncertu velšského hudebníka Johna Calea, při němž hrál písně z prvních dvou alb kapely The Velvet Underground.[1] Zpíval zde píseň „I'll Be Your Mirror“.[2][3]
Diskografie
- 1981 Mythomane
- 1984 La Notte, la Notte
- 1985 Tombé pour la France
- 1986 Pop Satori
- 1988 Pour nos vies martiennes
- 1991 Paris Ailleurs
- 1995 Reserection
- 1996 Éden
- 2000 Corps et Armes
- 2003 Réévolution
- 2007 L'Invitation
- 2010 Le Condamné à mort (s Jeanne Moreau)
- 2013 Les Chansons de l'innocence retrouvée
Koncerty
- 1989 Live ED
- 1993 Daholympia
- 2001 Daho Live
- 2005 Sortir ce soir (Best of Live)
- 2009 Daho Pleyel Paris
Odkazy
Reference
- ↑ DESCHAMPS, Stéphane. On y était : John Cale joue le Velvet à la Philharmonie [online]. Les Inrocks, 2016-04-04 [cit. 2016-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-08. (francouzsky)
- ↑ ORSAL, Lara. John Cale présente : The Velvet Underground & Nico [online]. ARTE, 2016-05-19 [cit. 2016-05-19]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ WERKSMAN, Hans. Paris 2016-04-03 [online]. Fear Is a Man's Best Friend [cit. 2016-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Étienne Daho na Wikimedia Commons - http://dahofficial.com/wordpress/
Média použitá na této stránce
Autor: Prworms, Licence: CC BY-SA 3.0
Etienne Daho performing at the Olympia venue in Paris, june 2008