Étoile de Bessèges 2023

Étoile de Bessèges 2023
Datum1.5. února 2023
StartBellegarde
CílAlès
Počet etap5
Celková délka659,68 km
Celkový čas vítěze11h 12' 30"
Konečné pořadí
Celkový vítězUSA Neilson Powless (USA)
DruhýDánsko Mattias Skjelmose Jensen (DEN)
TřetíFrancie Pierre Latour (FRA)
Trikoty
Vítěz bodovací soutěžeBelgie Arnaud De Lie (BEL)
Nejlepší vrchařBelgie Vito Braet (BEL)
Nejlepší mladý jezdecDánsko Mattias Skjelmose Jensen (DEN)
Nejlepší týmTeam TotalEnergies
← 2022
2024 →

53. ročník etapového cyklistického závodu Étoile de Bessèges – Tour du Gard se konal mezi 1. a 5. únorem 2023 ve francouzském departementu Gard. Celkovým vítězem se stal Američan Neilson Powless z týmu EF Education–EasyPost. Na druhém a třetím místě se umístili Dán Mattias Skjelmose Jensen (Trek–Segafredo) a Francouz Pierre Latour (Team TotalEnergies).[1] Závod byl součástí UCI Europe Tour 2023 na úrovni 2.1.[2]

Týmy

Závodu se zúčastnilo 8 z 18 UCI WorldTeamů, 8 UCI ProTeamů a 4 UCI Continental týmy. Všechny týmy nastoupily na start se sedmi závodníky, závod tak odstartovalo 140 jezdců.[3] Do cíle v Alès dojelo 112 z nich.[4]

UCI WorldTeamy

UCI ProTeamy

UCI Continental týmy

Trasa a etapy

Etapy a vítězové[5]
EtapaDatumTrasaVzdálenostTypVítěz
11. únoraBellegarde – Bellegarde162,18 kmZvlněná etapaBelgie Arnaud De Lie (BEL)
22. únoraBagardAubais169,63 kmZvlněná etapaNeutralizováno[a 1]
33. únoraBessèges – Bessèges169,71 kmZvlněná etapaBelgie Arnaud De Lie (BEL)
44. únoraSaint-Christol-lès-AlèsMont Bouquet147,5 kmHorská etapaDánsko Mattias Skjelmose Jensen (DEN)
55. únoraAlès – Alès10,66 kmIndividuální časovkaDánsko Mads Pedersen (DEN)
Celková délka659,68 km

Průběžné pořadí

Průběžné pořadí po etapách
EtapaVítězCelkové pořadí
Bodovací soutěž
Vrchařská soutěž
Soutěž mladých jezdců
Soutěž týmů
1Arnaud De LieArnaud De LieArnaud De LieAyco BastiaensArnaud De LieEF Education–EasyPost
2NeutralizovánoVito Braet
3Arnaud De LieIsrael–Premier Tech
4Mattias Skjelmose JensenMattias Skjelmose JensenMattias Skjelmose JensenTeam TotalEnergies
5Mads PedersenNeilson Powless
Konečné pořadíNeilson PowlessArnaud De LieVito BraetMattias Skjelmose JensenTeam TotalEnergies
  • V etapách 2 a 3 nosil Mads Pedersen, jenž byl druhý v bodovací soutěži, žlutý dres, protože lídr této klasifikace Arnaud De Lie nosil červený dres vedoucího závodníka celkového pořadí. Ze stejného důvodu nosil Andrea Piccolo bílý dres pro lídra soutěže mladých jezdců.

Konečné pořadí

Legenda
Označuje lídra celkového pořadíOznačuje lídra vrchařské soutěže
Označuje lídra bodovací soutěžeOznačuje lídra soutěže mladých jezdců

Celkové pořadí

Konečné pořadí (1–10)[1]
PořadíJezdecTýmČas
1USA Neilson Powless (USA) EF Education–EasyPost11h 12' 30"
2Dánsko Mattias Skjelmose Jensen (DEN) Trek–Segafredo+ 1"
3Francie Pierre Latour (FRA)Team TotalEnergies+ 12"
4Francie Kévin Vauquelin (FRA)Arkéa–Samsic+ 1' 12"
5Francie Pavel Sivakov (FRA)Ineos Grenadiers+ 1' 27"
6Francie Thibaut Pinot (FRA)Groupama–FDJ+ 1' 58"
7Belgie Arnaud De Lie (BEL) Lotto–Dstny+ 2' 04"
8Kanada Hugo Houle (CAN)Israel–Premier Tech+ 2' 27"
9Francie Anthony Perez (FRA)Cofidis+ 2' 36"
10Švýcarsko Joel Suter (SUI)Tudor Pro Cycling Team+ 2' 53"

Bodovací soutěž

Konečné pořadí (1–10)[1]
PořadíJezdecTýmBody
1Belgie Arnaud De Lie (BEL) Lotto–Dstny58
2Dánsko Mattias Skjelmose Jensen (DEN) Trek–Segafredo46
3Dánsko Mads Pedersen (DEN)Trek–Segafredo45
4USA Neilson Powless (USA) EF Education–EasyPost38
5Francie Pierre Latour (FRA)Team TotalEnergies38
6Francie Kévin Vauquelin (FRA)Arkéa–Samsic31
7Spojené království Samuel Watson (GBR)Groupama–FDJ21
8Francie Valentin Ferron (FRA)Team TotalEnergies20
9Spojené království Ben Tulett (GBR)Ineos Grenadiers20
10Spojené království Joshua Tarling (GBR)Ineos Grenadiers20

Vrchařská soutěž

Konečné pořadí (1–10)[1]
PořadíJezdecTýmBody
1Belgie Vito Braet (BEL) Team Flanders–Baloise34
2USA Neilson Powless (USA) EF Education–EasyPost26
3Dánsko Mattias Skjelmose Jensen (DEN) Trek–Segafredo23
4Belgie Dries De Bondt (BEL)Alpecin–Deceuninck18
5Francie Kévin Vauquelin (FRA)Arkéa–Samsic16
6Spojené království Ben Turner (GBR)Ineos Grenadiers14
7Francie Thomas Champion (FRA)Cofidis14
8Dánsko Mads Pedersen (DEN)Trek–Segafredo13
9Francie Andrea Mifsud (FRA)Nice Métropole Côte d'Azur12
10Spojené království Ben Tulett (GBR)Ineos Grenadiers10

Soutěž mladých jezdců

Konečné pořadí (1–10)[1]
PořadíJezdecTýmČas
1Dánsko Mattias Skjelmose Jensen (DEN) Trek–Segafredo11h 12' 31"
2Francie Kévin Vauquelin (FRA)Arkéa–Samsic+ 1' 11"
3Belgie Arnaud De Lie (BEL) Lotto–Dstny+ 2' 03"
4Španělsko Pau Miquel (ESP)Equipo Kern Pharma+ 3' 07"
5Francie Axel Laurance (FRA)Alpecin–Deceuninck+ 3' 58"
6Španělsko Raúl García Pierna (ESP)Equipo Kern Pharma+ 4' 09"
7Belgie Jenno Berckmoes (BEL)Team Flanders–Baloise+ 5' 32"
8Francie Louis Barré (FRA)Arkéa–Samsic+ 8' 31"
9Česko Petr Kelemen (CZE)Tudor Pro Cycling Team+ 10' 13"
10Belgie Luca Van Boven (BEL)Bingoal WB+ 12' 22"

Soutěž týmů

Konečné pořadí (1–10)[1]
PořadíTýmČas
1Team TotalEnergies33h 44' 32"
2Israel–Premier Tech+ 1' 37"
3Cofidis+ 5' 33"
4AG2R Citroën Team+ 7' 07"
5Tudor Pro Cycling Team+ 7' 43"
6Lotto–Dstny+ 8' 18"
7Trek–Segafredo+ 8' 50"
8Uno-X Pro Cycling Team+ 11' 07"
9Arkéa–Samsic+ 13' 58"
10Ineos Grenadiers+ 15' 25"

Odkazy

Poznámky

  1. Druhá etapa byla neutralizována po masivní nehodě na mostě 22 km před cílem. Kvůli následnému nedostatku sanitek organizátoři už nebyli schopní zajistit bezpečný průběh etapy a po dohodě s rozhodčími a závodníky se rozhodli etapu zneutralizovat.[6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2023 Étoile de Bessèges na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f TYSON, Jackie. Powless powers to Etoile de Bessèges overall win in final time trial [online]. cyclingnews.com, 2023-02-05 [cit. 2023-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Etoile de Bessèges - Tour du Gard [online]. UCI [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. 2023 » 53rd Etoile de Bessèges - Tour du Gard (2.1) [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. 2023 » 53rd Etoile de Bessèges - Tour du Gard (2.1) [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. SEIDENBINDER, Paul. Etoile de Bessèges 2023 : découvrez la liste des engagés, le parcours complet, les horaires et les lieux de passage [online]. midilibre.fr, 2023-01-24 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. WEISLO, Laura; FLETCHER, Patrick. Huge crash, Ferron hanging from bridge leads to cancellation of Etoile de Bessèges stage 2 [online]. cyclingnews.com, 2023-02-02 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Hillystage.svg
Icon for heuvel stage in cycling stage race. Modeled after (but not taken from) [1]
Mountainstage.svg
Icon for mountain stages in bicyling stage races. Modeled after (but not taken from) http://www.letour.fr/2009/TDF/COURSE/us/le_parcours.html.
Time Trial.svg
Autor: unknown - public domain, Licence: CC0
Stopwatch icon for time trial stages
Jersey yellow.svg
Autor: Iivq - Tijmen Stam, Licence: CC BY-SA 3.0

Differenty colored cycling jerseys as used in different cycling contests yellow jersey. Used by:

Jersey blue.svg
Autor: Tijmen Stam (User:IIVQ), Licence: CC BY-SA 3.0

Differenty colored cycling jerseys as used in different cycling contests.

Jersey white.svg
Autor: Iivq - Tijmen Stam, Licence: CC BY-SA 3.0

Differenty colored cycling jerseys as used in different cycling contests

white jersey. Used by:

Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jersey salmon.svg
Autor: Repf72, Licence: CC BY-SA 4.0
Jersey salmon