Ífigenie v Aulidě

Ífigeneia v Aulidě
AutorEurípidés
Původní názevἸφιγένεια ἐν Αὐλίδι
Jazykstarořečtina
Žánrřecká tragédie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ífigenie v Aulidě je tragédie starověkého řeckého dramatika Eurípida. Pojednává o nejstarší králově dceři Ífigenii, která má být obětována v přístavu Aulis, kde válečné loďstvo pro bezvětří uvízlo, aby odtud řecká výprava mohla odplout dobývat Tróju. Patří mezi autorova pozdní díla, jde zřejmě o poslední hru, kterou psal na makedonském dvoře. Dějově předchází jiné Eurípidově hře, totiž Ífigenii v Tauridě, přestože „aulidskou Ífegeneiu“ Eurípidés napsal po „taurské“. Hra byla provedena až po autorově smrti, roku 406 př. n. l.[1]

Obsazení

Děj se odehrává v řeckém lodním táboře v Aulidě před odplutím Řeků k Tróji. [2]

Obětování Ifigenie, freska z vily básníka tragédií v Pompejích, 1. stol. př.n.l., Archeologické muzeum Neapol

Děj

Bohyně Artemis zadržela větry, čímž brání řeckému vojsku zahájit plavbu k Tróji. Chce, aby Agamemnón obětoval své nejstarší dítě – dceru Ífigenii. Přestože Agamemnón již svému bratru Meneláovi (a potažmo celému řeckému vojsku) slíbil, že dceru obětuje, posílá manželce Klytaimnéstře dopis, aby s dcerou do Aulidy nepřijížděly. Dopis ale zachytí Meneláos a mezi bratry propukne hádka. Agamemnónovi se příčí zabití dcery, která nakonec s matkou do Aulidy přijíždí, přilákána otcovým slibem, že bude provdána za hrdinu Achillea. Starý sluha Klytaimnéstře a její dceři prozradí, že Agamemnón se nechal přemluvit a je ochoten dceru obětovat, aby řecké lodi mohly vyplout. Dívka se zprvu brání, ale nakonec si uvědomí svůj dějinný význam a je ochotna jít na smrt. Těsně před obětováním však zmizí a bohyně Artemis místo ní podstrčí laň. Agamemnón jásá, Klytaimnéstra (která u toho nebyla) pochybuje, zda tomu tak skutečně bylo.[3]

Odraz v umění

Francois Perriot, Obětování Ifigenie, 1632-1633

Malířství

  • Obětování Ifigenie, freska z vily básníka-tragéda v Pompejích, 1. stol. př.n.l.
  • François Perrier (1594–1649), Obětování Ifigenie, 1632-1633, Muzeum krásných umění, Dijon
Sábastien Bourdonː Obětování Ifigenie, 1653
  • Sébastien Bourdon (1616-1671)ː Obětování Ífigenie, (1653), Musée des beaux Arts d'Orléans; z ohně a dýmu na obětním oltáři vzlétá k nebi Ífigenie, s pozdviženou rukou se k ní obrací klečící otec Agamemnón v červeném plášti a matka Klytaimnéstra v modrém plášti.
  • Giovanni Battista Tiepolo (1696-1770)ː I
  • Francesco Montebasso 1749ː Ígigenie vzlétá do nebes v doprovodu bohyně Artemis, u obětního oltáře s živým kozlem stojí král Agamemnón s tasenou dýkou, další vzhlíží k ní král Agamemnón, vlevo Achilleus ve zbroji, dvořané a mykénští obyvatelé přihlížejí. V přístavu kotví loď připravená vyplout do Tróje.
  • Jacques-Louis Davidː Achilleův hněv, (1819)ː na obraze zleva vystupuje Achilleus ve zbroji s přílbou na hlavě, s mečem vlevici a s napřaženou pravou paží. Proti němu čelně stojí Klytaimnéstra s královským žezlem a korunkou, její dcera Ífigenie s věnečkem z bílých květů a král Agamemnon v červeném plášti, se žezlem v levici.
  • Peter Corneliusː Obětování Ifigenie, kolem 1850, Moravská galerie v Brně

Sochařství

  • Artemis a Ifigenie - torzo sousoší, mramor, 3. stol. př.n.l., Glyptotéka Kodaň

Hudba

Opery

Film

Odkazy

Reference

  1. EURÍPIDÉS. Hippolytos a jiné tragédie. Praha: Svoboda, 1986. S. 24–28. 
  2. EURÍPIDÉS. Trójanky a jiné tragédie. Praha: Svoboda, 1978. S. 210. 
  3. EURÍPIDÉS. Trójanky a jiné tragédie. Praha: Svoboda, 1978. S. 209–288. 
  4. SCHONBERG, Harold C. Životy velkých skladatelů : Od Monteverdiho ke klasikům 20. století. Praha: BB/art s.r.o., 2006. S. 82. 
  5. SCHONBERG, Harold C. Životy velkých skladatelů : Od Monteverdiho ke klasikům 20. století. Praha: BB/art s.r.o., 2006. S. 83. 

Literatura

  • EURÍPIDÉS. Hippolytos a jiné tragédie. Praha: Svoboda, 1986. 
  • EURÍPIDÉS. Trójanky a jiné tragédie. Praha: Svoboda, 1978. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce