Íránské letecké útoky na Izrael (říjen 2024)

Íránské letecké útoky na Izrael (říjen 2024)
Sestřelení rakety v Dolní Galilei
Cíl	Izrael
Mrtví lidé	1
Zranění lidé	2
Datum	1. říjen 2024
Místo	Izrael
Útočník	Islámské revoluční gardy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dne 1. října 2024 vypálil Írán v rámci probíhajícího konfliktu mezi ním a Izraelem okolo 180 raket na Izrael.^[1] Ze strany Íránu se jedná o největší eskalaci napětí od začátku konfliktu.^[2] Írán přiřadil útokům kódové označení Skutečný slib 2 (persky عملیات وعده صادق ۲‎).^[3]

Útok způsobil, že se po celé zemi rozezněly sirény. V mnoha částech země, včetně Tel Avivu a Jeruzaléma, se ozvaly výbuchy.^[1] Několik raket zasáhlo izraelskou leteckou základnu Nevatim v Negevu,^[4] školu v Gedeře^[5] a restauraci v Tel Avivu.^[6] V důsledku dopadu trosek raket v Jerichu zemřel jeden Palestinec^[7] a dva Izraelci byli zraněni.^[8][9]

Írán uvedl, že útok byl odvetou za smrt Hasana Nasralláha a dalších vysokých představitelů Hizballáhu, kteří zahynuli při leteckém útoku na hlavní ústředí Hizballáhu v Bejrútu, a za smrt Ismáíla Haníji a Abbáse Nílforúšána.^[1] Nasralláhova smrt znamenala významnou ránu pro Osu odporu, neformální politickou a vojenskou koalici na Blízkém východě vedenou Íránem.^[10] Vedle útoku z dubna 2024 se jedná teprve o druhý otevřený útok Íránu na Izrael ze svého území.^[11]

Izrael oznámil, že se mu podařilo zachytit „velké množství“ raket. Izraelské obranné síly zakázaly zveřejňovat fotky míst, kde došlo k dopadům raket.^[12] Americký Pentagon potvrdil, že americké námořnictvo vypálilo asi tucet střel za asistence blíže nespecifikovaných partnerů.^[13] Jordánsko rovněž uvedlo, že jeho protivzdušná obrana zachytila řadu raket a dronů.^[13] Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Írán udělal „velkou chybu“, a slíbil, že za ni „zaplatí“.^[14] Spojené státy se zavázaly spolupracovat s Jeruzalémem, aby Írán zaplatil za své činy.^[13] Írán pohrozil, že v případě odvety provede „drtivé útoky“.^[15]

Dne 31. července 2024 byl v íránském hlavním městě Teheránu zabit politický vůdce Hamásu Ismáíl Haníja, a to zřejmě izraelským útokem.^[16] Ve dnech 17. a 18. září 2024 došlo k výbuchům tisíce komunikačních zařízení Hizballáhu, během nichž byli zraněni zaměstnanci íránského velvyslanectví v Libanonu.^[17] Dne 27. září 2024 byl při izraelském leteckém útoku v Bejrútu zavražděn generální tajemník Hizballáhu Hasan Nasralláh.^[18] Dne 29. září deník The New York Times uvedl, že íránští představitelé diskutovali o tom, jak reagovat na Nasralláhovu smrt.^[19]

Několik hodin před útoky Spojené státy varovaly před možnou íránskou operací.^[20] Jeden z amerických představitelů řekl agentuře Reuters, že „přímý vojenský útok Íránu na Izrael bude mít pro Írán vážné důsledky“.^[21] Anonymní představitelé Pentagonu uvedli, že američtí vojáci, kteří byli umístěni na Blízkém východě, nebyli během útoků zraněni.^[22]

Dne 1. dubna zaútočilo Izraelské vojenské letectvo na íránský konzulát v Damašku,^[23] při čemž zahynuli dva íránští generálové^[24] a jedna syrská žena s dítětem.^[25] Izraelský útok odsoudilo mnoho zemí,^[26][27][28] přičemž řada zemí také dodala, že se jedná o porušení mezinárodního práva.^[29]

Dne 13. dubna 2024 zahájily Islámské revoluční gardy ve spolupráci s několika islamistickými milicemi podporovanými Íránem odvetné útoky proti Izraeli, při nichž byla použita vyčkávací munice, střely s plochou dráhou letu a balistické rakety.^[30] Írán uvedl, že šlo o odvetu za izraelský letecký útok na íránský konzulát v Damašku z 1. dubna,^[23] při němž zahynuli dva íránští generálové.^[31] V rámci útoku bylo na Izrael (včetně Golanských výšin) vysláno přibližně 170 bezpilotních letounů, přes 30 střel s plochou dráhou letu a více než 120 balistických raket.

Izraeli se s pomocí spojenců (USA, Spojené království, Francie a Jordánsko) podařilo zlikvidovat 99 % raket a dronů.^[32][33] Izraelské obranné síly přiřadily obranné akci kódové označení Železný štít.^[34] Údery způsobily menší škody na letecké základně Nevatim v jižním Izraeli, která však zůstala v provozu.^[35][36] Během náletů bylo zraněno 31 lidí, včetně dítěte.^[35][36] Jednalo se o největší útok bezpilotními letouny ve vojenské historii.^[37][38] Útoky kritizovalo jak OSN, tak řada světových lídrů a politických analytiků, kteří varovali před plnohodnotnou regionální válkou.^[39][40][41]

Dne 18. dubna zaútočil Izrael na Írán.^[42] Během útoků Izrael zničil protivzdušnou obranu střežící jaderné zařízení Natanzu.^[43]

Podle Izraelských obranných sil vypálil Írán nejméně ve dvou vlnách okolo 180 raket.^[44] Vedle běžných raket použil také hypersonickou raketu Fattáh.^[45] Odpaliště raket se nacházela v Tabrízu, Kášánu a na předměstí Teheránu.^[46] Írán se k odpovědnosti za útok přihlásil ve státní televizi. Ve vysílání bylo uvedeno, že se jedná pouze o „první vlnu“.^[47]

Při úderech byli lehce zraněni dva izraelští civilisté.^[48] Několik Palestinců v Jerichu bylo v důsledku dopadu trosek raket zraněno a jeden byl zabit.^[49][50]

Izraelské vojenské síly uvedly, že jejich vybavení nebylo nijak poškozeno. Izraelské obranné síly zakázaly zveřejňovat fotky míst, kde došlo k dopadům raket.^[12] Mezi zasaženými místy byl Tel Aviv, Dimona, Hod ha-Šaron, Beer Ševa, Rišon le-Cijon a palestinská vesnice poblíž Džanínu.^[51] Jedna raketa dopadla na otevřené prostranství v severní části Tel Avivu a poškodila restauraci, zatímco jiná zničila školu v Chadeře.^[5][6] V Hod ha-Šaronu bylo poškozeno více než sto domů.^[52]

Videa pořízená televizí CNN ukazují, že na leteckou základnu Nevatim dopadlo značné množství raket.^[53] Není jasné, jak velké škody tento útok způsobil; íránská média uvedla, že bylo zničeno několik nejmodernějších izraelských letadel, ale neposkytla žádné důkazy, které by toto tvrzení potvrzovaly.^[54] Mimo jiné byla zasažena také letecká základna Tel Nof, ve které pravděpodobně vybuchl sklad munice.^[54] Írán zaútočil také na sídlo Mosadu, avšak neúspěšně.^[54]

Izrael oznámil, že se mu podařilo zachytit „velké množství“ raket. Americký Pentagon potvrdil, že americké námořnictvo vypálilo asi tucet střel za asistence blíže nespecifikovaných partnerů.^[13] Jordánsko rovněž uvedlo, že jeho protivzdušná obrana zachytila řadu raket a dronů.^[13]

• Argentina: Vláda odsoudila „nebezpečný a neoprávněný“ útok na Izrael a zdůraznila, že Izrael má „právo na legitimní obranu“.^[55]
• Austrálie: Premiér Anthony Albanese útok odsoudil a označil jej za „nebezpečnou eskalaci“.^[56]
• Česko: Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský útok jednoznačně odsoudil a prohlásil, že se jedná o „akt agrese“. Dodal také, že Izrael má právo bránit se.^[57]
• Finsko: Ministryně zahraničních věcí Elina Valtonen útok odsoudila a vyzvala obě strany k maximální zdrženlivosti.^[58]
• Francie: Prezident Emmanuel Macron útok důrazně odsoudil a prohlásil, že francouzská armáda je „oddána bezpečnosti Izraele“ a že vojenské zdroje na Blízkém východě byly mobilizovány, aby čelily „íránské hrozbě“.^[59]
• Izrael: Ministr financí Becal'el Smotrič k útokům uvedl: „Stejně jako Pásmo Gazy, Hizballáh a Libanon bude Írán této operace litovat“.^[60] Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Írán udělal „velkou chybu“ a že Izrael zaútočí na své nepřátele kdekoli na Blízkém východě.^[61] Během útoků se v jeruzalémském bunkru sešla izraelská bezpečnostní vláda.^[62] Náčelník generálního štábu Izraelských obranných sil Herci Halevi prohlásil: „Budeme reagovat. Dokážeme najít a trefit důležité cíle.“ Dodal: „Naši nepřátelé, kteří to ještě nepochopili, to brzy pochopí“.^[63] Bývalý premiér Naftali Bennett vyzval k zásahu proti íránskému jadernému programu.^[64]
• Írán: Viceprezident pro strategické záležitosti Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že Írán má právo na sebeobranu proti izraelským útokům na své území, a kritizoval západní země za to, že napomáhají „izraelské genocidě v Pásmu Gazy“ a souhlasí s „izraelskou agresí proti Íránu, Palestině, Libanonu, Sýrii, Jemenu a dalším zemím v regionu“.^[65] Ministerstvo zahraničních věcí dodalo, že cílem raketových úderů byly „výhradně vojenské a bezpečnostní objekty, které stojí za genocidou“.^[66] Írán pohrozil, že v případě odvety provede „drtivé útoky“.^[15] Nejvyšší vůdce Alí Chameneí se údajně zdržuje na bezpečném místě.^[67] Írán po raketových útocích pozastavil všechny lety na mezinárodním letišti Imáma Chomejního.^[68]
• Japonsko: Premiér Šigeru Išiba útok odsoudil a označil ho za „nepřijatelný“.^[69]
• Německo: Ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková údery odsoudila a vyzvala k jejich okamžitému zastavení. Dodala, že Írán „žene region blíže k okraji propasti“.^[70]
• Nizozemsko: Ministr zahraničních věcí Caspar Veldkamp útok odsoudil. Veldkamp hovořil se svým íránským protějškem Abbásem Aráqčím a vyzval ho, aby se Írán aby se zdržel dalších útoků. Mimo jiné uvedl, že deeskalace v regionu je nyní nejdůležitější.^[71]
• Spojené království: Premiér Keir Starmer odsoudil „agresi“ Íránu vůči Izraeli a jeho pokusy „ublížit nevinným Izraelcům“ a prohlásil, že Spojené království stojí na straně Izraele a uznává jeho „právo na sebeobranu“.^[72] Ministr obrany John Healey potvrdil, že Britské ozbrojené síly „sehrály svou roli“ při obraně Izraele během náletů.^[73]
• Spojené státy americké: Poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan na tiskovém brífinku prohlásil: „Tento útok bude mít vážné následky a my budeme spolupracovat s Izraelem, aby se tak stalo“.^[13] Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Matthew Miller vyzval, aby se „každý národ na světě připojil k odsouzení“ útoku. Dodal, že „tato událost nemá nic společného se suverenitou Íránu, avšak se skutečností, že řada teroristických organizací podporovaných Íránem zeslábla“.^[13] Viceprezidentka Kamala Harrisová zkritizovala raketové útoky jako „bezohledné a drzé“ a prohlásila, že podtrhuje roli Íránu jako „destabilizující a nebezpečné země“ na Blízkém východě.^[15]
• Španělsko: Premiér Pedro Sánchez útok odsoudil a požádal o ukončení „této spirály násilí“ a znovu vyzval k příměří v Pásmu Gazy a Libanonu.^[74]

• Evropská unie: Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell útok odsoudil a prohlásil, že EU je odhodlána chránit bezpečnost Izraele.^[75]

• Hamás: Organizace poblahopřála Islámským revolučním gardám k útokům.^[76]

• Organizace spojených národů: Generální tajemník António Guterres vydal prohlášení, v němž odsoudil „rozšiřování blízkovýchodního konfliktu“, ačkoli Írán konkrétně nezmínil.^[70] V reakci na to izraelský ministr zahraničních věcí Jisra'el Kac oznámil, že Guterresovi bude zakázán vstup do země, protože neodsoudil íránské raketové útoky.^[77] Později na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN Guterres útok oficiálně odsoudil a výslovně zmínil Írán.^[78][79]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku October 2024 Iranian strikes against Israel na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu raketový útok Íránu na Izrael (říjen 2024) na Wikimedia Commons