Úřední osoba

Úřední osoba je právní pojem, zavedený českým trestním zákoníkem pro určité kategorie profesí a ústavních činitelů vykonávajících veřejnou moc, kterým je prostřednictvím tohoto zákona poskytována určitá ochrana a zároveň vyžadována zvláštní odpovědnost. Trestá se tak jak násilí proti úřední osobě^[1] nebo vyhrožování jí,^[2] ale zároveň i pokud by svou pravomoc zneužila.^[3] Vždy se ovšem vyžaduje, aby takový případný trestný čin byl spáchán v souvislosti s její pravomocí a odpovědností. Osoba jiného státu nebo mezinárodní organizace v podobném postavení se považuje za úřední osobu, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva.^[4]

Pojem úřední osoby od roku 2010 nahradil dřívější označení veřejný činitel.^[5]

Pojem úřední osoba však používají i jiné právní předpisy. Například správní řád za úřední osobu považuje každou osobu bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu.

Jednotlivé úřední osoby

Úřední osobou v České republice je:^[4]

• soudce,
• státní zástupce,
• prezident republiky, poslanec, senátor, člen vlády a ten, kdo zastává funkci v jiném orgánu veřejné moci,
• člen zastupitelstva a odpovědný úředník orgánu veřejné moci (např. za jistých okolností i vykonavatel soudního exekutora^[6])
• příslušník ozbrojených sil, bezpečnostního sboru a strážník obecní policie,
• soudní exekutor (v exekučním řízení),
• notář (v dědickém řízení),
• finanční arbitr a jeho zástupce,
• ten, kdo byl ustanoven lesní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží.

Reference

Literatura

• FRYŠTÁK, Marek; KUCHTA, Josef; PROVAZNÍK, Jan; ČEP, David. Postavení úřední osoby v trestním právu. Praha: Wolters Kluwer, 2017. 312 s. ISBN 978-80-7552-622-9.