Úšovice
| Úšovice | |
|---|---|
 (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Palackého ulice v Úšovicích | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Mariánské Lázně |
| Okres | Cheb |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°57′20″ s. š., 12°42′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 6 069 (2021)[1] |
| Katastrální území | Úšovice (9,69 km²) |
| PSČ | 353 01 |
| Počet domů | 717 (2021)[2] |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Úšovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 91600 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Úšovice jsou nejstarší částí města Mariánských Lázní v okrese Cheb v Karlovarském kraji, jejichž území původně spadalo pod obec Úšovice. V nejstarší části Úšovic, kde se nyní nachází kostel svatého Antonína, stávala kdysi tvrz, jejíž zbytky jsou dodnes v terénu patrné. V roce 2011 zde trvale žilo 6 651 obyvatel.[3]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1273.[4]
K obci Úšovice patřila dříve i čtvrť Šenov i vlastní Mariánské Lázně. Mariánské Lázně o rozloze 772 hektarů byly z Úšovic vyčleněny po roce 1818. Po vybudování železniční trati a nádraží v roce 1872 dostalo nádraží v tehdejších Úšovicích název Mariánské Lázně. Kolem hostince Schönau (Šenov, později Šumava), postaveného v roce 1838, a v okolí vyrostly čtvrti Šenov, Bellevue, Nádražní čtvrť a Luft.
19. června 1886 byla podána okresnímu hejtmanství Teplá žádost o založení nového městečka Šenov složeného ze čtvrtí Šenov, Nádražní, Luft a Hamrníky. Obecní zastupitelstvo v Úšovicích se k žádosti vyjádřilo zamítavě. Klášter Teplá se vyjádřil, že ke vzniku nové obce nemá námitek. Okresní výbor Teplá v roce 1887 zjišťoval na místě názory občanů a došel k závěru, že většina majitelů domů a pozemků v dotčené oblasti s navrhovaným odtržením od Úšovic nesouhlasila. Další návrh, zahrnující tentokrát již jen čtvrti Šenov a Nádražní čtvrť, byl podán 5. května 1887. Účetnictví Úšovic začal zkoumat Okresní úřad v Teplé i Zemský výbor v Praze, obec Úšovice však opět nesouhlasila. Když ani po třech letech nebyla žádost vyřízena, Šenovští změnili návrh a začali požadovat připojení Šenova k Mariánským Lázním, s čímž Mariánské Lázně souhlasily, obec Úšovice i tento návrh odmítla. Výnosem Zemského výboru v Praze ze 17. října 1893 byly čtvrti Šenov a Nádražní odtrženy od Úšovic a připojeny k Mariánským Lázním. Součástí Úšovic zůstaly čtvrtě Luft a Bellevue a osady Hamrníky a Stanoviště. Dnem 1. dubna 1895 Mariánské Lázně převzaly správu nového území a následně přečíslovaly domy, 8 let poté byla k nádraží zavedena elektrická dráha. Jméno čtvrti a zamýšleného městečka Šenov postupně upadlo v zapomenutí.[5]
15. října 1941 byly k Mariánským Lázním připojeny Henleinovým příkazem i Úšovice s osadami Stanoviště a Hamrníky, bylo však zachováno úšovické i hamernické samostatné číslování domů. Po válce byl sice tento příkaz anulován, ale město Mariánské Lázně okamžitě požádalo o nové právní připojení Úšovic, které tak z hlediska dnešního práva nastalo v roce 1945. V šedesátých letech vznikl problém na novém sídlišti Panská Pole, jímž se proplétá klikatá katastrální hranice a systémy číslování domů se zde prolínají.[5]
V současnosti zde natrvalo žije valná většina mariánskolázeňských obyvatel. Příčinu tomu zavdalo urbanistické řešení poválečné výstavby a následná výstavba obytných sídlišť, která pokračuje až do dnešních dnů. Úšovice si zachovaly svůj osobitý charakter a půvab vlastní celému lázeňskému místu.
Název Úšovice je místními obyvateli vyslovován krátce, tedy „Ušovice“.
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 356 domech 3 755 obyvatel. 118 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 3539 k německé. Žilo zde 3586 římských katolíků, 78 evangelíků, 3 příslušníci Církve československé husitské a 25 židů.[6]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 526 | 1 073 | 1 353 | 1 227 | 2 181 | 2 567 | 3 755 | 2 155 | 3 297 | 4 821 | 6 852 | 6 035 | 5 880 | 6 651 | 6 609 |
| Počet domů | 71 | 119 | 126 | 114 | 166 | 203 | 356 | 387 | . | 429 | 525 | 538 | 594 | 709 | 717 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1941 Úšovice byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Teplá, ale v letech 1900–1941 v okrese Mariánské Lázně. Od 15. října 1941 jsou částí města Mariánské Lázně, se kterým patřily nejprve do okresu Mariánské Lázně, ale od roku 1960 v okrese Cheb. V letech 1850–1941 k obci patřily Hamrníky a Stanoviště.[9]
Pamětihodnosti
- Lázeňský dům Panorama
- Lázeňský dům Miramonte
- Kostel svatého Antonína Paduánského
Další fotografie
Hotel Sonáta v Plzeňské ulici
Lázeňský dům Panorama
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0Palackého ulice
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Dům Ural na Školním náměstí
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 267.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 342.
- ↑ a b Proč nevzniklo město Šenov?, Hamelika, historie Mariánských Lázní a okolí, -rš- (Richard Švandrlík). Pramen: Richard Švandrlík: Proč nevzniklo město Šenov?, Kulturní a informační přehled Mariánské Lázně č. 3/1994, vyd. Agentura Goethe, Miloslav Kodýtek, Mariánské Lázně
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 182.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. 2015-12-21 [cit. 2016-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 597, 132, 528.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Úšovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Úševice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Úšovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Pavel Hanzlík, Licence: CC BY-SA 3.0
Lázeňský dům Panorama (Úšovice)
Autor: Hadonos, Licence: CC BY-SA 4.0
Tento soubor byl získán v rámci projektu WikiMěsto Mariánské Lázně.
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Palackého ulice v Úšovicích, části Mariánských Lázní
Autor: Levap75, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Mariánské Lázně-Úšovice, okres Cheb. Palackého 169/66.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Mariánské Lázně-Úšovice, okres Cheb. Dům Ural, Školní náměstí 786/9c (bar), 582/9b (jižní část, ubytovna), 581/9a (severní část, byty).