Úšovice

Úšovice
Palackého ulice v Úšovicích
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Palackého ulice v Úšovicích
Lokalita
Charakterčást města
ObecMariánské Lázně
OkresCheb
KrajKarlovarský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°57′20″ s. š., 12°42′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel6 069 (2021)[1]
Katastrální územíÚšovice (9,69 km²)
PSČ353 01
Počet domů709 (2011)[2]
Úšovice
Další údaje
Kód části obce91600
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úšovice jsou nejstarší částí dnešních Mariánských Lázní, jejichž území původně spadalo pod obec Úšovice. V nejstarší části Úšovic, kde se nyní nachází kostel sv. Antonína, stávala kdysi tvrz, jejíž zbytky jsou dodnes v terénu patrné. V roce 2011 zde trvale žilo 6 651 obyvatel.[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1273.[4]

K obci Úšovice patřila dříve i čtvrť Šenov i vlastní Mariánské Lázně. Mariánské Lázně o rozloze 772 hektarů byly z Úšovic vyčleněny po roce 1818. Po vybudování železniční trati a nádraží v roce 1872 dostalo nádraží v tehdejších Úšovicích název Mariánské Lázně. Kolem hostince Schönau (Šenov, později Šumava), postaveného v roce 1838, a v okolí vyrostly čtvrti Šenov, Bellevue, Nádražní čtvrť a Luft.

Kostel sv. Antonína Paduánského

19. června 1886 byla podána okresnímu hejtmanství Teplá žádost o založení nového městečka Šenov složeného ze čtvrtí Šenov, Nádražní, Luft a Hamrníky. Obecní zastupitelstvo v Úšovicích se k žádosti vyjádřilo zamítavě. Klášter Teplá se vyjádřil, že ke vzniku nové obce nemá námitek. Okresní výbor Teplá v roce 1887 zjišťoval na místě názory občanů a došel k závěru, že většina majitelů domů a pozemků v dotčené oblasti s navrhovaným odtržením od Úšovic nesouhlasila. Další návrh, zahrnující tentokrát již jen čtvrti Šenov a Nádražní čtvrť, byl podán 5. května 1887. Účetnictví Úšovic začal zkoumat Okresní úřad v Teplé i Zemský výbor v Praze, obec Úšovice však opět nesouhlasila. Když ani po třech letech nebyla žádost vyřízena, Šenovští změnili návrh a začali požadovat připojení Šenova k Mariánským Lázním, s čímž Mariánské Lázně souhlasily, obec Úšovice i tento návrh odmítla. Výnosem Zemského výboru v Praze ze 17. října 1893 byly čtvrti Šenov a Nádražní odtrženy od Úšovic a připojeny k Mariánským Lázním. Součástí Úšovic zůstaly čtvrtě Luft a Bellevue a osady Hamrníky a Stanoviště. Dnem 1. dubna 1895 Mariánské Lázně převzaly správu nového území a následně přečíslovaly domy, 8 let poté byla k nádraží zavedena elektrická dráha. Jméno čtvrti a zamýšleného městečka Šenov postupně upadlo v zapomenutí.[5]

15. října 1941 byly k Mariánským Lázním připojeny Henleinovým příkazem i Úšovice s osadami Stanoviště a Hamrníky, bylo však zachováno úšovické i hamernické samostatné číslování domů. Po válce byl sice tento příkaz anulován, ale město Mariánské Lázně okamžitě požádalo o nové právní připojení Úšovic, které tak z hlediska dnešního práva nastalo v roce 1945. V šedesátých letech vznikl problém na novém sídlišti Panská Pole, jímž se proplétá klikatá katastrální hranice a systémy číslování domů se zde prolínají.[5]

V současnosti zde natrvalo žije valná většina mariánskolázeňských obyvatel. Příčinu tomu zavdalo urbanistické řešení poválečné výstavby a následná výstavba obytných sídlišť, která pokračuje až do dnešních dnů. Úšovice si zachovaly svůj osobitý charakter a půvab vlastní celému lázeňskému místu.

Název Úšovice je místními obyvateli vyslovován krátce, tedy „Ušovice“.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 356 domech 3 755 obyvatel. 118 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 3539 k německé. Žilo zde 3586 římských katolíků, 78 evangelíků, 3 příslušníci Církve československé husitské a 25 židů.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[7]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel5261073135312272181256737552155329748216852603558806651
Počet domů71119126114166203356387.429525538594709

Pamětihodnosti

Další fotografie

  • Hotel Sonáta v Plzeňské ulici

    Hotel Sonáta v Plzeňské ulici

  • Lázeňský dům Panorama

    Lázeňský dům Panorama

  • Palackého ulice
    (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

    Palackého ulice

  • Dům Ural na Školním náměstí
    (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

    Dům Ural na Školním náměstí

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 267. 
  4. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 342. 
  5. ↑ a b Proč nevzniklo město Šenov?, Hamelika, historie Mariánských Lázní a okolí, -rš- (Richard Švandrlík). Pramen: Richard Švandrlík: Proč nevzniklo město Šenov?, Kulturní a informační přehled Mariánské Lázně č. 3/1994, vyd. Agentura Goethe, Miloslav Kodýtek, Mariánské Lázně
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 182. 
  7. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. 2015-12-21 [cit. 2016-04-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Lázeňský dům Panorama 01.JPG
Autor: Pavel Hanzlík, Licence: CC BY-SA 3.0
Lázeňský dům Panorama (Úšovice)
ML Hlavní třída 04.jpg
Autor: Hadonos, Licence: CC BY-SA 4.0
Tento soubor byl získán v rámci projektu WikiMěsto Mariánské Lázně.
Mariánské Lázně, Úšovice, Palackého street 94.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Palackého ulice v Úšovicích, části Mariánských Lázní
Úšovice, Palackého 66.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Mariánské Lázně-Úšovice, okres Cheb. Palackého 169/66.
Úšovice, Školní náměstí, dům Ural.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Mariánské Lázně-Úšovice, okres Cheb. Dům Ural, Školní náměstí 786/9c (bar), 582/9b (jižní část, ubytovna), 581/9a (severní část, byty).