Údolnice

Údolnice je křivka spojující místa největšího vyhloubení příčného řezu údolím. Sklon údolnice určuje sklon údolí.[1] V daném místě údolnice určuje směr s nejmenším spádem.[2] Úžlabí[3] či údolní brázda[4] (v němčině Talweg) vyjadřují údolnici v příslušném území.[5] Opak údolnice se nazývá hřbetnice.[6] S nimi tvoří údolnice, které se používají v zeměměřictví a v některých mapách, základ pro znázornění tvarů terénu, neboť údolnice jsou obrazem vodní sítě, jakožto v nepropustné půdě totožné korytem řeky, či jiného vodního toku. Při vrstevnicovém zobrazení příslušného území zabíhají vrstevnice v místě protnutí údolnice nejdále směrem nahoru a při znázornění terénu za pomoci šraf se k ní tyto sbíhají, případně se na ní stýkají.[7]

Reference

  1. ↑ ŘÍMAN, Josef; ŠTĚPÁNEK, Miroslav, a další. Malá československá encyklopedie. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 928 s. Heslo Údolnice, talweg - čára spojující geodeticky nejnižší místa příčného řezu údolím; ze všech spádnic tohoto terénního tvaru má nejmenší sklon, s. 357. 
  2. ↑ Údolnice. Valley line. Ligne f de vallée, talweg m. Tallinie e. Tальвег. Údolnica. Údolnice. Čára sledující místa největšího vhloubení údolního terénního tvaru; má ze všech spádnic tohoto terénního tvaru nejmenší sklon. Obory: mapování. Zdroje, odkazy: ČSN 73 0401 Názvosloví v geodézii a kartografii. Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí [online]. Terminologická komise Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, 2005 až 2020 [cit. 2022-07-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ HLÍDEK, Alois. Teyssler-Kotyška. Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XIV. Třecí až Vteřinový. 5940 hesel s 1881 vyobrazeními v tekstu a 2 přílohy. Praha XII.: Borský a Šulc, 1938. XII, 1088 s. Heslo Úžlabí je vyhloubený terénní tvar (srv. XIII, 821), vytvořený erozí na nakloněné úboční ploše; bývá podnětem k vzniku vodního toku, s. 476. 
  4. ↑ JEŽDÍK, Theodor. Teyssler-Kotyška. Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XIV. Třecí až Vteřinový. 5940 hesel s 1881 vyobrazeními v tekstu a 2 přílohy. Praha XII.: Borský a Šulc, 1938. XII, 1088 s. Heslo Údolní brázda (v. Údolnice), úval, průleh, rýha, tvořící nejhlubší místo údolí, s. 257. 
  5. ↑ JEŽDÍK, Theodor. Teyssler-Kotyška. Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XIV. Třecí až Vteřinový. 5940 hesel s 1881 vyobrazeními v tekstu a 2 přílohy. Praha XII.: Borský a Šulc, 1938. XII, 1088 s. Heslo Údolnice spojuje nejzazší duté záhyby vrstevek, tvoříc mezi sousedními kolmými trajektoriemi vrstevek trajektorii nejmenšího spádu, s. 257. 
  6. ↑ Encyklopedie Universum, heslo údolnice (talweg)
  7. ↑ HLÍDEK, Alois. Teyssler-Kotyška. Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XIV. Třecí až Vteřinový. 5940 hesel s 1881 vyobrazeními v tekstu a 2 přílohy. Praha XII.: Borský a Šulc, 1938. XII, 1088 s. Heslo Ú. V půdě nepropustné je údolnice totožná s řečištěm, které odtékající voda vymílá, s. 257. 

Související články

Externí odkazy