Údrč

Údrč
Střední část vesnice (pohled z jihu)
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Bochov
Okres	Karlovy Vary
Kraj	Karlovarský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°8′3″ s. š., 13°5′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	99 (2021)[1]
Katastrální území	Údrč (6,23 km²)
PSČ	364 71
Počet domů	30 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Údrč
Další údaje
Kód části obce	172642
Kód k. ú.	772640
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Údrč (německy Udritsch) je malá vesnice, část města Bochov v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry jihovýchodně na jihovýchod od Bochova. Údrč je také název katastrálního území o rozloze 6,23 km².^[3]

Nachází se zde zámek Údrč a vodní tvrziště. V okolí obce je množství rybníků (Obecní udrčský, Velký udrčský, Velký a Malý Polom, Březový, Plochý, Horní kamenný, Arbes, Kopinský, Malý kopinský). Ve zdejší rybniční soustavě pramení Jesinecký potok.

Název

Název vesnice vznikl přivlastňovací příponou z osobního jména Udřec ve významu Udercův dvůr. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Vdrche (1169), Vderche (1183), Vdercz (1369), Vdrzicz (1384–1399), Vdricz (okolo roku 1405), Vdrczie (1389), Vdrczie (1461), Audrez (1563), pod Audrczij (1563), w Audrczj (1563), Audrcž (1654), Udritsch a Audrž (1785) nebo Údrč a německy Udritsch (1854).^[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1169.^[5] V 16. století za majitele panství Údrč, Sasko-laubenského knížete Julia Jindřicha, je k panství připojeno panství Dolní Záhoří, se stejnojmennou tvrzí středního vojenského významu, která je následně přebudována na velkostatek.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 342 obyvatel (z toho 153 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák a 341 Němců. Kromě tří evangelíků a dvanácti židů se hlásili k římskokatolické církvi.^[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 304 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 303 Němců. Stále převládala římskokatolická většina, ale žili zde také tři evangelíci, devět židů, dva členové jiných nezjišťovaných církví a dva lidé bez vyznání.^[7]

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1974 Údrč býval obcí v okrese Žlutice, roku 1950 v okrese Toužim a od roku 1960 v okrese Karlovy Vary. Od 1. ledna 1975 je částí města Bochova. V letech 1950–1974 k obci patřil Polom a v letech 1961–1974 také Herstošice.^[10]

Pamětihodnosti

• V jižní části vesnice se zemědělském areálu dochovalo památkově chráněné tvrziště^[11] ze čtrnáctého století a výrazně přestavěná budova údrčského zámku.^[12]
• Kostel svatého Linharta
• Západně od vesnice se mezi Velkým údrčským rybníkem a Kopinským rybníkem nachází přírodní památka Za Údrčí vyhlášená v roce 2014.

Osobnosti

V Údrči se narodila československá politička německé národnosti Fanny (Franziska) Blatny, rozená Kleinová (1873–1949).

Galerie

• 
  Domy v severní části vesnice
• 
  Kostel svatého Linharta
• 
  Bytové domy
• 
  Smírčí kříž zazděný do zdi u kostela
• 
  Socha svatého Jana Nepomuckého

Odkazy

Reference

Související články

• Údrčtí z Údrče

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Údrč na Wikimedia Commons
• Údrč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)