Úhošť (Kadaň)

Úhošť
	Zbytky zdiva
Lokalita
Charakter	zaniklá osada
Obec	Kadaň
Okres	Chomutov
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°21′46″ s. š., 13°14′29″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Úhošť (1,89 km²)
Nadmořská výška	590 m n. m.
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Úhošť
Další údaje
Zaniklé obce.cz	96
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úhošť (německy Burgberg) byla osada na vrcholové plošině čedičového vrchu Úhošť asi 2,5 kilometru jihozápadně od Kadaně. Katastrální území zaniklé osady má rozlohu 188,5 ha.^[1]

Název

Název vesnice vznikl z osobního jména Ugost ve významu Uhostův hrad. Německá varianta Burgberg zase odkazuje na zdejší raně středověké hradiště. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Purperk (1401), Purperk (1416), in Purpercze (1445), Purgperk (1543), Purbergk (1593), Burberg (1654) a Purberg nebo Burberg (1846).^[2]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1401, kdy ji koupil kadaňský měšťan Haiman Ordof. Když zemřel, zdědila jeho majetek vdova Eliška, která se podruhé provdala za Jana Žehrovského z Kolovrat. Roku 1445 její dědictví tvořené Úhoštěm, Dolany a Úhošťany převzal Mikuláš Žehrovský z Kolovrat. Vzápětí o ně vypukl spor s Kadaní, která jej vyhrála, a majetek připadl příbuzným Haimana Ordofa. Komu v dalších letech vesnice patřila není jasné. Podle Jaroslava Schallera byla v blíže neurčené části druhé poloviny patnáctého století příslušenstvím hradu Egerberk. Úhošť se objevuje také v rozhodnutí o pobělohorské konfiskaci majetku Matyáše mladšího Štampacha ze Štampachu. Zabavený majetek koupil roku 1623 Kryštof Šimon Thun a připojil jej ke kláštereckému panství, u kterého Úhošť zůstal až do zrušení poddanství.^[3]

Podle berní ruly z roku 1654 v osadě žili tři sedláci a tři chalupníci (tj. 30–40 lidí). Hlavním zdrojem obživy bylo pěstování obilí a chov dobytka.^[4] Sedláci měli sedm potahů a chovali sedm krav, devět jalovic jednu ovci a pět koz. Chudším chalupníkům patřily dva potahy, šest krav, jedna jalovice a tři kozy.^[5]

Ve druhé polovině devatenáctého století se u vsi pěstoval především oves, ale také pšenice, žito, ječmen, vikev a brambory. Roku 1898 si 92. pěší pluk z Kadaně zřídil na úbočí Úhoště střelnici, která umožňovala dostřel až 450 metrů. Děti docházely do školy v Úhošťanech, příslušná pošta a četnická stanice byly v Kadani, ale lékaře měli obyvatelé vsi v Radnici.^[6] K velkému poklesu počtu obyvatel došlo po druhé světové válce v důsledku vysídlení Němců. Úhošť poté zanikl postupným vysídlením, a osada byla úředně zrušena roku 1963.^[7] V místech, kde stávala, se nacházejí zbytky zdí a základů zbořených domů.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 45 obyvatel (z toho 21 mužů). K německé národnosti patřilo 39 lidí a šest k československé. Kromě dvou byli římskými katolíky.^[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 zde žilo 52 obyvatel. Všichni byli německé národnosti a hlásili se k římskokatolické církvi.^[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů^[10]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	50	44	48	34	27	45	35	6	.	.	.	.	.	2
Domy	10	8	11	10	6	6	6	1	.	.	.	.	.	.

Obecní správa

Roku 1850 se Úhošť stal obcí, ke které patřily osady Meziříčí a Dubčany. Při sčítání lidu v roce 1869 však Úhošť patřil jako osada k Úhošťanům.^[5] Při reformě územní správy v roce 1960 bylo katastrální území Úhoště převedeno z okresu Kadaň do okresu Chomutov, ale v té době už ve vsi nikdo nežil.^[6]

Osada Dubčany stávala na západním úpatí Úhoště. Po svém zániku zůstala na místě vesnice pouze hájovna, jejíž objekt patřil na konci dvacátého století školnímu statku Střední zemědělské školy v Kadani.^[5]

Galerie

Pozůstatky domů
Pozůstatky domů
Pozůstatky domů
Pozůstatky domů

Odkazy

Reference

↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Úhošť [online]. 2013-01-01 [cit. 2014-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-19.
↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Úhošť, Burberg, s. 422–423.
↑ BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Úhošť, s. 27. Dále jen Binterová (1998).
↑ SMRŽ, Zdeněk. Archeologický výzkum na vrchu Úhošť u Kadaně. Památky, příroda, život. 1983, roč. 15, čís. 4, s. 97, 102.
↑ ^a ^b ^c Binterová (1998), s. 28.
↑ ^a ^b Binterová (1998), s. 33.
↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 45. ISSN 0231-5076.
↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 134.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Chomutov. Dostupné online.

Literatura

BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Úhošť, s. 26–33.
BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska a Kadaňska od A do Z. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2006. 95 s. ISBN 80-239-7630-3. Kapitola Úhošť – Burberk, s. 79.

Související články

Římskokatolická farnost Úhošťany

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Úhošť na Wikimedia Commons
Úhošť na stránkách Zaniklé obce a objekty po roce 1945

[uir-1] Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Úhošť [online]. 2013-01-01 [cit. 2014-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-19.

[profous-2] PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Úhošť, Burberg, s. 422–423.

[binterova-1998-3] BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Úhošť, s. 27. Dále jen Binterová (1998).

[smrz-4] SMRŽ, Zdeněk. Archeologický výzkum na vrchu Úhošť u Kadaně. Památky, příroda, život. 1983, roč. 15, čís. 4, s. 97, 102.

[b28-5] Binterová (1998), s. 28.

[b33-6] Binterová (1998), s. 33.

[binterova-1995-7] BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 45. ISSN 0231-5076.

[sldb1921-8] Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.

[sldb1930-9] Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 134.

[sldb-10] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Chomutov. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

Navigation

Navigace

Tématické portály