Újezd (Malá Strana)
| |||
---|---|---|---|
Újezd od Malostranského náměstí | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 1, Praha 5 | ||
Část obce | Malá Strana | ||
Poloha | 50°4′57,96″ s. š., 14°24′16,08″ v. d. | ||
Začíná na | Karmelitská | ||
Končí na | náměstí Kinských | ||
Další údaje | |||
Počet adres | 51 | ||
PSČ | 116 00 | ||
Kód ulice | 475726 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Újezd je název ulice a zaniklé vsi na Malé Straně v Praze 1.
Historie
Území Újezdu se ve 12. století rozkládalo mezi vltavským břehem (na východě) a petřínským svahem (na západě), a ve směru severojižním mezi kostelem sv. Jana Křtitele (dnešním názvem sv. Jana Křtitele na prádle) na severu a kostelem sv. Filipa a Jakuba (v prostoru dnešního Arbesova náměstí) na jihu. Neznámé je umístění kostela sv. Jana Evangelisty Odraného, který je připomínán k roku 1365 a zanikl zřejmě za husitských válek. Osada původně patřila v severní části pod správu johanitských rytířů a zbytek pod pravomoc kláštera svatého Jiří a kapituly u sv. Víta.[1]
Při rozšíření Malé Strany vybudováním Hladové zdi v letech 1360–1362 se stala severní část Újezda spolu s územím dalších osad součástí Malé Strany. Původní újezdská brána z doby založení Malé Strany roku 1257 stála až u Malostranského náměstí v místech domu Karmelitská 516/31. Při rozšíření Malé Strany Karlem IV. byla nová újezdská brána zřízena na úpatí Petřína v místech dnešní hranice Smíchova. Nazývala se také Kartouzská brána podle nedalekého nejstaršího českého kartuziánské kláštera. Při výstavbě nového barokního opevnění v 17. století její funkci převzala nová brána z roku 1693, která se též nazývala Říšská brána podle toho, že se tudy jezdilo do říšského Bavorska. Tuto bránu nahradila v roce 1862 novogotická Újezdská brána, zbořená v rámci rušení hradeb roku 1891.[1]
Název Újezd
Jméno Újezd pochází ze 13. století. Dnešní stejnojmenná ulice se v letech 1800–1870 nazývala Újezdská ulice a její jižní část U brány Újezdské.[2] Dnes je Újezd jedna z hlavních malostranských ulic. Kopíruje úpatí Petřína a je pokračováním ulice Karmelitské (od křižovatky s Harantovou) a končí na náměstí Kinských na Smíchově.
Název Újezd byl přenesen i do názvů místní tramvajové zastávky a dolní stanice lanové dráhy na Petřín, na kterou vede ulice U lanové dráhy.
Pamětihodnosti
- Dúm čp. 388/III, Újezd 50/ Karmelitská 2-4, České muzeum hudby (původně kostel sv. Máří Magdaleny s dominikánským klášterem)
- Dům čp. 390/III U Popelků, renesanční dům s gotickými sklepy
- Dům čp. 400/III historizující nájemní dům s ušlechtilým secesním dekorem, stavitel Jan Petránek (1903-1904)
- Dům čp. 402/III U Černého orla, novorenesanční nájemní dům, architekt Jan Zeyer (1892-1893), v přízemí Galerie Resonance
- Dům čp. 403/III U Pavlánských, novorenesanční fasáda Otakar Materna (1894-1985)
- Dům čp. 404/III Paulhofský - od roku 1599 malostranský špitál[3]
- Dům čp. 408/III U zlatého šneku, Újezd 31/U lanové dráhy 4, v letech 1688- 1700 byl majitelem a přestavitelem Abraham Leuthner
- Dům čp. 419/III nárožní dům Újezd 12/ Vítězná 15, klasicistní nájemní, arch. Josef Kaura
- Dům čp. 423/III Újezd 23, U černého kříže, renesanční v baroku přestavěný
- Dům čp. 432/III, ve dvoře Ateliér Josefa Sudka
- Dům čp. 450/III Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům)
- Lanová dráha na Petřín
- Pomník obětem komunismu od Olbrama Zoubka (v místě Újezdských kasáren)
- Seminářská zahrada
- Újezdská kasárna – zbořená roku 1932, rodiště Jana Nerudy
- na blíže nezjištěném místě mezi Újezdem a Malostranským náměstím stávala do roku 1142 nejstarší synagoga v Praze;[4] podle Václava Hájka z Libočan měla stát na Újezdě[5]
- kartuziánský klášter Zahrada Panny Marie založený Janem Lucemburským
Fotogalerie
- Újezdská kasárna, 1912
- Pomník obětem komunismu na Újezdě na úpatí Petřína
- Pomník obětem komunismu na Újezdě na úpatí Petřína
- Někdejší kostel svaté Máří Magdalény, dnes budova Českého muzea hudby
Odkazy
Reference
- ↑ a b Ruth, František: Kronika královské Prahy a obcí sousedních III. Reprint NLN, Praha 1996. ISBN 80-7106-133-6 S. 1066
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek. Pražský uličník, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. Kapitola Újezd, s. 348–349.
- ↑ VLČEK pavel (ed.) a kolektiv: Umělecké památky Prahy 3. Malá Strana. Academia Praha 1999, s. 498-499
- ↑ Emil Spira: K dějinám židů v Čechách. Kalendář židovsko-český. 1900-1901, s. 121. Dostupné online.
- ↑ HÁJEK, Václav z Libočan. Kronika česká III.. Praha: Česká akademie věd a umění, 1929. Dostupné online. Kapitola O Židu na Újezdě, s. 87–90.
Literatura
- LAŠŤOVKA, Marek, LEDVINKA, Václav: Pražský uličník 2. díl (O-Ž), Libri Praha 1998
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Újezd, s. 1066–1069.
- VLČEK Pavel (ed.) a kolektiv: Umělecké památky Prahy (3) Malá Strana. Academia Praha 1999, s. 491-508.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Újezd na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Újezdská kasárna, Praha, 1912
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: No machine-readable author provided. Egg assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 2.5
Memorial to the victims of communism, Prague, 2006-11-17.
Autor: Ludek, Licence: CC BY-SA 3.0
Pomník obětem komunismu, autor Olbram Zoubek, Zdeněk Hölzl a Jan Kerel, odhalen v květnu 2002 v Praze na Újezdě na úpatí Petřína
Nová Újezdská brána (postavena 1862, zbořena 1891). Pohled z Malé Strany směrem k předměstí Smíchov. Vpravo zbořný dům čp. 414 v linii Hladové zdi a rampa k bráně Újezdských kasáren. Bránou prochází trať koňky.
Autor: A.Savin, Licence: FAL
View from St.Nicholas Church in Lesser Town in Prague (Czech Republic) – Czech Museum of Music
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: A.Savin, Licence: FAL
View from St.Nicholas Church in Lesser Town in Prague (Czech Republic)
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.