Újezd (zámek, okres Plzeň-jih)
Zámek Újezd | |
---|---|
Severní strana zámku s kaplí svaté Anny | |
Základní informace | |
Sloh | barokní |
Výstavba | 16. století |
Přestavba | 18. století |
Stavebník | Jan Boreň Říčanský |
Další majitelé | Švihovští z Rýzmberka páni z Vrtby |
Poloha | |
Adresa | Újezd, Horšice, Česko |
Souřadnice | 49°32′12,07″ s. š., 13°24′12,77″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 23051/4-271 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Újezd je zámek ve stejnojmenné vesnici u Horšic v okrese Plzeň-jih. Postaven byl v renesančním slohu na místě starší tvrze na konci šestnáctého století Janem Boreněm Říčanským. V první polovině osmnáctého století byl barokně upraven a rozšířen o kapli svaté Anny. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie
Původním panským sídlem v Újezdu byla tvrz poprvé připomínaná v roce 1513,[2] kdy ji Kateřina z Újezda prodala spolu s vesnicí, částí Horšic a dvěma dvory v těchto vesnicích Janu Steblencovi z Drahkova. Jeho dcera Anna se provdala za Václava Chlumčanského z Přestavlk, který tak Újezd získal věnem a od roku 1527 začal používat přídomek seděním v Újezdě. V roce 1532 tvrz navštívil Jáchym Fremut ze Stropčic a napadl jízdou na koni Annina syna Jindřicha a posléze i samotnou Annu, kterou zranil. Dalším synem Anny a Václava Chlumčanského byl Jan, který je uváděn jako majitel tvrze od roku 1546. Ke konci života koupil roku 1572 panství pustého hradu Skála, které připojil k Újezdu.[3] Oženil se s Annou ze Lhoty, se kterou měli dva syny. Mladší Jindřich zdědil panství Skály, zatímco Újezd dostal starší syn Jan Boreň Říčanský,[3] který je považován za zakladatele dochovaného zámku. Během svého života podnikl a popsal jedenáct cest, při nichž navštívil řadu evropských zemí.[2]
Roku 1614 se na zámku setkali Václav starší Příchovský z Příchovic a Vilém Broum z Miřetic. Václav během setkání Viléma fyzicky napadl a August Sedláček předpokládá, že při příhodě Jan Boreň zemřel. Zanechal po sobě tři dospělé a tři nezletilé syny a množství dluhů, které se dědici pokusili roku 1615 splatit prodejem části svých lesů. Získané peníze však na zaplacení dluhů nestačily, a proto prodali celé panství Bedřichu Švihovskému z Rýzmberka na Příchovicích. Od něj v roce 1628 statek koupila Judita Voršila Vchynská, rozená z Rýzmberka. Po její smrti prodala k tomu účelu zřízená komise roku 1642 panství Janu Karlovi z Kokořova. Jeho potomkům patřilo až do osmnáctého století, na jehož počátku statek koupil hrabě Václav z Klenového. S jeho dcerou Marií Annou se roku 1740 oženil František Václav z Vrtby, který Újezd připojil k žinkovskému panství.[3] Ve druhé polovině dvacátého století zámeckou budovu využívalo jednotné zemědělské družstvo.[2]
Stavební podoba
Rozlehlá újezdská tvrz bývala až do konce šestnáctého století dřevěná. Jan Boreň Říčanský ji nechal zbořit a na jejím místě založil renesanční jednopatrový zámek se dvěma křídly, jehož některé přízemní místnosti jsou zaklenuté maltovým žebrovím. Barokní přestavba proběhla za Václava z Klenového. Dominantou zámku se po ní stala budova kaple svaté Anny.[2] Kaple má obdélný půdorys s polygonálním závěrem,[2] v jehož ose je připojena pětiboká sakristie. Interiér je zaklenutý třemi poli valené klenby s lunetami oddělenými valenými pásy, zatímco v sakristii byla použita klášterní klenba.[4] Autorem freskové výzdoby s motivy ze života svaté Anny a Panny Marie a iluzivní architektury oltáře ze druhé třetiny osmnáctého století byl František Julius Lux.[2] Před hlavním oltářem stojí rokoková mensa s predelou. Na bočních iluzívních oltářích jsou umístěny novodobé obrazy svaté Anežky a svatého Šebestiána v původních rokokových rámech. Rokokové jsou také kazatelna, zpovědnice a lavice.[4]
K památkově chráněnému areálu patří také pozůstatek parku s ohradní zdí, dvojice chlévů, stodola a sýpka.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-08]. Identifikátor záznamu 134036 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Újezd – zámek, s. 368–369.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Domažlicko a Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Tvrze v okolí Žinkov, s. 247–248.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. T/Ž. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Újezd, s. 137.
- ↑ Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-02-08]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Újezd na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: