Újezd nade Mží (zámek)
| Újezd nade Mží | |
|---|---|
 Vjezd do dvora a průčelí zámecké budovy | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní, klasicistní |
| Výstavba | okolo roku 1650 |
| Přestavba | 1817 |
| Poloha | |
| Adresa | Újezd nade Mží,  Česko |
| Souřadnice | 49°47′18,16″ s. š., 13°11′42,17″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 26319/4-1595 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Újezd nade Mží je zámek ve stejnojmenné obci v okrese Plzeň-sever. Postaven byl přibližně v polovině sedmnáctého století. Zámecký areál, do kterého patří soubor správních a hospodářských budov, je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie
Předchůdcem zámku byla tvrz zkonfiskovaná spolu s panstvím Joštovi Adamovi Širntyngarovi ze Širntyngu za účast na stavovském povstání. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1623, kdy panství koupil za 9437 kop míšeňských grošů Severin Táhlo z Horštejna.[2] Majetek zdědila Severinova dcera Kateřina provdaná za Jana Jindřicha z Bedeberka. Jindřich z Bedeberka byl plzeňským primátorem a roku 1650 prodal Theofilu Kleovi z Roudné.[3] Někdy v té době byl nejspíše na místě dříve vyhořelé tvrze postaven barokní zámek.[4]
Theofil Kleo z Roudné zemřel roku 1666 a jeho dědici se nemohli dohodnout na rozdělení majetku, až zemský soud rozhodl o jeho prodeji.[3] Panství tvořené jedinou vesnicí roku 1673 koupila Maria Steinbachová z Kranichštejna,[2] jejímž potomkům patřilo až do osmnáctého století,[3] kdy jej Karel Maxmilián Vilém Steinbach musel kvůli dluhům roku 1723 prodat.[5] Roku 1725 byl majitelem statku Karel ze Schönau, po kterém se jako majitelé vystřídali František Josef Kölisch, Judita Saidlrová z Wolfsfeldu a od roku 1790 Schirndingové.[2] Za Karla Schirndinga byl roku 1817 zámek přestavěn v klasicistním slohu,[4] i když podle Augusta Sedláčka byl v témže roce zámek teprve postaven.[3]
Stavební podoba
Zámek je součástí hospodářského dvora, který se nachází na jihozápadním okraji vesnice. Ze starší renesanční tvrze se dochovaly pouze sklepy a část zdiva sýpky. K západní straně zámku přiléhá bývalá zahrada, zatímco na jižní straně areálu je neudržovaný park obehnaný cihlovou zdí členěnou pilíři a fasádou zdobenou lizénami a pilastry.[4]
Hlavní zámecká budova má obdélný půdorys a jedno menší boční křídlo. Její fasádu člení nárožní bosáž a dvojitá okna v šambránách. Přízemní prostory jsou zaklenuté valenou klenbou, zatímco pokoje v prvním patře mají ploché stropy. Na jižní stranu navazuje patrová podsklepená sýpka s průjezdem do dvora. Vpravo od průjezdu je zazděný segmentový portál a ještě více vpravo další obdélný portál. Součástí areálu je správní budova naproti zámku, dvoje stáje, dvě stodoly, deputátnický domek a bývalý skleník využívaný jako koňské stáje. Správní budova má obdélný půdorys a fasády členěné lizénami a dvoukřídlými okny krytými v přízemí plochými římsami.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-15]. Identifikátor záznamu 137486 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Újezd nad Mží – zámek, s. 369–371.
- ↑ a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 164 s. Kapitola Tvrze okolo Nekmíře a Všerub, s. 228.
- ↑ a b c d Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-15]. Dostupné online.
- ↑ CHMELÍŘ, Václav. Zámek v Líšťanech. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2011. 40 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 43). ISBN 978-80-87170-15-1. S. 23.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Újezd nade Mží na Wikimedia Commons
Autoritní data  |
|
|---|
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: