Úklady a láska

Úklady a láska
Kabale und Liebe, titulní list prvního vydání z roku 1784
Kabale und Liebe, titulní list prvního vydání z roku 1784
Základní informace
Původní názevKabale und Liebe
AutorFriedrich Schiller
Žánrměšťanská tragédie
Jazykněmčina
Premiéra13. dubna 1784
Místo premiéryFrankfurt nad Mohanem
PřekladJosef Jiří Kolár roku 1859
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úklady a láska (1784, Kabale und Liebe} je třetí divadelní hra německého dramatika Friedricha Schillera.[1][2] Jde o měšťanskou tragédii, resp. truchlohru (bürgerliches Trauerspiel) o pěti dějstvích postavenou na kontrastu a dramatickém napětí vyvolaném tím, že proti zkaženosti a intrikám šlechty staví slušnost obyčejných měšťanů, kteří jsou čestní a pokorně přijímají, co jim život přináší. Vyznačuje se politickou silou a svou revoltou proti společenským pořádkům zapadá do literárního hnutí Sturm und Drang (bouře a vzdor). Schiller se ve hře také zamýšlí nad možnými důsledky přepjatého a jednostranného pojetí bezpodmínečné svobody jedince.[1]

Vznik hry

Myšlenku na vytvoření dramatu dostal Schiller v době, kdy byl na rozkaz vévody Karla Evžena Württemberského na čtrnáct dní uvězněn za nepovolenou návštěvu reprízy své hry Loupežníci v Mannheimu roku 1782. Proto v dramatu zpodobnil nejen osoby vévodského dvora včetně jejich intrik, ale také celkové poměry v zemi.[3]

Hra se měla původně jmenovat podle hlavní ženské hrdinky Luisa Millerová (Luise Miller), ale Schiller jí na radu známého mannheimského herce a dramatika Ifflanda přejmenoval. Dokončena byla roku 1783, prvně byla vydána na jaře roku 1784 a premiéru měla 13. dubna roku 1784 ve Frankfurtu nad Mohanem. Dva dny poté byla hra uvedena v Mannheimu, kde obecenstvo uspořádalo autorovi nadšené ovace.

Obsah tragédie

Hlavní postavy

Ferdinand[4]
  • president von Walter, ministr na vévodském dvoře.
  • Ferdinand, jeho syn, major.
  • dvorní maršálek von Kalbe.
  • lady Milfordová, vévodova milostnice.
  • Wurm, presidentův tajemník.
  • Miller, městský hudebník.
  • Luisa Millerová, jeho dcera.

Děj tragédie

Luisa Millerová[4]

Ferdinand je armádní major a syn prezidenta (kancléře) von Waltera, vysoce postaveného šlechtice u knížecího dvora, zatímco Luisa Millerová je dcerou ne příliš bohatého měšťanského hudebníka. Zamilují se do sebe, ale oba jejich otcové jim přikazují ať svůj vztah ukončí. Luisin otec si myslí, že Ferdinand to s ní nemyslí vážně, Ferdinandův otec odmítá sňatek kvůli nižšímu společenskému postavení Luisy, kterou navíc považuje za prostitutku. Místo toho chce prezident rozšířit svůj vliv a postavení na dvoře a tak domluví synovi manželství s milenkou vévody lady Milfordovou.

Lady Milfordová[4]

Ferdinand se proti záměru svého otce bouří a snaží se přesvědčit Luisu, aby s ním utekla. Jde také za lady Milfordovou, aby ji přesvědčil, aby se ho vzdala. Dozví se nejen o tragické minulosti této dámy, ale také o tom, že ho opravdu miluje. Z prestižních důvodů se však Ferdinanda vzdát nemůže, protože o její svatbě již všichni mluví. Teprve poté, co krátce promluví s Louisou a pozná její nevinnost, občanskou hrdost a křesťanskou nezištnost, vzdá se svých manželských záměrů a opustí zemi, aby se stáhla z dvorského světa a od nynějška vedla počestný život.

Ferdinand chce rovněž osvětlit soudu korupční machinace svého otce a prozradit, jak se stal prezidentem. Aby dosáhli svého cíle a zabránili Ferdinandovi realizovat svou hrozbu, vymyslí prezident a jeho tajemník Wurm, zhrzený Ferdinandův soupeř v lásce, zákeřnou intriku. Nechají bezdůvodně zatknout Luisiny rodiče a Luisu pak donutí, aby napsala milostný dopis dvornímu maršálkovi von Kalbovi a aby přísahala, že to nikomu neřekne. Tento dopis pak ukážou Ferdinandovi, což v něm vyvolá naprosté zoufalství. Luisa řekne otci, že se chce zabít, ale ten ji přemluví, aby to nedělala, protože je to velký hřích. Pak přijde Ferdinand, pošle otce pryč a otráví sebe i Luisu. Umírající Luisa řekne Ferdinandovi pravdu o dopise. Ferdinand obviní z jejich smrti svého otce a tajemníka Wurma. Ještě před smrtí však stihne svému otci odpustit. Prezident von Walter pak odchází doprovázen biřici k soudu.

Adaptace

Titulní list partitury Verdiho opery Luisa Millerová z roku 1849
Konstantin Sergejevič Stanislavskij a jeho manželka jako Ferdinand a Luisa roku 1889

Hudba

Film a televize

  • Luisa Miller (1910), italský němý film, režisér neuveden.
  • Luisa Miller (1911), italský němý film, režie Ugo Falena.
  • Kabale und Liebr (1913), německý němý film, režie Friedrich Feher.
  • Luise Millerin (1922), německý němý film, režie Carl Froelich.
  • Kabale und Liebe (1955), západoněmecký televizní film, režie Curt Goetz-Pflug.
  • Kabale und Liebe (1959), západoněmecký televizní film, režie Harald Braun.
  • Kabale und Liebe (1959), východoněmecký televizní film, režie Hugo Hermann.
  • Kabale und Liebe (1959), východoněmecký film, režie Martin Hellberg.
  • Spletka i ljubav (1960), jugoslávský televizní filom, režie Sava Mrmak a Janez Senk.
  • Kabale und Liebe (1965), rakouský televizní film, režie Erich Neuberg.
  • Kabale und Liebe (1967), západoněmecký televizní film, režie Gerhard Klingenberg.
  • Intriga y amor (1970), španělský televizní film, rečie José Luis Tafur.
  • Kabale und Liebe (1974), východoněmecký televizní film, režie Klaus Erforth.
  • Kabale und Liebe (1978), západoněmecký televizní film, režie Gerhard Klingenberg.
  • Kabale und Liebe (1980), západoněmecký televizní film, režie Heinz Schirk.
  • Kabale und Liebe (1981), východoněmecký televizní film, režie Piet Drescher.
  • Kabale und Liebr (2005), německý televizní film, režie Leander Haußmann.
  • Luisa Miller (2007), opera Giuseppe Verdiho, italský televizní film, režie Andrea Dorigo.
  • Kabale und Liebr (2009), německý televizní film, režie János Darvas.
  • Luisa Miller (2018), opera Giuseppe Verdiho, americký televizní film (část seriálu The Metropolitan Opera HD Live), režie Matthew Diamond.[7]

Česká vydání a inscenace (výběr)

Odkazy

Reference

  1. a b GLOSÍKOVÁ, Viera; TVRDÍK, Milan, a kol. Slovník německy píšících spisovatelů - Německo. 1. vyd. Praha: Libri, 2018. 808 s. ISBN 978-80-7277-560-6. S. 645. 
  2. Kabale und Liebe -Schiller, Friedrich. Friedrich Schiller Archiv. 2013-11-26. Dostupné online [cit. 2017-01-10]. (německy) 
  3. FELDSTEIN, Valter. Poznámky. in Schiller, Friedrich: Loupežníci, Fiesco, Úklady a láska, Don Carlos. Praha: SNKLHU 1959, S. 681.
  4. a b c Rytina podle kresby Arthura von Ramberga z knihy Schiller-Galerie (1859)
  5. WARRACK, John; WEST, Ewan. Oxfordský slovník opery. Překlad Jaroslav Holba. Praha: IRIS 1998. ISBN 80-85893-14-2. S. 308. [Dále jen Warrack].
  6. Warrack. S.142.
  7. Friedrich Schiller - Internet Movie Database
  8. Úklady a láska (1937) - Archiv Národního divadla
  9. Úklady a láska (1951) - Divadelní ústav
  10. Úklady a láska (1952) - Divadelní ústav
  11. Úklady a láska (1953) - Divadelní ústav
  12. Úklady a láska (1955) - Divadelní ústav
  13. Úklady a láska (1967) - Divadelní ústav
  14. Úklady a láska (1981) - Divadelní ústav
  15. Úklady a láska (1982) - Archiv Národního divadla
  16. Úklady a láska (1994) - Divadelní ústav
  17. Úklady a láska (2000) - Divadelní ústav
  18. Úklady a láska (2005) - Archiv Národního divadla
  19. Úklady a láska (2011) - Divadelní ústav
  20. Úklady a láska - Divadlo Josefa Kajetána Tyla. www.djkt.eu [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-27. 
  21. Úklady a láska = Švandovo divadlo na Smíchově
  22. Úklady a láska - Klicperovo divadlo Hradec Králové

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Stanislavski Love and Intrigue (1889).jpg
The Russian actor and director Constantin Stanislavski (Константин Сергеевич Станиславский) with his wife Maria Lilina as Ferdinand and Louise in Friedrich Schiller's tragedy Love and Intrigue, performed in 1889 by The Society of Art and Literature.
Lady Milford aus Kabale und Liebe.jpg
Lady Milford aus Friedrich Schillers Drama Kabale und Liebe, als Stahlstich gestochen um 1859 nach einer Zeichnung von Arthur von Ramberg
Friedrich Schiller - Kabale und Liebe 1784.jpg
Titelblatt der Erstausgabe von Friedrich Schillers Kabale und Liebe 1784
Arthur von Ramberg gez, Schiller-Galerie, Friedrich von Schiller, Sammelbild, Stahlstich um 1859, Ferdinand aus Kabale und Liebe, Konrad Conrad Geyer gestochen.jpg
Autor: Arthur von Ramberg; Conrad Geyer, Licence: CC BY 3.0
Ferdinand' aus Friedrich Schillers Kabale und Liebe, als Stahlstich gestochen von Conrad Geyer um 1859 nach einer Zeichnung von Arthur von Ramberg; das untertitelte Blatt hat die Maße von circa 8 cm x 11,6 cm und auf der Rückseite keine weiteren Angaben. Es gehört zu einer Serie, möglicherweise als frühes Sammelbild, die als Schiller-Galerie von Friedrich Pecht und von Arthur von Ramberg bekannt geworden ist.
Luisa Miller Illustration Ricordi.jpg
Illustration de la partition de Luisa Miller, édition Ricordi.
Arthur von Ramberg gez, Schiller-Galerie, Friedrich von Schiller, Sammelbild, Stahlstich um 1859, Luise Miller aus Kabale und Liebe, Konrad Conrad Geyer gestochen.jpg
Autor: Arthur von Ramberg; Conrad Geyer, Licence: CC BY 3.0
Luise Miller' aus Friedrich Schillers Kabale und Liebe, als Stahlstich gestochen von Conrad Geyer um 1859 nach einer Zeichnung von Arthur von Ramberg; das untertitelte Blatt hat die Maße von circa 8 cm x 11,6 cm und auf der Rückseite keine weiteren Angaben. Es gehört zu einer Serie, möglicherweise als frühes Sammelbild, die als Schiller-Galerie von Friedrich Pecht und von Arthur von Ramberg bekannt geworden ist.