Úlibický potok

Úlibický potok
Ořeška ve Štěpanicích
Ořeška ve Štěpanicích
Základní informace
Délka toku17,5 km
Plocha povodí64,2 km²
Průměrný průtok0,34 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-04-02-014
Pramen
západně od Nové Paky
50°29′34,7″ s. š., 15°27′34,42″ v. d.
okolo 465 m n. m.
Ústí
do Cidliny
50°23′26,2″ s. š., 15°23′10,7″ v. d.
258 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Královéhradecký kraj - Úbislavice, Úlibice, Kacákova Lhota)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Cidlina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úlibický potok je levostranný přítok řeky Cidliny v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Délka jeho toku činí 17,5 km.[1] Plocha povodí měří 64,2 km².[2]

Průběh toku

Pramení západně od Nové Paky u osady Brdo v nadmořské výšce okolo 465 m. Teče převážně jihozápadním směrem. Protéká mj. Úbislavicemi (zde též známý jako Ořeška[3]), Úlibicemi a Kacákovou Lhotou. U Vitiněvsi se vlévá do Cidliny na jejím 66,8 říčním kilometru[1] v nadmořské výšce 258 m. Pod Úlibicemi prochází tok přírodní rezervací Bažantnice. Důvodem ochrany je cenný komplex smíšeného lesa s bohatým bylinným podrostem včetně potoční nivy, navazující na systém rybníků, kulturní floristicky bohaté louky a prameniště.[4]

Větší přítoky

  • Studénka, zleva, ř. km 10,7[5]
  • Tužínský potok, zprava, ř. km 8,4[5]
  • Trnávka, zprava, ř. km 4,7[6]
  • Tuřský potok, zleva, ř. km 1,1[7]

Vodní režim

Průměrný průtok u ústí činí 0,34 m³/s.[8]

Nádrže v povodí

  • Dvorecký rybník byl vybudován na Trnávce u Dvorců (místní část Jičína).
  • Bonda je rybník v Radimi na potoce Trnávka.
  • Hlíza je rybník v Dřevěnici na Tužínském potoce.
  • Marešák byl vybudován na potoce Studénka u Lužan. Jedná se o rekreační oblast.
  • Rumchalpa je zatopený lom jižně od Nové Paky.
  • VN Jahodnice byla vybudována na levostranném přítoku Úlibického potoka v roce 1964, původně pro závlahové účely. Jedná se o rekreační oblast.

Mlýny

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 113) [online]. [cit. 2015-11-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. ↑ Úbislavice - Od roku 1896 po dnešní časy [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-19. 
  4. ↑ Drobné vodní toky v ČR. Praha: Consult 295 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-905159-0-1, ISBN 80-905159-0-8. OCLC 897868461 
  5. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 114) [online]. [cit. 2015-11-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 108) [online]. [cit. 2015-11-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 109) [online]. [cit. 2015-11-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 280. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Úlibický potok, Štěpanice.jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Úlibický potok ve Štěpanicích. Okres Jičín, Česká republika.