Únos bankéře Fuxe
Únos bankéře Fuxe | |
---|---|
Země původu | Československo |
Jazyk | čeština |
Žánry | němý film filmová komedie kriminální film |
Námět | Lomikar Kleiner |
Scénář | Karel Anton Eman Fiala |
Režie | Karel Anton |
Obsazení a filmový štáb | |
Kamera | Otto Heller Václav Vích |
Architekt | Vilém Rittershain |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 31. prosince 1923 |
Únos bankéře Fuxe na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Únos bankéře Fuxe je němá groteska z roku 1923. Hlavní postavu ztvárnil Augustin Berger. Mimo to byl tento film v pořadí druhý Saši Rašilova staršího, který si zahrál hlavního strážníka. Vedlejší postavu Sherlocka Holmese si ve filmu zahrál herec a hudebník Eman Fiala.
Děj
Bankéř Fux (Augustin Berger) i jeho velký věřitel Tom Darey (Karel Lamač) se moc a moc chtějí oženit. Ale bankéřova dcera Daisy Fuxová (Anny Ondráková) uveřejní tátovým jménem důležitý inzerát. Daisy chce, aby se její táta setkal s jednou moc překrásnou ženou jménem Maud. Jenže přitom se ona setká s Tomem Dareyem, který si zaplatí chytrého detektiva Sherlocka Holmese II. Ale Sherlock Holmes vypátrá Daisy a chce ji unést. Stane se však omyl a on unese jejího hodného tátu bankéře Fuxe. Nakonec se všechno vyjasní a dopadne to dobře. Na detektiva Sherlocka Holmese vina vůbec nepadne a Tom Darey s bankéřem Fuxem najdou své vyvolené.
Obsazení
Augustin Berger | bankéř Fux |
Anny Ondráková | Fuxova dcera Daisy |
Karel Lamač | Tom Darey |
Saša Rašilov starší | náčelník policie |
Theodor Pištěk | vévoda z Pommery |
Bronislava Livia | Maud Gouldová |
Josef Zora | strážník |
Josef Šváb | Malostranský - strážník |
Leon Poiter | král módy |
J. W. Speerger | lupič |
Karel Fiala | Karel, Dareyův sluha |
Ferdinand Fiala | žalářník |
Anna Švarcová | hospodyně u Holmesa |
Alois Dvorský | vousatý strážník |
Vladimír Slavínský | host na večírku |
Přemysl Pražský | ředitel blázince |
Emanuel Brožík | lékař blázince |
Emilie Nitschová | Daisina vychovatelka |
Josef Volman | strážník |
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“