Únos letounu do NSR dne 18. dubna 1972

Únos letounu do NSR dne 18. dubna 1972 byl únos letounu typu L-410A Turbolet s imatrikulací OK-ADP na pravidelné lince Praha – Mariánské Lázně společnosti Slovair, během něhož byl postřelen druhý pilot letounu Robert Pfleger a první pilot byl donucen přistát s letounem v Norimberku.^[1] Oba únosci byli posléze německým soudem odsouzeni na 7 let vězení. Motivem únosu byla emigrace do tehdejšího NSR.

Posádka

• V. Kárník – 1. pilot
• R. Pfleger – 2. pilot

Únosci

• Karel Doležal (28 let)
• Antonín Lerch (24 let)

Oba únosci patří mezi recidivisty. Každý z nich byl shodou okolností před únosem čtyřikrát soudně trestán (krádeže, vloupání do chat, neplacení výživného, nedovolené držení zbraně, apod.). Jeden z nich se dokonce teprve měsíc před únosem vrátil z vězení.^[2]

Průběh únosu

Letoun odstartoval přibližně v 8:10. Let probíhal zpočátku normálně, ale zhruba po dvaceti minutách letu pilot najednou oznámil dispečinku letiště v Karlových Varech: Jsme přepadeni! Střílí se na palubě! Na žádost dispečera o opakování zprávy odpověděl: Na palubě se střílí, nevím, co se bude dít! Po chvilce ticha pilot požádal dispečink: Žádáme na Stuttgart! Máme pistoli v zádech! Následně mu dispečer povolil pokračovat v letu směrem na Cheb. Od 8:39 se letadlo už dispečinku nehlásilo.^[3]

Únosci si uvnitř letounu rozdělili role. Karel Doležal byl v přední části letounu s pistolí v ruce a držel v šachu piloty. Antonín Lerch stál v zadní části letounu s druhou pistolí a v ruce měl balíček výbušniny. Nakonec letoun s cestujícími a posádkou přistál v Norimberku, kde byli únosci zatčeni. Vyšetřující soudce na ně uvalil vazbu. Ostatní cestující se ještě téhož dne vrátili do Prahy. Stejně jako i v jiných případech únosů Turboletů pachatelům pomohlo, že prostor pro piloty nebyl oddělen bezpečnostní přepážkou od prostoru pro cestující. K určitému řešení tohoto problému výrobce Turboletů Let Kunovice přistoupil až po dalším únosu letounu do NSR, který proběhl dne 8. června 1972.

Střelba na palubě letounu

První pilot V. Kárník najednou uslyšel ránu a ucítil spálený střelný prach. Potom se druhý pilot chytil za rameno a křičel, že je postřelený. Únosce Karel Doležal vystřelil celkem dvakrát. Jedna z kulek nikoho nezranila a pouze udělala otvor v přední části trupu letounu. Další projektil zasáhl druhého pilota Roberta Plegera a uvízl v jeho podpažní jamce v blízkosti pravé plíce. Letounem cestovala i zdravotní sestra R. Kohlíčková, která poskytla postřelenému druhému pilotovi první pomoc. Zjistila, že silně krvácí a má slabý puls. Nakonec byl po třech dnech propuštěn z pražské nemocnice do domácího léčení zatím bez operace, protože před operativním vyjmutím kulky bylo nutné vyčkat na zhojení střelného kanálu.

Rozsudky

Československo požádalo o vydání pachatelů. Německé orgány této žádosti nevyhověly. Nedlouho před únosem byla v Německu výrazně zvýšena výměra trestu za únos dopravního prostředku. Oba pachatele odsoudili k trestům odnětí svobody na 7 let. Politický azyl jim německé orgány nejprve zamítly. Nakonec únosci získali azyl v roce 1976 na základě rozhodnutí správního soudu.

Zajímavost

Letoun L-410 Turbolet s imatrikulací OK-ADP, kterého se 18. dubna 1972 zmocnili únosci a navedli do Německa, je dnes umístěn v Leteckém muzeu v Kunovicích, nedaleko továrny, kde byl před lety vyroben.^[4]

Reference