Únosy letadel na Dawson's Field
Jako únosy letadel na Dawson's field se označuje únos čtyř letadel z 6. září 1970 a následně pátého letadla 9. září.
Jednalo se o jeden z mála únosů více letadel v historii letecké dopravy a až do útoků z 11. září 2001 se jednalo o jediný synchronizovaný únos čtyř nebo více letadel. Na rozdíl od ní se ale všechny únosy obešly bez obětí na životech cestujících. Událost je pojmenována podle polního letiště v jordánském Al-Azraq, též známého jako Dawson's Field.
Pozadí události
Únosci byli členové Lidové fronty pro osvobození Palestiny (tato organizace již v době incidentů měla na svém kontě několik únosů z předchozích dvou let), kterým se podařilo na paluby letadel propašovat zbraně ve svých zavazadlech (konvenčním způsobem – detektory kovu byly v té době instalovány jen na některých letištích a bezpečnostní opatření byla ve srovnání s dneškem velmi slabá a nedůkladná).
Název letu | letecká společnost | stroj | Původní trasa | Počet pasažérů |
---|---|---|---|---|
let El Al č. 219 | El Al | Boeing 707-300 | Ben Gurionovo mezinárodní letiště, Tel Aviv, Izrael – letiště JFK, New York, USA, s mezipřistáním v Amsterdamu | 138 a 10 členů posádky |
let TWA č. 741 | Trans World Airlines | Boeing 707-300 | Ben Gurionovo mezinárodní letiště, Tel Aviv, Izrael – letiště JFK, New York, USA, s mezipřistáním v Athénách a Frankfurtu nad Mohanem | 144 a 10 členů posádky |
let Swissair č. 100 | Swissair | Douglas DC-8 | Curych-Kloten airport – letiště JFK, New York, USA | 145 a 8 členů posádky |
let BOAC č. 775 | British Overseas Airways Corporation | Vickers VC10 | Sahah, Bombaj, Indie – Londýn, UK, s mezipřistáním v Bahrajnu | 105 a 9 členů posádky |
Let El Al 219 měl být unesen krátce po zastávce v Amsterodamu, ale teroristům se únos nezdařil: dva ze čtyř únosců nebyli vůbec vpuštěni na palubu letadla (ti později nasedli do pátého spoje – letu Pan Am č. 93 – a unesli ten), zbylí dva teroristé letu 219 byli zpacifikováni pasažéry krátce poté, co kapitán letu, Uri Bar Lev, neuposlechl jejich rozkazu a uvedl stroj do negativního přetížení, čímž teroristy vyvedl z rovnováhy (jeden z nich byl postřelen a zemřel, druhý zbit a později uvězněn).
Lety BOAC 775, Swissair 100, TWA 741 postupně přistály na poušti v Dawson's Field. Únosci později od osob na palubách letadel segregovali letecký personál a pasažéry izraelského (též amerického, švýcarského a německého) původu nebo židovského vyznání (celkem 56 lidí), které dalších několik dnů drželi jako rukojmí. Během této doby událost připoutala pozornost médií a 7. září byla s teroristy konána tisková konference, ve které vůdce akce, Basám Abú Šaríf, chtěl „dosáhnout propuštění všech politických vězňů vězněných Izraelem výměnou za rukojmí“.[1][2]
Následky
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dawson's Field hijackings na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Únosy letadel na Dawson's Field na Wikimedia Commons
- anglicky
- BBC story on secret documents on this affair released after 30 years
- Aviation Security interview with Leila Khaled
- Terror in Black September website
- Bassam Abu Sharif's website with pictures of hijacked planes
- Time Magazine Cover, September 21, 1970 "Pirates in the Sky" Archivováno 20. 8. 2013 na Wayback Machine.
- BBC report from Amman, September 1970 Archivováno 24. 2. 2007 na Wayback Machine.
- Walter Cronkite's recollections, audio program at NPR
Audiovizuální dokumenty
- Hijacked, Ilan Ziv's hour-long episode of PBS's The American Experience
- Hijacked[nedostupný zdroj]
- Na Blízkém východě vznikla krizová situace kolem Jordánska. Československý filmový týdeník [online]. 1970 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Dawson's field aircrafts blown up