Úranos

Úranos
ChoťGaia[1]
DětiAfrodita
Brontés
Steropés
Eurymedon
Alkyoneus
Alpos
… více na Wikidatech
RodičeChaos[2], Aithér[2][1] a Ofión a Hémerá[3] a Gaia[3][1]
PříbuzníOurea a Pontos (sourozenci)
Anterós, Deimos, Erós, Fobos, Harmonia, Hímeros, Hermafrodítos, Hymén, Priapos, Rhodos, Eryx, Týché, Peithó, Aineiás, Polykaón (syn Bouta), Golgos, Adrestia a Grácie (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tellus, římská bohyně ztotožněná s Gaiou, s čtyřmi dětmi, pravděpodobně ročními obdobími, ve společnosti Aióna-Úrana, synkretická mozaika z italského města Sentinum, přibližně 200 -250 n.l., mnichovské muzeum Glyptothek.
Kastrace Urana: freska od Giorgia Vasariho a Christofana Gherardiho, cca 1560 (Sala di Cosimo I, Palazzo Vecchio, Florencie)
Tycho Brahe: Bůh Úranos

Úranos (latinsky Caelus) je v řecké mytologii první bůh nebes a nebe samo. Řecký výraz pro tohoto boha (Οὐρανός) byl také výrazem pro nebe. Po prvopočátečním Chaosu se zmocnil vlády nad světem.

Historie

Byl zrozen samotnou Gaiou – Zemí. Když Úranos ovládl svět, spojili se v manželství a z něho vzešly děti Titáni:

Později následovali další potomci:

Úranos všechny své děti nenáviděl, zejména Hekatoncheiry, svrhl je do Tartaru, do nitra země, odkud nesměli ven. Matka Gaia ponoukala Titány, aby za to Úrana potrestali a zbavili ho vlády. Nakonec se odhodlal nejmladší Kronos, zbavil ho mužství a vlády a prohlásil se za vládce sám.

Z Úranovy krve zrodila Gaia obry Giganty a Erínye – bohyně pomsty. Podle některých verzí byla posledním jeho potomkem bohyně Afrodíté, zrozená z mořské pěny. Většinou je však uváděn jako její otec Zeus a matkou bohyně Dióna.

U Římanů se stal z Úrana Uranus, bůh nebe a otec Saturna, který byl ztotožněn s řeckým Kronem. Bůh Calus patří až do císařské doby.

Starořecká báje o bohu jménem Úranos může souviset s bájí staroindickou, kde by mu přibližně odpovídal bůh Varuna. Uvažovalo se dokonce o etymologické souvislosti, ta však není považovaná za pravděpodobnou.

Manželky / děti

Všechny své potomky zplodil Uranus s Gaiou, kromě Afrodíté, která se zrodila z mořské pěny oplodněné genitáliemi vykastrovaného Urana. Seznam jeho potomků, včetně druhového zařazení:

První děti

Titáni, starší bohové

  1. Okeanos, nejstarší z titánů
  2. Koios
  3. Kríos
  4. Hyperion
  5. Iapetos
  6. Mnémosyné
  7. Foibé
  8. Rheia
  9. Téthys
  10. Theia
  11. Themis
  12. Kronos, nejmladší z titánů, sesadil Urana. Pak byl sám sesazen Diem, svým nejmladším potomkem.

Další děti

Kyklopové, jednoocí giganti

  1. Brontés
  2. Steropés
  3. Argés

Hekatoncheirové

  1. Briareós
  2. Kottos
  3. Gyés

Potomci z Úranovy krve

Erínye, tři Fúrie

  1. Alléktó
  2. Megaira
  3. Tísifoné

Giganti

  1. Alkyoneus
  2. Athos
  3. Klytios
  4. Enkelados
  5. Echión

Potomci z pěny, po kastraci

6 Melia, hamadryáda jasanu[zdroj?]

  1. Afrodíté

Planeta Uran

Po bohu Úranovi byla pojmenována planeta Uran, kterou 13. března 1781 dalekohledem objevil astronom William Herschel. Ten ji původně pojmenoval Georgium Sidus (Hvězda krále Jiřího) podle tehdejšího britského panovníka Jiřího III. Tento název nebyl přijat astronomy v ostatních částech Evropy. Například Francouzi přišli s pojmenováním po objeviteli. Německý astronom Johann Elert Bode navrhl název Uran jako logické pokračování[pozn. 1] názvů tehdy známých planet sluneční soustavy.[4] Tento název se začal postupně prosazovat i v Anglii a nejpozději od roku 1850 plně nahradil dříve užívaný název.

Název planety Uran byl inspirací pro německého chemika Martina Heinricha Klaprotha, který v roce 1789 objevil a pojmenoval chemický prvek uran.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Úranos byl otcem Krona, Kronos (Saturn) byl otcem Dia, Zeus (Jupiter) byl otcem Área (Mars), Afrodíté (Venuše) a Herma (Merkur). Zatímco názvy dříve objevených planet jsou odvozeny od římského božstva, Uran je řeckého původu.

Reference

  1. ↑ a b c Encyclopedia of Ancient Deities (1st edition). Jefferson. 2000. ISBN 0-7864-0317-9.
  2. ↑ a b Titánomachie.
  3. ↑ a b Hésiodos: Theogonie.
  4. ↑ Objev planety Uran. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2016-03-13 [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Fotothek df tg 0000641 Astronomie ^ Forschung.jpg
Original image description from the Deutsche Fotothek
Astronomie & Forschung
Zeus Otricoli Pio-Clementino Inv257.jpg
So-called “Zeus of Otricoli”. Marble, Roman copy after a Greek original from the 4th century.
Aion mosaic Glyptothek Munich W504.jpg
Central part of a large floor mosaic, from a Roman villa in Sentinum (now known as Sassoferrato, in Marche, Italy), ca. 200–250 C.E. Aion, the god of eternity, is standing inside a celestial sphere decorated with zodiac signs. Sitting in front of him is the mother-earth goddess, Tellus (the Roman counterpart of Gaia) with her four children, who possibly represent the four seasons.
The Mutilation of Uranus by Saturn.jpg
Cronus (Saturn) castrates his father Uranus, the Greek sky god (before Zeus)