Úslava
| Úslava | |
|---|---|
 Úslava pod vrchem Hůrka ve Starém Plzenci | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 96,3 km |
| Plocha povodí | 756,7 km² |
| Průměrný průtok | Plzeň - Koterov 3,55 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-10-05-0010 |
| Pramen | |
| pod vrchem Drkolná 49°20′11,7″ s. š., 13°24′7,89″ v. d. 637,2 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Berounky v Plzni 49°45′46″ s. š., 13°24′47″ v. d. 299,1 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Plzeňský kraj - Plánice, Blovice, Starý Plzenec, Plzeň) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Úslava (německy Uslawa, též Bradlawa, Ambelsbach) je řeka v Plzeňském kraji. Jde o pravostranný přítok řeky Berounky, do které ústí v Plzni, na říčním kilometru 136,6, v nadmořské výšce 299,1 m. Délka řeky je 96,3 km. Plocha jejího povodí měří 756,7 km².[1]
Průběh toku
Úslava, na horním toku nad Žinkovy označovaná též jako Bradlava, pramení na jihovýchodním úpatí kopce Drkolná (729 m), jihozápadně od obce Číhaň, v nadmořské výšce 637,2 m. Pramen Úslavy se nachází na katastrálním území Lukoviště, části městyse Kolinec v okrese Klatovy. Řeka nejprve teče k východu, u obce Hnačov napájí velký Hnačovský rybník. Odtud se obrací na sever, protéká městem Plánice. Pod Žinkovy se opět obrací na východ, protéká v blízkosti zámku Zelená hora, stojícího na stejnojmenném kopci, který se nachází u města Nepomuk.
Pod obcí Vrčeň se prudce obrací na severozápad, protéká městy Blovice a Starý Plzenec. Mezi těmito městy na říčním kilometru 26,1, v obci Nezvěstice, přijímá zprava svůj největší přítok říčku Bradavu, která přitéká z jihovýchodu od Spáleného Poříčí. Severozápadní směr si Úslava udržuje až ke svému ústí do Berounky v Plzni.
Větší přítoky
- levé – Podhrázský potok, Olešenský potok
- pravé – Mihovka, Myslívský potok, Bradava, Kornatický potok
Vodní režim
Průměrný průtok v Plzni (Koterov) na říčním kilometru 9,1 činí 3,55 m³/s.[2]
| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
|---|---|---|---|---|
| Prádlo | 58,00 | 142,03 km² | 0,92 m³/s | 95,5 m³/s |
| Ždírec | 42,50 | 375,81 km² | 1,96 m³/s | 189,0 m³/s |
| Koterov | 9,10 | 733,25 km² | 3,55 m³/s | 334,0 m³/s |
Obce na řece
Číhaň, Hnačov, Plánice, Újezd u Plánice, Mlýnské Struhadlo, Žinkovy, Prádlo, Klášter, Vrčeň, Srby, Ždírec, Blovice, Zdemyslice, Žákava, Nezvěstice, Šťáhlavy, Starý Plzenec a Plzeň.
Mlýny
Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.
- Vodní mlýn Bešťák – Plánička u Číhaně, okres Klatovy, kulturní památka
- Mlýn Žinkovy – Žinkovy, okres Plzeň-jih
- Zámecký mlýn – Hradiště u Blovic, okres Plzeň-jih, kulturní památka
Zajímavost
Název řeky vznikl řadou chyb při vydání knihy Das itzlebende Konigreich Bohmen v roce 1712. Původní jméno bylo Bradlava. Dnes nese tento název jen její horní tok.[5]
Další fotografie
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Pramen
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Rybník u pramene
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Úslava v Číhani
Úslava ve Šťáhlavech
Pohled do údolí Úslavy z parku zámku Kozel
Pamětní deska na mostě přes Úslavu v Nezvěsticích
Úslava ve Starém Plzenci
Kamenný most přes Úslavu ve Zdemyslicích
Odkazy
Reference
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2016-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Koterov [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-15.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Prádlo [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-15.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Ždírec [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-15.
- ↑ Jméno řece Úslavě vymyslel tiskařský šotek [online]. [cit. 2018-09-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Úslava na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Úslava ve Wikislovníku- Koterov – aktuální vodní stav na stránkách ČHMÚ Archivováno 21. 6. 2009 na Wayback Machine.
- Základní charakteristiky toku Úslava a jeho povodí
- Seznam vodních elektráren na Úslava
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Rybník u pramene řeky Úslavy severně od Lukoviště, části Kolince
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska na mostě přes Úslavu
.jpg)
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled od hlavní zámecké budovy do údolí řeky Úslavy
Řeka Úslava ve Starém Plzenci, okres Plzeň-město. Pohled proti proudu ze silničního mostu na severozápadě města. V pozadí vrch Hůrka s rotundou sv. Petra.
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Pramen řeky Úslavy severně od Lukoviště, části Kolince
.jpg)
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Starý Plzenec, okres Plzeň-město. Řeka Úslava.
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Úslava na západním okraji Číhaně
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Zdemyslice, kamenný empírový most přes řeku Úslavu.
