Úsobrno

Úsobrno
Kostel svatého Cyrila a Metoděje
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Velké Opatovice
Obec s rozšířenou působností	Boskovice (správní obvod)
Okres	Blansko
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°35′20″ s. š., 16°45′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	430 (2024)[1]
Rozloha	7,79 km²[2]
Katastrální území	Úsobrno
Nadmořská výška	415 m n. m.
PSČ	679 39
Počet domů	188 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Úsobrno 81 679 39 Úsobrno usobrno@usobrno.cz
Starosta	Petr Komárek
Oficiální web: www.usobrno.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Úsobrno
Další údaje
Kód obce	582573
Kód části obce	174777
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úsobrno (německy Hausbrunn^[4]) je obec v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 430^[1] obyvatel.

Jméno Úsobrno nemá jednoznačný výklad, ačkoli jde jistě o jméno velmi starobylé. Jedna možnost je, že výchozí podoba jména zněla Ustrbno a byla odvozena od slovesa strbnúti („tvrdnout“), význam onoho jména by pak byl „místo, kde tvrdne půda“. Z něj by se následně podoba Úsobrno vyvinula hláskovým zjednodušením. Tento výklad nicméně přináší určité nesnáze (nejstarší doklad z 1078 Uzobren jej nepodporuje), není tudíž vyloučeno, že jméno je už předslovanské. Německá podoba jména vznikla z českého (snad z tvaru Usbrno), jeho první část byla přichýlena k Haus („dům“), druhá k Brunn („studna“). Jelikož druhá část jména připomínala jméno Brna, psalo se německy také Hausbrünn.^[5]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1073,^[6] kdy byl Otou I. založen klášter Hradisko u Olomouce a Úsobrno společně s dalšími přilehlými vesnicemi bylo v jeho držení. Klášterním majetkem zůstala vesnice až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen.^[7]

V roce 1951 byl v obci postavený a vysvěcený kostel svatého Cyrila a Metoděje, který má bohatou vnitřní výzdobu. Nalezneme zde varhany, které pocházejí z roku 1850, dále se zde nachází zobrazení křížové cesty a dřevěné vyřezávané sochy světců. ^[8] 

Obcí procházela obchodní stezka, tzv. hvozdecká, která je zmiňována v písemnostech z roku 1145.^[6] V dokumentu je zmíněna celnice v této vesnici.^[6]

Ve 13. či 14. století stávala východně od obce fortifikace stejného jména.

Obcí protéká Úsobrnský potok, který na horním konci obce zásobuje rybník a do kterého se ve vesnici zprava vlévá Duranský potok a zleva bezejmenný přítok pramenící severně od vesničky Pohora, který zásobuje sérii rybníků nad obcí. Úsobrnský potok je pravostranným přítokem Jevíčky.

Východně od obce se rozkládá přírodní rezervace Durana.

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 1999.^[11]

Počátky sklářství v obci sahají do 1827, kdy Karl Graf Strachwitz založil Karlovu huť.^[6] Ta se nejprve specializovala na tabulová skla, posléze v nájmu firmy Reich zaměřila svůj sortiment především na výrobu lahví, u kterého zůstává i na počátku 21. století pod značkou Sklárny Moravia.^[12]

• Kostel svatého Cyrila a Metoděje

• 
  Kostel svatého Cyrila a Metoděje
• 
  Kříž před kostelem
• 
  Kříž u hlavní silnice
• 
  Kříž u žluté značky vedoucí od Durany do Úsobrna
• 
  Památník obětem světových válek
• 
  Příkop hradu Úsobrno
• 
  Přírodní rezervace Durana

• Římskokatolická farnost Jaroměřice u Jevíčka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Úsobrno na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Úsobrno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)