Úsobrno

Úsobrno
	Kostel svatého Cyrila a Metoděje
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Velké Opatovice
Obec s rozšířenou působností	Boskovice; (správní obvod)
Okres	Blansko
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°35′20″ s. š., 16°45′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	435 (2023)
Rozloha	7,79 km²
Katastrální území	Úsobrno
Nadmořská výška	415 m n. m.
PSČ	679 39
Počet domů	191 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Úsobrno 81; 679 39 Úsobrno ; usobrno@usobrno.cz
Starosta	Petr Komárek
	Oficiální web: www.usobrno.cz
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Úsobrno
Další údaje
Kód obce	582573
Kód části obce	174777
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Úsobrno (německy Hausbrunn^[4]) se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 435^[1] obyvatel.

Název

Jméno Úsobrno nemá jednoznačný výklad, ačkoli jde jistě o jméno velmi starobylé. Jedna možnost je, že výchozí podoba jména zněla Ustrbno a byla odvozena od slovesa strbnúti ("tvrdnout"), význam onoho jména by pak byl "místo, kde tvrdne půda". Z něj by se následně podoba Úsobrno vyvinula hláskovým zjednodušením. Tento výklad nicméně přináší určité nesnáze (nejstarší doklad z 1078 Uzobren jej nepodporuje), není tudíž vyloučeno, že jméno je už předslovanské. Německá podoba jména vznikla z českého (snad z tvaru Usbrno), jeho první část byla přichýlena k Haus ("dům"), druhá k Brunn ("studna"). Jelikož druhá část jména připomínala jméno Brna, psalo se německy také Hausbrünn.^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1073,^[6] kdy byl Otou I. založen klášter Hradisko u Olomouce a Úsobrno společně s dalšími přilehlými vesnicemi bylo v jeho držení. Klášterním majetkem zůstala vesnice až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen.^[7]

V roce 1951 byl v obci postavený a vysvěcený kostel sv. Cyrila a Metoděje, který má bohatou vnitřní výzdobu. Nalezneme zde varhany, které pocházejí z roku 1850, dále se zde nachází zobrazení křížové cesty a dřevěné vyřezávané sochy světců. ^[8]

Obcí procházela obchodní stezka, tzv. hvozdecká, která je zmiňována v písemnostech z roku 1145.^[6] V dokumentu je zmíněna celnice v této vesnici.^[6]

Ve 13. či 14. století stávala východně od obce fortifikace stejného jména.

Přírodní poměry

Vodstvo

Obcí protéká Úsobrnský potok, který na horním konci obce zásobuje rybník a do kterého se ve vesnici zprava vlévá Duranský potok a zleva bezejmenný přítok pramenící severně od vesničky Pohora, který zásobuje sérii rybníků nad obcí. Úsobrnský potok je pravostranným přítokem Jevíčky.

Východně od obce se rozkládá přírodní rezervace Durana.

Průmysl

Počátky sklářství v obci sahají do 1827, kdy Karl Graf Strachwitz založil Karlovu huť.^[6] Ta se nejprve specializovala na tabulová skla, posléze v nájmu firmy Reich zaměřila svůj sortiment především na výrobu lahví, u kterého zůstává i na počátku 21. století pod značkou Sklárny Moravia.^[9]

Pamětihodnosti

Kostel svatého Cyrila a Metoděje

Galerie

Kostel svatého Cyrila a Metoděje
Kříž před kostelem
Kříž u hlavní silnice
Kříž u žluté značky vedoucí od Durany do Úsobrna
Památník obětem světových válek
Příkop hradu Úsobrno
Přírodní rezervace Durana

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 537.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 646, 647.
↑ ^a ^b ^c ^d KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 13.1.2011 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.
↑ SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-12-01]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
↑ MAZALOVÁ, Terezie. Památky a zajímavosti. https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/7082/usobrno.
↑ Sklárny Moravia. Historie [online]. © 2015 [cit. 2015-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-07.

Související články

Římskokatolická farnost Jaroměřice u Jevíčka

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Úsobrno na Wikimedia Commons
Úsobrno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky

[0aaaa671951e5235b5c554b9990436868ff5884a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[4] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 537.

[5] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 646, 647.

[od-pradedu-na-hanou-durana-nad-usobrnem-6] KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 13.1.2011 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.

[7] SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-12-01]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.

[8] MAZALOVÁ, Terezie. Památky a zajímavosti. https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/7082/usobrno.

[9] Sklárny Moravia. Historie [online]. © 2015 [cit. 2015-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-07.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Navigation

Navigace

Tématické portály