Úsobrno (fortifikace)

Úsobrno
	Příkop
Poloha
Adresa	Úsobrno, Česko
Souřadnice	49°35′26,88″ s. š., 16°46′55,56″ v. d.
	Úsobrno
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úsobrno (též Durana) je okrouhlá valová fortifikace na kopci Durana východně od obce Úsobrno. Kopec se nazývá podle Durancie, manželky olomouckého knížete Oty III. Dětleba.

Zeměpanský dvorec

Opevněný dvorec ležel na tzv. hvozdecké stezce vedoucí z Čech do Svitávky, kde se napojila na trstenickou stezku.^[1] Zakládací listina kláštera Hradisko z roku 1078 (dochovaná v mladším opise) podřídila úsobrnský dvorec s vesnicí novému klášteru.^[2] Dvorec ležel poblíž zemské hranice a k roku 1145 je tu připomínána celnice. Právě tady (či poblíž) došlo počátkem onoho roku k přepadu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka a jeho doprovodu. Útočníky byli přemyslovci Vratislav Brněnský, Konrád II. Znojemský a Děpolt I. s družinami. Útočníci dvorec vydrancovali a zapálili, ale Jindřichovi se podařilo utéct a přes Litomyšl a Prahu pokračovat do Říma.^[3]

Centrum úsobrnské provincie?

Podle části badatelů^[kdo?] se jedná o centrum Úsobrnské provincie,^[4] která je uváděna v písemných pramenech do roku 1258. Dílčí archeologické nálezy však datují existenci opevněného sídla až ve 13. a 14. století.^[zdroj?!] Zaniklo patrně v 2. polovině 13. století, neboť sídlem úřadu se stalo Jevíčko.^[4] Z pozdějších let jakékoliv zmínky o hradu či tvrzi chybí, i když podle archeologických výzkumů tu existovalo opevnění ještě ve 14. a 15. století.^[4]

Pověst

Podle pověsti žila na tvrzi kněžna, která lákala na své sídlo poutníky a ihned po příchodu je vraždila.^[4] Podle jiné verze to prováděla v noci a žádná z návštěv se nedožila rána: odtud název Durana.^[4]

Popis

Tvrz měla kruhovitý tvar o průměru 50 až 60 metrů, zachován zůstal 4 až 6 metrů široký příkop.^[4]

Přírodní rezervace

Na severozápadním úbočí kopce leží přírodní rezervace Durana. Rostou zde bukové porosty a několik mohutných jedlí.

Turistika

Kolem přírodní rezervace vede žlutá turistická značka Šebetov – Pohora – Úsobrno – Šubířov – Dzbel,^[4] ze které vede na vrchol, kde dříve stávala fortifikace, půlkilometrová odbočka.

Galerie

Hradní příkop
Vrchol hradu
Vrchol hradu
Vrchol hradu
Vrchol hradu

Odkazy

Reference

↑ Úsobrno (Durana) [online]. stredovek-dv.webnode.cz [cit. 2012-04-24]. Dostupné online.
↑ WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0. S. 266.
↑ Wihoda, str. 194 a 195
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 13.1.2011 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Durana na Wikimedia Commons
Úsobrno na www.hrady.cz
Hrad Úsobrno

[1] Úsobrno (Durana) [online]. stredovek-dv.webnode.cz [cit. 2012-04-24]. Dostupné online.

[2] WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0. S. 266.

[3] Wihoda, str. 194 a 195

[od-pradedu-na-hanou-durana-nad-usobrnem-4] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 13.1.2011 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály