Ústřední archiv zeměměřictví a katastru

Ústřední archiv zeměměřictví a katastru
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Zeměměřické a katastrální úřady, budova archivu v pražských Kobylisích
Sídlo	Pod sídlištěm 9, Praha, Česko
Souřadnice	50°7′30,1″ s. š., 14°27′20,33″ v. d.
Oficiální web	www.cuzk.cz/Urady/Zememericky-urad/Dalsi-informace/UAZK/Prohlizeni-archivalii,-archivni-mapy.aspx
E-mail	miroslav.kronus@cuzk.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, zkratkou ÚAZK, je specializovaný archiv vedený Zeměměřickým úřadem sídlící v Praze v Kobylisích. Archivem užívané anglické jméno má buď podobu doslovného překladu: Central Archive of Surveying and Cadastre,^[2] nebo jindy zní poněkud rozšířeně: Central Archives of Surveying, Mapping and Cadastre, zkráceně CASMC, a v němčině se užívá doslovný překlad: Das Zentralarchiv für Landesvermessung und Kataster, zkratkou ZALK.^[3]

Existenci tohoto archivu definoval zákon o zeměměřických^[4] a katastrálních orgánech roku 1992^[5] a jako specializovaný archiv je definován archivním zákonem.^[6] Původ tohoto archivu je úzce spojen s vytvářením a uchováváním stabilního katastru (a potřebou ukládat jeho mapy a písemný operát). Podle stavu v roce 2017 byl archiv začleněn jako samostatného oddělení Zeměměřické sekce Zeměměřického úřadu s vedoucím a deseti dalšími zaměstnanci.^[7][8] Od 1. ledna 2022 ze samostatného oddělení vznikl odbor, který má dvě oddělení, a to Oddělení historického archivu a badatelny a Oddělení digitálního archivu zeměměřictví a katastru,^[9][10] jež odborně zpracovává a ukládá digitální archiválie i pro Digitální mapu veřejné správy.^[11][12][13] Navýšen byl i počet zaměstnanců ÚAZK na jednoho ředitele odboru, dva vedoucí oddělení, šest archivářů, jednoho programátora, jednoho správce informačních a komunikačních technologií a dva operátory informačních a komunikačních technologií.^[14]

Archiv v roce 2017 spravoval 23 fondů a 7 sbírek, a v jejich rámci 1177 běžným metrům (zkráceně bm) a 86 173 evidenčním jednotkám.^[8] Archiv v roce 2021 spravoval stále 23 fondů a 7 sbírek, ovšem v nich po proběhlých vnitřních pořádacích změnách jen 1151 bm, ale zato již 194 350 evidenčních jednotek.^[14] Archiv je především provenienčně příslušným k přejímání materiálů státního mapového díla České republiky, přičemž uchovává i materiály předchůdců (včetně rozsáhlého fondu stabilního katastru, vceňovacího, písemného i měřického operátu – jehož nemalou část uchovává i Národní archiv a jiné archivy^[15] – Ústřední archiv zeměměřictví a katastru uchovává také českou část třetího vojenského mapování). Vedle toho archiv vyvíjí příležitostně sbírkotvornou činnost na poli české nestátní a světové kartografie, podobně i historických kartografických pomůcek, tematických filmů a podobně.^[16]

Historie

Archivování mapových děl v ÚAZK navazuje na systém vytvořený v tak zvaném Rakouském císařství a budovaný v souvislosti se zpracováváním stabilního katastru. Již rok 1822 přináší založení jednotlivých zemských archivů map katastrálních. V roce 1832 byl ve Vídni zřízen Centrální archiv pozemkového katastru^[17] (kk: Catastral-Central-Mappen-Archiv Wien),^[18] který uchovával tak zvané císařské povinné otisky stabilního katastru a dále vznikaly archivy map katastrálních (pro Čechy byl ustanoven samostatný archivář 1840). V roce 1919 vznikl při československém ministerstvu financí Ústřední archiv katastrálních map, který při archivní rozluce přejímal císařské povinné otisky z vídeňského centrálního archivu. Tento archiv byl v roce 1928 transformován na Ústřední archiv pozemkového katastru. Archiv přejímal nově tištěné mapy z Litografického (resp. Reprodukčního) ústavu zřízeného při ministerstvu.

V roce 1950 archiv přeměněn na Ústřední mapovou a listinnou dokumentaci a převeden do Státního zeměměřického a kartografického ústavu. Jako samostatná organisace zanikl roku 1954, kdy pozůstalost převzal Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický).^[19] Jako depositář pro staré mapy byl adaptován roku 1967 zámek v Libočanech.

V roce 1971 byl zřízen Ústřední archiv geodézie a kartografie, který zřizoval Geodetický ústav a byl rozeznán jako archiv podle archivní vyhlášky (později zákona), tedy jako archiv zvláštního významu.

Archiv pod současným názvem vznikl podle zákona roku 1992, začal fungovat 1993. ÚAZK se z původního prostoru užívaného již od dvacátých let dvacátého století^[20] (budova ministerstva financí, vstup z pražského Dražického náměstí^[21] číslo 7, tedy malostranského čp. 63, a po uzavření vchodu pro archiv průchodem kolem pošty^[22] do Josefské ulice) se stěhoval roku 2000 do nové budovy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, nad hlavním vchodem označené jménem Zeměměřické a katastrální úřady.^[23]

V květnu až listopadu 2015 se musel přestěhovat také depositář, vzhledem k ukončení nájemního vztahu s vlastníkem libočanského zámku, tedy Benediktinským arciopatstvím svatého Vojtěcha a svaté Markéty v Břevnově, z Libočan do Pardubic.^[24]

Struktura fondů a sbírek

• A Fondy geodetických základů (od 1774):
• A1 Zobrazovací soustava pražské hvězdárny (1806–1814);
• A2 Cassini–Soldnerova zobrazovací soustava (1821–1915);
• A3 Astronomicko-geodetické práce v Rakousku-Uhersku v letech 1871–1918 (1871–1918);
• A4 Jednotná trigonometrická síť katastrální (1920–2000);
• A5 Hraniční operát (1774–1999);
• A6 Česká státní nivelační síť (1918–2000);
• B Fondy katastrální (od 1785):
• B1 Josefský katastr (1785–1813);
• B2 Stabilní katastr, jeho obnova a údržba (1824–1964);
• B3 Pozemkový katastr (1928–1978);
• B4 Katastrální mapování Hlučínska (1844–1959);
• B5 Evidence nemovitostí (1954–1991);
• B6 Technickohospodářské mapování (1964–1991);
• C Fondy katastrálních a měřických předpisů a technických předpisů pro geodetické a kartografické práce (od 1785), tiskopisy a formuláře:
• Katastrální a měřické předpisy. Technické předpisy pro geodetické a kartografické práce. (1785–2019):
• C1 Fondy katastrálních a měřických předpisů a technických předpisů pro geodetické a kartografické práce (od 1785);
• C2 Tiskopisy a formuláře;
• D Fondy topografických a základních map (od 1831):
• D1 Rakousko-Uhersko. První, druhé a třetí vojenské mapování a mapová díla odvozená (1831–1955);
• D2 Německo. Topografické mapy. Deutsche Heereskarte. (1880–1945);
• D3 Polsko. Taktyczne mapy. (1923–1939);
• D4 Československo. Topografické mapy v Benešově zobrazení. (1929–1933);
• D5 Československo. Topografické mapy v Křovákově zobrazení. (1934–1939);
• D6 Československo. Státní mapová díla v systému S-JTSK. (1947–2008);
• D7 Československo. Topografické mapy v systému S-1952. (1951–2005);
• D8 Základní mapy ČSSR. Základní mapy ČR. (1970–2019);
• E Fondy ostatní:
• E1 Dálkový průzkum Země (1979–1992);
• I Sbírka map, plánů, atlasů a glóbů do roku 1850 (1550–1850):
• I/1 Bohemika (circa 1551–1850);
• I/2 Zahraniční území (circa 1501–1850);
• I/3 Plány měst (circa 1601–1850);
• I/4 Atlasy (circa 1601–1850);
• II Sbírka kartografických děl pro školy a veřejnost po roce 1850 (1851–2020):
• II/1 Bohemika;
• II/2 Zahraniční území;
• II/3 Plány měst;
• II/4 Atlasy;
• II/5 Glóby;
• II/6 Plastické mapy;
• III Sbírka tematických a účelových map pro hospodářskou, vědeckou a úřední potřebu (od 1850–2019):
• obsahuje 235 signatur kupříkladu:
• III/1 Plány budov (1851–1971);
• III/2 Půdorysy železničních staveb a zastávek c. k. Priv. české komerciální dráhy (1880–1882);
• III/3 Regulační, asanační a zastavovací plány (1900–1956);
• III/4 Geologické mapy různých oblastí (od 1901);
• III/5 Vodní díla v okolí Liberce (1902–1903);
• III/6 Mapy železničních tratí (1913–1983);
• III/7 Podzemní prostory v okolí náměstí v Táboře (1923–1945);
• ...
• III/234 Mapy správního rozdělení (krajů) ČSSR 1 : 200 000, ČSFR 1 : 200 000 a ČR 1 : 200 000 (1989–1991);
• III/235 Porostní mapa - lesní závod Hanušovice - polesí Branná, Františkov, Staré Město (nedatována);
• IV Sbírka geodetických a kartografických přístrojů a pomůcek, stabilizačních značek a znaků (1806–2004):
• IV/1 Geodetické a kartografické přístroje a pomůcky;
• IV/2 Stabilizační značky a znaky;
• V Sbírka fotografií, filmů a fonodokumentů (1910–2017):
• V/1 Fotografie (od 1910);
• V/2 Filmy (od 1940);
• V/3 Fonodokumenty (od 1961);
• V/4 Diapozitivy (od 1950);
• V/5 Negativy (od 1951);
• V/6 Reprografické kopie;
• V/7 Multimediální záznamy (1999–1999);
• VI Sbírka listinných dokumentů z oboru geodézie a kartografie (1850–2006):
• VII Sbírka obrazových dokumentů z oboru geodézie a kartografie (1918–2019):
• obsahuje 233 signatur
• a mimo výše uvedenou strukturu fond Zeměměřický úřad a jeho předchůdci (1968–2018).^[15][16]

Reference

Literatura

• GRIM, Tomáš. Představení nových přírůstků do ÚAZK (2014) na staremapyceska.cz;
• ČERNOHORSKÝ, Jiří; ŠÍMA, Jiří; HÁNEK, Pavel. Historický vývoj zeměměřických činností ve veřejném zájmu a státních orgánů v civilní sféře (1918-2018). 2. rozšířené a pozměněné vydání. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2018. 266 stran. ISBN 978-80-88197-10-2. S. 4-5, 125, 136–146, 205-208, 214-215, 218, 224, 227-231, 233-235, 241-242, 247, on-line;
• BUCHLOVSKÝ, Martin. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru: Pohled zpět, současnost i vize dalšího vývoje. In: Geodetický a kartografický obzor. Ročník 68 (110), číslo 12. Praha - Bratislava: Český úřad zeměměřický a katastrální - Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, prosinec 2022, celé číslo on-line, ISSN 1805-7446, strana 229-242, článek on-line.

Externí odkazy

• Ústřední archiv zeměměřictví a katastru – přehled na stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
• Vademecum – databáze fondů a sbírek archivu uazk.cuzk.cz/
• Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Archivováno 14. 2. 2019 na Wayback Machine. na badetelna.eu